dnes je 24.11.2020

Input:

Abeceda DPH

18.11.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.1.443 Abeceda DPH

Ing. Jan Ambrož

Abeceda DPH

V úvodní části rozebíráme význam pojmů pro účely daně z přidané hodnoty, které jsme označili jako kategorie. V každé se odvoláváme na konkrétní paragrafy zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále „zákon”).

Tento zvolený způsob výkladu by měl každému zpřístupnit zákon o dani z přidané hodnoty a usnadnit jeho realizaci v praxi.

Rada
Kategorie jsou vysvětleny v abecedním pořadí s tím, že jsou zdůrazněny změny zákona o DPH. Za poslední dva roky je jich obrovské množství!

Kategorií je více než 150, a tak Vám nabízíme významnou pomoc pro pochopení zákona o dani z přidané hodnoty.

Účinnost novel

Zvýrazňujeme v textu úpravy, které nabyly účinnosti 1. dubna 2019, protože se jednalo o jeden z nejrozsáhlejších zásahů do fungování daně z přidané hodnoty. Praxe potvrzuje, že s řadou „novinek” mají plátci a ostatní daňové subjekty (osoby povinné k dani nebo identifikované k dani) velké problémy. Schváleno bylo tehdy téměř tři sta změn.

Rada
Proto používáme pojem „novela”, abychom vás upozornili na celou řadu převratných změn, i když platí více než rok.

Novely 2020

Nejsložitější je však orientace v úpravách zákona o DPH, které nastaly v letošním roce. Posuďte sami – účinnost je ve čtyřech různých termínech!

  • K 1. 1. 2020

S předstihem byly schválené korekce zákona k 1. lednu, týkají se finančního leasingu a především sazeb daně, tepla a chladu, což ovlivní skutečně každého z nás. K této úpravě sazeb daně je velmi důležité, jak se provádělo vyúčtování záloh.

  • K 1. 5. 2020

Další novinky platí od 1. května a vycházejí z novely zákona o EET. Jde o sazby DPH a související korekce v příslušných přílohách zákona o DPH. Jejich význam a mediální ohlas, neboť se jedná o stravovací služby a podávání nápojů, nemusíme ani více připomínat.

  • K 1. 7. 2020

Za pouhé dva kalendářní měsíce se objevily další změny, které přeřazují několik služeb do 10% sazby daně. Nejvíce sledované jsou ubytovací služby a s tím spojený problém určení, zda plnění vedlejší je/není součástí plnění hlavního, když je služba poskytnuta v ubytovacím zařízení.

  • K 1. 9. 2020

Poslední zásadní úpravy zákona o DPH promítají do tuzemské normy směrnici EU, které měly být schváleny již k 1. lednu 2020 – viz níže!

Rada
Pro nejnovější úpravy platné od září jsme použili označení „aktuální novela zákona”, abychom je odlišili od desítek novinek z roku 2019 – viz výše „novela”.

Jde o následující kategorie, označené v titulku hvězdičkou („*”):

  • cestovní služby, den uskutečnění plnění – režim skladu, dodání zboží, dodání zboží – režim skladu, dodání zboží v EU, dodání zboží v řetězci, důkazní prostředky, evidence, konsignační sklad, koeficient, lhůty, manko, osvobozené plnění – režim skladu, pořízení zboží, plátce, přechodná ustanovení, přemístění zboží, přeprava zboží, režim skladu, směrnice EU, souhrnné hlášení, třístranný obchod, vývoz zboží a záznamní evidence.

Doplňme si, že některé novinky vycházejí také z judikatury Soudního dvora Evropské unie.

K 1. 1. nebo 1. 9. 2020?

Pro plátce je důležité, jak se vypořádali se skluzem schvalování této aktuální novely zákona o DPH.

Rada
Doporučujeme využít oficiální Informaci Finanční správy k novele zákona o DPH s kdysi plánovanou účinností od 1. 1. 2020. Vybrané části textu citujeme:

  • „…S ohledem na současné prodlevy v legislativním procesu novely zákona o DPH může daňový subjekt od 1. ledna 2020 do dne předcházejícího dni nabytí její účinnosti postupovat standardně ve smyslu ustálené judikatury Soudního dvora EU, tj. uplatní se přímý účinek dané směrnice. Daňový subjekt je tedy v době do nabytí účinnosti novely zákona o DPH oprávněn postupovat podle směrnice o DPH, avšak při takovém postupu musí plnit i veškeré související podmínky…”.

  • „…Přede dnem nabytí účinnosti novely zákona o DPH lze také postupovat podle dosud účinného zákona o DPH…”

Novinky k 1. 1. 2021

Ve výkladu jsme nezapomněli na další změny, jejichž účinnost nastane k 1. lednu 2021. Jedná se o kategorie: dotace, elektronické podání, identifikovaná osoba, nájem nemovitých věcí.

Rada
Včas se věnujte novince u nájmu nemovitých věcí, v níž dochází k výraznému omezení práv plátců týkající se optimalizace (volba zdanění místo plnění osvobozeného). Naopak na nová pravidla k cestovním službám je dost času, neboť jsou účinná až od 1. 1. 2022.

Metodika výkladu

Pro lepší orientaci uvádíme odkazy mezi jednotlivými kategoriemi tučným písmem.

U vybraných kategorií naleznete TIPY, v nichž nabízíme rady, co je v dané oblasti nejdůležitější, na co by si měli plátci DPH dávat největší pozor, obdobný význam mají texty podtržené.

Odkaz na zákony

Je-li v textu uveden paragraf („§…”), jedná se o konkrétní ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty. V jiných případech je vždy součástí odkazu název příslušného zákona nebo vyhlášky (například § 26 ZDPH aj.).

A

Archivace

Zákon klade velký důraz na uchovávání dokladů, v návaznosti na pravidla pro záznamní evidenci máme na mysli archivaci, a to podle § 35. Podmínky pro převod listinných podkladů na elektronickou popisuje podrobně § 35a. Podle zákona se daňové doklady musí archivovat po dobu deseti let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo.

Rada
Využívejte moderní způsob uchovávání daňových dokladů, musí se však zajistit „…věrohodnost původu daňových dokladů a neporušenost jejich obsahu.”.

Automobil

V praxi používáme pojem automobil, podle názvosloví se pro účely zákona jedná o dopravní prostředky a speciálně též o „nový” dopravní prostředek podle § 4 odst. 4 písm. a) a písm. b), obsahující i lodě, letadla. V zákoně je též definován osobní automobil, a to v § 4 odst. 4 písm. f).

Pro standardní případy pořízení nebo využívání automobilů platí obecná pravidla, ale pořídí-li si neplátce například nový dopravní prostředek z jiného členského státu, je povinen podat daňové přiznání a uhradit daň podle § 19 odst. 6, u něhož došlo novelou k prodloužení lhůty. Viz povinnost přiznat daň.

Výjimek u automobilů je více, třeba při určení místa plnění podle § 10d pro nájmy dopravních prostředků.

Rada
Pro plátce jsou nejdůležitější pravidla pro uplatnění nároku na odpočet daně u referentských vozidel, resp. je-li automobil současně používán zčásti pro ekonomickou činnost a osobní spotřebu (viz pohonné hmoty).

Při pořízení automobilu se zpravidla určí poměrným koeficientem nárokovaná částka DPH s tím, že za celý kalendářní rok, v němž byl vůz pořízen, se zjistí skutečnost a případně se provede úprava odpočtu daně.

B

Benefity

Tento pojem v zákoně o dani z přidané hodnoty nenajdeme. Každý zaměstnavatel, je-li plátcem daně z přidané hodnoty, řeší, jak se poskytované benefity posuzují nejen z pohledu daně z příjmů, ale také daně z přidané hodnoty.

Ve většině případů se jedná o standardní zdanitelné plnění. Speciální pravidla se uplatní, je-li přijaté zboží nebo služba využita pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, což je definováno například v § 13 odst. 4 písm. a) a § 14 odst. 3 písm. a), resp. navazujících ustanovení na tyto paragrafy. Není náhodou, že se u těchto plnění aplikuje cena obvyklá. Viz též osobní spotřeba.

Rada
Novelou doplněný § 15 a násl. pro poukazy velmi úzce souvisí právě s poskytovanými benefity. Diskutované stravenky pro závodní stravování ale nejsou v zásadě jednoúčelovým poukazem zakládajícím vznik zdanitelného plnění.

C

Celní sazebník

Plátci daně z přidané hodnoty musí vždy správně posoudit, jakou sazbu daně z přidané hodnoty přiřadí k uskutečněnému plnění. Pro zboží je klíčový celní sazebník, resp. kódy v tomto sazebníku uvedené, na které se mimo jiné odvolávají přílohy k zákonu.

Novela upravila v přílohách odkaz na celní sazebník platný k 1. 1. 2018.

Cena obvyklá

Pro určení základu daně je několikrát zdůrazněno, že musí být stanoven na úrovni ceny obvyklé, jejíž hodnota je novelou výslovně popsána v § 36 odst. 14.

Tato cena má v principu odpovídat nezávislým vztahům v podmínkách volné hospodářské soutěže, případně se jedná o tzv. nákladovou cenu. Jako příklad lze uvést plnění pro účely nesouvisející s ekonomickou činností.

Princip ceny obvyklé se uplatňuje podle § 36 odst. 6 písm. c) také při „dodání zboží nebo poskytnutí služby, v případech, kdy byla úplata poskytnuta formou nepeněžitého plnění, obvyklá cena bez daně tohoto dodání nebo poskytnutí”. Dále bylo doplněno písm. d) pro úplaty hrazené virtuální měnou.

V zákoně je zdůrazněno, že se provádí úprava základu daně na úroveň ceny obvyklé v § 36a. Zapomíná se ale, že se to týká i osvobozených plnění, aby nedocházelo ke zkreslení krácení nároku na odpočet daně. Viz spojené osoby.

Rada
Tato povinnost se týká všech společníků téže společnosti bez ohledu na jejich status k DPH. Na druhé straně stále platí, že „spojenou osobou” není například zaměstnanec.

Cestovní služby*

Většina občanů se setkala se zvláštním režimem daně z přidané hodnoty u cestovních služeb podle § 89. Z pozice zákazníka zjistili, že poskytovaná část těchto služeb je se základní sazbou daně nebo je osvobozena od daně (území EU a třetí země).

Speciálně se zatížení daní z přidané hodnoty týká tzv. přirážky poskytovatele. Uvedené platí, pokud jsou skutečně splněny zákonem stanovené parametry pro zařazení služby do této kategorie.

Rada
Aktuální novela zákona mění pravidla, neboť výpočet přirážky souhrnně za veškeré cestovní služby poskytnuté během zdaňovacího období není v souladu se Směrnicí EU. Dále se upravuje například postup pro přijatou úplatu (zálohu) a navazující způsoby výpočtu (koeficienty).

Cizí měna

Daně musí být v České republice stanoveny v české měně, a tak zákon v § 4 odst. 5 přejímá pro přepočet cizí měny obecně známá pravidla uplatňovaná v účetnictví a daních z příjmů.

Přesto se s přepočtem na českou měnu setkáme v zákoně na více místech, například pro dovoz zboží (§ 38), opravu výše daně (§ 43), u nedobytných pohledávek (§ 46g) atd.

Novelou došlo k přečíslování odstavců a zpřesnění nejen pro zálohy (§ 37a).

Odlišný přístup se uplatňuje u zvláštního režimu, kterým je podle námi zvolené klasifikace kategorií jedno správní místo. V § 110r odstavec čtvrtý se uvádí: „Daň se vyčíslí v eurech s přesností na dvě desetinná místa bez zaokrouhlování.”

Rada
Důležité je, že bylo zachováno zjednodušení u oprav základu daně, které se týká více plnění (viz sleva), když lze podle § 42 odst. 7 použít i první platný kurz prvního pracovního dne kalendářního roku.

Č

Časový nesoulad

Jaká práva a povinnosti mají plátci v případech, kdy dochází k nesprávnému uvedení daně za jiné zdaňovací období (chybě) – v praxi hovoříme o časovém nesouladu, popisuje § 104, jehož text byl novelou výrazně zpřesněn.

Dochází-li k výhodě na straně plátce, ukládá se povinnost hradit úrok z prodlení (sankce). Doplňme si, že jako ve většině případů se uplatňuje obdobný přístup též k identifikovaným osobám.

Časový test

Pojem všem známý z daně z příjmů fyzických osob, neboť testujeme splnění podmínek pro osvobození od daně. Obdobně časové testy používáme v zákoně u dodání nemovitých věcí podle § 56.

Existují ještě složitější případy, a to úprava odpočtu daně (§ 78 a násl.) pro dodatečné korekce u dlouhodobého majetku, u nemovitých věcí až po dobu deseti let. Pro majetek, který není dlouhodobým majetkem, testování je po dobu tří let a vede k tzv. vyrovnání odpočtu (§ 77).

Samozřejmostí jsou časové testy (lhůty) pro registraci (dvanáctiměsíční období, novelou až 60 měsíců u změny režimu), zrušení registrace (také s novinkou, jedenáct měsíců pro dodanění u drobného majetku) aj. Mezi časové testy můžeme doplnit i kritérium kalendářní rok.

Rada
Nejznámějším časovým testem je samozřejmě dvanácti měsíční období pro testování obratu a povinnou registraci k DPH podle § 6 odst. 1.

Člen skupiny

Zcela specifický přístup se uplatňuje pro skupinu v dani z přidané hodnoty, kterou mohou založit spojené osoby. Je nutné zdůraznit, že každá osoba může být členem pouze jedné skupiny, a to podle § 5a odst. 1.

Za skupinu jedná určený tzv. zastupující člen skupiny (§ 5b odstavec 1). Podle upraveného § 5 odst. 2 písm. a) není osobou povinnou k dani člen skupiny. Registrace se provádí podle § 95a.

Rada
Pro optimalizaci daně z přidané hodnoty je nejdůležitější, že plnění mezi členy skupiny není předmětem daně, ale musí se podle § 100 odst. 4 zvlášť sledovat v záznamní evidenci. Je možné nepřímo dovozovat z § 36a odst. 3, že musí být u vztahů mezi členy stanoveny hodnoty na úrovni ceny obvyklé, obdobnou povinnost stanoví zákon o daních z příjmů pro spojené osoby v § 23 odst. 7.

Zvolit si tento model pro DPH je možné, ale skupina se stává podle § 95a odst. 2 plátcem vždy od 1. dne následujícího kalendářní roku – nutné je dodržet procesní lhůtu: „…pokud je přihláška k registraci podána nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku.”.

D

Daňové přiznání

Povinnost podat daňové přiznání k dani z přidané hodnoty je uložena § 101 a násl. Ve vyjmenovaných případech tak musí učinit osoba identifikovaná, ale i neplátce. Zapomíná se, že „tuzemský” plátce musí daňové přiznání podat vždy, tedy i „nulové”.

Daňové přiznání se podává do 25. dne následujícího po příslušném zdaňovacím období, kdy je případná vlastní daňová povinnost splatná (nadměrný odpočet se vrací do třiceti dnů). Zákon v § 101 odst. 2 zdůrazňuje, že lhůtu nelze prodloužit.

Specifická pravidla se uvádí v § 101b pro úpadky a pozůstalosti aj.

Daňový doklad

Prokazování je u daně z přidané hodnoty naprosto zásadní povinností, proto je v § 26 až § 33a důsledně popsáno: kdo musí daňový doklad vystavit, typy a náležitosti daňových dokladů. Pro jejich archivaci aplikujeme § 35 a § 35a.

Daňové doklady mohou být v listinné i elektronické podobě, jak je to potvrzeno § 26 odst. 2. Vystavují se do patnácti dnů od uskutečnění plnění, není-li zákonem stanoveno jinak.

Jednu z přelomových novinek představuje § 28 odst. 8, v němž je kladen důraz na doložení doručování daňových dokladů: „…vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění.”.

Význam daňových dokladů je nesporný, existuje jich celá řada. Pro náš výklad jsme jako další kategorie zvolili: doklad o použití, jiný doklad, opravný daňový doklad, souhrnný daňový doklad a splátkový kalendář, zjednodušený daňový doklad.

Rada
Zdůrazňujeme, v návaznosti na povinnou záznamní evidenci, že se ve většině případů daňovým dokladem stávají účetní doklady, jsou-li řádně vystavovány. Za kvalitu daňových dokladů odpovídá poskytovatel, jen u některých lze údaje doplňovat. To platí pro zjednodušené daňové doklady anebo teoreticky pro režim přenosu daňové povinnosti, neboť na těchto dokladech není povinnou náležitostí sazba daně a výše daně.

Daňové doklady jsou, není-li zákonem stanoveno jinak, nezbytnou podmínkou uplatnění nároku na odpočet daně.

Dar

Asi by nás nenapadlo, že by mohl zákon o dani z přidané hodnoty nabízet výjimky pro poskytování darů. Přesto tomu tak je podle § 13 odst. 7 písm. c). Nejedná se o dodání zboží, jsou-li splněny následující parametry: poskytovány jsou dárky v rámci ekonomické činnosti, pořizovací cena v úrovni bez daně z přidané hodnoty darovaného předmětu nepřesahuje částku 500 Kč.

Rada
Bez finančního omezení není dodáním zboží poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty v rámci ekonomické činnosti. Je vhodné zdůraznit, že přístup zákona o dani z přidané hodnoty je jiný, než u daně z příjmů – viz nárok na odpočet daně a zmínka zákazu pro reprezentaci.

Den uskutečnění plnění

Vědomě uvádíme den uskutečnění plnění, nikoliv DUZP/den uskutečnění zdanitelného plnění nebo DUOP/den uskutečnění osvobozeného plnění, protože pro oba případy aplikujeme v zásadě shodné postupy (§ 21 odst. 9) s výjimkou například u nájmu nemovitých věcí, kdy musí být den osvobozeného plnění přiznán nejpozději k poslednímu dni kalendářního roku.

Zákon popisuje pravidla velmi podrobně pro různé typy plnění, viz § 20a (zálohy) a následující ustanovení § 21 až § 25.

Doplněn je například den „D” pro nový titul plnění poukazy, související vybrané služby u nájmu nemovitých věcí a k plnění poskytované více než dvanáct kalendářních měsíců (viz opakované plnění).

Rada
Pravidla pro DUZP nebo DUOP, resp. den povinnosti přiznat daň, jsou striktně stanovena a není možné „odkládat” odvod daně z přidané hodnoty na výstupu nebo naopak nárokovat daň na vstupu dříve, než se příslušné plnění uskutečnilo.

Den uskutečnění plnění – režim skladu*

Samostatně musíme řešit den dodání zboží v EU, pokud se bude jednat o režim skladu. Podle ustanovení § 22 odst. 3 nastane tento okamžik až „…dnem převodu práva nakládat s tímto zbožím jako vlastník na pořizovatele…”.

Obezřetně se musí posuzovat případy, kdy dojde ke změně původních obchodních podmínek (lhůta, odběratel).

Rada
Skutečně se jedná o specifický způsob určení dne D, který se nesmí zaměňovat s běžnými pravidly platnými pro dodání zboží.

Dlouhodobý majetek

Pro potřeby zákona je dlouhodobý majetek definován v § 4 odst. 4 písm. d) a písm. e) a je podstatné, že se na jedné straně zákon dovolává zákona o daních z příjmů (hmotný majetek a odpisovaný nehmotný majetek) nebo účetnictví (pozemek), na straně druhé nemusí být tato kategorie shodná s dlouhodobým hmotným či nehmotným majetkem podle klasifikace účetní.

Otázky pro daň z přidané hodnoty související s pořízením, užíváním nebo vyřazením dlouhodobého majetku jsou v zákoně popsány v mnoha paragrafech, neboť jsou různě modifikovány obecné postupy. Uveďme si jako příklad: obrat (§ 4a), den uskutečnění plnění (§ 21 odst. 2), osvobozené plnění (§ 56), nájem (§ 56a), úprava odpočtu (§ 78 a násl.), registrace aj.

Rada
Při aplikaci zákona musíme rozlišovat definované kategorie, jiný přístup se uplatňuje k položkám, které nejsou dlouhodobým majetkem – viz vyrovnání odpočtu (§ 77). Uveďme si odkazy na další kategorii změnu režimu (§ 79 a související).

Samostatně často řeší zákon o DPH problematiku nemovitých věcí, ač jsou součástí dlouhodobého majetku.

Dobropis

Běžně hovoříme o daňovém dobropisu (pro snížení, vrubopis je pro zvýšení základu daně), správně se jedná o opravný daňový doklad pro různé opravy základu daně a opravy výše daně, jehož náležitosti jsou uvedeny v aktualizovaném § 45. Odlišnosti platí pro nedobytné pohledávky, jak je popsáno novelou.

Dodání zboží*

Předmět daně z přidané hodnoty je obsahem § 2 a následujících ustanovení. Dodání zboží, jak je definováno v § 13, je nejčastějším případem. Jedná se o situace, kdy dochází k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník. Novelou bylo zpřesněno, že jde podle § 2 odst. 1 písm. a) o „dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku”.

Rozlišujeme plnění tuzemské a přeshraniční, resp. dodání zboží do jiného členského státu, které je zpravidla osvobozeno od daně podle § 64.

Do této kategorie patří též finanční leasing nebo použití majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností – viz osobní spotřeba.

Rada
K výše uvedenému osvobozenému plnění dodání zboží do jiného členského státu je v aktuální novele zákona doplněno v § 64, že pro osvobození od daně uvedení DIČ pořizovatele zboží. Dodavatel ho musí znát nejpozději v okamžiku, kdy mu vznikla povinnost přiznat toto osvobozené plnění.

Další podmínkou je zařazení uskutečněného plnění do souhrnného hlášení.

Dodání zboží – režim skladu*

Aktuální novela zákona zavedla do tuzemské praxe výhodný systém pro pohyb zboží v EU, na který upozorňujeme v kategorii režim skladu. Nejedná se o dříve používaný model konsignačních skladů a je nutné pro zajištění dodání zboží v režimu skladu splnit přísné podmínky podle § 18.

Dodání zboží v EU*

Pro osvobození od daně u dodání zboží v EU se stanoví v aktuální novele zákona v § 64 odst. 1 podmínky, mezi které je zařazena mimo jiné povinnost sdělení daňového identifikačního čísla a uvedení tohoto plnění v souhrnném hlášení, jak je zmíněno v kategorii dodání zboží.

V aktuální novele zákona nalezneme nové odstavce v § 7, kterým se zavádí shodné postupy pro plnění v řetězci s jedinou přepravou zboží v rámci EU.

Rada
Ostatní plnění v daném řetězci by měla být následně považována za plnění „bez přepravy”.

Dodatečné daňové přiznání

Jako u jiných daní může vzniknout povinnost nebo právo podat dodatečné daňové přiznání. Zákon neupravuje pro tuto oblast specifická pravidla, proto se řídíme daňovým řádem. Výjimkou jsou třeba podmínky pro plnění související s jedním správním místem, které nalezneme v § 110r nebo v novém § 79d u zrušení registrace.

Na institut dodatečného daňového přiznání se mimo jiné odvolává § 43 řešící opravu výše daně (v jiných případech, než klasické opravy základu daně, tj. například oprava sazby daně), § 104 u chyb souvisejících s časovým nesouladem.

Doklad o použití

Mezi méně obvyklé daňové doklady patří doklad o použití, na němž se podle § 32 musí mimo jiné uvést „…sdělení o účelu použití…”. Dokládáme tím specifické případy, jde-li o plnění pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, může se jednat jak o zboží, tak o služby. Zpřesněno bylo, že není povinnou náležitostí označení příjemce a jeho daňové identifikační číslo.

Dopravní prostředek

Nabízí se otázka, proč je v zákoně definováno, co je dopravním prostředkem v § 4 odst. 4 písm. a) a dále „novým” dopravním prostředkem v § 4 odst. 4 písm. b). Důvodem je skutečnost, že při přeshraničních plněních, například podle § 19 odst. 6 při pořízení neplátcem takto specifikovaného zboží (zde „nového”) musí taková osoba podat daňové přiznání a zaplatit daň (viz automobil).

Klasifikace zboží, resp. dopravního prostředku, je důležitá i v jiných případech, například pro nájem v § 10d při testování místa plnění.

Dovoz zboží

Problematika dovozu zboží (definován v § 20) je řešena v zákoně na několika místech, například místo plnění (§ 12), den uskutečnění plnění (§ 23), daňový doklad (§ 33), základ daně (§ 38) atd. Rozhodující jsou celní předpisy, které zákon o dani z přidané hodnoty respektuje.

Dotace

Pro dotace k ceně uvádí zákon jednu zásadní výjimku, nejsou součástí základu daně, pokud jde o „…dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku…”.

V novele byl text přesunut do § 4 odst. 1 písm. a) bod druhý, ale princip je zachován.

Zákon se u dotací odvolává na účetní definice (dlouhodobý hmotný majetek), nikoliv na dlouhodobý majetek podle ZDP, proto se může vyjmutí týkat více aktiv.

Zpřesnění obsahu pojmu dotace, již schválené, je účinné až od 1. 1. 2021.

Drobný majetek

Každý plátce daně z přidané hodnoty musí obezřetně klasifikovat jednotlivé položky obchodního majetku definovaného pro účely DPH. Jako ilustrativní příklad můžeme použít kategorii drobný majetek, neboť u něj se nemusí testovat podmínky pro úpravu odpočtu daně, kontroly původního nároku na odpočet daně se provádí jednodušeji jako vyrovnání odpočtu daně.

Rada
Výhodnější režim si nelze zvolit, resp. rozhodnout třeba tím, že v účetní směrnici se finanční kritérium pro dlouhodobý majetek stanoví na částku 60 000 Kč, neboť se § 4 odst. 4 písm. d) ZDPH odvolává na definici hmotného majetku ze zákona o daních z příjmů.

Na druhé straně je povinností po novele testovat při zrušení registrace plátce u drobného majetku, pokud byl uplatněn nárok alespoň ve výši 2 100 Kč, pořízeného v období zahrnující 11 kalendářních měsíců před zrušením registrace, a to podle § 79a odst. 3.

Důkazní prostředky*

Otázky související s prokazováním, ať už práv nebo splnění povinností, řeší zákon například u archivace, daňových dokladů a záznamní evidence.

Upozorníme na specifikum při uplatňování nároku na odpočet daně, tzv. jiné důkazní prostředky – trochu skryté souslovím „prokázat jiným způsobem”, třeba podle § 73 odst. 1 písm. b) a písm. e). Také nemusí být splněna tato podmínka „existence” daňového dokladu u vybraných plnění v přenosu daňové povinnosti.

Rada
Neméně důležitá je pro praxi výjimka uvedená v § 73 odstavec pátý pro neúplné daňové doklady. Pro uplatnění nároku nevadí, že přijatý daňový doklad neobsahuje všechny povinné náležitosti, plátce prokáže oprávněnost daňového dokladu například smlouvou, objednávkou, dodacím listem atd.

Použití jiných důkazních prostředků pro doložení vývozu zboží potvrzuje v § 66 aktuální novela zákona s tím, že jejich příkladný výčet nalezneme v důvodové zprávě.

E

Editační povinnost

Máme na mysli případy, kdy se na základě žádosti musí vyjádřit k danému problému správa daní, která vydává tzv. závazné posouzení. Žádosti, tj. editační povinnost, vyřizuje Generální finanční ředitelství.

Právem je zeptat se, jaká se má uplatnit sazba daně, a to podle ustanovení § 47a a § 47b.

Dále se jedná o vyřešení nejasností souvisejících s přenesením daňové povinnosti (§ 92h a § 92i), zda se má/nemá použít tento režim při poskytnutí určitého zdanitelného plnění.

Rada
Každá žádost je zpoplatněna velmi vysokou částkou 10 000 Kč.

Ekonomická činnost

Co se rozumí ekonomickou činností, popisuje zákon v § 5 a přímo to souvisí s definicí daňového subjektu, osobou povinnou k dani. Novela zpřesnila znění § 5 odst. 3 a klade se důraz na „…činnost spočívající ve využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu.”.

Připomínáme, že rozlišujeme plnění pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, které je dodáním zboží nebo poskytnutím služby, viz zmínka u ceny obvyklé, dokladu o použití aj.

Novela otevřela diskuse odborné i laické veřejnosti týkající se vyloučení činností „…vyplývající z pracovněprávního vztahu, služebního poměru nebo jiného obdobného vztahu.” – členů orgánu aj.

Rada
Z upraveného textu zákona lze dovozovat, že kritérium bylo zpřísněno, protože není rozhodujícím parametrem (resp. nemusí být) prvek soustavnosti. To znamená, že po novele mohou být za ekonomickou činnost považovány aktivity, které bychom tak dříve neposuzovali. Proto si každá osoba povinná k dani musí ověřit, jestli do klíčové kategorie obrat správně zařazuje své činnosti. Zejména je to citlivé u nájmu nemovitých věcí.

Elektronická evidence tržeb

V zásadě představuje systém EET další kontrolní mechanismus využívaný finanční správou. Po poslední novele zákona o EET vzniká přímé propojení se zákonem o DPH, protože jen poplatníci – jsou-li neplátci DPH – si mohou zvolit sledování tržeb v off-line režimu, tj. zvláštní režim (při splnění dalších kritérií). Z podmínky stanovené zákonem o EET můžeme dovodit, že omezení se netýká osob identifikovaných k dani, přestože také odvádí daň z přidané hodnoty.

Rada
Proto poplatníky, kteří by rádi využívali zvláštní režim EET, je důležitý nejen limit hotovostních tržeb ve výši 600 000 Kč, ale také obrat a jiné parametry zakládající povinnou registraci k DPH.

Změna sazeb k 1. 5. 2020 nepřímo propojila starší výklady k problematice stravovacích služeb, používané dříve při řešení startu jednotlivých etap EET, se zákonem o DPH.

Elektronické podání

Daňové subjekty musí ve stanovených případech komunikovat se správou daní formou elektronického podání, jak jim to ukládá § 101a aj. Výjimky jsou umožněny osobám identifikovaným k dani, ale zde dochází ke změně s účinností od 1. 1. 2021!

Nejde skutečně pouze o povinné podání touto formou daňových tvrzení, ale také přihlášek k registraci nebo oznámení o změnách registračních údajů.

Elektronicky poskytované služby

Odkazujeme na kategorii jedno správní místo, tj. pro vybrané služby, pro náš výklad elektronicky poskytované služby definované v § 110b odst. 1 písm. b). Je třeba také kontrolovat místo plnění jsou-li tyto služby poskytované osobě nepovinné k dani, a to podle § 10i.

Rada
Tento způsob poskytování služeb má význam pro novou druhou sníženou sazbu daně účinnou od 1. 5. 2020, která se týká knih, brožur, letáků aj., mohou být určené ke stažení nebo zasílané prostřednictvím elektronické pošty.

Evidence*

V praxi hovoříme o záznamní evidenci, v zákoně popsané v § 100 a násl. jako evidence pro účely daně z přidané hodnoty, ve kterém jsou popsány konkrétní povinnosti. Jedná se o doložení všech skutečností, to znamená zejména: „… údajů vztahujících se k jejich daňovým povinnostem…”.

Rada
Jak vyplývá z textu u kategorie záznamní evidence, jde nejen o daňové doklady jako takové. Například je povinností zvlášť evidovat plnění mezi členy skupiny, přestože nejsou předmětem daně. Nebo můžeme uvést sledování částek týkajících se oprav nemovitých věcí, aby bylo doložitelné, jestli byl nebo nebyl naplněn parametr významná oprava, tj. částka 200 000 Kč v úrovni bez daně z přidané hodnoty.

Velmi náročnou novou evidencí je dokládání podmínek pro režim skladu.

F

Finanční činnosti

Otázku, zda je uskutečněné plnění zdanitelné nebo se jedná o osvobozené plnění, není často jednoduché zodpovědět. Bývá tomu u finančních činnosti popsaných v § 54. Jako příklad si můžeme uvést osvobození převodu cenných papírů nebo směnárenské činnosti.

Ale při postoupení pohledávek je situace ještě složitější, neboť osvobozeno je pouze úplatné postoupení pohledávek postoupené jiným subjektem, nikoliv vymáhání dluhů nebo faktoring. Doplňme si, že postoupení „vlastních” pohledávek není v kontextu výše uvedeného předmětem daně z přidané hodnoty [§ 14 odst. 5 písm. c)].

Finanční leasing

Pro finanční leasing je v oblasti daně z přidané hodnoty zásadní, že je definován v § 13 odst. 3 písm. c) – podmínkou je, že ke dni uzavření smlouvy je zřejmé převedení vlastnického práva užívaného zboží na uživatele, a to za obvyklých okolností. Proto také není tento přístup shodný s pojetím platným pro daň z příjmů.

Další specifika, rozdílná od běžného dodání zboží, souvisí se dnem uskutečnění plnění podle § 21 odst. 1 písm. c), opravou základu daně (novela upravila lhůtu v § 42 odst. 10).

Rada
Účinnost definice, co je finančním leasingem („FL”), je k 1. 1. 2020. V této souvislosti je vhodné ověřit z pohledu „nového” znění zákona o DPH, jak jsou nastaveny smluvní podmínky. Například je-li sjednáno právo opce na odkup předmětu FL, využití je ekonomicky standardní („…za obvyklých okolností…” – text doplněný novelou), měl by se tento případ klasifikovat jako finanční leasing pro účely DPH.

Přechodná ustanovení upravují aplikaci podle smluv a předání předmětu finančního leasingu – zohledňují skutečnosti před účinností novely.

G

Generální finanční ředitelství

Generální finanční ředitelství („GFŘ”) je v zákoně zmíněno, neboť je gestorem pro vyřízení tzv. editační povinnosti správy daní. Aktivní roli sehrává též při vracení daně podle § 80 aj.

Rada
Nezastupitelnou úlohu sehrává GFŘ v řešení nejasností v zákoně. Je proto vhodné sledovat jím publikované Informace GFŘ, přestože nemohou nahradit platný zákon o DPH, jedná se totiž o metodickou pomůcku (závaznou pro správu daní) obsahující návody, jak lze daný problém posuzovat.

H

Hmotný majetek

Hmotný majetek je pojem, na který se odvolává zákon v § 4 odst. 4 písm. d). To znamená pro dlouhodobý majetek, že se přebírá definice ze zákona o daních z příjmů.

To je velmi důležité, protože se rozlišuje úprava odpočtu (§ 78 a násl.) a vyrovnání odpočtu (§ 77) právě pro položky, které nejsou dlouhodobým majetkem.

Rada
Protože se zákon odvolává na daň z příjmů (byť je v textu pod čarou zmíněni také § 32a ZDP týkající se nehmotného majetku), není možné zařazení do této kategorie „optimalizovat” účetní směrnici, která by podle platných účetních pravidel (§ 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb.) určila jinou výši ocenění, než jakou obsahuje zákon o daních z příjmů.

CH

Chyba

Praktická otázka zní, jak napravit nepřesnost, chybu? Odpověď je zdánlivě jednoduchá – pokud vznikla újma na straně státního rozpočtu, musí se opravit. Konkrétní postupy jsou dány zákonem, většinou se jedná o opravu výše daně (§ 43), kdy se aplikovala nesprávná nižší sazba daně. Nebo je omyl v časovém nesouladu (§ 104), jak je rozebráno v příslušné kategorii.

Návazně se opravují daňová tvrzení, podávají se opravná nebo dodatečná daňová přiznání, opravné nebo následné kontrolní hlášení nebo následné souhrnné hlášení atd.

I

Identifikovaná osoba

Zvláštní postavení mají v dani z přidané hodnoty osoby povinné k dani, které se registrují jako osoby identifikované k dani povinně (§ 6g a násl., § 97) nebo dobrovolně (§ 97a).

Tyto daňové subjekty nejsou plátci, přesto mají mnoho procesních povinností (odvádí daň z přidané hodnoty) s některými úlevami – nemusí podávat nulové daňové přiznání, neřeší kontrolní hlášení a mají zatím výjimku pro elektronická podání atd.

Rada
Jak je naznačeno u ubytovacích služeb, jedná se o aktuální problematiku, související se službami Airbnb. Tím spíše, že zákon neobsahuje žádný finanční limit pro případnou povinnou registraci této osoby (zde nikoliv jako plátce DPH).

Informace GFŘ

Samozřejmě nenalezneme v zákoně odkaz na Informace Generálního finančního ředitelství, tj. publikované názory k vybraným složitějším oblastem fungování daně z přidané hodnoty. Nicméně lze doporučit je sledovat, neboť obsahují názor finanční správy (nikoliv oficiální výklad zákona). Nesmíme je však zaměňovat s tiskovými zprávami MF nebo GFŘ, výše zmíněné Informace GFŘ mají číslo jednací a lze se na ně v diskusích se správou daní odvolávat.

Rada
V poslední době – po novele zákona o DPH účinné od 1. 4. 2019 – byly vydány následující Informace GFŘ:

  • Informace k novelám zákona o DPH 2019.

  • Dodatek č. 1 k Informaci k problematice registrace k dani z přidané hodnoty.

  • Informace pro osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku (registrace k DPH a ostatní vybrané daňové povinnosti).

  • Upozornění GFŘ – k registračnímu údaji „skutečné sídlo”. Jde o osoby povinné k dani.

  • Informace GFŘ k uplatňování DPH u poukazů.

  • Informace GFŘ k opravě základu daně dle § 46 a násl. a opravě odpočtu daně dle § 74a ZDPH u nedobytných pohledávek.

  • Informace GFŘ k uplatňování sazeb DPH u tepla a chladu od 1. 1. 2020, která obsahuje mimo jiné vzorové příklady na vyúčtování záloh u změn sazeb.

  • Informace k novele zákona o DPH s plánovanou účinností od 1. 1. 2020, v níž se řeší problém včasného neschválení novely viz úvod.

  • Informace o aktualizaci formuláře Souhrnné hlášení VIES pro účely režimu skladu (call off stock).

  • Informace GFŘ k vymezení způsobů potvrzování dokladů o prodeji zboží při vracení daně z přidané hodnoty fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží.

  • Informace GFŘ ke změnám sazeb DPH od 1. 5. 2020 včetně rozboru ke stravovacím službám.

  • Informace GFŘ ke změnám sazeb DPH od 1. 7. 2020, poznámky k jednotlivým upraveným položkám.

.

Insolvence

Tomuto tématu – insolvenci – věnujeme kategorii nedobytné pohledávky. Nyní je upraveno v § 46 a násl. Jedná se o velmi obsáhlé zpřesněné postupy pro opravy základu daně.

Tato možnost se týká situací, kdy je pohledávka vymáhána v exekučním řízení, dlužník se nachází v insolvenčním řízení, došlo ke smrti dlužníka v návaznosti na výsledky skončeného řízení o pozůstalosti aj.

U insolvenčních řízení zahájených přede dnem účinnosti novely, ve kterých soud rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, a tato řízení byla zahájena před novelou, aplikujeme dřívější znění zákona. Je třeba postupovat podle přechodných ustanovení.

Rada
Metodicky přesnější je místo běžně používaného „insolvence a DPH” odkazovat se na právní pojmy toho kterého řízení, dále zákon používá výrazy nedobytná pohledávka a také neobdržená úplata aj. Tato oprava základu daně je samostatným zdanitelným plněním (§ 46f), ve stanovených případech se uplatní kvalifikovaný odhad.

J

Jedno správní místo

Zcela výjimečný přístup je zvolen zákonem pro výše uvedené vybrané elektronicky poskytované služby. Je totiž v ustanovení § 110a a násl. určen jako místně příslušný Finanční úřad pro Jihomoravský kraj – jde o zvláštní režim jednoho správního místa.

Proto platí některé jiné základní pojmy, odlišná procesní ustanovení, způsoby podání, doručování, lhůty, registrace atd.

Jiné doklady

Zákon o DPH velmi podrobně popisuje v § 26 a násl. ustanoveních daňové doklady a jejich náležitosti. Přesto překvapivě existují daňové doklady, které blíže zákon neupravuje – jsou jimi tzv. jiné doklady, například podle § 74 odst. 1, a to pro povinné snížení uplatněného odpočtu daně.

Rada
V těchto případech doporučujeme, aby byl jiný doklad řádně očíslován a zařazen do záznamní evidence, jeho náležitosti, byť nejsou zákonem stanovené, by měly být obdobné jako u standardních daňových dokladů.

Jiný členský stát

Pro přeshraniční vztahy je podstatné, neboť jsou uplatňována odlišná pravidla pro vztahy v rámci EU a se třetími zeměmi, je-li v zákoně odvolávka na partnera z jiného členského státu (§ 3). Můžeme v této souvislosti odkázat na služby do/z EU, pohyb zboží také z/do EU, třístranný obchod aj.

K

Kalendářní rok

Tento pojem, ač je zdaňovací období u daně z přidané hodnoty kratší, je velmi významný. Parametr kalendářní rok ovlivňuje nárok na odpočet daně krácením koeficienty, úpravu a vyrovnání odpočtu, když je kritériem zjištěná hodnota za daný kalendářní rok.

Za jednotlivé kalendářní roky testujeme obrat pro případnou změnu zdaňovacího období atd. To znamená, že mnoho termínů, lhůt, je odvozeno od kalendářního roku – například registrace skupiny.

Pro některé plátce může být překvapivá informace, že podstatný je u vybraných případů také silvestr, tj. poslední den kalendářního roku, třeba podle § 21odst. 9 u osvobozeného nájmu nemovitých věcí bez nároku na odpočet daně, kdy je den D právě „nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku”.

Aktualizován byl § 21 odst. 8, ukládající povinnost stanovit den D na silvestra u plnění trvajících déle než dvanáct kalendářních měsíců.

Rada
Propočty koeficientu vypořádacího podle § 76 jsou za kalendářní rok 2019 složitější, neboť se musí vzít v úvahu znění zákona platné před novelou a nová pravidla. Jedná se o dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, u něhož se zpřísnily podmínky pro vyloučení z výpočtu koeficientu – novým parametrem je, že nesmí být „nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti plátce.”.

Koeficient*

V zákoně se často setkáme s výpočty ovlivňujícími nárok na odpočet daně a korekce, třeba dodatečné úpravy odpočtu (§ 78 a násl.) a vyrovnání odpočtu (§ 77). Používáme běžně výraz koeficient, přestože se opravdu jedná o různorodé případy, což potvrzuje i zavedená praxe, například pro výpočet výše daně.

Doplňme si, že novela upravila způsob propočtu právě pro tyto situace v § 37, tj. zjištění výše daně novými koeficienty podle sazeb daně.

Skutečnost, že se jedná o specifické postupy, potvrzují i legitimní varianty typu „…kvalifikovaným odhadem…” (§ 75 odst. 4). Jde například o poměrný koeficient podle § 75 odst. 3 (odpočet daně v poměrné výši) nebo v § 76 odst. 6 (odpočet daně v krácené výši), vypořádací roční koeficient, resp. určení výše tzv. zálohového koeficientu.

Pro koeficient roční je v novele upravena podmínka pro vyloučení prodeje dlouhodobého majetku. Na první pohled se zdá, že změna není zásadní. Opak je pravdou, do koeficientu patří, pokud „…je plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti plátce…”. Klíčové je to zejména pro situace, kdy jde o osvobozená plnění.

Rada
Pro výpočet ročního koeficientu není v přechodných ustanoveních uveden žádný zvláštní postup, proto musíme použít pro kalendářní rok 2019 dvě metodiky – pravidla platná před a po účinnosti novely.

Pro cestovní služby aktuální novela zákona uvádí konkrétní koeficienty v § 89.

Konsignační sklad*

Nově zavedenou variantu režimu skladu nesmíme zaměňovat s používaným systémem konsignačních skladů.

Při splnění podmínek nového modelu nevzniká totiž dodání a pořízení zboží, i když je toto zboží do „skladu” umístěno. Daňové povinnosti nastávají až v návaznosti na okamžik definovaný v § 22 odst. 3, viz den uskutečnění plnění – režim skladu.

Kontrolní hlášení

Před několika lety zavedená další administrativní povinnost, podávání kontrolního hlášení, je podrobně popsána v § 101c a násl. Připomínáme výjimku pro plátcefyzické osoby se čtvrtletním zdaňovacím obdobím: nemusí podávat kontrolní hlášení měsíčně.

Novelou došlo k několika zpřesněním, například u záloh (přijatých úplat): „…pokud z přijaté částky úplaty vznikla povinnost přiznat daň…”. Bohužel stále zůstávají v zákoně nesmyslné krátké lhůty a likvidační sankce.

Rada
Na rozdíl od daňového přiznání, není povinností zpracovávat a odevzdávat tzv. nulové kontrolní hlášení. To platí pro plátce fyzické i právnické osoby.

Nutné je zkontrolovat si Upgrade účetních programů, neboť se od 1. 10. 2019 změnila struktura tiskopisu kontrolního hlášení.

Krácení nároku na odpočet daně

Tato kategorie představuje nepříjemné situace pro mnoho plátců, když nemají plný nárok na odpočet daně na vstupu. To znamená, že plátce je povinen u každého zdanitelného plnění ověřit, jestli má nebo nemá skutečně plný nárok na odpočet daně. Jen výjimečně se stanoví kvalifikovaným odhadem nebo si výši nároku vypočte sám – viz přenos daňové povinnosti.

Podle terminologie zákona rozumíme krácením nároku na odpočet daně případy, a to podle § 72 odst. 6: „odpočet daně v částečné výši”, kdy je přijaté zdanitelné plnění použité pro účely se stoprocentním nárokem a též pro jiné účely.

Rada
Co je důvodem pro krácení nároku na odpočet daně, když má plátce splněny všechny formální povinnosti (třeba existence daňového dokladu)?

Odpověď je následující: za sousloví „jiné účely” si můžeme doplnit například osobní spotřebu (§ 75) a osvobozená plnění (§ 76) se zákazem nároku (§ 51 a násl.). Nejčastěji dochází ke zmíněnému nároku v částečné výši, stanovenému různými koeficienty.

Kvalifikovaný odhad

Asi budou někteří plátci překvapeni, že striktní pravidla zákona o DPH počítají v několika situacích s tím, že konkrétní výše daně je/může být stanovena plátcem jím provedeným kvalifikovaným odhadem. Jedná se nejen o případy pořízení dlouhodobého majetku – viz automobil.

Také v situacích, kdy není znám roční koeficient, resp. plnění za předcházející kalendářní rok neexistují, určíme „zálohový koeficient” odhadem podle § 76 odst. 6. Skutečnost za celý rok zjistíme vypořádacím koeficientem.

Rada
Novelou je tento způsob upraven též v § 46b pro změny výše základu daně u oprav základu daně související s insolvencí, a to opět stanovené kvalifikovaným odhadem.

L

Lhůty*

V daních se aplikují termíny, lhůty určené obecnou procesní normou, daňovým řádem. Existuje mnoho výjimek v zákoně, například pro opravy základu daně (aktualizováno u finančního leasingu) nebo plnění podléhajícímu jednomu správnímu místu.

Proto je nutné sledovat u většiny kategorií, jaké procesní lhůty si zákon stanovil, uveďme si příklad pro krátkodobý nájem („nepřetržitě nejvýše 48 hodin” v § 56a odst. 2 nebo dodatečný nárok na odpočet daně u nové registrace v § 79 odst. 2 písm. a)změna režimu: „60 po sobě jdoucích měsíců”.

Další termíny jsou vázány na kalendářní rok, například změna zdaňovacího období se realizuje podle § 99a do konce ledna následujícího kalendářního roku. Registrace skupiny se provádí do 31. října atd.

Pro daňová tvrzení je zásadní, zda má plátce zdaňovací období měsíční nebo čtvrtletní.

Novela v nových či upravených paragrafech uvádí konkrétní termíny. Nejdelší desetileté lhůty pro archivaci a úpravu odpočtu daně jsou zachovány.

Rada
Plátci daně musí být vskutku obezřetní. Některé lhůty jsou totiž velmi krátké, třeba u následného kontrolního hlášení v řádu několika dní. Nesmírně komplikované může být sledování dvanáctiměsíční lhůty podle aktuální novely zákona, jedné z podmínek pro výhodný režim skladu.

M

Manko*

V zákoně se s tímto slůvkem nesetkáme, ale v praxi je používané pro inventarizační rozdíly, na které pamatují § 77 odst. 2 písm. c) a § 78e. Manko je zjištěno při fyzické inventuře, vzniká například při ztrátě či odcizení. Viz též kategorie škoda.

Splní-li plátce podmínky stanovené ve zmíněných paragrafech: „…řádně doloženy … potvrzeny”, neprovádí se vyrovnání odpočtu (§ 77) a ani úprava odpočtu (§ 78e), přestože prokazatelně došlo ke „…zničení, ztrátě či odcizení…” některé z položek obchodního majetku.

Rada
Doplňme si, že definici manka nalezneme v účetních předpisech, a to v zákoně o účetnictví v § 30 odst. 10 písm. a). Musí se také nově řešit u režimu skladu.

Místní příslušnost

Uplatníme ve většině případů obecná procesní pravidla, místní příslušnost se řídí místem určeným § 4 odst. 1 písm. h) pro fyzické osoby a sídlem právnické osoby podle písm. i). Výjimka pro stanovení místní příslušnosti je dána například pro zvláštní režim jednoho správního místa.

Místo plnění

Pro správné fungování daně z přidané hodnoty je nutné stanovit tzv. místo plnění, protože podle něj se určí, kdo je povinen přiznat daň. K dispozici máme v zákoně několik paragrafů (§ 7 až § 12), neboť se pravidlo odvozuje podle typu plnění.

Zejména u přeshraničních plnění existuje několik výjimek s tím, že dalším parametrem je status (daňová pozice) obou partnerů. Významnou roli sehrává případná existence provozovny.

Nutné je proto každé uskutečněné plnění důkladně ověřit. Jako vzorový příklad lze uvést § 10 pro služby vztahující se k nemovité věci nebo § 10d nájem dopravního prostředku.

Novela upravila text v několika paragrafech, například v § 10i a § 11.

N

Nadměrný odpočet

Správce daně zasílá plátci nadměrný odpočet, vzniklý na základě platně podaného daňového přiznání, podle § 105do třiceti dnů. Není nutné podávat žádost. Uvedené se netýká přeplatku, jestliže vznikl na základě dodatečného vyměření.

Aby se jednalo o vratitelný přeplatek, musí být částka vyšší než 100 Kč.

Nájem

Pojem nájem pro účely daně z přidané hodnoty, jak potvrzuje § 4 odst. 4 písm. g), zahrnuje též „…podnájem, pacht a podpacht”. Jedná se o typ plnění podle členění daně z přidané hodnoty: poskytování služeb.

Nájem movitých věcí je zdanitelným plněním, u nemovitých věcí je plnění osvobozené s dále uvedenými výjimkami. Zdanitelným plněním je podle § 56a odst. 2 krátkodobý nájem nemovité věci. Novela zdůrazňuje, že nelze osvobodit ubytovací služby odpovídající příslušnému zatřídění.

Velmi významnou novinkou, účinnou až od 1. 1. 2021, je omezení práva zvolit si zdanění nájmu, místo osvobozeného plnění, jsou-li oba partneři plátci, a to podle § 56a (dnes toto není příliš limitováno, nově vázáno na parametr 60 % podlahové plochy stavby aj.).

Dále bylo novelou doplněno: „nájmem se rozumí také zřízení, trvání nebo zánik věcného břemene zřízeného k nemovité věci, pokud jsou naplněny znaky nájmu”.

Novinkou je též určení dne uskutečnění plnění pro vybrané služby související s nájmem nemovitých věcí v § 21 odst. 4 písm. c), je jím den zjištění skutečné částky (vyúčtování).

Rada
U nájmů je vhodné připomenout, především „fyzickým” osobám povinným k dani, novelou zavedené zpřísnění parametrů pro posuzování činností, které jsou nebo nejsou ekonomickou činností, jak je zdůrazněno v příslušné kategorii.

Pokud plátce trápí nárok na odpočet daně kvůli osvobozeným plněním způsobené nájmem nemovité věci, lze situaci řešit, zvolit zdanění, jestliže je partnerem plátce a nájem je pro účely uskutečňování jeho ekonomických činností (§ 56a odst. 3).

Nárok na odpočet daně

Nárok na odpočet daně není automatický, je založen na splnění řady podmínek podle § 72 a násl. Připomínáme existenci daňového dokladu s výjimkou pro přenos daňové povinnosti, viz důkazní prostředky.

Jak je uvedeno výše, často je daň na vstupu korigována, neboť dochází ke krácení nároku na odpočet daně. Existuje několik forem, na které navazují komplikované výpočty různých koeficientů. Kritériem je způsob použití přijatého zdanitelného plnění, je-li v částečné výši, souběh využití pro zdanitelná a osvobozená plnění (zjednodušeně, tj. laicky je takto klasifikováno), tzv. jiné účely.

Pro praxi je důležité, že novela v této oblasti nepřinesla žádné zásadní úpravy, zpřísnění podmínek. Na druhé straně jsou změněna některá pravidla související s dodatečnými korekcemi, u oprav základu daně (§ 42) nebo oprav výše daně (§ 43), úprav odpočtu daně (§ 78 a násl.).

Zákon o dani z přidané hodnoty si stanoví vlastní pravidla, ale u reprezentace (vyjma darů) je zákaz uveden v § 72 odst. 4 s odvoláním na příslušné ustanovení zákona o daních z příjmů.

Následné kontrolní hlášení

Jde typově o „dodatečné” kontrolní hlášení, v § 101f nazvané jako následné kontrolní hlášení. Bohužel stále nebyl opraven velmi krátký termín, musí se podat do pěti pracovních dnů ode dne zjištění nepřesností.

Z hlediska procesního jsou ustanovení pro tyto případy hraniční: na výzvy správce daně má plátce jen pět dnů podle § 101g a sankce jsou astronomické.

Nedobytná pohledávka

Novinkou je kompletní přepsání textů souvisejících s opravou základu daně, kterou jsme mohli provádět v případě, když byl dlužník v insolvenci.

Celý blok paragrafů, § 46 až § 46g, obsahuje pravidla pro nedobytné pohledávky, jak je možné získat zpět dříve odvedenou daň z přidané hodnoty na výstupu. Řeší se: právní režim pohledávky, pozice dlužníka, procesní lhůty, neobdržená úplata, výše opravy základu daně, nová varianta kvalifikovaného odhadu, specifické opravné daňové doklady atd.

Rada
Budete-li posuzovat aktuální případy, vezměte v úvahu přechodná ustanovení novely. Nové postupy podle § 46 až § 46g aplikujeme na případy, u nichž původní zdanitelné plnění nastalo před účinnosti novely: „pokud veškeré skutečnosti rozhodné pro provedené opravy…nastaly ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona”.

Nehmotný majetek

Obsah této kategorie přejímá zákon o DPH ze zákona o daních z příjmů, pokud se jedná o odpisovaný nehmotný majetek. Stává se součástí dlouhodobého majetku podle § 4 odst. 4 písm. d).

Doplňme si, že pozbytí nehmotné věci je zařazeno do množiny plnění poskytnutí služeb podle § 14 odst. 1 písm. a).

Rada
Výše zmíněný odkaz, na odpisovaný nehmotný majetek je trochu zavádějící, resp. nepřesný, neboť uznáme například jako daňově účinný účetní odpis „drobného” nehmotného majetku. Pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, které neúčtují – ale mohou být samozřejmě plátci DPH – jsou dokonce uznány výdaje na pořízení nehmotného majetku podle § 24 odst. 2 písm. zn), tj. aniž by byl „odpisován”. Definici v zákoně o DPH je třeba opravit.

Nemovitá věc

Mezi dlouhodobý majetek bezesporu patří nemovité věci, pro které nalezneme v zákoně mnoho zvláštností. Jedná se například o určení dne D podle § 21 odst. 2, časové a věcné podmínky pro osvobození od daně (§ 56).

V zákoně se proto definuje i tzv. vybraná nemovitá věc pro posuzování správného daňového režimu v § 56. Zvlášť se řeší pozemky, testuje se, zda „tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí”.

Novela upravila některé části § 56 pro sjednocení časového testu (počátek běhu lhůty), sladění lhůty u pozemků tvořících se stavbou funkční celek.

Dalším specifikem pro daň z přidané hodnoty představuje nájem nemovité věci (§ 56a), jak je rozebráno v příslušné kategorii.

Problematika je tak rozsáhlá, že je vhodné prostudovat související kategorie, nejen dlouhodobý majetek, ale také k dodatečným korekcím původních uplatněných nároků, tj. úpravy odpočtu daně, neboť se kontrolují časovým testem až po dobu deseti let.

Rada
Typickým příkladem zvláštního přístupu je též právo, jde-li při dodání nemovité věci o osvobozené plnění, změnit daňový režim a plátci se mohou dohodnout, že uskuteční zdanitelné plnění. Současně se mění typ plnění na přenos daňové povinnosti (§ 92d, v němž zákonodárce zapomněl opravit odkaz).

Důvod pro tuto optimalizační variantu podle § 56 odst. 6 bývá prozaický, prodávající plátce nemusí řešit dodatečné korekce původně uplatněného nároku na odpočet daně. Dohoda je rozumná, má-li kupující plný nárok na odpočet daně.

Neobdržená úplata

Provádíme-li opravu základu daně u nedobytných pohledávek podle § 46 a násl., rozhodující hodnotou je výše neobdržené úplaty za zdanitelné plnění. Může se jednat v některých případech o její předpokládanou výši.

Neplátce

Pro účely daně z přidané hodnoty musíme dělit daňové subjekty na plátce a ostatní, které nazýváme neplátci. Bylo by velkou chybou se domnívat, že se neplátci nemusí zabývat zákonem.

Proto si v této kategorii zvlášť všímáme osob povinných k dani (třeba z důvodů registrace), osob identifikovaných k dani. Pojmů používaných zákonem je více, například se setkáme s právnickou osobou nepovinnou k dani v § 6g, která se také může povinně stát identifikovanou osobou.

Zvlášť doporučujeme řešit fungování daně z přidané hodnoty u neziskových subjektů.

Zapomíná se, že i neplátce může mít povinnost přiznat daň – viz automobil, je-li pořízen nový dopravní prostředekjiného členského státu. Nebo uvede-li daň na vystaveném dokladu, a to podle § 108 odst. 4 písm. f). Může být také nespolehlivou osobou, ač není plátcem.

Rada
Daňová pozice obchodního partnera, je-li neplátcem, ovlivňuje v několika případech daňový režim, například osvobození nájmu nemovitých věcí nelze změnit – podmínkou je totiž, že nájemce je plátcem (§ 56a odst. 3). Shodné omezení je též podle § 56 odst. 6 u dodání nemovité věci.

Po novele zákona o elektronické evidenci tržeb je zásadní, že pouze poplatník, je-li neplátcem, může požádat o evidování tržeb off-line, tj. zvláštním režimu EET.

Nespolehlivá osoba

V běžné praxi se často objevují otázky typu: O koho se jedná? Co tímto pojmem rozumí zákon?

Nespolehlivou osobou je podle 106aa subjekt, který není plátcem a závažným způsobem neplní své povinnosti. Z předchozího a následujícího výkladu je zřejmé, že i osoba povinná k dani, osoba identifikovaná k dani nebo dokonce i neplátce, mohou mít zákonem uloženy konkrétní povinnosti.

Nespolehlivý plátce

Porušuje-li plátce závažným způsobem povinnosti ke správě daní, může se stát nespolehlivým plátcem podle § 106a. Je-li poskytovatel zdanitelného plnění takovou osobou, vzniká pro příjemce plnění nepříjemná situace, neboť nastává ručení podle § 109 odst. 3.

Neziskové subjekty

Zavedený pojem neziskové subjekty by měl zahrnovat pro účely daně z přidané hodnoty celou škálu různých osob, pro které platí specifická pravidla.

Například posuzujeme podle § 5 odst. 5, jestli jsou právnické osoby při výkonu veřejné správy osobou povinnou k dani (viz příloha č. 1). Nebo pro osvobozené plnění podle § 61 testujeme typ neziskové organizace a její činnost.

Můžeme uvést několik příkladů: posuzujeme poskytování služeb jako protihodnotu členských příspěvků, zvýhodňují se aktivity jako je ochrana a výchova dětí, sport a kultura aj.

Rada
Je třeba u konkrétních subjektů zkontrolovat, jestli naplní parametry i po novele zákona, neboť některé texty byly upraveny.

Nový dopravní prostředek

Ne každý dopravní prostředek je tzv. novým dopravním prostředkem. Jako příklad lze uvést automobil, jenž je „nový” pro účely daně z přidané hodnoty podle § 4 odst. 4 písm. b), jestliže dochází k dodání: „do šesti měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má najeto méně než 6 000 km”.

O

Obchodní majetek

Je velký rozdíl v pojetí obchodního majetku pro účely daně z přidané hodnoty a daně z příjmů (zejména u fyzických osob). Pro účely daně z přidané hodnoty je v zásadě „vše” součástí obchodního majetku podle ustanovení § 4 odst. 4 písm. c): „…pokud slouží osobě povinné k dani a jsou touto osobou určeny k uskutečňování ekonomických činností.

Obrat

Klíčový pojem pro daň z přidané hodnoty, neboť na základě výše obratu může vzniknout povinnost osobě povinné učinit úkony k registraci k dani z přidané hodnoty, resp. stává se plátcem daně z přidané hodnoty. Částka obratu je důležitým parametrem také pro určení zdaňovacího období, zrušení registrace.

Co je zásadní a novelou nebyl přístup změněn, je fakt, že se do obratu nepočítají osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně podle § 54 až § 56a, jestliže jsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Toto tvrzení neplatí bezezbytku.

V § 4a nalezneme totiž v novele podstatnou novinku, dříve se aplikovalo pravidlo, že do obratu se nezahrne „úplata z prodeje dlouhodobého majetku”. Zpřesněn je text, může se jednat o „…dodání nebo poskytnutí…” a doplněna je podmínka: „není-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani.”.

Vzhledem k absenci speciální úpravy v přechodných ustanoveních, musí všechny dotčené osoby (povinné k dani, plátci) rozdělit testování obratu na dobu před/po účinnosti novely. Jsou tak kladeny vyšší nároky na záznamní evidenci.

Rada
Pro povinnou registraci DPH z důvodů obratu počítáme podle § 6 období „nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců…”. To znamená, že osoba povinná k dani se po novele nachází v komplikované situaci: údaje do 31. 3. 2019 zjišťuje podle původního znění a může se stát, že některé plnění, dříve do obratu nezařazené, musí od 1. 4. 2019 započítat.

Odpočet daně

Pro plátce daně z přidané hodnoty nejatraktivnější část zákona, § 72 a násl., popisuje podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně, jak je zmíněno v dalších kategoriích důkazní prostředky, krácení nároku na odpočet daně aj.

Hlavní text je uveden u nároku na odpočet daně, ve kterém je potvrzeno, že se v principu po novele postupuje podle dříve stanovených kritérií.

Odpočet daně v krácené výši

Z názvu kategorie je zřejmé, že plátce nemá plný stoprocentní nárok na odpočet daně. Jde skutečně o odpočet daně v krácené výši podle § 76, neboť souvisí přijatá zdanitelná plnění také s použitím pro osvobozená plnění.

Částka nároku se vypočte koeficientem, zohlední se hodnoty uskutečněných zdanitelných plnění a osvobozených plnění (s výjimkami, například pro dlouhodobý majetek). Komplikované korekce se provádí za kalendářní rok.

Novela upravuje podmínky pro údaje koeficientu. Jde-li při dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku o obvyklou ekonomickou činnost, je takové plnění jeho součástí. Řeší také dodatečné změny koeficientů. Viz též kategorie krácení nároku na odpočet daně.

Odpočet daně v poměrné výši

Použijeme-li přijaté zdanitelné plnění též pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, uplatňujeme odpočet daně v poměrné výši podle § 75.

Rozhodnutí musíme učinit „ihned”, již při uplatňování nároku na odpočet daně – často kvalifikovaným odhadem s tím, že je povinnost (nebo právo) provést dodatečnou korekci, je-li rozdíl proti skutečnosti v daném kalendářním roce více než 10 procentních bodů.

Novela zpřísnila pravidla, například varianta uplatnění plného odpočtu a následného „dodanění” je možná jen pro případy, kdy: „…použije zčásti rovněž pro svou osobní spotřebu nebo spotřebu zaměstnanců…”. Na druhé straně je to v podnikatelském prostředí právě tento účel, který vede k výpočtu poměrného koeficientu. Zůstává omezení této alternativní varianty pro dlouhodobý majetek.

Doplněn je v § 75 odst. 5 postup pro zálohy, zde se testuje opět rozdíl mezi poměrnými koeficienty.

Rada
Plátce musí doložit výpočty, jak stanovil poměr pro nárok na odpočet. Tyto podklady by měly být objektivní (u automobilů se používá kritérium počet ujetých kilometrů soukromých a služebních). Tyto údaje musí být součástí záznamní evidence.

Opakovaná plnění

Plátci mají problémy s tím, že se ne všichni dostatečně seznámili s předchozí významnou novelou účinnou od 1. 7. 2017, která zrušila institut opakovaného plnění nabízející přiznat daň nebo plnění až posledním dnem příslušného zdaňovacího období.

Text § 21 odst. 8 byl změněn, novelou upraven, ale jde o jinou variantu. Jsou-li naplněny stanovené podmínky, plnění probíhá déle než dvanáct kalendářních měsíců aj., je dnem uskutečnění plnění nejpozději poslední den kalendářního roku.

Oprava

Zákon o DPH neobsahuje vlastní definici pro opravy obchodního majetku, resp. opravy nemovitých věcí, které podléhají úpravám odpočtu daně. V praxi musíme pro účely DPH rozlišovat, co se rozumí opravou nebo údržbou – a samozřejmě také technickým zhodnocením.

Rada
Pro klasifikaci pojmu oprava vycházíme z účetních předpisů, § 47 Vyhlášky pro podnikatele. Opravou se například: „… odstraňují účinky fyzického a morálního opotřebení za účelem uvedení do provozuschopného stavu…”.

Oprava nemovité věci

Novelou doplněné ustanovení § 78da představuje jeden z největších zásahů do stávajícího systému fungování daně z přidané hodnoty. Pokud totiž dojde k dodání nemovité věci, na které byla dokončena oprava, může plátci vzniknout povinnost (nebo právo) provést úpravu odpočtu daně z přidané hodnoty dříve řádně a správně uplatněné.

Zaveden je pojem významná oprava nemovité věci, kterou se rozumí situace: „pokud hodnota veškerých přijatých zdanitelných plnění vztahující se k této opravě bez daně je vyšší než 200 000 Kč.”.

Metodika takové korekce je obdobná (ale není shodná!) jako u jiných úprav odpočtu dlouhodobého majetku (§ 78d). Lhůta pro testování je „10 let a počíná běžet kalendářním rokem, ve kterém byla oprava dokončena.”.

Rada
Přechodná ustanovení nabízejí plátcům, aby se rozhodli, u oprav zahájených před účinností novely a je-li dokončena k datu její účinnosti a později, zda si zvolí postup podle § 78da či nikoliv.

Toto právo bychom neměli přehlédnout, neboť vskutku může být tato nová korekce i výhodná, plátce získá dodatečně daň na vstupu, kterou nemohl uplatnit. Důvod může být prostý: místo původních uskutečněných osvobozených plnění je nyní nemovitá věc použita pro zdanitelné plnění.

Oprava odpočtu daně

Tak se nazývá § 74, který navazuje na opravy základu daně (§ 42) s tím, že jde nejen o případy, kdy dochází ke snížení původního uplatněného odpočtu – ale také ke zvýšení.

Jsou proto zákonem přesně popsány postupy po opravu odpočtu daně, které jsou velmi přísné, jde-li o dodatečné snížení, například příjemce plnění musí reagovat, jestliže se: „…dozvěděl, nebo dozvědět měl a mohl…”. Pokud neobdrží opravný daňový doklad, nezbavuje se povinnosti provést opravu, prokáže ji: „jiným dokladem souvisejícím s opravou, popřípadě jiným způsobem.” Viz důkazní prostředky a jiný doklad.

Novela doplnila pravidla pro poukazy, zálohy (změna lhůty) a záporný základ daně, doručování opravných daňových dokladů. Pro nedobytné pohledávky je k dispozici nový § 74a.

Rada
To znamená, že plátce musí v uvedených případech vrátit dříve uplatněnou daň z přidané hodnoty nebo jeho část – nemůže tuto povinnost vázat na přijetí dobropisu od poskytovatele plnění.

Oprava výše daně

Nutné je zdůraznit, že ve stanovených případech se mění výše daně, ale nejde o opravu základu daně, v terminologii zákona podle novely opravu výše daně (dříve ještě s dovětkem „v jiných případech”) podle § 43 ZDPH. Pojmy jsou trochu zavádějící, nejde o téma oprava odpočtu daně, které je metodicky spojeno s § 42, opravou základu daně.

V praxi se nejčastěji setkáme s chybami, je-li nesprávně uvedena sazba daně. Novela zpřesnila metodiku.

Jestliže byla přiznána daň vyšší, máme právo provést opravu v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla nesprávně uplatněna daň.

Dále platí, že je možné opravu provést „nejdříve ke dni, ve kterém plátce nebo identifikovaná osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, obdržela opravný daňový doklad, nebo ve kterém byla provedena oprava v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty”.

Doplněny byly novelou postupy pro vyhotovení opravného daňového dokladu, vazba na zálohu aj.

Oprava základu daně

Ustanovení popisující opravu základu daně podle § 42 byla novelou značně přepracována. Za významné novinky lze považovat: zpřesnění pro den uskutečnění plnění, finanční leasing, reorganizací (insolvence), vystavování a doručování opravných daňových dokladů, přerušení lhůt u soudního nebo rozhodčího řízení, pravidel pro identifikované osoby.

Zásadní je den D podle § 42 odst. 3, především vazby na vystavování a doručování opravných daňových dokladů a tím promítnutí opravy do správného zdaňovacího období, jak je nově popsáno v odstavci čtvrtém až šestém – viz oprava odpočtu daně.

Samozřejmostí musí být zachování původní sazby daně, u cizí měny existuje alternativní varianta podle § 42 odst. 7. Specifický postup se uplatňuje pro finanční leasing podle § 42 odst. 10.

Rada
Pokud plátce uskutečnil zdanitelné plnění, vystavil daňový doklad a následně dochází ke snížení základu daně, je po novele jeho situace trochu jednodušší. Tato oprava je samostatné zdanitelné plnění a zařadí se podle § 42 odst. 6 do zdaňovacího období: „ve kterém plátce vynaložil úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce…”.

Opravné kontrolní hlášení

Dojde-li k nepřesnosti při podání kontrolního hlášení, která je včas identifikována, tj. do zákonného termínu, zpracujeme a odevzdáme nikoliv „dodatečné”, resp. následné kontrolní hlášení, ale opravné kontrolní hlášení podle § 101f.

Rada
Připomínáme základní pravidlo, podáním opravného kontrolního hlášení ztrácí platnost předchozí podané kontrolní hlášení.

Opravný daňový doklad

Text § 45 týkající se opravného daňového dokladu (dobropisu nebo vrubopisu) byl novelou upraven. Například byla stanovena nová povinná náležitost tohoto dokladu, a to den D. V tomto případě se jedná o: „den, kdy se oprava základu daně považuje jako samostatné zdanitelné plnění za uskutečněné.”. Také byl doplněn text pro korekce navazující na zjednodušené daňové doklady.

Potvrzen je postup pro vystavení opravného daňového dokladu v § 45 odst. 5: „…lze vystavit i v případě, že je opravou zvyšována výše daně…”.

Náležitosti opravného daňového dokladu týkajícího se nově zavedeného pojmu nedobytné pohledávky jsou vloženy do § 46e.

Osoba identifikovaná

Viz Identifikovaná osoba

Osoba neusazená v tuzemsku

Pro účely DPH si musíme správně definovat jednotlivé zúčastněné subjekty (osoby), mezi které nepatří pouze takové, které mají sídlo v tuzemsku. Jde-li o osoby povinné k dani, které nemají v tuzemsku ani provozovnu, jsou osobou neusazenou podle § 4 odst. 1 písm. l), přestože uskutečňují dodání zboží nebo poskytnutí služeb s místem plnění v tuzemsku.

Rada
Například jedním z důvodů pro povinnou registraci osob identifikovaných k dani v souladu s § 6l je situace, kdy osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku přijme poskytnutí služby od osoby neusazené v tuzemsku – viz též Služby Airbnb.

Osoba povinná k dani

Pro účely daně z přidané hodnoty je jednou z klíčových kategorií osoba povinná