dnes je 16.6.2021

Input:

Abeceda DPH

6.4.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Abeceda DPH

Ing. Jan Ambrož

V této úvodní části rozebíráme význam pojmů pro účely daně z přidané hodnoty, které jsme označili jako kategorie. Tento zvolený způsob výkladu zákona by měl každému usnadnit jeho realizaci v praxi.

Kategorií je více než 160 (!), a tak Vám nabízíme významnou pomoc pro pochopení zákona o dani z přidané hodnoty, neboť změn v loňském roce a také od 1. 1. 2021 je vskutku hodně.

Rada
Kategorie jsou seřazeny abecedně. Pro lepší orientaci uvádíme odkazy mezi jednotlivými kategoriemi tučným písmem. U vybraných kategorií naleznete TIPY, v nichž nabízíme rady, co je v dané oblasti nejdůležitější, na co by si měli plátci DPH dávat největší pozor, obdobný význam mají texty podtržené.

Odkaz na zákony

Je-li v textu uveden paragraf („§…”), jedná se o konkrétní ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále „zákon”). V jiných případech je vždy součástí odkazu název příslušného zákona nebo vyhlášky (například § 26 ZDP aj.).

Novela 1. 9. 2020

V textu se několikrát odvoláváme na důležitou novelu účinnou od 1. 9. 2020 („aktuální novela”), která se týká zejména přeshraničních plnění, například kategorie: dodání zboží – režim skladu, dodání zboží v EU, důkazní prostředky, lhůty, osvobozená plnění – režim skladu, pořízení zboží, přechodná ustanovení, přemístění zboží, přeprava zboží, směrnice EU, třístranný obchod, vývoz zboží.

Novinky

Zdůrazňujeme změny platné od 1. ledna 2021, konkrétní kategorie jsou označeny „*”. Ponecháváme v textu výraz „novela”, pokud se jedná o některou z významných úprav z roku 2019, které nejsou v praxi dostatečně známé a zapomíná se na ně.

Nájem

Snad nejvýznamnější novinkou, dříve schválenou, ale účinnou až od 1. ledna 2021 je výrazné omezení možnosti zvolit si zdanění u nájmu nemovitých věcí. Proto je nutné se věnovat tématům jako je nájem a korekce nároku na odpočet daně.

Rada
Tato převratná úprava ovlivňuje mimo jiné další kategorie: časový test, kalendářní rok, koeficient koeficient zálohový, nemovitou věc, osvobozené plnění, sociální bydlení, ubytovací službu, úpravu odpočtu daně.

Sazby DPH

Není dne ani hodiny…, aby se neměnily sazby daně, je tomu též k 1. 1. 2021!

Procesní pravidla

Ve výkladu daně z přidané hodnoty nemohou chybět aktuální novinky, které se týkají procesních ustanovení účinných podle novely Daňového řádu od 1. ledna 2021. Z téměř sto padesáti změn jsme vybrali úpravy přímo či nepřímo související s činností plátců a identifikovaných osob.

Jedná se o následující kategorie: daňová informační schránka, daňová kontrola, datová zpráva, daňové tvrzení, daňový řád, formuláře podání, kontrolní hlášení, nárok na odpočet daně, odborný konzultant, skupinazáloha na odpočet daně.

Musíme ovšem zdůraznit, že komentujeme skutečně pouze vybrané texty daňového řádu, neboť podrobný výklad by přesahoval rámec naší publikace.

Daň z příjmů

Možná vás titulek zaskočí, ale pravdou je, že poslední „silvestrovská” novela zákona o daních z příjmů ovlivňuje fungování daně z přidané hodnoty, a to u kategorií, u nichž ZDPH přebírá definice ze ZDP. Týká se to kategorií: drobného majetku, dlouhodobého majetku, hmotného majetkunehmotného majetku, technického zhodnocení, záznamní evidence.

Rada
Samozřejmě nejvíce zajímá fyzické osoby, jak je to s omezením možnosti využívat optimalizační variantu paušální daně. Bohužel je zakázána pro plátce, výhodu mají neplátciosoby identifikované k dani.

Zahraniční vztahy

Upozorňujeme na vliv odchodu Spojeného království z Evropské unie a s tím související povinnost daňových subjektů změnit dříve používané režimy pro daň z přidané hodnoty, viz kategorie Brexit, jiný členský stát, souhrnné hlášení.

Změny v roce 2021

Očekávají se další novinky, které by mohly platit v průběhu letošního roku a týkají se oblastí prodeje zboží na dálku, dovozu zboží nízké hodnoty, obchodování se zbožím za použití elektronického rozhraní, zvláštního režimu jednoho správního místa.

Datum 1. 1. 2022

V zákoně nalezneme ustanovení, které nabývá účinnosti až za rok, tj. od 1. 1. 2022 a týká se cestovního ruchu.

Přehled kategorií

A

Archivace

Zákon klade velký důraz na uchovávání dokladů, v návaznosti na pravidla pro záznamní evidenci máme na mysli archivaci, a to podle § 35 ZDPH. Podmínky pro převod listinných podkladů na elektronickou popisuje podrobně § 35a. Podle zákona se daňové doklady musí archivovat po dobu deseti let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo.

Rada
Využívejte moderní způsob uchovávání daňových dokladů, musí se však zajistit „…věrohodnost původu daňových dokladů a neporušenost jejich obsahu.”.

Automobil

V praxi používáme pojem automobil, podle názvosloví se pro účely zákona jedná o dopravní prostředky a speciálně též o „nový” dopravní prostředek podle § 4 odst. 4 písm. a) a písm. b), obsahující i lodě, letadla. V zákoně je též definován osobní automobil, a to v § 4 odst. 4 písm. f).

Pro standardní případy pořízení nebo využívání automobilů platí obecná pravidla, ale pořídí-li si neplátce například nový dopravní prostředek z jiného členského státu, je povinen podat daňové přiznání a uhradit daň podle § 19 odst. 6, u něhož došlo novelou k prodloužení lhůty. Viz povinnost přiznat daň.

Výjimek u automobilů je více, třeba při určení místa plnění podle § 10d pro nájmy dopravních prostředků.

Rada
Pro plátce jsou nejdůležitější pravidla pro uplatnění nároku na odpočet daně u referentských vozidel, resp. je-li automobil současně používán zčásti pro ekonomickou činnostosobní spotřebu (viz pohonné hmoty).

Při pořízení automobilu se zpravidla určí poměrným koeficientem nárokovaná částka DPH s tím, že za celý kalendářní rok, v němž byl vůz pořízen, se zjistí skutečnost a případně se provede úprava odpočtu daně.

B

Benefity

Tento pojem v zákoně o dani z přidané hodnoty nenajdeme. Každý zaměstnavatel, je-li plátcem daně z přidané hodnoty, řeší, jak se poskytované benefity posuzují nejen z pohledu daně z příjmů, ale také daně z přidané hodnoty.

Ve většině případů se jedná o standardní zdanitelné plnění. Speciální pravidla se uplatní, je-li přijaté zboží nebo služba využita pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, což je definováno například v § 13 odst. 4 písm. a)§ 14 odst. 3 písm. a), resp. navazujících ustanovení na tyto paragrafy. Není náhodou, že se u těchto plnění aplikuje cena obvyklá. Viz též osobní spotřeba.

Rada
Novelou doplněný § 15 a násl. pro poukazy velmi úzce souvisí právě s poskytovanými benefity. Diskutované stravenky pro závodní stravování ale nejsou v zásadě jednoúčelovým poukazem zakládajícím vznik zdanitelného plnění.

Brexit*

Pro mnoho plátců daně z přidané hodnoty, ale také osob povinných k dani je zásadním momentem při posuzování vztahů s obchodními partnery se sídlem ve Spojeném království – ve Velké Británii a Severním Irsku datum 1. leden 2021.

Od tohoto okamžiku mají jiný status, například místo osoby povinné k dani v jiném členském státě se stávají zahraniční osobou aj.

To znamená v jednotlivých případech povinnou změnu pro zařazení uskutečněných nebo přijatých plnění do jednotlivých režimů DPH: třeba místo osvobozeného dodání zboží do jiného členského státu se jedná o vývoz zboží do tzv. třetí země atd.

Rada
Samozřejmě má být toto pravidlo uplatněno od 1. ledna pro pohyb zboží! Ale je odsouhlasena zásadní výjimka: u zboží se klasifikuje Severní Irsko jinak (!) – jako kdyby bylo stále jiným členským státem – mělo by to mu být v letech 2021 až 2024.

C

Celní sazebník

Plátci daně z přidané hodnoty musí vždy správně posoudit, jakou sazbu daně z přidané hodnoty přiřadí k uskutečněnému plnění. Pro zboží je klíčový celní sazebník, resp. kódy v tomto sazebníku uvedené, na které se mimo jiné odvolávají přílohy k zákonu.

Novela upravila v přílohách odkaz na celní sazebník platný k 1. 1. 2018.

Cena obvyklá

Pro určení základu daně je několikrát zdůrazněno, že musí být stanoven na úrovni ceny obvyklé, jejíž hodnota je novelou výslovně popsána v § 36 odst. 14.

Tato cena má v principu odpovídat nezávislým vztahům v podmínkách volné hospodářské soutěže, případně se jedná o tzv. nákladovou cenu. Jako příklad lze uvést plnění pro účely nesouvisející s ekonomickou činností.

Princip ceny obvyklé se uplatňuje podle § 36 odst. 6 písm. c) také při „dodání zboží nebo poskytnutí služby, v případech, kdy byla úplata poskytnuta formou nepeněžitého plnění, obvyklá cena bez daně tohoto dodání nebo poskytnutí”. Dále bylo doplněno písm. d) pro úplaty hrazené virtuální měnou.

V zákoně je zdůrazněno, že se provádí úprava základu daně na úroveň ceny obvykl駠36a. Zapomíná se ale, že se to týká i osvobozených plnění, aby nedocházelo ke zkreslení krácení nároku na odpočet daně. Viz spojené osoby.

Rada
Tato povinnost se týká všech společníků téže společnosti bez ohledu na jejich status k DPH. Na druhé straně stále platí, že „spojenou osobou” není například zaměstnanec.

Cestovní služby

Většina občanů se setkala se zvláštním režimem daně z přidané hodnoty u cestovních služeb podle § 89. Z pozice zákazníka zjistili, že poskytovaná část těchto služeb je se základní sazbou daně nebo je osvobozena od daně (území EU a třetí země).

Speciálně se zatížení daní z přidané hodnoty týká tzv. přirážky poskytovatele. Uvedené platí, pokud jsou skutečně splněny zákonem stanovené parametry pro zařazení služby do této kategorie.

Rada
Novela zákona změnila pravidla, neboť výpočet přirážky souhrnně za veškeré cestovní služby poskytnuté během zdaňovacího období není v souladu se Směrnicí EU. Dále se upravuje například postup pro přijatou úplatu (zálohu) a navazující způsoby výpočtu (koeficienty).

Cizí měna

Daně musí být v České republice stanoveny v české měně, a tak zákon v § 4 odst. 5 přejímá pro přepočet cizí měny obecně známá pravidla uplatňovaná v účetnictví a daních z příjmů.

Přesto se s přepočtem na českou měnu setkáme v zákoně na více místech, například pro dovoz zboží (§ 38), opravu výše daně (§ 43), u nedobytných pohledávek (§ 46g) atd.

Novelou došlo k přečíslování odstavců a zpřesnění nejen pro zálohy (§ 37a).

Odlišný přístup se uplatňuje u zvláštního režimu, kterým je podle námi zvolené klasifikace kategorií jedno správní místo. V § 110r odstavec čtvrtý se uvádí: „Daň se vyčíslí v eurech s přesností na dvě desetinná místa bez zaokrouhlování.”

Rada
Důležité je, že bylo zachováno zjednodušení u oprav základu daně, které se týká více plnění (viz sleva), když lze podle § 42 odst. 7 použít i první platný kurz prvního pracovního dne kalendářního roku.

Č

Časový nesoulad

Jaká práva a povinnosti mají plátci v případech, kdy dochází k nesprávnému uvedení daně za jiné zdaňovací období (chybě) – v praxi hovoříme o časovém nesouladu, popisuje § 104, jehož text byl novelou výrazně zpřesněn.

Dochází-li k výhodě na straně plátce, ukládá se povinnost hradit úrok z prodlení (sankce). Doplňme si, že jako ve většině případů se uplatňuje obdobný přístup též k identifikovaným osobám.

Časový test*

Pojem všem známý z daně z příjmů fyzických osob, neboť testujeme splnění podmínek pro osvobození od daně. Obdobně časové testy používáme v zákoně u dodání nemovitých věcí podle § 56.

Existují ještě složitější případy, a to úprava odpočtu daně (§ 78 a násl.) pro dodatečné korekce u dlouhodobého majetku, u nemovitých věcí po dobu deseti let. Pro majetek, který není dlouhodobým majetkem, lhůta pro testování je tři roky a vede k tzv. vyrovnání odpočtu (§ 77).

Samozřejmostí jsou časové testy (lhůty) pro registraci (dvanáctiměsíční období, novelou až 60 měsíců u změny režimu), zrušení registrace (jedenáct měsíců pro dodanění u drobného majetku) aj. Mezi časové testy můžeme doplnit i kritérium kalendářní rok.

Rada
Nejznámějším časovým testem je samozřejmě dvanáctiměsíční období pro testování obratu a povinnou registraci k DPH podle § 6 odst. 1.

Novinka, zdůrazněná v kategorii nájem a korekce nároku na odpočet, se týká velkého množství plátců, kteří dosud výše komentovaný časový test u nemovitých věcí neřešili. Není k dispozici žádné přechodné ustanovení, proto se týká všech, zjednodušeně, pokud konkrétní pronajímanou nemovitou věc, u níž dochází ke změně na osvobozené plnění, pořídili po 31. 12. 2011!

Člen skupiny

Zcela specifický přístup se uplatňuje pro skupinu v dani z přidané hodnoty, kterou mohou založit spojené osoby. Je nutné zdůraznit, že každá osoba může být členem pouze jedné skupiny, a to podle § 5a odst. 1.

Za skupinu jedná určený tzv. zastupující člen skupiny (§ 5b odst. 1). Podle upraveného § 5 odst. 2 písm. a) není osobou povinnou k dani člen skupiny. Registrace se provádí podle § 95a.

Rada
Pro optimalizaci daně z přidané hodnoty je nejdůležitější, že plnění mezi členy skupiny není předmětem daně, ale musí se podle § 100 odst. 4 zvlášť sledovat v záznamní evidenci. Je možné nepřímo dovozovat z § 36a odst. 3, že musí být u vztahů mezi členy stanoveny hodnoty na úrovni ceny obvyklé, obdobnou povinnost stanoví zákon o daních z příjmů pro spojené osoby v § 23 odst. 7 ZDP.

Zvolit si tento model pro DPH je možné, ale skupina se stává podle § 95a odst. 2 ZDPH plátcem vždy od 1. dne následujícího kalendářní roku – nutné je dodržet procesní lhůtu: „…pokud je přihláška k registraci podána nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku.”.

D

Daňová informační schránka*

Pro daňové subjekty je zásadní změnou plánované rozšíření funkcionality, možností využívání daňové informační schránky („DIS”) podle § 69 a násl. DŘ, daňového řádu. Například při podávání daňových tvrzení přes „novou” DIS, které má být jednodušší (kopírování identifikačních údajů aj.).

Rozšířeny jsou též možnosti přístupu do DIS pro další osoby. Staré typy daňových informačních schránek budou podle přechodných ustanovení funkční do 31. 12. 2021.

Daňová kontrola*

Pokud bude správa daní provádět daňovou kontrolu, což je u daně z přidané hodnoty běžné, vezměte v úvahu úpravy pravidel podle § 85 a násl. DŘ, daňového řádu, které se týkají mimo jiné zahájení a ukončení kontroly. Zásadní je průběh kontroly, informování o jejím stavu, neboť správce daně: „…sepíše dosavadní výsledek kontrolního zjištění, jehož součástí je hodnocení dosud zjištěných důkazů…”.

Doplňme si pro pořádek, že jsme použili zjednodušení, neboť v Daňovém řádu se hovoří o složitém procesu nazvaném „Kontrolní postupy”.

Rada
Zjištění průběžných výsledků může být impulsem pro jednání týkající se nově zavedeného institutu záloha na odpočet daně.

Daňové přiznání

Povinnost podat daňové přiznání k dani z přidané hodnoty je uložena § 101 a násl. ZDPH. Ve vyjmenovaných případech tak musí učinit osoba identifikovaná, ale i neplátce. Zapomíná se, že „tuzemský” plátce musí daňové přiznání podat vždy, tedy i „nulové”.

Daňové přiznání se podává do 25. dne následujícího po příslušném zdaňovacím období, kdy je případná vlastní daňová povinnost splatná (nadměrný odpočet se vrací do třiceti dnů). Zákon v § 101 odst. 2 zdůrazňuje, že lhůtu nelze prodloužit.

Specifická pravidla se uvádí v § 101b pro úpadky a pozůstalosti aj.

Daňové tvrzení*

Pokud bude daňový subjekt podávat daňová tvrzení týkající se daně z přidané hodnoty, zpřesnění § 1 DŘ jednoznačně od ledna 2021 upravuje, že se týkají jak řádných, tak dodatečných, což je potřebné pro správné posouzení jiných procesních náležitostí popisovaných v Daňovém řádu.

Daňový doklad

Prokazování je u daně z přidané hodnoty naprosto zásadní povinností, proto je v § 26 až § 33a ZDPH důsledně popsáno: kdo musí daňový doklad vystavit, typy a náležitosti daňových dokladů. Pro jejich archivaci aplikujeme § 35 a § 35a.

Daňové doklady mohou být v listinné i elektronické podobě, jak je to potvrzeno § 26 odst. 2. Vystavují se do patnácti dnů od uskutečnění plnění, není-li zákonem stanoveno jinak.

Jednu z přelomových novinek představuje § 28 odst. 8, v němž je kladen důraz na doložení doručování daňových dokladů: „…vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění.”.

Význam daňových dokladů je nesporný, existuje jich celá řada. Pro náš výklad jsme jako další kategorie zvolili: doklad o použití, jiný doklad, opravný daňový doklad, souhrnný daňový dokladsplátkový kalendář, zjednodušený daňový doklad.

Rada
Zdůrazňujeme, v návaznosti na povinnou záznamní evidenci, že se ve většině případů daňovým dokladem stávají účetní doklady, jsou-li řádně vystavovány. Za kvalitu daňových dokladů odpovídá poskytovatel, jen u některých lze údaje doplňovat. To platí pro zjednodušené daňové doklady anebo teoreticky pro režim přenosu daňové povinnosti, neboť na těchto dokladech není povinnou náležitostí sazba daně a výše daně.

Daňové doklady jsou, není-li zákonem stanoveno jinak, nezbytnou podmínkou uplatnění nároku na odpočet daně.

Daňový řád*

Zákon o dani z přidané hodnoty, na rozdíl například od zákona o daních z příjmů, obsahuje velmi mnoho specifických procesních ustanovení – například týkajících se kontrolního hlášeníregistrace.

Rada
Nicméně musíme zdůraznit, že pro běžné fungování je nutné vzít v úvahu velmi rozsáhlou novelu Daňového řádu, která je účinná od 1. 1. 2021. To platí, i když mnoho procesních pravidel si upravuje pro účely daně z přidané hodnoty zákon o DPH.

Dar

Asi by nás nenapadlo, že by mohl zákon o dani z přidané hodnoty nabízet výjimky pro poskytování darů. Přesto tomu tak je podle § 13 odst. 7 písm. c). Nejedná se o dodání zboží, jsou-li splněny následující parametry: poskytovány jsou dárky v rámci ekonomické činnosti, pořizovací cena v úrovni bez daně z přidané hodnoty darovaného předmětu nepřesahuje částku 500 Kč.

Rada
Bez finančního omezení není dodáním zboží poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty v rámci ekonomické činnosti. Je vhodné zdůraznit, že přístup zákona o dani z přidané hodnoty je jiný, než u daně z příjmů – viz nárok na odpočet daně a zmínka zákazu pro reprezentaci.

Datová zpráva*

Pro daňové subjekty, které si zřídily datovou schránku dobrovolně, je pozitivní úprava § 72 DŘ, daňového řádu. Nemusí totiž po novele DŘ povinně podávat daňová tvrzení, datové zprávy pouze elektronicky!

Rada
Tuto možnost uvítají zejména plátciidentifikované osoby, které jsou fyzickými osobami, nejsou-li například advokáty nebo daňovými poradci, pokud byly založeny datové schránky pro jiné potřeby.

Den uskutečnění plnění

Vědomě uvádíme den uskutečnění plnění, nikoliv DUZP/den uskutečnění zdanitelného plnění nebo DUOP/den uskutečnění osvobozeného plnění, protože pro oba případy aplikujeme v zásadě shodné postupy (§ 21 odst. 9 ZDPH) s výjimkou například u nájmu nemovitých věcí, kdy musí být den osvobozeného plnění přiznán nejpozději k poslednímu dni kalendářního roku.

Zákon popisuje pravidla velmi podrobně pro různé typy plnění, viz § 20a (zálohy) a následující ustanovení § 21 až § 25.

Doplněn je například den „D” pro nový titul plnění poukazy, související vybrané služby u nájmu nemovitých věcí a k plnění poskytované více než dvanáct kalendářních měsíců (viz opakované plnění).

Rada
Pravidla pro DUZP nebo DUOP, resp. den povinnosti přiznat daň, jsou striktně stanovena a není možné „odkládat” odvod daně z přidané hodnoty na výstupu nebo naopak nárokovat daň na vstupu dříve, než se příslušné plnění uskutečnilo.

Den uskutečnění plnění – režim skladu

Samostatně musíme řešit den dodání zboží v EU, pokud se bude jednat o režim skladu. Podle ustanovení § 22 odst. 3 nastane tento okamžik až „…dnem převodu práva nakládat s tímto zbožím jako vlastník na pořizovatele…”.

Obezřetně se musí posuzovat případy, kdy dojde ke změně původních obchodních podmínek (lhůta, odběratel).

Rada
Skutečně se jedná o specifický způsob určení dne D, který se nesmí zaměňovat s běžnými pravidly platnými pro dodání zboží.

Dlouhodobý majetek*

Pro potřeby zákona je dlouhodobý majetek definován v § 4 odst. 4 písm. d) a písm. e) a je podstatné, že se na jedné straně zákon dovolává zákona o daních z příjmů (hmotný majetek) a na účetní předpisy (nově na odpisovaný nehmotný majetek, dále u pozemku). U hmotného majetku nemusí být tato kategorie shodná s dlouhodobým hmotným majetkem podle klasifikace účetní.

Otázky pro daň z přidané hodnoty související s pořízením, užíváním nebo vyřazením dlouhodobého majetku jsou v zákoně popsány v mnoha paragrafech, neboť jsou různě modifikovány obecné postupy. Uveďme si jako příklad: obrat (§ 4a), den uskutečnění plnění (§ 21 odst. 2), osvobozené plnění (§ 56), nájem (§ 56a), úprava odpočtu (§ 78 a násl.), registrace aj.

Při aplikaci zákona musíme rozlišovat definované kategorie, jiný přístup se uplatňuje k položkám, které nejsou dlouhodobým majetkem – viz vyrovnání odpočtu (§ 77), změna režimu (§ 79 a související).

Samostatná pravidla obsahuje zákon o DPH pro nemovité věci, ač jsou součástí dlouhodobého majetku.

Rada
Novela účinná od 1. 1. 2021 řeší v přechodných ustanoveních u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností podle § 4 odst. 4 písm. e) změny související se zákonem o daních z příjmů (viz například hmotný majetek).

Dobropis

Běžně hovoříme o daňovém dobropisu (pro snížení, vrubopis je pro zvýšení základu daně), správně se jedná o opravný daňový doklad pro různé opravy základu daněopravy výše daně, jehož náležitosti jsou uvedeny v aktualizovaném § 45. Odlišnosti platí pro nedobytné pohledávky, jak je popsáno novelou.

Dodání zboží

Předmět daně z přidané hodnoty je obsahem § 2 a následujících ustanovení. Dodání zboží, jak je definováno v § 13, je nejčastějším případem. Jedná se o situace, kdy dochází k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník. Novelou bylo zpřesněno, že jde podle § 2 odst. 1 písm. a) o „dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku”.

Rozlišujeme plnění tuzemské a přeshraniční, resp. dodání zboží do jiného členského státu, které je zpravidla osvobozeno od daně podle § 64.

Do této kategorie patří též finanční leasing nebo použití majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností – viz osobní spotřeba.

Rada
K výše uvedenému osvobozenému plnění dodání zboží do jiného členského státu je v aktuální novele zákona doplněno v § 64, že pro osvobození od daně je nutné uvedení DIČ pořizovatele zboží. Dodavatel ho musí znát nejpozději v okamžiku, kdy mu vznikla povinnost přiznat toto osvobozené plnění.

Další podmínkou je zařazení uskutečněného plnění do souhrnného hlášení.

Dodání zboží – režim skladu

Aktuální novela zákona zavedla do tuzemské praxe výhodný systém pro pohyb zboží v EU, na který upozorňujeme v kategorii režim skladu. Nejedná se o dříve používaný model konsignačních skladů a je nutné pro zajištění dodání zboží v režimu skladu splnit přísné podmínky podle § 18.

Dodání zboží v EU

Pro osvobození od daně u dodání zboží v EU se stanoví v aktuální novele zákona v § 64 odst. 1 podmínky, mezi které je zařazena mimo jiné povinnost sdělení daňového identifikačního čísla a uvedení tohoto plnění v souhrnném hlášení, jak je zmíněno v kategorii dodání zboží.

V aktuální novele zákona nalezneme nové odstavce v § 7, kterými se zavádí shodné postupy pro plnění v řetězci s jedinou přepravou zboží v rámci EU.

Rada
Ostatní plnění v daném řetězci by měla být následně považována za plnění „bez přepravy”.

Dodatečné daňové přiznání

Jako u jiných daní může vzniknout povinnost nebo právo podat dodatečné daňové přiznání. Zákon neupravuje pro tuto oblast specifická pravidla, proto se řídíme daňovým řádem. Výjimkou jsou třeba podmínky pro plnění související s jedním správním místem, které nalezneme v § 110r nebo v novém § 79dzrušení registrace.

Na institut dodatečného daňového přiznání se mimo jiné odvolává § 43 řešící opravu výše daně (v jiných případech, než klasické opravy základu daně, tj. například oprava sazby daně), § 104chyb souvisejících s časovým nesouladem.

Doklad o použití

Mezi méně obvyklé daňové doklady patří doklad o použití, na němž se podle § 32 musí mimo jiné uvést „…sdělení o účelu použití…”. Dokládáme tím specifické případy, jde-li o plnění pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, může se jednat jak o zboží, tak o služby. Zpřesněno bylo, že není povinnou náležitostí označení příjemce a jeho daňové identifikační číslo.

Dopravní prostředek

Nabízí se otázka, proč je v zákoně definováno, co je dopravním prostředkem§ 4 odst. 4 písm. a) a dále „novým” dopravním prostředkem v § 4 odst. 4 písm. b). Důvodem je skutečnost, že při přeshraničních plněních, například podle § 19 odst. 6 při pořízení neplátcem takto specifikovaného zboží (zde „nového”) musí taková osoba podat daňové přiznání a zaplatit daň (viz automobil).

Klasifikace zboží, resp. dopravního prostředku, je důležitá i v jiných případech, například pro nájem v § 10d při testování místa plnění.

Dovoz zboží

Problematika dovozu zboží (definován v § 20) je řešena v zákoně na několika místech, například místo plnění (§ 12), den uskutečnění plnění (§ 23), daňový doklad (§ 33), základ daně (§ 38) atd. Rozhodující jsou celní předpisy, které zákon o dani z přidané hodnoty respektuje.

Dotace

Pro dotace k ceně obsahoval zákon text, že nejsou tzv. úplatou, tj. součástí základu daně, pokud jde o „…dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku…”.

Rada
Text byl zjednodušen, citujeme, že úplatou je: „dotace k ceně, kterou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí částka v peněžních prostředcích z veřejných zdrojů, která je poskytnuta v přímé souvislosti s plněním a má přímý vliv na cenu plnění,”.

Podle důvodové zprávy k této novele zákona z roku 2019 má platit následující: dotace k ceně vstupuje do základu daně, protože „…představuje specifický druh úplaty, případně tvoří část poskytnuté celkové úplaty…”.

Drobný majetek*

Každý plátce daně z přidané hodnoty musí obezřetně klasifikovat jednotlivé položky obchodního majetku definovaného pro účely DPH. Jako ilustrativní příklad můžeme použít kategorii drobný majetek, neboť u něj se nemusí testovat podmínky pro úpravu odpočtu daně, kontroly původního nároku na odpočet daně se provádí jednodušeji jako vyrovnání odpočtu daně.

Výhodnější režim si nelze zvolit, resp. rozhodnout třeba tím, že v účetní směrnici se finanční kritérium pro dlouhodobý majetek stanoví na částku 90 000 Kč, neboť se § 4 odst. 4 písm. d) odvolává na definici hmotného majetku ze zákona o daních z příjmů.

Na druhé straně je povinností testovat při zrušení registrace plátce u drobného majetku, pokud byl uplatněn nárok alespoň ve výši 2 100 Kč, pořízeného v období zahrnující 11 kalendářních měsíců před zrušením registrace, a to podle § 79a odst. 3.

Rada
Rozsah obchodního majetku, na který se vztahuje tzv. vyrovnání odpočtu, se výrazně rozšířil, neboť poslední novela zákona o daních z příjmů zvýšila kritérium pro hmotný majetek na částku 80 000 Kč. Tato novinka platí pro účely daně z příjmů zpětně i pro majetek pořízený během roku 2020.

Důkazní prostředky

Otázky související s prokazováním, ať už práv nebo splnění povinností, řeší zákon například u archivace, daňových dokladůzáznamní evidence.

Upozorníme na specifikum při uplatňování nároku na odpočet daně, tzv. jiné důkazní prostředky – trochu skryté souslovím „prokázat jiným způsobem”, třeba podle § 73 odst. 1 písm. b) a písm. e). Také nemusí být splněna tato podmínka „existence” daňového dokladu u vybraných plnění v přenosu daňové povinnosti.

Rada
Neméně důležitá je pro praxi výjimka uvedená v § 73 odstavec pátý pro neúplné daňové doklady. Pro uplatnění nároku nevadí, že přijatý daňový doklad neobsahuje všechny povinné náležitosti, plátce prokáže oprávněnost daňového dokladu například smlouvou, objednávkou, dodacím listem atd.

Použití jiných důkazních prostředků pro doložení vývozu zboží potvrzuje v § 66 aktuální novela zákona s tím, že jejich příkladný výčet nalezneme v důvodové zprávě.

E

Editační povinnost

Máme na mysli případy, kdy se na základě žádosti musí vyjádřit k danému problému správa daní, která vydává tzv. závazné posouzení. Žádosti, tj. editační povinnost, vyřizuje Generální finanční ředitelství.

Právem je zeptat se, jaká se má uplatnit sazba daně, a to podle ustanovení § 47a a § 47b.

Dále se jedná o vyřešení nejasností souvisejících s přenesením daňové povinnosti (§ 92h a § 92i), zda se má/nemá použít tento režim při poskytnutí určitého zdanitelného plnění.

Rada
Každá žádost je zpoplatněna velmi vysokou částkou 10 000 Kč.

Ekonomická činnost

Co se rozumí ekonomickou činností, popisuje zákon v § 5 a přímo to souvisí s definicí daňového subjektu, osobou povinnou k dani. Novela zpřesnila znění § 5 odst. 3 a klade se důraz na „…činnost spočívající ve využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu.”.

Připomínáme, že rozlišujeme plnění pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, které je dodáním zboží nebo poskytnutím služby, viz zmínka u ceny obvyklé, dokladu o použití aj.

Novela otevřela diskuse odborné i laické veřejnosti týkající se vyloučení činností „…vyplývající z pracovněprávního vztahu, služebního poměru nebo jiného obdobného vztahu.” – členů orgánu aj.

Rada
Z upraveného textu zákona lze dovozovat, že kritérium bylo zpřísněno, protože není rozhodujícím parametrem (resp. nemusí být) prvek soustavnosti. To znamená, že po novele mohou být za ekonomickou činnost považovány aktivity, které bychom tak dříve neposuzovali. Proto si každá osoba povinná k dani musí ověřit, jestli do klíčové kategorie obrat správně zařazuje své činnosti. Zejména je to citlivé u nájmu nemovitých věcí.

Elektronická evidence tržeb

Systém EET představuje další kontrolní mechanismus využívaný finanční správou. Existuje přímé propojení se zákonem o DPH, protože jen poplatníci – jsou-li neplátci DPH – si mohou zvolit sledování tržeb v off-line režimu, tj. zvláštní režim (při splnění dalších kritérií). Z podmínky stanovené zákonem o EET můžeme dovodit, že omezení se netýká osob identifikovaných k dani, přestože také odvádí daň z přidané hodnoty.

Pro poplatníky, kteří uvažují, po plánovaném restartu EET, o využití zvláštního režimu, je důležitý nejen limit hotovostních tržeb ve výši 600 000 Kč, ale také obrat a jiné parametry zakládající povinnou registraci k DPH.

Rada
Změna sazeb k 1. 5. 2020 nepřímo propojila starší výklady k problematice stravovacích služeb, používané dříve při zahájení jednotlivých etap EET, se zákonem o DPH.

Elektronické podání*

Daňové subjekty musí ve stanovených případech komunikovat se správou daní formou elektronického podání, jak jim to ukládá § 101a aj.

Do konce roku 2020 byla umožněna výjimka osobám identifikovaným k dani, ale zde dochází ke změně s účinností od 1. 1. 2021! Dále podle daňového řádu je nově upraven běh lhůty v případech, kdy je podání uskutečněno elektronicky způsobem požadujícím dodatečné potvrzení – pro počátek běhu lhůty je rozhodný den, kdy bylo podáno toto dodatečné potvrzení.

Rada
Nejde pouze o povinné podání touto formou daňových tvrzení, ale také přihlášky k registraci nebo oznámení o změnách registračních údajů.

Podle aktualizovaného § 101a odst. 3 je jednoznačně stanoveno, že podání, která mají být plátcem nebo identifikovanou osobou zpracována elektronicky, nejsou-li učiněna „…datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně…”, jsou neúčinná.

Elektronicky poskytované služby

Odkazujeme na kategorii jedno správní místo, tj. pro vybrané služby, pro náš výklad elektronicky poskytované služby definované v § 110b odst. 1 písm. b). Je třeba také kontrolovat místo plnění jsou-li tyto služby poskytované osobě nepovinné k dani, a to podle § 10i.

Rada
Tento způsob poskytování služeb má význam pro novou druhou sníženou sazbu daně účinnou od 1. 5. 2020, která se týká knih, brožur, letáků aj., mohou být určené ke stažení nebo zasílané prostřednictvím elektronické pošty.

Evidence

V praxi hovoříme o záznamní evidenci, v zákoně popsané v § 100 a násl. jako evidence pro účely daně z přidané hodnoty, ve kterém jsou popsány konkrétní povinnosti. Jedná se o doložení všech skutečností, to znamená zejména: „...údajů vztahujících se k jejich daňovým povinnostem…”.

Rada
Jak vyplývá z textu u kategorie záznamní evidence, jde nejen o daňové doklady jako takové. Například je povinností zvlášť evidovat plnění mezi členy skupiny, přestože nejsou předmětem daně. Nebo můžeme uvést sledování částek týkajících se oprav nemovitých věcí, aby bylo doložitelné, jestli byl nebo nebyl naplněn parametr významná oprava, tj. částka 200 000 Kč v úrovni bez daně z přidané hodnoty.

Velmi náročnou novou evidencí je dokládání podmínek pro režim skladu.

F

Finanční činnosti

Otázku, zda je uskutečněné plnění zdanitelné nebo se jedná o osvobozené plnění, není často jednoduché zodpovědět. Bývá tomu u finančních činnosti popsaných v § 54. Jako příklad si můžeme uvést osvobození převodu cenných papírů nebo směnárenské činnosti.

Ale při postoupení pohledávek je situace ještě složitější, neboť osvobozeno je pouze úplatné postoupení pohledávek postoupené jiným subjektem, nikoliv vymáhání dluhů nebo faktoring. Doplňme si, že postoupení „vlastních” pohledávek není v kontextu výše uvedeného předmětem daně z přidané hodnoty [§ 14 odst. 5 písm. c)].

Finanční leasing

Finanční leasing je v oblasti daně z přidané hodnoty popsán v § 13 odst. 3 písm. c) – podmínkou je, že ke dni uzavření smlouvy je zřejmé převedení vlastnického práva užívaného zboží na uživatele, a to za obvyklých okolností. Proto není tento přístup shodný s pojetím platným pro daň z příjmů.

Další specifika, rozdílná od běžného dodání zboží, souvisí se dnem uskutečnění plnění podle § 21 odst. 1 písm. c), opravou základu daně (lhůta § 42 odst. 10).

Změna definice finančního leasingu byla účinná od 1. 1. 2020, proto bylo a je nutné ověření z pohledu znění zákona o DPH, jak jsou nastaveny smluvní podmínky. Například je-li sjednáno právo opce na odkup předmětu FL, využití je ekonomicky standardní („…za obvyklých okolností…” – text doplněný novelou), měl by se tento případ klasifikovat jako finanční leasing pro účely DPH.

Přechodná ustanovení upravují aplikaci podle smluv a předání předmětu finančního leasingu – zohledňují skutečnosti před výše zmíněnou účinností.

Formuláře podání*

Benevolentní přístup správy daní k tiskopisům je od 1. ledna 2021 minulostí, protože podle § 72 DŘ, daňového řádu je povinností stanovit strukturu formulářů podání závaznou vyhláškou. Pro oblast daně z přidané hodnoty jde o Vyhlášku č. 457/2020 Sb.

G

Generální finanční ředitelství

Generální finanční ředitelství („GFŘ”) je v zákoně zmíněno, neboť je gestorem pro vyřízení tzv. editační povinnosti správy daní. Aktivní roli sehrává též při vracení daně podle § 80 ZDPH aj.

Rada
Nezastupitelnou úlohu sehrává GFŘ v řešení nejasností v zákoně. Je proto vhodné sledovat jím publikované Informace GFŘ, přestože nemohou nahradit platný zákon o DPH, jedná se totiž o metodickou pomůcku (závaznou pro správu daní) obsahující návody, jak lze daný problém posuzovat.

H

Hmotný majetek*

Hmotný majetek je pojem definovaný pro účely daně z přidané hodnoty v § 4 odst. 4 písm. d). To znamená pro dlouhodobý majetek, že se přebírá definice ze zákona o daních z příjmů. To je velmi důležité, neboť se rozlišuje úprava odpočtu (§ 78 a násl.) a vyrovnání odpočtu (§ 77) pro položky, které nejsou dlouhodobým majetkem.

Protože se zákon odvolává na daň z příjmů, není možné zařazení do této kategorie „optimalizovat” účetní směrnici, která by podle platných účetních pravidel (Vyhláška, § 7 PVZÚ) určila jinou výši ocenění, než jakou obsahuje zákon o daních z příjmů.

Rada
Novela zákona o daních z příjmů upravila finanční limit pro tuto kategorii, tj. hmotný majetek, a to zpětně i pro nově pořízený v roce 2020. To představuje pro mnoho plátců pozitivní zprávu, neboť případné korekce původního nároku na odpočet daně jsou jednodušší pro drobný majetek.

CH

Chyba

Praktická otázka zní, jak napravit nepřesnost, chybu? Odpověď je zdánlivě jednoduchá – pokud vznikla újma na straně státního rozpočtu, musí se opravit. Konkrétní postupy jsou dány zákonem, většinou se jedná o opravu výše daně (§ 43 ZDPH), když se aplikovala nesprávná nižší sazba daně. Nebo je omyl v časovém nesouladu (§ 104), jak je rozebráno v příslušné kategorii.

Návazně se opravují daňová tvrzení (viz zpřesnění obsahu pojmu v novele daňového řádu), podávají se opravná nebo dodatečná daňová přiznání, opravné nebo následné kontrolní hlášení nebo následné souhrnné hlášení atd.

I

Identifikovaná osoba*

Zvláštní postavení mají v dani z přidané hodnoty osoby povinné k dani, které se registrují jako osoby identifikované k dani povinně (§ 6g a násl., § 97) nebo dobrovolně (§ 97a).

Tyto daňové subjekty nejsou plátci, přesto mají mnoho procesních povinností (odvádí daň z přidané hodnoty) s některými úlevami – nemusí podávat nulové daňové přiznání, neřeší kontrolní hlášení.

V zákonem vyjmenovaných případech v § 106 odst. 2 musí identifikovaná osoba zpracovat souhrnné hlášení.

Jak je naznačeno u ubytovacích služeb, jedná se o problematiku související se službami Airbnb. Tím spíše, že zákon neobsahuje žádný finanční limit pro případnou povinnou registraci této osoby (zde nikoliv jako plátce DPH).

Rada
Identifikovaným osobám skončila výjimka platná do 31. 12. 2020 pro podání daňového přiznání k DPH, a to elektronicky nebo v listinné podobě, pokud neměla zařízenu datovou schránku a neměla povinnost zákonného auditu účetní závěrky. Nyní musí povinně použít systém elektronického podání.

Na rozdíl od plátců DPH si mohou identifikované osoby zvolit u daně z příjmů fyzických osob optimalizační variantu paušální daně.

Informace GFŘ*

V zákoně nenalezneme odkaz na Informace Generálního finančního ředitelství, tj. publikované názory k vybraným složitějším oblastem fungování daně z přidané hodnoty. Nicméně lze doporučit je sledovat, neboť obsahují názor finanční správy (nikoliv oficiální výklad zákona). Nesmíme je zaměňovat s tiskovými zprávami MF nebo GFŘ, výše zmíněné Informace GFŘ mají číslo jednací a lze se na ně v diskusích se správou daní odvolávat.

Rada
Vybrali jsme pro vás několik stěžejních dokumentů k nejdůležitějším tématům, u nichž se vedou odborné diskuse.

  • Informace k novelám zákona o DPH 2019.

  • Dodatek č. 1 k Informaci k problematice registrace k dani z přidané hodnoty.

  • Informace GFŘ k uplatňování DPH u poukazů.

  • Informace GFŘ k opravě základu daně dle § 46 a násl. a opravě odpočtu daně dle § 74a ZDPHnedobytných pohledávek.

  • Informace GFŘ k uplatňování sazeb DPH u tepla a chladu od 1. 1. 2020, která obsahuje mimo jiné vzorové příklady na vyúčtování záloh u změn sazeb.

  • Informace k novele zákona o DPH s plánovanou účinností od 1. 1. 2020.

  • Informace o aktualizaci formuláře Souhrnné hlášení VIES pro účely režimu skladu (call off stock).

  • Informace GFŘ ke změnám sazeb DPH od 1. 5. 2020 včetně rozboru ke stravovacím službám.

  • Informace GFŘ ke změnám sazeb DPH od 1. 7. 2020, poznámky k jednotlivým upraveným položkám.

  • Informace k novele zákona o DPH účinné od 1. 9. 2020.

  • Prodloužení osvobození od cla a DPH u dovozu zboží pro účely pandemie COVID-19 do 30. 4. 2021.

  • Informace k promíjení DPH u dodání diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a očkovacích látek proti onemocnění souvisejících s pandemií COVID-19.

  • Informace k dopadům vystoupení Spojeného království z EU v oblasti DPH (BREXIT) od 1. 1. 2021.

  • Informace GFŘ k uplatňování DPH u nájmu nemovitých věcí od 1. 1. 2021.

  • Informace GFŘ k elektronickému podání identifikovaných osob v oblasti daně z přidané hodnoty od 1. 1. 2021.

  • Informace GFŘ k problematice registrace k dani z přidané hodnoty ve znění Dodatku č. 2.

  • Informace pro osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku (registrace k DPH a ostatní vybrané daňové povinnosti) ve znění Dodatku č. 1.

  • Informace GFŘ k promíjení daně z přidané hodnoty při dodání respirátorů.

Rada
Význam Informací GFŘ je nesporný, například pro testování nových podmínek u nájmů řešíme posouzení parametru „podlahové plochy” podle letité Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016.

K dispozici jsou též Pokyny GFŘ, například k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení.

Insolvence

Tomuto tématu – insolvenci – věnujeme kategorii nedobytné pohledávky. Nyní je upraveno v § 46 a násl. Jedná se o velmi obsáhlé zpřesněné postupy pro opravy základu daně.

Tato možnost se týká situací, kdy je pohledávka vymáhána v exekučním řízení, dlužník se nachází v insolvenčním řízení, došlo ke smrti dlužníka v návaznosti na výsledky skončeného řízení o pozůstalosti aj.

U insolvenčních řízení zahájených přede dnem účinnosti novely, ve kterých soud rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, a tato řízení byla zahájena před novelou, aplikujeme dřívější znění zákona. Je třeba postupovat podle přechodných ustanovení.

Rada
Metodicky přesnější je místo běžně používaného „insolvence a DPH” odkazovat se na právní pojmy toho kterého řízení, dále zákon používá výrazy nedobytná pohledávka a také neobdržená úplata aj. Tato oprava základu daně je samostatným zdanitelným plněním (§ 46f), ve stanovených případech se uplatní kvalifikovaný odhad.

J

Jedno správní místo

Zcela výjimečný přístup je zvolen zákonem pro výše uvedené vybrané elektronicky poskytované služby. Je totiž v ustanovení § 110a a násl. určen jako místně příslušný Finanční úřad pro Jihomoravský kraj – jde o zvláštní režim jednoho správního místa.

Proto platí některé jiné základní pojmy, odlišná procesní ustanovení, způsoby podání, doručování, lhůty, registrace atd.

Jiné doklady

Zákon o DPH velmi podrobně popisuje v § 26 a následujících ustanoveních daňové doklady a jejich náležitosti. Přesto překvapivě existují daňové doklady, které blíže zákon neupravuje – jsou jimi tzv. jiné doklady, například podle § 74 odst. 1, a to pro povinné snížení uplatněného odpočtu daně.

Rada
V těchto případech doporučujeme, aby byl jiný doklad řádně očíslován a zařazen do záznamní evidence, jeho náležitosti, byť nejsou zákonem stanovené, by měly být obdobné jako u standardních daňových dokladů.

Jiný členský stát*

Pro přeshraniční vztahy je podstatné, neboť jsou uplatňována odlišná pravidla pro vztahy v rámci EU a se třetími zeměmi, je-li v zákoně odvolávka na partnera z jiného členského státu (§ 3). Můžeme v této souvislosti odkázat na služby do/z EU, pohyb zboží také z/do EU, třístranný obchod aj.

Musíme upozornit na zásadní výjimku související s brexitem. Při klasifikaci pohybu zboží, je-li partnerem subjekt ze Severního Irska, se i po 31. 12. 2020 považuje takové plnění jako uskutečněné s osobou z jiného členského státu!

K

Kalendářní rok*

Tento pojem, ač je zdaňovací období u daně z přidané hodnoty kratší, je velmi významný. Parametr kalendářní rok ovlivňuje nárok na odpočet daně krácením koeficienty, úpravuvyrovnání odpočtu, když je kritériem zjištěná hodnota za daný kalendářní rok.

Za jednotlivé kalendářní roky testujeme obrat pro případnou změnu zdaňovacího období atd. To znamená, že mnoho termínů, lhůt, je odvozeno od kalendářního roku – například registrace skupiny.

Pro některé plátce může být překvapivá informace, že podstatný je u vybraných případů také silvestr, tj. poslední den kalendářního roku, třeba podle § 21odst. 9 u osvobozeného nájmu nemovitých věcí bez nároku na odpočet daně, kdy je den D právě „nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku”.

Aktualizován byl novelou § 21 odst. 8, ukládající povinnost stanovit den D na silvestra u plnění trvajících déle než dvanáct kalendářních měsíců.

Rada
Význam specifického „zdaňovacího” období kalendářní rok se promítá do způsobu zpracování posledního daňového přiznání, tj. za zdaňovací období prosinec nebo čtvrté čtvrtletí. Jak je uvedeno výše, projeví se korekce zjištěné různými koeficienty.

V roce 2021 bude pro mnohé plátce mít negativní dopady, právě v jejich daňovém přiznání, „posledním” za tento rok, skutečnost, že musí přiznat nejpozději k 31. 12. 2021 pro ně nové osvobozené nájmy nebytových prostor – viz nájem a korekce nároku na odpočet daně.

Koeficient*

V zákoně se často setkáme s výpočty ovlivňujícími nárok na odpočet daně a korekce, třeba dodatečné úpravy odpočtu (§ 78 a násl.) a vyrovnání odpočtu (§ 77). Používáme běžně výraz koeficient, přestože se opravdu jedná o různorodé případy, což potvrzuje i zavedená praxe, například pro výpočet výše daně.

Doplňme si, že novela upravila způsob propočtu právě pro tyto situace v § 37, tj. zjištění výše daně novými koeficienty podle sazeb daně.

Skutečnost, že se jedná o specifické postupy, potvrzují i legitimní varianty typu „…kvalifikovaným odhadem…” (§ 75 odst. 4). Jde o poměrný koeficient podle § 75 odst. 3 (odpočet daně v poměrné výši) nebo v § 76 odst. 6 (odpočet daně v krácené výši), vypořádací roční koeficient, resp. určení výše tzv. koeficientu zálohového, což je v roce 2021 velmi aktuální – viz nájem nemovité věci.

Pro koeficient roční je upravena podmínka pro vyloučení prodeje dlouhodobého majetku. Na první pohled se zdá, že změna není zásadní. Opak je pravdou, do koeficientu patří, pokud „…je plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti plátce…”. Klíčové je to zejména pro situace, kdy jde o osvobozená plnění.

Pro cestovní služby novela zákona uvádí konkrétní koeficienty v § 89.

Rada
Nezapomeňte výpočty všech koeficientů zařadit do evidence, resp. záznamní evidence, neboť jsou výpočty oprávněně požadovány správcem daně při kontrolách.

Koeficient zálohový*

Plátci, kteří dosud neprováděli krácení nároku na odpočet daně koeficientem podle § 76, souběh uskutečněných zdanitelných a osvobozených plnění, které se vztahují k testovanému nároku na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, musí být v roce 2021 velmi obezřetní!

Jedná se o povinné nové osvobození nájmu, souvisejícímu problému se věnujeme v kategorii nájem a korekce nároku na odpočet daně.

Rada
Tito plátci nemají k dispozici údaj o ročním koeficientu za kalendářní rok 2020, ale zákon je striktní a ukládá jim podle § 76 odst. 6 povinnost provést kvalifikovaný odhad tzv. koeficientu zálohového.

Kontrolní hlášení*

Před několika lety zavedená další administrativní povinnost, podávání kontrolního hlášení, je podrobně popsána v § 101c a násl. Připomínáme výjimku pro plátce – fyzické osoby se čtvrtletním zdaňovacím obdobím: nemusí podávat kontrolní hlášení měsíčně.

Bohužel stále zůstávají v zákoně nesmyslné krátké lhůty a likvidační sankce. Při souvisejícím procesním řízení využijte aktualizovaný Pokyn GFŘ D-29.

Rada
Na rozdíl od daňového přiznání, není povinností zpracovávat a odevzdávat tzv. nulové kontrolní hlášení. To platí pro plátce fyzické i právnické osoby.

Plátci musí být opatrní, neboť je rozšířena možnost doručování výzev elektronicky podle § 101g odst. 4, pokud jde o případné neplnění povinností související s kontrolním hlášením.

Krácení nároku na odpočet daně

Tato kategorie představuje nepříjemné situace pro mnoho plátců, když nemají plný nárok na odpočet daně na vstupu. To znamená, že plátce je povinen u každého zdanitelného plnění ověřit, jestli má nebo nemá skutečně plný nárok na odpočet daně. Jen výjimečně se stanoví kvalifikovaným odhadem nebo si výši nároku vypočte sám – viz přenos daňové povinnosti.

Podle terminologie zákona rozumíme krácením nároku na odpočet daně, a to podle § 72 odst. 6: „odpočet daně v částečné výši”, kdy je přijaté zdanitelné plnění použité pro účely se stoprocentním nárokem a též pro jiné účely.

Rada
Co je důvodem pro krácení nároku na odpočet daně, když má plátce splněny všechny formální povinnosti (třeba existence daňového dokladu)?

Odpověď je následující: za sousloví „jiné účely” si můžeme doplnit například osobní spotřebu (§ 75) a osvobozená plnění (§ 76) se zákazem nároku (§ 51 a násl.). Nejčastěji dochází ke zmíněnému nároku v částečné výši, stanovenému různými koeficienty.

Kvalifikovaný odhad

Asi budou někteří plátci překvapeni, že striktní pravidla zákona o DPH počítají v několika situacích s tím, že konkrétní výše daně je/může být stanovena plátcem jím provedeným kvalifikovaným odhadem. Jedná se nejen o případy pořízení dlouhodobého majetku – viz automobil.

Také v situacích, kdy není znám roční koeficient, resp. plnění za předcházející kalendářní rok neexistují, určíme „zálohový koeficient” odhadem podle § 76 odst. 6. Skutečnost za celý rok zjistíme vypořádacím koeficientem.

Rada
Novelou je tento způsob upraven též v § 46b pro změny výše základu daně u oprav základu daně související s insolvencí, a to opět stanovené kvalifikovaným odhadem.

L

Lhůty

V daních se aplikují termíny, lhůty určené obecnou procesní normou, daňovým řádem. Existuje mnoho výjimek v zákoně, například pro opravy základu daně (aktualizováno u finančního leasingu) nebo plnění podléhajícímu jednomu správnímu místu.

Proto je nutné sledovat u většiny kategorií, jaké procesní lhůty si zákon stanovil, uveďme si příklad pro krátkodobý nájem „nepřetržitě nejvýše 48 hodin”§ 56a odst. 2 nebo dodatečný nárok na odpočet daně u nové registrace v § 79 odst. 2 písm. a)změna režimu: „60 po sobě jdoucích měsíců”.

Další termíny jsou vázány na kalendářní rok, například změna zdaňovacího období se realizuje podle § 99a do konce ledna následujícího kalendářního roku. Registrace skupiny se provádí do 31. října atd.

Pro daňová tvrzení je zásadní, zda má plátce zdaňovací období měsíční nebo čtvrtletní.

Novela v nových či upravených paragrafech uvádí konkrétní termíny. Nejdelší desetileté lhůty pro archivaciúpravu odpočtu daně jsou zachovány.

Rada
Plátci daně musí být vskutku obezřetní. Některé lhůty jsou totiž velmi krátké, třeba u následného kontrolního hlášení v řádu několika dní. Nesmírně komplikované může být sledování dvanáctiměsíční lhůty podle aktuální novely zákona, jedné z podmínek pro výhodný režim skladu.

M

Manko

V zákoně se s tímto slůvkem nesetkáme, ale v praxi je používané pro inventarizační rozdíly, na které pamatují § 77 odst. 2 písm. c)§ 78e. Manko je zjištěno při fyzické inventuře, vzniká například při ztrátě či odcizení. Viz též kategorie škoda.

Splní-li plátce podmínky stanovené ve zmíněných paragrafech: „…řádně doloženy … potvrzeny”, neprovádí se vyrovnání odpočtu (§ 77) a ani úprava odpočtu (§ 78e), přestože prokazatelně došlo ke „…zničení, ztrátě či odcizení…” některé z položek obchodního majetku.

Rada
Doplňme si, že definici manka nalezneme v účetních předpisech, a to v zákoně o účetnictví v § 30 odst. 10 písm. a) ZoÚ. Musí se také nově řešit u režimu skladu.

Místní příslušnost

Uplatníme ve většině případů obecná procesní pravidla, místní příslušnost se řídí místem určeným § 4 odst. 1 písm. h) ZDPH pro fyzické osoby a sídlem právnické osoby podle písm. i). Výjimka pro stanovení místní příslušnosti je dána například pro zvláštní režim jednoho správního místa.

Místo plnění

Pro správné fungování daně z přidané hodnoty je nutné stanovit tzv. místo plnění, protože podle něj se určí, kdo je povinen přiznat daň. K dispozici máme v zákoně několik paragrafů (§ 7 až § 12), neboť se pravidlo odvozuje podle typu plnění.

Zejména u přeshraničních plnění existuje několik výjimek s tím, že dalším parametrem je status (daňová pozice) obou partnerů. Významnou roli sehrává případná existence provozovny.

Nutné je proto každé uskutečněné plnění důkladně ověřit. Jako vzorový příklad lze uvést § 10 pro služby vztahující se k nemovité věci nebo § 10d nájem dopravního prostředku.

Novela upravila text v několika paragrafech, například v § 10i a § 11.

N

Nadměrný odpočet*

Správce daně zasílá plátci nadměrný odpočet, vzniklý na základě platně podaného daňového přiznání, podle § 105 do třiceti dnů. Není nutné podávat žádost. Uvedené se netýká přeplatku, jestliže vznikl na základě dodatečného vyměření.

Aby se jednalo o vratitelný přeplatek, musí být částka vyšší než 200 Kč (do 31. 12. 2020 hodnota 100 Kč). Úpravy naleznete v § 105.

Rada
Při kontrolách správy daní bývají často automaticky zablokovány nadměrné odpočty. Částečné řešení nabízí novela daňového řádu, na kterou upozorňujeme v kategorii záloha na daňový odpočet.

Nájem*

Pojem nájem pro účely daně z přidané hodnoty, jak potvrzuje § 4 odst. 4 písm. g), zahrnuje též „…podnájem, pacht a podpacht”. Jedná se o typ plnění podle členění daně z přidané hodnoty: poskytování služeb.

Nájem movitých věcí je zdanitelným plněním, u nemovitých věcí je plnění osvobozené s dále uvedenými výjimkami. Zdanitelným plněním je podle § 56a odst. 2 krátkodobý nájem nemovité věci. Novela zdůrazňuje, že nelze osvobodit ubytovací služby odpovídající příslušnému zatřídění.

Velmi významnou novinkou, účinnou od 1. 1. 2021, je omezení práva zvolit si zdanění nájmu, místo osvobozeného plnění, jsou-li oba partneři plátci, a to podle § 56a (dříve toto nebylo příliš limitováno, nově vázáno na parametr 60 % podlahové plochy stavby aj.).

Důležité je určení dne uskutečnění plnění pro vybrané služby související s nájmem nemovitých věcí v § 21 odst. 4 písm. c), je jím den zjištění skutečné částky (vyúčtování).

U nájmů je vhodné připomenout, především „fyzickým” osobám povinným k dani, novelou zavedené zpřísnění parametrů pro posuzování činností, které jsou nebo nejsou ekonomickou činností, jak je zdůrazněno v příslušné kategorii.

Rada
Pokud plátce trápí nárok na odpočet daně kvůli osvobozeným plněním způsobené nájmem nemovité věci, lze situaci řešit, zvolit zdanění, jestliže je partnerem plátce a nájem je pro účely uskutečňování jeho ekonomických činností (§ 56a odst. 3) – ale jak je zdůrazněno výše – pouze při splnění nových přísnějších podmínek. Kritéria jsou komplikovaná, posuzuje se totiž zákonný parametr „obytný prostor” (viz kategorie sociální bydlení) a dále podle důvodové zprávy, zda je určen pro trvalé bydlení aj.

Nájem a korekce nároku na odpočet daně*

Navazujeme na předchozí text a uvádíme typické případy, které nastanou u nájmů, které se stanou u nemovitých věcí v mnoha případech ze zákona osvobozeným plněním od 1. 1. 2021. Plátce, který se ocitne v této situaci, bude muset řešit mimo jiné:

  • průběžné krácení nároku na odpočet daně, může se jednat o úplný zákaz nebo krácení koeficientem při souběhu použití přijatého zdanitelného plnění pro plnění osvobozená a zdanitelná,

  • při klasifikaci přijatého plnění do režimu krácení nároku podle § 76 bude nutné v mnoha případech stanovit kvalifikovaný odhad tzv. koeficientu zálohového,

  • úpravu odpočtu daně, tj. dodatečná korekce původního uplatněného nároku při pořízení nemovité věci nebo jejího technického zhodnocení, a to v posledním zdaňovacím období kalendářního roku (po celou dobu běhu časového testu!),

  • určení dne D, když pro osvobozený nájem nemovité věci existuje výjimka, protože se musí určit den uskutečnění plnění nejpozději poslední den kalendářního roku podle § 21 odst. 9.

Rada
Plátci musí vyřešit problém smluvní ceny, neboť je nutné zkontrolovat sjednané podmínky, například, zda je dohodnuta „cena nájmu plus zákonné DPH”. S tím souvisí také správné zúčtování případných záloh na nájemné, které byly poskytnuty (inkasovány) v roce 2020 na následující kalendářní rok, v němž se bude jednat o povinně stanovený režim osvobozeného plnění.

Musí se též posoudit, co je nájmem nebo službou klasifikovanou jako samostatné zdanitelné plnění, případně jestli je či není součástí plnění hlavního (viz obdobný problém u ubytovacích služeb).

Nárok na odpočet daně

Nárok na odpočet daně není automatický, je založen na splnění řady podmínek podle § 72 a násl. Připomínáme existenci daňového dokladu s výjimkou pro přenos daňové povinnosti, viz důkazní prostředky.

Jak je uvedeno výše, často je daň na vstupu korigována, neboť dochází ke krácení nároku na odpočet daně. Existuje několik forem, na které navazují komplikované výpočty různých koeficientů. Kritériem je způsob použití přijatého zdanitelného plnění, je-li v částečné výši, souběh využití pro zdanitelná a osvobozená plnění (zjednodušeně, tj. laicky je takto klasifikováno), tzv. jiné účely.

Pro praxi je důležité, že novela v této oblasti nepřinesla žádné zásadní úpravy, zpřísnění podmínek. Na druhé straně jsou změněna některá pravidla související s dodatečnými korekcemi, u oprav základu daně (§ 42) nebo oprav výše daně (§ 43), úprav odpočtu daně (§ 78 a násl.).

Zákon o dani z přidané hodnoty si stanoví vlastní pravidla, ale u reprezentace (vyjma darů) je zákaz uveden v § 72 odst. 4 s odvoláním na příslušné ustanovení zákona o daních z příjmů.

Následné kontrolní hlášení

Jde typově o „dodatečné” kontrolní hlášení, v § 101f nazvané jako následné kontrolní hlášení. Bohužel stále nebyl opraven velmi krátký termín, musí se podat do pěti pracovních dnů ode dne zjištění nepřesností.

Z hlediska procesního jsou ustanovení pro tyto případy hraniční: na výzvy správce daně má plátce jen pět dnů podle § 101gsankce jsou astronomické.

Nedobytná pohledávka

Novinkou je kompletní přepsání textů souvisejících s opravou základu daně, kterou jsme mohli provádět v případě, když byl dlužník v insolvenci.

Celý blok paragrafů, § 46 až § 46g, obsahuje pravidla pro nedobytné pohledávky, jak je možné získat zpět dříve odvedenou daň z přidané hodnoty na výstupu. Řeší se: právní režim pohledávky, pozice dlužníka, procesní lhůty, neobdržená úplata, výše opravy základu daně, nová varianta kvalifikovaného odhadu, specifické opravné daňové doklady atd.

Rada
Budete-li posuzovat aktuální případy, vezměte v úvahu přechodná ustanovení novely. Nové postupy podle § 46 až § 46g aplikujeme na případy, u nichž původní zdanitelné plnění nastalo před účinnosti novely: „pokud veškeré skutečnosti rozhodné pro provedené opravy…nastaly ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona”.

Nehmotný majetek*

Obsah této kategorie přejímal zákon o DPH ze zákona o daních z příjmů, pokud se jednalo o odpisovaný nehmotný majetek (viz níže). Stává se součástí dlouhodobého majetku podle § 4 odst. 4 písm. d). Doplňme si, že pozbytí nehmotné věci je zařazeno do množiny plnění poskytnutí služeb podle § 14 odst. 1 písm. a).

Pro plátce poplatníky daně z příjmů fyzických osob neúčtující, byly dokonce uznány výdaje na pořízení nehmotného majetku podle § 24 odst. 2 písm. zn.), tj. aniž by byl „odpisován”.

Rada
Zásadní změnou je pro daň z příjmů poslední novelou přijaté ustanovení, které pro nehmotný majetek zavádí nový režim. Daňově se neodpisuje. Proto se od 1. 1. 2021 zákon o DPH odvolává na odpisovaný nehmotný majetek podle právních předpisů upravujících účetnictví.

Nemovitá věc*

Mezi dlouhodobý majetek bezesporu patří nemovité věci, pro které nalezneme v zákoně mnoho zvláštností. Jedná se například o určení dne D podle § 21 odst. 2, časové a věcné podmínky pro osvobození od daně (§ 56).

V zákoně se proto definuje i tzv. vybraná nemovitá věc pro posuzování správného daňového režimu v § 56. Zvlášť se řeší pozemky, testuje se, zda „tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí”.

Novela upravila některé části § 56 pro sjednocení časového testu (počátek běhu lhůty), sladění lhůty u pozemků tvořících se stavbou funkční celek.

Další zvláštnost pro daň z přidané hodnoty představuje nájem nemovité věci (§ 56a), jak je rozebráno v příslušné kategorii (viz níže).

Problematika je tak rozsáhlá, že je vhodné prostudovat související kategorie, nejen dlouhodobý majetek, ale také k dodatečným korekcím původních uplatněných nároků, tj. úpravy odpočtu daně, neboť se kontrolují časovým testem až po dobu deseti let.

Typickým příkladem zvláštního přístupu je též právo, jde-li při dodání nemovité věci o osvobozené plnění, změnit daňový režim a plátci se mohou dohodnout, že uskuteční zdanitelné plnění. Současně se mění typ plnění na přenos daňové povinnosti (v § 92d byl až nyní dodatečně opraven odkaz).

Důvod pro tuto optimalizační variantu podle § 56 odst. 6 bývá prozaický, prodávající plátce nemusí řešit dodatečné korekce původně uplatněného nároku na odpočet daně. Dohoda je rozumná, má-li kupující plný nárok na odpočet daně.

Rada
Status obchodního partnera, že je plátcem, platí též u výše zmíněného osvobození nájmu nemovité věci. Tato alternativa je od 1. 1. 2021 zákonem velmi omezena doplňujícími podmínkami. Zkoumají se parametry pronajímané nemovité věci, například též ve vazbě na právní předpisy upravující katastr nemovitostí!

Neobdržená úplata

Provádíme-li opravu základu daně u nedobytných pohledávek podle § 46 a násl., rozhodující hodnotou je výše neobdržené úplaty za zdanitelné plnění. Může se jednat v některých případech o její předpokládanou výši.

Neplátce*

Pro účely daně z přidané hodnoty dělíme daňové subjekty na plátce a ostatní, které nazýváme neplátci. Bylo by velkou chybou se domnívat, že se neplátci nemusí zabývat zákonem.

Proto si v této kategorii zvlášť všímáme osob povinných k dani (třeba z důvodů registrace), osob identifikovaných k dani. Pojmů používaných zákonem je více, například se setkáme s právnickou osobou nepovinnou k dani v § 6g, která se také může povinně stát identifikovanou osobou.

Zvlášť doporučujeme řešit fungování daně z přidané hodnoty u neziskových subjektů.

Zapomíná se, že i neplátce může mít povinnost přiznat daň – viz automobil, je-li pořízen nový dopravní prostředek jiného členského státu. Nebo uvede-li daň na vystaveném dokladu, a to podle § 108 odst. 4 písm. f). Může být také nespolehlivou osobou, ač není plátcem.

Rada
Daňová pozice obchodního partnera, je-li neplátcem, ovlivňuje v několika případech daňový režim, například osvobození nájmu nemovitých věcí nelze změnit – podmínkou je totiž, že nájemce je plátcem (§ 56a odst. 3). Shodné omezení je též podle § 56 odst. 6 u dodání nemovité věci, pokud se má dostat do režimu přenosu daňové povinnosti.

Po novele zákona o elektronické evidenci tržeb je zásadní, že pouze poplatník, je-li neplátcem, může požádat o evidování tržeb off-line, tj. zvláštním režimu EET.

Podmínku „být neplátcem” stanoví také zákon o daních z příjmů pro optimalizační variantu tzv. paušální daně pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob.

Nespolehlivá osoba

V běžné praxi se často objevují otázky typu: O koho se jedná? Co tímto pojmem rozumí zákon?

Nespolehlivou osobou je podle § 106aa subjekt, který není plátcem a závažným způsobem neplní své povinnosti. Z předchozího a následujícího výkladu je zřejmé, že i osoba povinná k dani, osoba identifikovaná k dani nebo dokonce i neplátce, mohou mít zákonem uloženy konkrétní povinnosti.

Nespolehlivý plátce

Porušuje-li plátce závažným způsobem povinnosti ke správě daní, může se stát nespolehlivým plátcem podle § 106a. Je-li poskytovatel zdanitelného plnění takovou osobou, vzniká pro příjemce plnění nepříjemná situace, neboť nastává ručení podle § 109 odst. 3.

Neziskové subjekty

Zavedený pojem neziskové subjekty by měl zahrnovat pro účely daně z přidané hodnoty celou škálu různých osob, pro které platí specifická pravidla.

Například posuzujeme podle § 5 odst. 5, jestli jsou právnické osoby při výkonu veřejné správy osobou povinnou k dani (viz příloha č. 1). Nebo pro osvobozené plnění podle § 61 testujeme typ neziskové organizace a její činnost.

Můžeme uvést několik příkladů: posuzujeme poskytování služeb jako protihodnotu členských příspěvků, zvýhodňují se aktivity jako je ochrana a výchova dětí, sport a kultura aj.

Rada
Je třeba u konkrétních subjektů zkontrolovat, jestli naplní parametry i po novele zákona, neboť některé texty byly upraveny.

Nový dopravní prostředek

Ne každý dopravní prostředek je tzv. novým dopravním prostředkem. Jako příklad lze uvést automobil, jenž je „nový” pro účely daně z přidané hodnoty podle § 4 odst. 4 písm. b), jestliže dochází k dodání: „do šesti měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má najeto méně než 6 000 km”.

O

Obchodní majetek

Je velký rozdíl v pojetí obchodního majetku pro účely daně z přidané hodnoty a daně z příjmů (zejména u fyzických osob). Pro účely daně z přidané hodnoty je v zásadě „vše” součástí obchodního majetku podle ustanovení § 4 odst. 4 písm. c): „…pokud slouží osobě povinné k dani a jsou touto osobou určeny k uskutečňování ekonomických činností.

Obrat

Klíčový pojem pro daň z přidané hodnoty, neboť na základě výše obratu může vzniknout povinnost osobě povinné učinit úkony k registraci k dani z přidané hodnoty, resp. stává se plátcem daně z přidané hodnoty.

Částka obratu je důležitým parametrem také pro určení zdaňovacího období, zrušení registrace.

Do obratu se nepočítají osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně podle § 54 až § 56a, jestliže jsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Toto tvrzení neplatí bezezbytku.

Dříve se v § 4a aplikovalo pravidlo, že do obratu se nezahrne „úplata z prodeje dlouhodobého majetku”. Zpřesněn byl text, může se jednat o „…dodání nebo poskytnutí…” a doplněna je podmínka: „není-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani.”.

Vzhledem k absenci speciální úpravy v přechodných ustanoveních, musely všechny dotčené osoby (povinné k dani, plátci) rozdělit testování obratu na dobu před/po účinnosti novely.

Rada
Pro povinnou registraci DPH z důvodů obratu počítáme podle § 6 období „nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců…”.

To znamená náročné průběžné sledování výše obratu a zejména u fyzických osob se setkáváme s tím, že „obrat” pro účely DPH řeší až při podání daňového přiznání k dani z příjmů za předchozí kalendářní rok.

Odborný konzultant*

Budete-li v praxi řešit jakékoliv komplikovanější problémy u daně z přidané hodnoty, zpravidla svěříte jejich řešení odborníkům, svým zástupcům, pro které je v novele DŘ v § 31 zaveden pojem odborný konzultant.

Vzhledem k tomu, že bylo v průběhu roku 2020 přijato několik novel zákona o DPH, některé výklady stále nejsou sjednoceny, je vhodné se na tyto odborníky včas obrátit.

Odpočet daně

Pro plátce daně z přidané hodnoty nejatraktivnější část zákona, § 72 a násl., popisuje podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně, jak je zmíněno v dalších kategoriích důkazní prostředky, krácení nároku na odpočet daně aj.

Hlavní text je uveden u nároku na odpočet daně, ve kterém je potvrzeno, že se v principu po novele postupuje podle dříve stanovených kritérií.

Odpočet daně v krácené výši

Z názvu kategorie je zřejmé, že plátce nemá plný stoprocentní nárok na odpočet daně. Jde skutečně o odpočet daně v krácené výši podle § 76, neboť souvisí přijatá zdanitelná plnění také s použitím pro osvobozená plnění.

Částka nároku se vypočte koeficientem, zohlední se hodnoty uskutečněných zdanitelných plnění osvobozených plnění (s výjimkami, například pro dlouhodobý majetek). Komplikované korekce se provádí za kalendářní rok.

Novela upravuje podmínky pro údaje koeficientu. Jde-li při dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku o obvyklou ekonomickou činnost, je takové plnění jeho součástí. Řeší také dodatečné změny koeficientů. Viz též kategorie krácení nároku na odpočet daně.

Odpočet daně v poměrné výši

Použijeme-li přijaté zdanitelné plnění též pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, uplatňujeme odpočet daně v poměrné výši podle § 75.

Rozhodnutí musíme učinit „ihned”, již při uplatňování nároku na odpočet daně – často kvalifikovaným odhadem s tím, že je povinnost (nebo právo) provést dodatečnou korekci, je-li rozdíl proti skutečnosti v daném kalendářním roce více než 10 procentních bodů.

Novela zpřísnila pravidla, například varianta uplatnění plného odpočtu a následného „dodanění” je možná jen pro případy, kdy: „…použije zčásti rovněž pro svou osobní spotřebu nebo spotřebu zaměstnanců…”.

Na druhé straně je to v podnikatelském prostředí právě tento účel, který vede k výpočtu poměrného koeficientu. Zůstává omezení této alternativní varianty pro dlouhodobý majetek.

Doplněn je v § 75 odst. 5 ZDPH postup pro zálohy, zde se testuje opět rozdíl mezi poměrnými koeficienty.

Rada
Plátce musí doložit výpočty, jak stanovil poměr pro nárok na odpočet. Tyto podklady by měly být objektivní (u automobilů se používá kritérium počet ujetých kilometrů soukromých a služebních). Tyto údaje musí být součástí záznamní evidence.

Opakovaná plnění

Plátci mají problémy s tím, že se ne všichni dostatečně seznámili s předchozí významnou novelou účinnou od 1. 7. 2017, která zrušila institut opakovaného plnění nabízející přiznat daň nebo plnění až posledním dnem příslušného zdaňovacího období.

Text § 21 odst. 8 byl změněn, novelou upraven, ale jde o jinou variantu. Jsou-li naplněny stanovené podmínky, plnění probíhá déle než dvanáct kalendářních měsíců aj., je dnem uskutečnění plnění nejpozději poslední den kalendářního roku.

Oprava

Zákon o DPH neobsahuje vlastní definici pro opravy obchodního majetku, resp. opravy nemovitých věcí, které podléhají úpravám odpočtu daně. V praxi musíme pro účely DPH rozlišovat, co se rozumí opravou nebo údržbou – a samozřejmě také technickým zhodnocením.

Rada
Pro klasifikaci pojmu oprava vycházíme z účetních předpisů, § 47 PVZÚ pro podnikatele. Opravou se například: „… odstraňují účinky fyzického a morálního opotřebení za účelem uvedení do provozuschopného stavu…”.

Oprava nemovité věci

Novelou doplněné ustanovení § 78da představuje jeden z největších zásahů do stávajícího systému fungování daně z přidané hodnoty. Pokud totiž dojde k dodání nemovité věci, na které byla dokončena oprava, může plátci vzniknout povinnost (nebo právo) provést úpravu odpočtu daně z přidané hodnoty dříve řádně a správně uplatněné.

Zaveden je pojem významná oprava nemovité věci, kterou se rozumí situace: „pokud hodnota veškerých přijatých zdanitelných plnění vztahující se k této opravě bez daně je vyšší než 200 000 Kč.”.

Metodika takové korekce je obdobná (ale není shodná!) jako u jiných úprav odpočtu dlouhodobého majetku (§ 78d). Lhůta pro testování je „10 let a počíná běžet kalendářním rokem, ve kterém byla oprava dokončena.”.

Rada
Přechodná ustanovení nabízejí plátcům, aby se rozhodli, u oprav zahájených před účinností novely a je-li dokončena k datu její účinnosti a později, zda si zvolí postup podle § 78da či nikoliv.

Toto právo bychom neměli přehlédnout, neboť vskutku může být tato nová korekce i výhodná, plátce získá dodatečně daň na vstupu, kterou nemohl uplatnit. Důvod může být prostý: místo původních uskutečněných osvobozených plnění je nyní nemovitá věc použita pro zdanitelné plnění.

Oprava odpočtu daně

Tak se nazývá § 74, který navazuje na opravy základu daně (§ 42) s tím, že jde nejen o případy, kdy dochází ke snížení původního uplatněného odpočtu – ale také ke zvýšení.

Jsou proto zákonem přesně popsány postupy po opravu odpočtu daně, které jsou velmi přísné, jde-li o dodatečné snížení, například příjemce plnění musí reagovat, jestliže se: „…dozvěděl, nebo dozvědět měl a mohl…”. Pokud neobdrží opravný daňový doklad, nezbavuje se povinnosti provést opravu, prokáže ji: „jiným dokladem souvisejícím s opravou, popřípadě jiným způsobem.” Viz důkazní prostředkyjiný doklad.

Novela doplnila pravidla pro poukazy, zálohy (změna lhůty) a záporný základ daně, doručování opravných daňových dokladů. Pro nedobytné pohledávky je k dispozici nový § 74a.

Rada
To znamená, že plátce musí v uvedených případech vrátit dříve uplatněnou daň z přidané hodnoty nebo jeho část – nemůže tuto povinnost vázat na přijetí dobropisu od poskytovatele plnění.

Oprava výše daně

Nutné je zdůraznit, že ve stanovených případech se mění výše daně, ale nejde o opravu základu daně, v terminologii zákona podle novely opravu výše daně (dříve ještě s dovětkem „v jiných případech”) podle § 43. Pojmy jsou trochu zavádějící, nejde o téma oprava odpočtu daně, které je metodicky spojeno s § 42, opravou základu daně.

V praxi se nejčastěji setkáme s chybami, je-li nesprávně uvedena sazba daně. Novela zpřesnila metodiku.

Jestliže byla přiznána daň vyšší, máme právo provést opravu v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla nesprávně uplatněna daň.

Dále platí, že je možné opravu provést „nejdříve ke dni, ve kterém plátce nebo identifikovaná osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, obdržela opravný daňový doklad, nebo ve kterém byla provedena oprava v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty”.

Doplněny byly novelou postupy pro vyhotovení opravného daňového dokladu, vazba na zálohu aj.

Oprava základu daně

Ustanovení popisující opravu základu daně podle § 42 byla novelou značně přepracována. Za významné novinky lze považovat: zpřesnění pro den uskutečnění plnění, finanční leasing, reorganizací (insolvence), vystavování a doručování opravných daňových dokladů, přerušení lhůt u soudního nebo rozhodčího řízení, pravidel pro identifikované osoby.

Zásadní je den D podle § 42 odst. 3, především vazby na vystavování a doručování opravných daňových dokladů a tím promítnutí opravy do správného zdaňovacího období, jak je nově popsáno v odstavci čtvrtém až šestém – viz oprava odpočtu daně.

Samozřejmostí musí být zachování původní sazby daně, u cizí měny existuje alternativní varianta podle § 42 odst. 7. Specifický postup se uplatňuje pro finanční leasing podle § 42 odst. 10.

Rada
Pokud plátce uskutečnil zdanitelné plnění, vystavil daňový doklad a následně dochází ke snížení základu daně, je po novele jeho situace trochu jednodušší. Tato oprava je samostatné zdanitelné plnění a zařadí se podle § 42 odst. 6 do zdaňovacího období: „ve kterém plátce vynaložil úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce…”.

Opravné kontrolní hlášení

Dojde-li k nepřesnosti při podání kontrolního hlášení, která je včas identifikována, tj. do zákonného termínu, zpracujeme a odevzdáme nikoliv „dodatečné”, resp. následné kontrolní hlášení, ale opravné kontrolní hlášení podle § 101f.

Rada
Připomínáme základní pravidlo, podáním opravného kontrolního hlášení ztrácí platnost předchozí podané kontrolní hlášení.

Opravný daňový doklad

Text § 45 týkající se opravného daňového dokladu (dobropisu nebo vrubopisu) byl novelou upraven. Například byla stanovena nová povinná náležitost tohoto dokladu, a to den D. V tomto případě se jedná o: „den, kdy se oprava základu daně považuje jako samostatné zdanitelné plnění za uskutečněné.”. Také byl doplněn text pro korekce navazující na zjednodušené daňové doklady.

Potvrzen je postup pro vystavení opravného daňového dokladu v § 45 odst. 5: „…lze vystavit i v případě, že je opravou zvyšována výše daně…”.

Náležitosti opravného daňového dokladu týkajícího se nově zavedeného pojmu nedobytné pohledávky jsou vloženy do § 46e.

Osoba identifikovaná

Viz Identifikovaná osoba

Osoba neusazená v tuzemsku*

Pro účely DPH si musíme správně definovat jednotlivé zúčastněné subjekty (osoby), mezi které nepatří pouze takové, které mají sídlo v tuzemsku. Jde-li o osoby povinné k dani, které nemají v tuzemsku ani provozovnu, jsou osobou neusazenou podle § 4 odst. 1 písm. l), přestože uskutečňují dodání zboží nebo poskytnutí služeb s místem plnění v tuzemsku.

Například jedním z důvodů pro povinnou registraci osob identifikovaných k dani v souladu s § 6l je situace, kdy osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku přijme poskytnutí služby od osoby neusazené v tuzemsku – viz též Služby Airbnb.

Rada
Řešíte-li postavení těchto subjektů, nahlédněte do aktuálně zveřejněné Informace GFŘ.

Osoba povinná k dani

Pro účely daně z přidané hodnoty je jednou z klíčových kategorií osoba povinná k dani definovaná v § 5. Jedná se o fyzickou nebo právnickou osobu uskutečňující ekonomickou činnost. Je zařazena mezi neplátce, ale se specifickým postavením.

Těmto osobám je uloženo několik povinností, nejdůležitější je sledování obratu a případný vznik povinnost registrovat se jako plátce daně z přidané hodnoty. Nejde jen o plátce, jestliže jsou naplněny parametry uvedené v § 6g a násl., může se stát, že osoba povinná k dani se registruje jako identifikovaná osoba.

Nová je formulace v § 5 odst. 2 týkající se zaměstnanců a jiných osob, která vyvolala diskuse v odborné i laické veřejnosti. Jde o problematiku daňové pozice například členů orgánů, zda uskutečňují ekonomickou činnost (definovanou nově v § 5 odst. 3).

Největší úskalí číhá na fyzické osoby, které nepodnikají na základě živnostenského oprávnění a neprávem se domnívají, že se jich daň z přidané hodnoty netýká. Mohou být osobou povinnou k dani, pokud uskutečňují ekonomickou činnost.

Osobní spotřeba

S tímto pojmem pracuje zákon o dani z přidané hodnoty u dodání zbožíposkytnutí služeb, případů použití plnění pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, když nastává situace pro uskutečnění plnění, zdanitelného plnění.

Osobní spotřeba je také přímo zmíněna v dalších ustanoveních, po novele například v § 75 pro odpočet daně v poměrné výši, § 78d odst. 4 pro úpravu odpočtu daně.

Osvobozená plnění*

Jedná se o plnění, u něhož není povinností odvést daň na výstupu s tím, že mohou mít zcela odlišný dopad na související nároky na odpočet daně. V § 51 jsou vyjmenována osvobozená plnění bez nároku na odpočet a v § 63 s nárokem.

V novele byly změny v § 53 (doplněno rozhlasové a televizní vysílání), § 56 (zpřesnění u dodání nemovitých věcí) a § 56a (nájem nemovité věci), § 57 (výchova a vzdělávání), § 61 (činnost neziskových subjektů). Z druhé skupiny osvobozených plnění se novinky týkaly § 66 (vývoz zboží) a § 69 (vývoz a služby).

Rada
Skutečnost, že plátce při uskutečnění osvobozeného plnění neodvádí daň z přidané hodnoty na výstupu, je často nevýhodná, protože související částky DPH na vstupu, které nelze nárokovat, jsou významné. Proto připomínáme, že existují varianty optimalizace: při splnění zákonných podmínek lze režim změnit (místo osvobození bude plnění zdaněné), a to u dodání nemovitých věcí nájmu nemovitých věcí – zde dochází od 1. 1. 2021 k výraznému zpřísnění pravidel pro tuto optimalizaci – viz kategorie nájem a korekce nároku na odpočet daně.

Osvobozená plnění – režim skladu*

Upravena jsou pravidla pro osvobozená plnění – režim skladu, jsou-li splněny zákonné podmínky, jak je to uvedeno v aktuální novele zákona, a to v § 64. V odstavci pátém je doplněn text ve vazbě na evropské předpisy.

P

Paušální daň*

Mezi daní z přidané hodnoty a daní z příjmů existuje několik přímých vazeb. Jednou z nich je zásadní omezení použití nové optimalizační varianty paušální daně pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP.

Tato možnost je povolena jen poplatníkům, kteří nejsou plátci daně z přidané hodnoty. To znamená, že si ji mohou zvolit identifikované osoby.

Plátce*

Pod tímto pojmem si určitě můžeme představit osobu registrovanou k dani z přidané hodnoty, ač takto není plátce v § 4 ZDPH, v němž má být uvedeno vymezení základních pojmů, uveden.

Legislativně je to ošetřeno v § 6, podle kterého se určí, kdy se stává osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku plátcem. Je jím od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila zákonem stanovený obrat (nestane-li se samozřejmě plátcem dříve).

Novela zákona doplnila v § 6c titul pro vznik plátce při dodání zboží za úplatu, které je přemístěním zboží z tuzemska do jiného členského státu.

Fyzické osoby se nemohou spoléhat na nějaké úlevy, výhody u daně z přidané hodnoty. Jedinou výjimkou je možnost podávat kontrolní hlášení za kalendářní čtvrtletí, pokud mají čtvrtletní zdaňovací období.

Rada
Je nutné zdůraznit, a to pro fyzické osoby, že pro účely daně z přidané hodnoty není rozhodné, jestli pro daň z příjmů vedou účetnictví, daňovou evidenci nebo evidenci záznamů (§ 9 ZDP), používají systém paušální výdajů. Zakázána je plátcům – fyzickým osobám varianta optimalizace prostřednictvím nově zavedené paušální daně.

Navíc musíme zdůraznit, že pro možnost zvolit si tzv. zvláštní režim pro elektronickou evidenci tržeb podle novely zákona o EET je skutečnost, že daňový subjekt (poplatník podle zákona o EET) je plátcem DPH, zásadním omezením.

Pohonné hmoty

Přijatá zdanitelná plnění – pořízení

Nahrávám...
Nahrávám...