Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Autorský honorář

13.12.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Autorský honorář

Ing. Ondřej Burian, Ing. Jan Zábrodský

Definice

Autorským honorářem obecně rozumíme příjem, který vyplácí vydavatel autorského díla jeho autorovi za podmínek autorského zákona (zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, dále též AutZ).

Pozor!
Pro posouzení daňových souvislostí je nutné si nejprve uvědomit, že ne každý příspěvek, například do veřejného tisku, je dílem ve smyslu autorského zákona, a ne každý honorář je proto v právním významu autorskou odměnou.

Zákon se totiž vztahuje pouze na takové dílo, které „je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě”. Určující je tedy přítomnost:

  • tvůrčího prvku a

  • jedinečný charakter,

tyto atributy jsou ve vymezení autorskoprávně chráněného díla rozhodující.

To je velmi důležité: obdrží-li příjemce honorář za dílo, na něž se vztahuje autorský zákon, pak z daňového hlediska může jít:

  • příjem z užití nebo poskytnutí autorských práv (podle § 7 ZDP),

  • eventuálně o příjem ze závislé činnosti (§ 6 ZDP).

Rada
Jde-li o honorář za něco, co není dílem ve smyslu autorskoprávním, může jít podle okolností o příjem podle § 6 či § 7 ZDP (ovšem nikoli o příjem z poskytnutí autorských práv, ale např. z jiného podnikání), ale i o příjem podle § 10 ZDP, tj. ostatní příjmy.

Příklad
Redakce regionálních novin vyplatila honorář ve výši 5 000 Kč externímu spolupracovníkovi za jednorázové zjištění informací o programech kulturních zařízení v regionu v období prázdnin. Na základě této ústně dojednané spolupráce noviny otiskly v červnu kompletní letní program kin, divadel, koncertů a výstav.

Nejde o autorské dílo (výsledek tvůrčí činnosti), příjem podléhá režimu § 10 ZDP (příjem z příležitostné činnosti). Uvedený příjem ani nepodléhá platbám pojistného. Z právního hlediska jde o tzv. příkaz (§ 2430 NOZ), nikoli o licenční smlouvu podle AutZ.

Příklad
Honorář v téže výši byl vyplacen jinému externímu spolupracovníkovi, který namísto nemocného stálého člena redakce jednorázově zpracovával po dobu jednoho týdne rubriku stručného denního zpravodajství „Stalo se včera...”.

Nejde o autorské dílo ve smyslu AutZ, proto nemůže jít o příjem podle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP, ale o příjem podle § 10 ZDP.

Živnostenské oprávnění

V drtivé většině případů však bude vyplacený honorář autorskou odměnou ve smyslu autorskoprávním, a tudíž „příjmem z poskytnutí autorských práv” ve smyslu daňověprávním. Může jít o dílo jakékoli povahy, kterou autorský zákon připouští (kniha, novinový příspěvek, vědecká stať, dílo hudební, výtvarné, softwaru aj.).

Rada
Přitom platí, že autorská činnost není živností, a to ani tehdy, je-li vykonávána soustavně, tudíž není třeba mít k jejímu provozování živnostenské oprávnění.

Příklad
Toto oprávnění je však nutné v případě, kdy činnost spočívá i v jiných aktivitách. Například poplatník kromě tvorby a poskytování vlastního softwaru prodává též software jiných autorů, případně působí jako zprostředkovatel, poskytuje servis hardwaru apod.

1. DAŇ Z PŘÍJMŮ

Příjem podle § 6 ZDP

Autorský zákon ve svém současném znění vytyčuje koncepci tzv. zaměstnaneckého autorského díla. Jde o takové dílo, které autor-zaměstnanec vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli. Zaměstnavatel potom ze zákona vykonává autorova majetková práva k tomuto dílu. Osobnostní autorská práva zůstávají nedotčena (nevykonává je zaměstnavatel).

Pozor!
Není-li však sjednáno jinak, má se za to, že zaměstnanec udělil zaměstnavateli souhlas se zveřejněním, úpravami a dalším zpracováním svého díla.

Protože zaměstnanecké dílo vytváří autor na základě pracovněprávního poměru, autorskou odměnu v takovém případě představuje mzda vyplácená z titulu tohoto poměru. Z daňového hlediska jde potom o příjem ze závislé činnosti.

Příklad
Softwarová firma hodlá vyplatit programátorovi, kterého zaměstnává, nad rámec měsíční mzdy odměnu za vývoj softwaru. Jelikož tento konkrétní software je autorským dílem, je předmětná odměna autorskou odměnou podle AutZ. Daňově jde:

  • o příjem ze závislé činnosti, pokud obsahem pracovní smlouvy a předmětem pracovní činnosti zaměstnance je vývoj softwaru; odměnou je mzda,

  • o příjem ze samostatné výdělečné činnosti, je-li software vyvinut nad rámec pracovní smlouvy a pracovních povinností autora; je-li programátor autorem díla podle AutZ, odměna za svolení k užití bude zdaněna v § 7 ZDP.

Příjem podle § 7 ZDP

Je-li honorář vyplacen za „poskytování autorského práva” (tj. je-li předmětné dílo dílem autorským podle AutZ) a nejde-li o příjem podle § 6 ZDP, musí jít vždy o příjem podle § 7 ZDP, bez ohledu na kritérium soustavnosti.

Příklad
Firma zaměstnává obchodního referenta, o němž se dozví, že je šikovný programátor. Objedná si u něj vytvoření softwaru skladové evidence.

Protože tvorba softwaru není náplní pracovní činnosti zaměstnance a zaměstnavatel mu nemůže ukládat jiné povinnosti než ty, které plynou z pracovní smlouvy, může s ním uzavřít licenční smlouvu podle AutZ a předmětný honorář potom bude zdaněn podle § 7 ZDP, protože software nebyl vytvořen v rámci závislé činnosti zaměstnance, nýbrž mimo tento rámec.

Druhou možností je sjednání samostatné pracovněprávní dohody (nejspíš dohody o provedení práce), což může být za určitých okolností daňově výhodnější.

Autorské honoráře do stanoveného limitu – srážková daň

ZDP přitom stanoví u honorářů určitého typu a do konkrétní výše režim zdanění 15% srážkou daní u zdroje.

Rada
V těchto případech je sražení a odvedení daně povinností toho, kdo daný honorář vyplácí (zpravidla vydavatel, kolektivní správce apod.), autor dostává honorář již zdaněný (v netto výši).

Optimalizace

Příjemce eventuálně možnost po skončení daného roku zahrnout i tento srážkou zdaněný příjem do svého daňového přiznání a započíst tak sraženou daň na svou celkovou, na daňovém přiznání vyčíslenou roční daňovou povinnost, jak to umožňuje § 36 odst. 7 ZDP.

Vymezení toho, jakých honorářů se režim srážkové daně týká, je od 1. ledna 2014 následují:

  • finanční hranice od jednoho plátce nepřesáhne 10 000 Kč v kalenářním měsíci

  • jedná se o příjem autorů za„příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize”,[s odkazem na vymezení předmětných příjmů v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP].

Příklad
Pan Janák napsal příspěvek do odborného časopisu. Panu Janákovi přísluší honorář 9 000 Kč. Vydavatel časopisu srazí při výplatě honoráře částku 1 350 Kč, kterou odvede finančnímu úřadu. Autor obdrží částku 7 650 Kč. Pokud by honorář činil 10 001 Kč, vydavatel jej pošle autorovi v plné výši a ten se musí vypořádat se zdaněním.

Optimalizace

Bude-li pan Janák v předchozím příkladu podávat po skončení zdaňovacího období daňové přiznání (z titulu jiných příjmů), může na základě své volby v přiznání uvést i předmětný honorář, jak je uvedeno v předchozím textu. Výhoda se nabízí třeba při zvýšení základu daně, ale současně, že uplatněním slev na dani bude celková roční daňová povinnost nižší.

Pozor!
Je vhodné si uvědomit, že zahrnutím do daňového přiznání se předmětný honorář promítne i do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění. Zřejmě nelze dost dobře obhájit, že by na takový honorář bylo z hlediska sociálního a zdravotního pojištění pohlíženo nadále jako na „honorář zdaněný srážkovou daní”.

Příjmy interpretů

Režim srážkové daně se týká výhradně práv autorů (tvůrců autorských děl) a nelze jej tedy aplikovat na honoráře vyplácené tzv. výkonným umělcům (interpretům – hercům, hudebníkům apod.). To bylo potvrzeno v rámci Koordinačního výboru (KV) č. 422-23.04.14. Práva výkonných umělců jsou z hlediska autorského zákona tzv. právy příbuznými s právem autorským a podle výše zmíněného příspěvku KV je pro daňové účely namístě rozlišovat „příjmy autorů” od příjmů výkonných umělců, byť i ty jsou vypláceny na základě autorského zákona.

Příjmy tvůrců software

Dále také podle předmětného výkladového materiálu platí, že pokud jde o honoráře plynoucím autorům software, srážkové dani nepodléhají platby koncových uživatelů za licence k používání software.

Příklad
Samostatně činný programátor nabízí a prodává softwarovou aplikaci, určenou lékařům a jiným zdravotnickým zařízením a sloužící se komunikaci s portály zdravotních pojišťoven. Software je distribuován jednak elektronickou cestou prostřednictvím internetu, případně zasíláním poštou na CD.

Platby koncových uživatelů za tento software, které programátor inkasuje, nejsou podrobeny srážkové dani.

Pozor!
V případě software je srážková daň namístě tehdy, pokud autorská odměna plynoucí tvůrci software je licenční úplatou za právo k další distribuci, samozřejmě za předpokladu, že odměna nepřesahuje stanovený limit 10 000 Kč v daném měsíci.

Příklad
Obchodní společnost nabízí a prodává softwarovou aplikaci, určenou lékařům a jiným zdravotnickým zařízením a sloužící se komunikaci s portály zdravotních pojišťoven. Tuto aplikaci přitom pro obchodní společnost vytvořil samostatně činný programátor a poskytl jí licenci k šíření software.

Obě strany se přitom dohodly na tom, že odměna programátora bude 100 000 Kč jednorázově ke sjednanému datu, a poté pravidelná měsíční odměna odvozená z počtu prodaných koncových licencí.

V daném případě je nutné vyjít z přesné podoby smluvních podmínek; je-li ale sjednaná úplata odměnou za poskytnutí práva k distribuci, pak bude namístě uplatnit srážkovou daň v těch měsících, kdy částka odměny nepřesáhne 10 000 Kč.

Přednášková činnost

Je dobré počítat s tím, že autorskými honoráři mohou být (a zpravidla také bývají) i odměny plynoucí různým lektorům či přednášejícím v souvislosti s jejich přednáškovou činností.

Pozor!
I zde záleží na tom, nakolik lze v konkrétním případě hovořit o autorském díle, a to jednak z hlediska míry tvůrčího přínosu, ale také z hlediska požadavku autorského zákona na to, aby dílo existovalo a bylo vyjádřeno „v objektivně vnímatelné podobě”. Tyto předpoklady jsou zpravidla u přednáškové činnosti naplněny, tím spíše (ale nejen proto), pokud přednášející většinou připravuje a poskytuje také textový sylabus přednášky, existuje zvukový záznam přednášky apod.

Rada
Shora zmiňovaný Koordinační výbor k dané věci zdůrazňuje, že to,

 
Vyzkoušejte test!

Zkuste si vyplnit volně přístupný ukázkový test
Účetní uzávěrka a závěrka – test 2016.

Obsahuje 12 otázek, výběr a) - c), časový limit 12 minut, možnost opakovat a vylepšit si skóre.