dnes je 19.3.2024

Input:

Autorský honorář

25.10.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 11 minut

Autorský honorář

Ing. Ondřej Burian, Ing. Jan Zábrodský, Ing. Martin Veselý

Právní úprava

  • zákon č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon nebo jen "AutZ") – zejména §§ 2, 57, 58, 67, 71

  • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále též "ZDP") – zejména § 6, § 7 odst. 2 a odst. 6, § 36 odst. 2 písm. p)

  • zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále též "ZDPH") – zejména § 5, § 21, Příloha č. 2

Definice

Autorským honorářem obecně rozumíme příjem, který vyplácí vydavatel autorského díla jeho autorovi za podmínek autorského zákona.

Nicméně ne každý příspěvek, např. do veřejného tisku, je dílem ve smyslu autorského zákona, a ne každý honorář je proto v právním významu autorskou odměnou. Zákon se totiž vztahuje pouze na takové dílo, které "je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě... (§ 2 odst. 1 AutZ)". Určující je tedy přítomnost:

  • tvůrčího prvku a

  • jedinečný charakter,

tyto atributy jsou ve vymezení autorskoprávně chráněného díla rozhodující. Nerozhoduje naopak rozsah, účel, význam, míra trvalosti ani forma (jen musí jít o formu objektivně vnímatelnou).

Daňová klasifikace

Obdrží-li příjemce honorář za dílo, na které se vztahuje autorský zákon, pak z daňového hlediska může jít o:

  • příjem z užití nebo poskytnutí autorských práv (§ 7 ZDP),

  • příjem ze závislé činnosti (§ 6 ZDP).

Jde-li však o honorář za činnost, která není dílem ve smyslu autorskoprávním, může jít podle okolností jak o příjem podle § 6 či § 7 ZDP, tak o ostatní příjem (§ 10 ZDP).

Redakce regionálních novin vyplatila honorář 5 000 Kč externímu spolupracovníkovi za jednorázové zjištění informací o programech kulturních zařízení v regionu v období prázdnin. Na základě této ústně dojednané spolupráce noviny otiskly v červnu kompletní letní program kin, divadel, koncertů a výstav.

Nejde o autorské dílo (výsledek tvůrčí činnosti), příjem podléhá režimu § 10 ZDP (příjem z příležitostné činnosti). Uvedený příjem ani nepodléhá platbám pojistného. Z právního hlediska jde o smlouvu příkazní (§ 2430 NOZ), nikoli o licenční smlouvu podle AutZ.

Honorář v téže výši byl vyplacen jinému externímu spolupracovníkovi, který namísto nemocného zaměstnance jednorázově zpracovával po dobu jednoho týdne rubriku stručného denního zpravodajství "Stalo se včera..."; zprávy přitom přebíral z jiných zdrojů.

Nejde o autorské dílo ve smyslu AutZ, proto nejde o příjem podle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP, ale o příjem podle § 10 ZDP.

Živnostenské oprávnění

Ve většině případů však bude vyplacený honorář autorskou odměnou ve smyslu autorskoprávním, a tudíž "příjmem z poskytnutí autorských práv" ve smyslu daňověprávním. Může jít o dílo jakékoli povahy, kterou autorský zákon připouští (kniha, novinový příspěvek, vědecká stať, webové stránky, softwarové řešení aj.).

Autorská činnost přitom není živností, a to ani tehdy, je-li vykonávána soustavně, tudíž není třeba mít k jejímu provozování živnostenské oprávnění. Doporučujeme však v konkrétní situaci prověřit, zda vedle vlastní autorské činnosti není provozována i činnost jiná, která již živnostenskému oprávnění podléhá.

Příjem podle § 6 ZDP

Při hodnocení typu příjmu pro účely jeho zdanění je vhodné nejdříve ověřit, zda nejde o příjem ze závislé činnosti (§ 6 ZDP). Autorský zákon totiž zavádí pojem tzv. zaměstnaneckého díla (§ 58 AutZ). Jde o takové dílo, které autor – zaměstnanec vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli. Zaměstnavatel potom ze zákona vykonává autorova majetková práva k tomuto dílu. Osobnostní autorská práva však zůstávají nedotčena (nevykonává je zaměstnavatel) a k převodu majetkových práv na jiného je zapotřebí souhlasu autora.

Není-li sjednáno jinak, má se za to, že zaměstnanec udělil zaměstnavateli souhlas se zveřejněním, úpravami a dalším zpracováním svého díla.

Zaměstnanecké dílo vytváří autor na základě pracovněprávního poměru, a tudíž autorskou odměnu v takovém případě představuje jeho mzda; z daňového hlediska jde o standardní příjem ze závislé činnosti.

Softwarová firma hodlá vyplatit programátorovi, kterého zaměstnává, nad rámec měsíční mzdy odměnu za vývoj softwaru. Jelikož tento software je autorským dílem, je předmětná odměna autorskou odměnou podle autorského zákona. Daňově jde:

  • o příjem ze závislé činnosti, pokud obsahem pracovní smlouvy a předmětem pracovní činnosti zaměstnance je vývoj softwaru; odměnou je mzda,

  • o příjem ze samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDP), je-li software vyvinut nad rámec pracovní smlouvy a pracovních povinností autora. Tomu bude odpovídat i odlišný způsob zdanění.

Příjem podle § 7 ZDP

Je-li honorář vyplacen za užití autorského práva (tj. je-li předmětné dílo dílem autorským podle AutZ) a nejde-li o příjem podle § 6 ZDP, půjde vždy o příjem podle § 7 ZDP, bez ohledu na kritérium soustavnosti.

Firma zaměstnává obchodního referenta, o němž se dozví, že je šikovný programátor. Objedná si u něj vytvoření softwaru skladové evidence.

Jelikož tvorba softwaru není náplní pracovní činnosti zaměstnance a zaměstnavatel mu nemůže ukládat jiné povinnosti než ty, které plynou z pracovní smlouvy, může s ním uzavřít licenční smlouvu podle AutZ a předmětný honorář bude zdaněn podle § 7 ZDP, protože software nebyl vytvořen v rámci závislé činnosti zaměstnance, nýbrž mimo tento rámec.

Druhou možností je sjednání samostatné pracovněprávní dohody (nejspíš dohody o provedení práce), což může být za určitých okolností daňově výhodnější.

Přednášková činnost

Autorskými honoráři mohou být (a zpravidla také bývají) i odměny plynoucí různým lektorům či přednášejícím v souvislosti s jejich přednáškovou činností.

I zde záleží na tom, nakolik lze v konkrétním případě hovořit o autorském díle, a to jednak z hlediska míry tvůrčího přínosu, ale také z hlediska požadavku autorského zákona na to, aby dílo existovalo a bylo vyjádřeno "v objektivně vnímatelné podobě". Tyto předpoklady jsou zpravidla u přednáškové činnosti naplněny, tím spíše, pokud přednášející většinou připravuje a poskytuje také textový sylabus přednášky, existuje zvukový záznam přednášky apod.

Nicméně to, nakolik lze chápat odměnu plynoucí přednášejícímu za příjem z autorských práv, záleží na posouzení konkrétního případu, především z hlediska toho, zda daná přednáška je nebo není originálním autorským dílem.

Pan Stanislav, účastník vědeckého sympozia, obdržel honorář 8 000 Kč za příspěvek, který na sympoziu přednesl a který byl rovněž publikován ve sborníku sympozia. Odměna nebude zdaněna srážkovou daní (nejde o příspěvek autora do novin, časopisu, rozhlasu či televize), avšak jde o autorské dílo ve smyslu autorského zákona. Honorář spadá do § 7 ZDP.

Srážková daň do limitu 10 000 Kč

Ustanovení § 7 odst. 6 ZDP stanoví u honorářů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu či televize do výše 10 000 Kč v kalendářním měsíci u jednoho plátce režim zdanění 15% srážkovou daní u zdroje. V těchto případech je sražení a odvedení daně povinností toho, kdo daný honorář vyplácí (zpravidla vydavatel, kolektivní správce, agentura zastupující autora apod.), autor dostává honorář již zdaněný.

Na jiné, než tako vymezené typy honorářů, se tento specifický způsob zdanění nevztahuje.

Příjemce, na rozdíl od typově jiných příjmů zdaněných

Nahrávám...
Nahrávám...