dnes je 28.3.2024

Input:

Daň dědická a daň darovací ve vztahu k zahraničí

4.9.2009, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 12 minut

Daň dědická a daň darovací ve vztahu k zahraničí

Ing. Věra Engelmannová

V tomto hesle rozebíráme daňové aspekty daně dědické a daně darovací ve vztahu k nabytí majetku v cizině anebo z ciziny s tím, že základní pravidla vycházející ze zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí ("ZDDN“ nebo "zákon o trojdani“) jsou uvedena viz Daň darovací a Daň dědická.

2009

Změna řady ustanovení v novele zákona o trojdani č.476/2008 Sb., která nabyla účinnosti 1. 1. 2009, byla vyvolána potřebou, aby podmínky osvobození od majetkových daní, jsou-li vázány na trvalý pobyt fyzické osoby nebo sídlo právnické osoby, byly pro subjekty členských států Evropské unie shodné. Vzhledem k tomu byla příslušná ustanovení zákona upravena tak, aby byly stejným způsobem osvobozeny dary poskytované na veřejně prospěšné účely, dědictví i úplatné převody vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví nebo do vlastnictví členských států Evropské unie nebo Norska a Islandu jako smluvních států (kromě Lichtenštejnska) Evropského hospodářského prostoru.

Daň dědická

Zákonodárce považuje za poplatníka jedině dědice. Nabyvatel majetku, který jej nabude sice úmrtím občana, ale jinak než děděním, poplatníkem této daně nebude.

Jde například o nabytí nedoplatků mzdy, dávek nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení a pojistných plnění jiných osob.

Nabytí majetku děděním

Majetek lze nabýt děděním pouze ze zákona, ze závěti, nebo na základě obou právních důvodů. Všechny skutečnosti rozhodné pro stanovení základu daně, daně a případně uplatnění osvobození o daně se posuzují podle zákona o trojdani platného ke dni úmrtí zůstavitele.

Předmět daně dědické

Předmětem daně je nabytí majetku děděním. V ustanovení § 3 ZDDN je v podstatě upravena legislativní zkratka pro nemovitosti a movitý majetek tak, že vždy, když je dále v textu zákona uveden pojem "nemovitosti“, rozumí se tím věci nemovité, byty a nebytové prostory. Pod pojem "movitý majetek“ jsou pro účely zákona zahrnuty věci movité, cenné papíry, peněžní prostředky v české a cizí měně, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty.

Nemovitost

Z ustanovení § 3 odst. 2 ZDDN jednoznačně vyplývá, že z převodu vlastnictví k nemovitosti ležící na území České republiky se vybere daň vždy bez ohledu na státní občanství nebo bydliště zůstavitele. Tato zásada se uplatňuje ve většině států.

Z toho plyne i další úprava zahrnutá do zákona, která stanoví, že z nemovitostí, které se nacházejí v cizině, se daň nevybírá.

Movitý majetek

Jiná situace je u movitého majetku. Tam již záleží na občanství a pobytu zůstavitele v době smrti. Pokud byl zůstavitel občanem ČR s trvalým pobytem na území ČR, vybírá se daň z nabytí jeho veškerého movitého majetku bez ohledu na to, zda se tento majetek nachází v ČR nebo v cizině.

U občanů ČR žijících trvale v cizině a u cizinců se daň dědická vybírá pouze z movitého majetku, který se nachází v tuzemsku. Tato úprava ovšem platí pouze za podmínek, že mezinárodní smlouva nestanoví jinak.

Osvobození od daně dědické

K základní změně ve vztahu k dani dědické došlo v rozsahu osvobození. Od 1. 1. 2008 bylo toto osvobození rozšířeno na II. skupinu. Pro přiznání osvobození není rozhodné datum pravomocného ukončení dědického řízení, ale skutečně den úmrtí zůstavitele. Osvobození II. skupiny se týká pouze případů, kdy zůstavitel zemřel 1. 1. 2008 a později.

Daňové přiznání k dani dědické se v těchto případech nepodává.

Závětní dědička zdědila po manželovi své tety (III. skupina) peníze na účtu ležícím v cizině. Zůstavitel (zemřelý) byl cizinec a nebyl občanem ČR. Majetek se nacházel v cizině. Přestože peníze budou po vyřízení dědictví převedeny na účet dědičky v ČR, jde o nabytí majetku, který se nachází v cizině. Podle § 3 odst. 3 písm. c) ZDDN se daň dědická z takto nabytého majetku nevybírá. V tomto případě nevzniká ani předmět daně z příjmů. Předmětem daně z příjmů mohou být až úroky z držby nebo dividendy, ale i v tomto případě je potřeba řešit konkrétní věc a zároveň přihlédnout i ke smlouvě o zamezení dvojího zdanění, pokud je s příslušným státem uzavřena.

Pan Karel je závětním dědicem domu a s ním souvisejících pozemků v k. ú. České Budějovice. Jeho zemřelý bratr žil posledních 20 let v Polsku, byl občanem ČR. Zůstavitel zemřel 2. 1. 2008.

Nemovitost leží na území ČR, její nabytí je předmětem daně dědické. Vzhledem k tomu, že k úmrtí zůstavitele došlo po 1. 1. 2008 a bratři jsou pro účely ZDDN zařazeni do II. skupiny, vztahuje se na tento případ osvobození od daně dědické.

Pokud by zůstavitel zemřel do 31. 12. 2007, daň dědická by se v popsaném případě vyměřila podle tehdy platného znění zákona o trojdani.

Daň darovací

Poplatníkem daně darovací je nabyvatel; při bezúplatném poskytnutí majetku fyzickou osobou, jež má trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnickou osobou, která má sídlo v tuzemsku, fyzické osobě, jež nemá trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnické osobě, která nemá sídlo v tuzemsku, je poplatníkem daně darovací vždy dárce. Není-li dárce poplatníkem, je ručitelem.

Při "darování“ do ciziny přenesl zákonodárce v zájmu zlepšení vymahatelnosti pohledávky povinnost platit daň na dárce.

Předmět daně darovací

Základním předpokladem pro zdanění daní darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu nebo v souvislosti s právním úkonem. Zahraniční právní úpravy znají i jiné právní důvody nabytí majetku než česká, např. darování pro případ smrti, odkazy apod. Proto byla do novely zákona o trojdani zapracována úprava, která umožní zdanit takovéto bezúplatné nabytí majetku osobami zařazenými do III. skupiny poplatníků daní darovací.

Vymezení majetku

Majetkem pro účely daně darovací jsou nemovitosti a movitý majetek definované v § 3 ZDDN. Poslední skupinou majetku vymezeného zákonem pro účely daně darovací je jiný majetkový prospěch.

Od 1. 1. 2008 došlo k upřesnění předmětu daně darovací zejména ve vztahu k cizině, kdy subjektem daňového vztahu je cizí státní příslušník nebo právnická osoba se sídlem v cizině.

Pokud movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch bude poskytnut na území České republiky (tuzemsko), bezúplatné nabytí tohoto majetku bude předmětem daně darovací, a to bez ohledu na státní příslušnost, pobyt nebo sídlo dárce či nabyvatele.

Bude-li tento majetek poskytnut mimo území České republiky, předmět daně darovací vznikne za předpokladu, že nabyvatelem nebo dárcem bude fyzická osoba, která je občanem České republiky s trvalým pobytem v České republice nebo právnická osoba se sídlem v České republice. Na základě shora uvedené změny by měly být odstraněny výkladové problémy, ke kterým docházelo při posuzování bezúplatného nabytí nebo poskytnutí majetku ve vztahu k cizině.

Společník české právnické osoby se zahraniční majetkovou účastí, s.r.o., cizinec s trvalým pobytem v cizině, převádí bezúplatně podíl na uvedené společnosti na cizince trvale žijícího v cizině.

Pro posouzení vzniku předmětu daně darovací je potřeba určit, zda převáděný movitý majetek (zahrnuje i obchodní podíl na společnosti) je majetkem nacházejícím se v tuzemsku. Vzhledem k tomu, že jde o podíl na české právnické osobě, bude o převodu tohoto podílu proveden zápis v obchodním rejstříku v ČR. K převodu obchodního podílu by mělo dojít v souladu se zněním obchodního zákoníku, jakékoliv úkony týkající se obchodního podílu mají vazbu právě na společnost ležící v tuzemsku apod.

Je zřejmé, že půjde o movitý majetek, který se nachází v tuzemsku. Vzniká předmět daně darovací. Poplatníkem bude nabyvatel.

Předmět daně darovací ve vztahu k dani dědické

Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu. Tímto právním úkonem může být i závěť. Proto byla do novely ZDDN zapracována úprava, že předmětem daně darovací nejsou bezúplatná nabytí majetku, která jsou předmětem daně dědické.

Základem daně darovací je cena majetku podle ZOM, který je předmětem této daně, snížená o prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k předmětu daně.

Snížení může být například o hodnotu věcného břemene, které bylo zřízeno ve prospěch dárce a jímž je zatížena darovaná nemovitost, dále může být cena majetku snížena o cenu majetku osvobozeného podle tohoto zákona od daně darovací, případně o clo a daň placenou při dovozu v případě, že jde o movité věci darované nebo dovezené z ciziny.

Vzhledem k tomu, že v žádné právní normě není vymezen majetkový prospěch a bylo tedy celkem problematické stanovit výši základu daně, je v zákoně o trojdani upraven mechanismus výpočtu základu daně v případě, že předmětem daně je

Nahrávám...
Nahrávám...