dnes je 28.3.2024

Input:

Daň z příjmů ze závislé činnosti

2.7.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 38 minut

1001
Daň z příjmů ze závislé činnosti

Jaroslava Pfeilerová

Daň z příjmů ze závislé činnosti


Právní úprava:

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (ZDP)

    • § 6 odst. 4 – příjmy vyplacené jedním tuzemským zaměstnavatelem, které za kalendářní rok nepřesáhnou 10.000 Kč

    • § 6 odst. 7 – příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně

    • § 6 odst. 9 – příjmy ze závislé činnosti, které jsou osvobozeny od daně z příjmů

    • § 6 odst. 12 – základ daně

    • § 16 – sazba daně

    • § 24 – daňově účinné náklady

    • § 25 – daňově neúčinné náklady

    • § 35ba – částky snižující daň

    • § 35c – daňové zvýhodnění na vyživované dítě

  • Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

    • § 5 – vyměřovací základ

  • Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

    • § 3 – vyměřovací základ



Základem daně zaměstnance 
jsou příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel podle tuzemských pojistných zákonů (dále jen „povinné pojistné”).

Sazba daně podle § 16 ZDP činí 15 %. Také pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně podle ust. § 36 ZDP je stanovena nejvyšší sazba ve výši 15 %.

V souladu s ustanovením § 38h ZDP zaměstnavatel vypočte zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy, tj. z úhrnu příjmů ze závislé činnosti vyplacených zaměstnanci za kalendářní měsíc zvýšeného o částku povinného pojistného. Ze základu pro výpočet zálohy zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru se srazí záloha na daň ve výši 15 %.

Zákon o daních z příjmů stanoví následující postup při zaokrouhlování:

  • Daň podle § 16 ZDP je nutné vypočítat ze základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny dolů.

  • Zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti podle ust. § 38h ZDP se vypočítávají ze základu pro výpočet zálohy zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru.

  • Základ daně pro zvláštní sazbu daně se zaokrouhluje na celé koruny dolů.

  • Pro účely stanovení superhrubé mzdy je pojistné na sociální i zdravotní pojištění zaokrouhlováno na celé koruny nahoru.



1. VLIV VEŘEJNOPRÁVNÍHO POJISTNÉHO NA VÝPOČET ZÁKLADU DANĚ


Jak již bylo uvedeno, musí se příjmy zaměstnance při stanovení základu daně zvýšit o částku odpovídající povinnému pojistnému (princip tzv. superhrubé mzdy). Jedná se o fiktivní částku navyšující příjmy zaměstnance pouze pro daňové účely. Částka odpovídající povinnému pojistnému se při výpočtu základu daně připočte k příjmům ze závislé činnosti i u zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá. Na vysvětlenou je nutné uvést, že zaměstnancem, u kterého nevzniká v ČR povinnost platit pojistné, se rozumí zaměstnanec, u něhož se odvod pojistného neřídí tuzemskými pojistnými zákony, ale na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění.

Částku pojistného, která zvyšuje daňový základ, nestanoví zákon o daních z příjmů, ale zákony upravující veřejnoprávní pojištění. Princip superhrubé mzdy nebude aplikován u příjmů nepodléhajících pojistnému, které jsou taxativně vymezeny v následujících právních předpisech:

  • § 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

  • § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

Jedná se např. o náhradu škody podle zákoníku práce, odstupné, odbytné, věrnostní příplatek horníků, jednorázovou sociální výpomoc poskytovanou zaměstnavatelem zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů (např. při živelní pohromě, při smrti v rodině). Z těchto příjmů se neplatí pojistné, a to i v případech, kdy tyto příjmy podléhají zdanění. Z toho důvodu se při výpočtu zálohy na daň tyto příjmy (nepodléhající pojistnému) nezvyšují na tzv. superhrubou mzdu a do základu daně ze závislé činnosti vstupují tyto příjmy v hrubé výši.

Zúčtovatelným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem zaměstnanci. Proto do vyměřovacího základu zaměstnance vstupují některá nepeněžní plnění uskutečněná zaměstnavatelem ve prospěch zaměstnance (tzv. zaměstnanecké benefity). Jedná se např. o nepeněžní příjem ve výši 1 % vstupní ceny motorového vozidla poskytnutého zaměstnanci pro soukromé využití, rozdíl mezi nižší cenou za zboží nebo služby uhrazenou zaměstnancem zaměstnavateli a cenou obvyklou, životní pojištění a penzijní připojištění nad rámec 30.000 Kč ročně apod.

Tato skutečnost způsobuje, že i příjmy z titulu těchto plnění se musí při stanovení základu daně zvýšit o částku odpovídající povinnému pojistnému.

Příklad č. 1 – výpočet měsíční zálohy na daň

Příjmy  30 000 
Zákonné pojistné placené zaměstnavatelem (34 %)  10 200 
Zákonné pojistné placené zaměstnancem (11 %)  3 300 
Základ daně  40 200 
Záloha na daň § 38h ZDP  6 030 
Sleva na poplatníka  2 070 
Daňová povinnost  3 960 
Zaměstnanci k výplatě  30 000 – 3 300 – 3 960 = 22 740 

Maximální vyměřovací základ pro účely sociálního pojištění v roce 2018 činí 48násobek průměrné mzdy tj. 1 438 992 Kč. Po dosažení maximálního vyměřovacího základu pro účely sociálního pojištění se toto pojistné do konce roku neodvádí. Od 1. 1. následujícího roku je nutné pojistné znovu platit (a současně navyšovat příjem zaměstnance), a to opět až do případného dosažení maximálního vyměřovacího základu. Pro účely zdravotního pojištění není maximální vyměřovací základ stanoven.

Příklad č. 2 – maximální vyměřovací základ

Zaměstnanec s měsíčním příjmem 300 000 Kč dosáhne maximálního vyměřovacího základu v květnu 2018, kdy bude zaměstnavatelem odvedeno pojistné ve výši 25 % a z příjmů zaměstnance 4,5 % z částky 238 992 [1 438 992 – (300 000 × 4)].

Od června 2018 nebude z příjmu zaměstnance odváděno sociální pojištění a o částku odpovídající sociálnímu pojistnému také nebude zvyšován základ daně pro účely výpočtu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Příklad č. 3 – vliv maximálního vyměřovacího základu na základ daně

Základ daně a maximální vyměřovací základ v případě více vztahů platných pro jednoho zaměstnavatele: Pan Novosad vykonává pro jednoho zaměstnavatele současně více činností:

  • z první činnosti pobírá měsíčně 110 000 Kč,

  • z druhé činnosti pobírá měsíčně 90 000 Kč.

Zaměstnavatel pro účely maximálního vyměřovacího základu oba příjmy sečte (110 000 + 90 000 = 200 000).

Vyměřovací základ zdravotního pojištění  Zaměstnavatel bude za zaměstnance každý měsíc odvádět zdravotní pojištění ve výši 18 000 Kč (9 % z částky 200 000). A také z příjmů zaměstnance bude po celý rok odváděno každý měsíc zdravotní pojistné ve výši 9 000 Kč (4,5 % z částky 200 000 Kč)
Vyměřovací základ sociálního pojištění  Maximální vyměřovací základ pro účely sociálního pojištění v roce 2018 činí 1 438 992 Kč. Zaměstnanec s příjmem 200 000 Kč dosáhne maximálního vyměřovacího základu v červenci 2018, kdy bude sociální pojištění odvedeno pouze z částky 38 992 Kč [1 438 992 – (7 x 200 000)]. Od srpna nebude sociální pojistné odváděno a o toto pojistné také nebude zvyšován základ daně z příjmů ze závislé činnosti. 



2. SOLIDÁRNÍ ZVÝŠENÍ DANĚ


U osob s vysokými příjmy je prováděno solidární zvýšení daně.

  • Solidární zvýšení daně podle ust. § 16a ZDP činí 7 % z rozdílu mezi příjmy podle § 6 a § 7 ZDP v příslušném zdaňovacím období a částkou odpovídající 48násobku průměrné mzdy – tj. v roce 2018 částkou 1 438 992 Kč (v roce 2017 činila tato částka 1 355 136 Kč).

  • Při výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů činí solidární zvýšení daně 7 % z rozdílu mezi zdanitelnými příjmy a 4násobkem průměrné mzdy. Tj. v roce 2018 částkou 119 916 Kč (v roce 2017 činila tato částka 112 928 Kč).

Jedná se o součet hrubých příjmů, nikoli o příjem zvýšený o zákonné pojistné placené zaměstnavatelem (superhrubou mzdu).

Příklad č. 3

Pan Novosad měl v roce 2018 pouze příjmy ze závislé činnosti – a to celkem ve výši 2 000 000 Kč.

  Výpočet  Částka v Kč 
Hrubé příjmy  Součet celoročních příjmů  2 000 000 
Zdravotní pojistné placené zaměstnavatelem  9 %, maximální vyměřovací základ není stanoven  180 000 
Sociální pojistné placené zaměstnavatelem  25 % do maximálního vyměřovacího základu 1 438 992  140 252
Základ daně  2 000 000 + 180 000 + 140 252 = 2 518 784 – zaokrouhleno  2 320 200 
Daň § 16 ZDP  15 % z částky 2 320 200  348 030 
Solidární daň § 16a ZDP  7 % z částky 561 008 (2 000 000 – 1 438 992)  39 270,56
Daň celkem  348 030 + 39 270,56 – zaokrouhleno  387 301 
Daň po uplatnění základní slevy  387 301 – 24 840  362 461

Příklad č. 4

  Výpočet  Částka v Kč 
Hrubý příjem    300 000 
Zdravotní pojistné placené zaměstnavatelem  9 % z hrubých příjmů  27 000 
Sociální pojistné placené zaměstnavatelem  25 % z hrubých příjmů  75 000 
Základ daně  300 000 + 27 000 + 75 000 402 000 
Záloha na daň  15 % z částky 402 000  60 300 
Solidární daň  7 % z částky 180 084 (300 000 – 119 916) 12 605,88
Daň celkem  60 300 + 12 605,88 – zaokrouhleno  72 906 
Daň po uplatnění základní slevy  72 906 – 2 070  70 836


3. PŘÍSPĚVEK NA DOPLŇKOVÉ PENZIJNÍ SPOŘENÍ A PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ


A. Položka snižující základ daně

Poplatníkovi může být snížen základ daně nejvýše o částku 24 000 Kč odpovídající úhrnu příspěvků, které uhradil na vlastní penzijní připojištění se státním příspěvkem a příspěvků na doplňkové penzijní spoření.

Stejně jako v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem – také v případě ukončení doplňkového penzijního spoření s výplatou odbytného, je potřebné nezdanitelné části základu daně uplatněné v předchozích obdobích zdanit prostřednictvím daňového přiznání v režimu ostatních příjmů podle ust. § 10 ZDP.

Daňový zákon umožňuje odečíst ty části měsíčních příspěvků, jež v jednotlivých měsících kalendářního roku přesáhnou maximální výši příspěvku, od kterého náleží maximální státní příspěvek (jedná se o částku 1 000 Kč).

Příklad č. 5

Pan Novák platil každý příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem ve výši 3 000 Kč a z tohoto důvodu po uplynutí roku uplatňoval nezdanitelnou část základu daně podle ust. § 15 odst. 5 ZDP.

Výše zaměstnancem zaplacených příspěvků činí 36 000 Kč (3 000 x 12). Zaměstnanec může základ daně snížit o částku 24 000 Kč (36 000 – 12 x 1 000).

B. Hranice příjmu osvobozeného od daně z příjmů ze závislé činnosti § 6 odst. 9 písm. p) ZDP

Za účelem motivace zaměstnavatelů k poskytování příspěvků zaměstnancům na jejich penzijní připojištění se státním příspěvkem a na doplňkové penzijní spoření byla zvýšena částka příspěvků osvobozená od daně ze závislé činnosti a také od odvodů zákonného pojistného. Z hlediska zaměstnance je od daně ze závislé činnosti osvobozen úhrn příspěvků od jednoho zaměstnavatele do výše 50 000 Kč za rok. Podmínkou pro daňové uplatnění tohoto plnění u zaměstnavatele je sjednání poskytnutí příspěvku ve prospěch zaměstnance v kolektivní smlouvě, v pracovní nebo jiné smlouvě, případně stanovení tohoto plnění vnitřním předpisem.

Aby byly příspěvky zaměstnavatele osvobozené od daně z příjmů, nesmí být umožněno předčasně vybírat uspořené prostředky



4. ODMĚNY Z DOHODY O PROVEDENÍ PRÁCE

Zaměstnavatel by měl zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Dohody sice jsou jednou z forem pracovněprávního vztahu, ale by měly být uzavírány jen výjimečně na nepravidelné a jednorázové práce. Dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr se rozumí dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti.

1. Dohoda o provedení práce. Dohoda o provedení práce je využívána především u příležitostných prací. O Dohodu o provedení práce není možné uzavřít na dobu neurčitou, musí být uzavřena písemně a měla by obsahovat minimálně následující náležitosti: popis druhu práce, místo výkonu práce, dobu, na kterou je smlouva uzavřena, rozsah počtu hodin nezbytných pro výkon sjednané práce, odměnu za jednu hodinu práce nebo odměny za měsíc a také možnost odstoupení od smlouvy. Dohodu o provedení práce lze uzavřít na výkon práce, jejíž rozsah je omezen maximálně na 300 hodin v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele.

Do rozsahu práce se přitom započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro stejného zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Zaměstnanec však může uzavřít dohodu o provedení práce s více zaměstnavateli a u každého se posuzuje maximální rozsah prací 300 hodin ročně samostatně. Žádné úhrnné posuzování rozsahu prací vykonaných v kalendářním roce pro různé zaměstnavatele není zákoníkem práce stanoveno.

Zaměstnavatel ani zaměstnanec neplatí z odměn plynoucích z dohod o provedení práce sociální a zdravotní pojištění, pokud výdělek nepřesáhne 10 000 Kč měsíčně. V případě vyplacení měsíční odměny nad 10 000 Kč (tj. od 10 001 Kč), již bude nutné pojistné odvádět.

2. Dohoda o pracovní činnosti. Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dodržování tohoto nejvýše přípustného rozsahu se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Sjednaný rozsah pracovní doby je povinnou přílohou dohody o pracovní činnosti. Dohoda o pracovní činnosti musí být sjednána písemně a jejím obsahem jsou sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Na rozdíl

Nahrávám...
Nahrávám...