Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Daňová kontrola

30.1.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Daňová kontrola

Ing. Zdeněk Burda

1. Zahájení kontroly

1.1 Proč je důležité znát přesné datum zahájení kontroly?

Během kontroly nelze platně podat dodatečné daňové přiznání. Je tedy důležité znát přesné datum zahájení kontroly, aby se předešlo sporům, zda dodatečné přiznání mohlo být platně podáno či nikoli.

Příklad
Kontrola začala dne 10. 3. Dne 20. 3. podal daňový subjekt dodatečné daňové přiznání, ve kterém navýšil daň o 100 000 Kč. Protože již byla zahájena kontrola, není podání dodatečného přiznání platné. Správce daně ho však nevyhodí, využije jeho údaje do kontrolního nálezu. Praktický rozdíl spočívá v tom, že pokud by bylo daňové přiznání platné, nemusel by poplatník hradit penále. Protože však platné nebylo, bude se na něj hledět, jako by na důvody k doměření daně přišel správce daně sám při kontrole. Bude tedy navíc vyměřeno penále ve výši 20 %, v našem příkladu tedy 20 000 Kč.

Dalším důvodem pro nutnost znát přesně datum zahájení kontroly je zjištění, zda kontrola nepřišla již po uplynutí prekluzivní lhůty, kdy již daň není možno doměřit. (Základní prekluzivní lhůta je 3 roky od data uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, může však být různými úkony prodlužována). Zároveň (včasné) zahájení kontroly startuje novou tříletou prekluzivní lhůtu pro doměření daně.

1.2 Jak je kontrola zahájena?

Daňová kontrola je zahájena prvním úkonem správce daně vůči daňovému subjektu, při kterém:

  • je vymezen předmět a rozsah daňové kontroly

  • a při kterém správce daně začne zjišťovat daňové povinnosti nebo prověřovat tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně.

Kontrola se tak nejčastěji zahajuje sepsáním protokolu o zahájení kontroly. Bezproblémovou situací bude, když zároveň finanční úřad začne i fyzicky kontrolovat. Pokud by jen formálně sepsal protokol o zahájení kontroly, nezačal kontrolovat a byl po delší dobu nečinný, mohla by být platnost zahájení kontroly zpochybňována.

Co není zahájením kontroly?

Příklad
Pracovník finančního úřadu zatelefonuje 10. 5. daňovému subjektu (nebo pošle e-mail), že u něj hodlá provádět kontrolu. Kontrola není zahájena 10. 5., e-mail ani telefon nejsou platným zahájením kontroly.

Co když daňový subjekt neumožní kontrolu?

Příklad
Finanční úřad chtěl u firmy AAA, s.r.o., zahájit kontrolu. Předem se telefonicky ohlásil, při příchodu kontrolních pracovníků však ve firmě nikdo nebyl.

Správce daně pak může zaslat daňovému subjektu výzvu. Ve výzvě bude uvedeno:

a) místo zahájení daňové kontroly,

b) předmět daňové kontroly,

c) lhůtu, jejíž běh počíná dnem doručení, ve které je daňový subjekt povinen správci daně sdělit den a hodinu v rámci úředních hodin správce daně, kdy je připraven k zahájení daňové kontroly; tuto lhůtu nelze prodloužit.

Zaslání této výzvy bude podléhat běžným pravidlům pro doručování, tzn. právnické osobě se bude zasílat elektronicky do datové schránky, fyzické osobě nemající datovou schránku poštou.

V případě nevyzvednutí zásilky pak platí fikce doručení po desíti dnech.

Příklad
Správce daně, který nemohl zahájit kontrolu u firmy z předchozího příkladu, jí zaslal dne 10. 6. výzvu k umožnění daňové kontroly. Ta byla doručena např. 20. 6. (ať již reálně či fiktivně). Ve výzvě byla stanovena lhůta osmi dnů, do které má firma sdělit den a hodinu, kdy je připraven k zahájení daňové kontroly. Lhůta tedy vyprší 28. června.

Firma musí:

  • požadované datum a hodinu zacílit do úředních hodin správce daně (nemůže tedy navrhnout např. půlnoc),

  • toto datum nesmí být později než patnáct dní od 28. června (tedy od konce lhůty uvedené ve výzvě),

  • sdělit navrhované datum nejméně tři dny před navrhovaným zahájením kontroly.

Pokud daňový subjekt nevyhoví výzvě správce daně ve stanovené lhůtě, aniž by sdělil správci daně závažné důvody, pro které nemůže výzvě vyhovět, nebo neumožní-li ve sděleném termínu zahájit a následně provést daňovou kontrolu, může správce daně stanovit daň podle pomůcek, nebo daň sjednat za podmínek uvedených v § 98 odst. 4 DŘ, daňového řádu. Zároveň marným uplynutím lhůty stanovené ve výzvě nastávají účinky podle § 148 odst. 3 daňového řádu (tedy od zmíněného 28. června se znovu rozběhne nová tříletá prekluzivní lhůta pro stanovení daně).

Pokud tedy v daném případě firma např. navrhne zahájení kontroly:

  1. na 10. srpna (nedodržela patnáctidenní lhůtu),
  2. na 1. července, ale sdělí to finančnímu úřadu až 30. června (dodržela patnáctidenní lhůtu, ale nedodržela požadovaný předstih tří dní před navrhovaným zahájením kontroly), pak nevyhověla požadavkům zákona.

Na závěr se pokusíme naznačit „kritickou” variantu, která se při aplikaci dnes již velmi přísných pravidel může stát.

Příklad
Pan Janáček odjede 15. července na čtyřtýdenní léčebný pobyt do lázní. 17. července u něj zazvoní pracovníci finančního úřadu, protože chtějí zahájit kontrolu. Pan Janáček není přítomen. Proto správce daně obratem zašle do vlastních rukou výzvu k umožnění zahájení kontroly, ve které mu dává osm dnů na sdělení, kdy je schopen umožnit její zahájení. Poštovní doručovatel s písemností od finančního úřadu se bude marně snažit např. 20. července pana Janáčka zastihnout, zásilku oznámí.

Pan Janáček je v lázních, nemohl si ji vyzvednout, za deset dní je tedy fiktivně doručeno (30. července). To, že je daňový subjekt na léčení v lázních, nehraje žádnou roli. Jedenáctý den tedy doručovatel vhodí zásilku do jeho schránky. Platně doručeno bylo již desátý den, aniž se pan Janáček mohl o tom vůbec dozvědět. Po dalších osmi dnech (7. srpna) vyprší lhůta, ve které se měl oznámit správci daně, kdy je připraven k zahájení kontroly.

12. srpna se pan Janáček vrací z lázní. Ve schránce má (kromě již dávno „fiktivně” doručené výzvy k umožnění zahájení daňové kontroly oznámení o uložení zásilky). Tu si již stihne vyzvednout – onou uloženou zásilkou je platební výměr správce daně, kterým je mu vyměřena daň podle pomůcek, protože nevyhověl výzvě k umožnění zahájení kontroly. Řešením by mohla být žádost pana Janáčka o navrácení lhůty v předešlý stav dle § 37 daňového řádu.

2. Průběh kontroly

2.1 Práva daňového subjektu

Daňový subjekt, u něhož je prováděna daňová kontrola, má následující práva:

2.1.1 Jednání se zaměstnanci a dalšími osobami

Daňový subjekt má právo být přítomen jednání se svými zaměstnanci nebo dalšími osobami, které vykonávají jeho činnosti. Takovou „další osobou” může být např. externí účetní. Správce daně by s ní tedy neměl hovořit odděleně, pokud se daňový subjekt rozhodne využít svého práva a požaduje být přítomen jednání s ní.

2.1.2 Předkládání důkazních prostředků

Daňový subjekt má právo předkládat v průběhu daňové kontroly důkazní prostředky nebo navrhovat provedení důkazních prostředků, které on sám nemá k dispozici.

Příklad
Firma VVV, s.r.o., si neuschovala smlouvu s dodavatelem. Ona sama nemůže nařídit zmíněnému dodavateli, aby smlouvu předložil, může však navrhnout, aby si správce daně tento důkazní prostředek od dodavatele vyžádal.

2.1.3 Pochybnosti správce daně

Daňový subjekt má právo vyvracet pochybnosti správce daně (je to zároveň jeho povinnost, pokud nechce dopadnout při kontrole špatně).

2.2 Povinnosti daňového subjektu

Daňový subjekt, u něhož je prováděna daňová kontrola, má následující povinnosti:

2.2.1 Povinnost součinnosti

Daňový subjekt je povinen poskytnout úřední osobě, která provádí kontrolu, všechny přiměřené prostředky a potřebnou součinnost k účinnému provedení kontroly.

2.2.2 Zapůjčení dokladů a odebrání vzorků

Daňový subjekt je povinen zapůjčit správci daně jím vyžádané doklady a další věci nezbytné pro správu daní i mimo své prostory (pokud tak neučiní, správce daně tyto věci může zajistit).

Dále musí poskytnout nebo umožnit odebrat pro účely bližšího posouzení nebo expertizy vzorky věcí. Takto získané vzorky se vrací po expertize či posouzení, připouští-li to jejich povaha.

Zapůjčení dokladů a jiných věcí nebo odebrání vzorků potvrdí správce daně při jejich převzetí nebo odebrání. Převzaté doklady a další věci nebo odebrané vzorky vrátí správce daně osobě, od které je převzal, nejpozději do 30 dnů od jejich převzetí nebo odebrání.

Je třeba však zmínit, že nedodržení této lhůty ze strany správce daně neznamená, že by např. v důsledku překročení třicetidenního limitu již nemohl daň doměřit. Daňový řád neobsahuje žádnou konkrétní sankci pro správce daně pro případy překročení lhůty. Nápravy a vrácení dokumentů by se daňový subjekt musel domáhat cestou stížnosti dle § 261 daňového řádu.

Ve zvlášť složitých případech, zejména je-li nutno zapůjčené doklady a další věci nebo odebrané vzorky podrobit vnější expertize, může třicetidenní lhůtu prodloužit nejblíže nadřízený správce daně; pokud důvody pro zapůjčení trvají, může být tato lhůta z důležitých důvodů prodlužována opakovaně.

2.2.3 Zajištění místa k provádění kontroly

Daňový subjekt je povinen zajistit vhodné místo a podmínky k provádění daňové kontroly, a to na svůj náklad. Neobstojí tedy např. výmluva, že nemá pro kontrolní pracovníky dostatečně vhodné prostory.

Z judikatury

V rozsudku Nejvyššího správního soudu 1 Afs 11/2004 ze dne 27. 3. 2006 je uvedeno:

„Z povinnosti daňového subjektu zajistit vhodné místo a podmínky pro provedení daňové kontroly nelze dovodit, že správce daně je také povinen na takovém místě daňovou kontrolu provádět. Při své úvaze bere správce daně v potaz např. rozsah kontrolovaných písemností, časovou náročnost kontroly, dostupnost místa pro jeho pracovníky nebo jejich vytížení dalšími úkoly.”

Neznamená to ale zároveň, že by si správce daně mohl místo kontroly libovolně určit. Pokud bude např. chtít zkontrolovat desítky šanonů s doklady, bude nepochybně vhodné, aby kontrola probíhala v prostorách kontrolovaného a nikoli na finančním úřadě (i když by se třeba pracovníkům finančního úřadu nechtělo vyjet „do terénu”).

2.2.4 Informace o organizační struktuře firmy

Daňový subjekt je povinen poskytnout nezbytné informace o vlastní organizační struktuře, o pracovní náplni jednotlivých útvarů, o oprávněních jednotlivých zaměstnanců nebo jiných osob zajišťujících jeho činnost a o uložení účetních záznamů a jiných informací; to neplatí pro nepodnikající fyzické osoby (tedy např. pro osoby mající příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP).

2.2.5 Předložení důkazních prostředků

Daňový subjekt má též povinnost předložit důkazní prostředky prokazující jeho tvrzení (to je zároveň jeho právo) a nezatajovat důkazní prostředky, které má k dispozici, nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí.

2.2.6 Umožnění jednání s osobami, které pro daňový subjekt vykonávají činnosti

Daňový subjekt musí umožnit jednání s kterýmkoliv svým zaměstnancem nebo jinou osobou, která vykonává jeho činnosti. Daňový řád do této povinnosti zahrnuje kromě zaměstnanců i „jiné osoby”, tedy např. na externí účetní.

Pojem „umožnit” však není totožný s pojmem „zajistit”.

Příklad
Finanční úřad projevil při kontrole zájem hovořit s externí účetní. Ta:

a) sedí zrovna ve vedlejší kanceláři,

b) je doma a chodí do firmy nepravidelně.

Pokud sedí zrovna ve vedlejší kanceláři, je povinností daňového subjektu umožnit správci daně kontakt s ní. Pokud však ve firmě nyní není a dochází nepravidelně, není v povinnostech (ani možnostech) daňového subjektu donutit účetní, aby na schůzku se správcem daně přišla. Naopak, ten ji může samostatně předvolat (s hrozbou pokuty, pokud by předvolání ignorovala).

2.2.7 Další oprávnění správce daně

Dále má správce daně při kontrole podobná oprávnění jako při místním šetření. Správce daně tedy může např. pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy, vyžádat si od daňového subjektu výpis nebo kopii z účetních záznamů, a to i v elektronické podobě, má přístup do účetního softwaru daňového subjektu, případně zajistit důležité věci.

Příklad
Správce daně při vyžadování elektronické kopie účetnictví často rád předepisuje konkrétní formát (např. Excel, Word apod.), jaký má elektronický výstup z účetnictví mít. Daňový řád mu však takové oprávnění nedává. Finanční úřad má nárok na elektronickou podobu účetních záznamů, nikoli však na konkrétní formát. Pokud tedy předloží např. formát pdf nebo nějaký „obrázkový” formát (jpg, tiff atd.), pak zákon neporušuje.

2.2.8 Výslech svědků

Daňový subjekt musí být vyrozuměn o provádění svědecké výpovědi a mít možnost účasti na výslechu a klást otázky.

Vyrozumění není nutné jen v případě, pokud hrozí nebezpečí z prodlení či nebezpečí, že dojde ke zmaření účelu výpovědi (např. možným ovlivňováním svědků).

Daňový subjekt může pochopitelně svědky i sám navrhovat.

3. Hodnocení důkazů

3.1 Povinnost daňového subjektu k tvrzení

Nejprve má daňový subjekt povinnost tvrzení. Tu splní např. tím, že podá daňové přiznání.

3.2 Výzva správce daně k prokázání skutečností

Pokud se správce daně rozhodne tvrzení daňového subjektu prověřit, obvykle mu zašle výzvu, ve které požaduje, aby daňový subjekt svá tvrzení prokázal.

3.3 Důkazní povinnost daňového subjektu

Daňový subjekt má povinnost doložit svá tvrzení. To učiní především tím, že předloží účetnictví a další dokumenty (např. doklady, smlouvy apod.).

3.4 Povinnost správce daně prokázat, proč má pochybnosti

Tento bod

 
Vyzkoušejte test!

Zkuste si vyplnit volně přístupný ukázkový test
Účetní uzávěrka a závěrka – test 2016.

Obsahuje 12 otázek, výběr a) - c), časový limit 12 minut, možnost opakovat a vylepšit si skóre.