dnes je 29.3.2024

Input:

Daňová tvrzení

25.11.2011, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 17 minut

Daňová tvrzení

doc. Ing. Alena Vančurová, Ph.D.

Daňový řád zavádí zcela nový termín - daňová tvrzení, což je legislativní zkratka, která zahrnuje kromě daňových přiznání i daňová hlášení a vyúčtování daně (podává se např. u daně z přidané hodnoty, ale na jeho základě nedochází ke stanovení daně). Zavedení této legislativní zkratky představuje určité zjednodušení, zároveň ale má i závažné důsledky, například se díky této legislativní zkratce bude nově vyměřovat i srážková daň, a to na základě podání vyúčtování daně, tedy daňového tvrzení.

Daňový subjekt si tedy musí dát pozor, zda se daný postup týká jen daňových přiznání či je určen obecně pro daňová tvrzení, tedy i pro vyúčtování daně (to se týká například lhůty pro stanovení daně).

Daňové přiznání

Daňové přiznání podává poplatník nebo plátce daně ze spotřeby v případech, kdy mu tuto povinnost stanoví zvláštní zákon (zákon o příslušné dani) nebo vyzve-li ho k tomu správce daně.

Vyúčtování daně

Vyúčtování daně se používá u daní z příjmů, a to u srážkové daně a odvodu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Daňový řád obecně stanoví lhůtu pro jejich podání na 4 měsíce po uplynutí kalendářního roku. Na základě podaného vyúčtování daně se zpravidla daň vyměří.

Forma podání

Daňové tvrzení poplatník (i plátce daně u daňového přiznání k dani z přidané hodnoty, spotřebním daním a daním z energií nebo vyúčtování srážkové daně atd.) podává na předepsaných formulářích. Má přitom několik možností. Daňová tvrzení podle daňového řádu patří kromě přihlášek k registraci k jediným podáním, která se podávají na předepsaných formulářích.

Písemné podání

Může podat daňové tvrzení v písemné formě, pak musí použít příslušný formulář MF. Má dvě základní možnosti, jak ho získat. Může samozřejmě vážit cestu na finanční úřad (jakýkoli) a tam si formulář bezplatně vyzvednout.

Může si ho ale také stáhnout z webových stránek MF, kde formuláře najde pod hlavičkou Daně a poplatky v sekci Daňová správa ve formulářích pro vyměřovací řízení anebo v sekci Daně podle jednotlivých daní. Lze ho buď vyplnit v elektronické podobě (viz Elektronické podání) a následně vytisknout, nebo nejdříve vytisknout a potom vyplnit. Tisk je možno provést i na černobílé tiskárně.

Takto upravené daňové tvrzení lze rovněž podat na elektronickém nosiči, a to na takovém a v takové formě, která je uvedena na webových stránkách příslušného finančního úřadu.

Doručení

Písemné podání může být doručeno osobně v podatelně místně příslušného finančního úřadu, pak je třeba si nejprve zjistit úřední hodiny finančního úřadu, ve kterých musí být podatelna otevřena. Jinou možností je podání zásilky provozovateli poštovních služeb.

Daňovým subjektům lze doporučit, aby vždy dbali na doklad o podání daňového tvrzení. Je třeba mít na paměti, že daňový subjekt bude muset prokázat nejen to, že podáno bylo, ale i fakt, že zásilka obsahovala podání (nešlo třeba o prázdnou obálku). V případě osobního podání zpravidla obdrží potvrzení o podání. V případě podání prostřednictvím poštovní přepravy je třeba podat doporučeně a řádně uschovat podací lístek, případně využít doručení s dodejkou.

Elektronické podání

Moderní a pohodlné je podat daňové tvrzení prostřednictvím elektronické pošty. Finanční úřady jsou na svých webových stránkách povinny sdělovat elektronickou adresu podatelny. Na tuto adresu by mělo být elektronické podání doručeno.

Elektronický podpis

Pokud má daňový subjekt k dispozici elektronický podpis, může daňové přiznání podat prostřednictvím datové zprávy (elektronickou poštou). Strukturu a tvar podání musí finanční úřad sdělit na svých webových stránkách.

Datová schránka

Elektronicky samozřejmě může daňové tvrzení podat i ten, kdo má aktivovanou datovou schránku, a to jejím prostřednictvím.

Finanční úřad je na své úřední desce i na webových stránkách povinen mimo jiné zveřejnit i další možnosti elektronických podání nebo podání na technických nosičích.

Bez elektronického podpisu

Bez elektronického podpisu lze rovněž ve tvaru, který může správce daně přijímat (příslušné tvary musí být zveřejněny na jeho webových stránkách), podat elektronicky. Podání lze však v takovém případě označit "jen“ za předběžné. Je třeba je potvrdit do pěti dnů (pozor do pěti kalendářních, nikoli pracovních dnů) písemně nebo ústně do protokolu, případně plnohodnotně elektronicky.

Asi nejjednodušší je podat elektronicky a následující den totožné podání doplněné vlastnoručním podpisem předat k poštovní přepravě. Ještě je nutno mít na paměti, že lhůtu pro potvrzení předběžného podání nelze ani prodloužit, ani navrátit v předešlý čas.

Přílohy

Za povinnou součást daňového přiznání se považují i přílohy, jejichž výčet je v zákoně nebo v daňovém přiznání uveden. Například povinnou přílohou daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníka, který měl příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, jsou Potvrzení o příjmech ze závislé činnosti a sražených zálohách na daň vystavená jednotlivými plátci daně, tj. zaměstnavateli. V tomto případě tedy není možné takové potvrzení nahradit jeho neověřenou, případně skenovanou kopií.

Některé přílohy k daňovým přiznáním mají formu tiskopisu, ty také naleznete na webových stránkách Ministerstva financí. I nadále jde o obvyklou a užitečnou praxi, podle daňového řádu je však povinnost používat tiskopisy omezena jen na samotná daňová tvrzení, a to včetně přílohových listů, které jsou alternativní součástí tiskopisu daňového přiznání (např. jednotlivé listy k zápočtu daně z příjmů ze zahraničí). Přílohy stanovené ve formuláři daňového přiznání jsou jeho povinnou součástí.

Pokud máte přílohy pouze v písemné formě, je to překážkou pro "plnohodnotné“ elektronické podání.

Jako prevenci proti následným výzvám ze strany správce daně je někdy účelné k daňovému přiznání připojit i doklady o podstatných skutečnostech, ačkoli nejde o povinné přílohy k daňovému přiznání. Např. u daně z příjmů potvrzení o výši autorských honorářů.

Povinnost podat

Povinnost podat daňové přiznání má daňový subjekt buď ze zákona (o jednotlivé dani), anebo na výzvu správce daně. Zákonnou povinnost podat daňové přiznání má u některých daní (daň z přidané hodnoty, spotřební daně, daň silniční) každý daňový subjekt, který je registrován k dani. U jiných daní registrované daňové subjekty nemusí za každé jednotlivé zdaňovací období podávat daňové přiznání.

Podle daňového řádu musí registrovaný daňový subjekt, pokud mu za zdaňovací období nevznikla daňová povinnost, oznámit tuto skutečnost správci daně. To lze samozřejmě splnit i podáním daňového přiznání (se samými nulami).

Daně z příjmů

Specifická pravidla, která platí pro fyzické osoby a právnické osoby, jsou předmětem viz Povinnost podat daňové přiznání.

Například u fyzických osob není přímá vazba mezi registrací k dani z příjmů a povinností podat daňové přiznání. Tuto povinnost má rovněž ten poplatník, který chce, aby mu byla vyměřena daňová ztráta, anebo poplatník, který má souběžně příjmy od více zaměstnavatelů, i když mu povinnost registrovat se k dani z příjmů v tomto případě nevzniká.

U daně z příjmů právnických osob vzniká povinnost podat daňové přiznání bez ohledu na přiznávané příjmy každému podnikatelskému subjektu. Nepodnikatelské právnické osoby nejsou povinny podat daňové přiznání, pokud za zdaňovací období měly jen příjmy, které nejsou předmětem daně. U daně z příjmů právnických osob má poplatník povinnost v některých případech i za období, které není zdaňovacím obdobím.

Daň z nemovitostí

Poplatník daně z nemovitostí rozhodně nemusí podávat daňové přiznání za každé zdaňovací období. Zjednodušeně lze uvést, že ho naopak podává jen jednou.

Pokud dojde např. ke změně osvobození, pak stačí podat pouze dílčí daňové přiznání. Dojde-li ke změně výše daně jen z důvodu změny koeficientu uplatněného příslušnou obcí, není nutno daňové přiznání podávat vůbec. Daňové přiznání se ale podává při změně vlastnictví nemovitosti.

Výzva správce daně

Daňový subjekt musí podat daňové přiznání, ačkoli mu tato povinnost ze zákona nevzniká, v případě, že ho k tomu vyzve správce daně. Musí však platit, že u příslušné daně je skutečně daňovým subjektem.

Třeba veřejné obchodní společnosti ze zákona nevzniká povinnost podat daňové přiznání. Jestliže ji k tomu finanční úřad vyzve, pak ho ale podat musí, protože je poplatníkem daně z příjmů právnických osob.

Daňový subjekt by rozhodně neměl podceňovat situaci, kdy je správcem daně vyzván k podání daňového přiznání (i kdyby v něm měl uvádět "samé nuly“). Pokud ho totiž nepodá ve lhůtě stanovené správcem daně ve výzvě, pak se vystavuje nebezpečí vyměření daně podle pomůcek, což pro něho může být velmi nebezpečné.

Na druhé straně lhůta pro podání daňového přiznání je v tomto případě individuální, proto je jednoduché dosáhnout jisté míry jejího prodloužení.

Důkazní povinnost

V daňovém tvrzení je daňový subjekt povinen sám pravdivě uvést všechny stanovené údaje a daň si sám spočítat. Daňový subjekt je rovněž vždy povinen dokázat všechny skutečnosti, které v daňovém tvrzení uvedl.

Daňový subjekt je při výpočtu daně oprávněn, ale i zavázán si uplatnit všechna zvýhodnění, která mu zákon umožňuje použít. Stanovení základu daně a daně však musí věnovat patřičnou pozornost také proto, aby neopomněl využít všech úspor a zvýhodnění (např. daňově uznatelné výdaje, nezdanitelné části základu daně FO, daňovou ztrátu, slevy na dani z příjmů aj.), které mu daňové zákony přiznávají. DŘ daňovému subjektu přímo ukládá, aby uplatnil při výpočtu základu daně a daně vše, co mu daňové zákony umožňují.

Vyměření daně

Daň se zpravidla vyměřuje k poslednímu dni pro podání daňového přiznání. Tento den je u většiny daní (nestanoví-li zvláštní zákon jinak) současně dnem splatnosti daně.

Uvedené neplatí např. u daně z nemovitostí, kdy je daň za zdaňovací období vyměřena dříve, než je tato daňová povinnost splatná.

Typy daňových tvrzení

Rozeznáváme tři základní typy daňových tvrzení:

  • řádné daňové tvrzení, které daňový subjekt podává především na základě povinnosti stanovené zákonem;

  • dodatečné daňové tvrzení (to se prakticky týká jen daňového přiznání a vyúčtování), jež je daňový subjekt:

    • povinen podat, jestliže po vyměření daně zjistí, že si měl stanovit daň vyšší (nebo daňový odpočet nižší, daňovým odpočtem může být např. daňová ztráta u daní z příjmů či nadměrný odpočet u daně z přidané hodnoty), než jaká mu byla vyměřena,

    • resp. je v některých případech oprávněn podat, když po vyměření daně zjistí, že si mohl stanovit daň nižší, než jakou si stanovil (totéž se týká i zvýšení daňového odpočtu, tedy vyšší daňové ztráty či nadměrného odpočtu aj.);

  • opravné daňové tvrzení, které lze podat po podání řádného nebo dodatečného daňového tvrzení, avšak jen do uplynutí lhůty pro jejich podání.

Lhůta pro podání

Řádné daňové přiznání se podává ve lhůtách stanovených zákony o jednotlivých daních. Když tam ustanovení o lhůtě pro podání daňového přiznání nenalezneme, potom se řídíme daňovým řádem.

U daní s ročním zdaňovacím obdobím, jde-li o daně za zdaňovací období (daně z příjmů), je základní lhůta pro podání daňového přiznání do tří měsíců po skončení zdaňovacího období (základní lhůtou u daní za zdaňovací období, pokud je jím kalendářní rok, je tedy 1. duben následujícího roku). Jde-li však o právnickou osobu s povinným auditem za příslušné zdaňovací období, potom je lhůta do šesti měsíců po skončení zdaňovacího období (je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok, potom do 1. července).

Stejnou lhůtu pro podání daňových přiznání za své klienty, kterým zpracovávají a podávají daňové

Nahrávám...
Nahrávám...