7.7.3
Daňové aspekty doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění
JUDr. Jan Přib
NahoruZ pohledu zaměstnance
Osvobození od daně z příjmů
Pokud jde o zaměstnance, považuje se peněžní plnění, které zaměstnavatel poskytuje za svého zaměstnance penzijní společnosti, ve smyslu § 6 odst. 3 ZDP za příjem zaměstnance ze závislé činnosti. Tento příspěvek zaměstnavatele poskytnutý ve prospěch zaměstnance je v určité výši osvobozen od daně z příjmů. Úprava zdaňování příspěvků zaměstnavatele poukázaných na doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění jeho zaměstnanců je obsažena v § 6 odst. 9 písm. p) ZDP. Přitom se uplatňuje pevný limit, přičemž tento limit se vztahuje současně též na pojistné na soukromé životní pojištění, které pojišťovně hradí zaměstnavatel za zaměstnance, tj. pro příspěvky na doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění a pojistné na soukromé životní pojištění je zaveden úhrnný limit, a to v absolutní částce. Tento úhrnný limit umožňuje větší variabilitu v rozhodování zaměstnavatelů a zaměstnanců při výběru vhodných produktů tzv. spoření na stáří.
Limit osvobození
Příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření nebo na penzijní připojištění poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti a částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho soukromé životní pojištění, jsou osvobozeny od daně z příjmů v úhrnu maximálně do výše 50 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele (před zdaňovacím obdobím roku 2017 se jednalo o částku 30 000 Kč).
Soukromým životním pojištěním se pro tyto účely rozumí pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění (a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo v případě, stane li se zaměstnanec invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti) na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let a že právo na plnění z pojistné smlouvy má pojištěný zaměstnanec, popřípadě je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoba určená v pojistné smlouvě (touto osobou však nesmí být zaměstnavatel, který hradil pojistné).
Je-li v rámci kalendářního roku již dosažen limit 50 000 Kč, jsou příspěvky zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění (stejně jako pojistné hrazené zaměstnavatelem na soukromé životní pojištění) zahrnuty u zaměstnance do základu daně z příjmů.
Příklad:
Zaměstnavatel poskytuje v kalendářním roce na doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění svých zaměstnanců příspěvek ve výši 1 500 Kč měsíčně (na soukromé životní pojištění svých zaměstnanců přitom nepřispívá).
Tento příspěvek je u zaměstnanců osvobozen od daně z příjmu v plné výši po celý rok, neboť nebyl překročen limit 50 000 Kč (celková výše příspěvku dosahuje jen 18 000 Kč, tj. 12 × 1 500 Kč).
Příklad:
Zaměstnavatel poskytuje v kalendářním roce na doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění svých zaměstnanců příspěvek ve výši 4 500 Kč měsíčně (na soukromé životní pojištění svých zaměstnanců přitom nepřispívá).
Tento příspěvek je v období leden až listopad osvobozen od daně z příjmů v plné výši; v prosinci je však od daně z příjmů osvobozen jen ve výši 500 Kč, neboť v tomto měsíci bylo již dosaženo limitu 50 000 Kč a v tomto měsíci byl limit překročen o 4 000 Kč (tj. 11 × 4 500 = 49 500; 49 500 + 4 500 = 54 000). V prosinci bude tedy částka příspěvku ve výši 4 000 Kč zahrnuta do základu daně.
Příklad:
Zaměstnavatel poskytuje na doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění svých zaměstnanců příspěvek ve výši 2 500 Kč měsíčně a na soukromé životní pojištění poukazuje pojistné rovněž ve výši 2 500 Kč měsíčně.
Limit 50 000 Kč bude vyčerpán v říjnu (tj. 2 500 Kč × 10 = 25 000 Kč; 2 × 25 000 Kč = 50 000 Kč), a proto od listopadu budou příspěvky a pojistné zahrnovány do základu daně u zaměstnance, tedy budou na straně zaměstnance zdaněny.
Příklad – změna zaměstnání:
Zaměstnanec byl zaměstnán od ledna do června u zaměstnavatele A a od července do prosince u zaměstnavatele B. Zaměstnavatel A přispíval na doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění svých zaměstnanců částkou 3 500 Kč měsíčně a zaměstnavatel B přispíval na doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění svých zaměstnanců částkou 5 000 Kč měsíčně.
Do základu daně u zaměstnance se nebude zahrnovat žádný příspěvek, neboť u žádného zaměstnavatele nebyl překročen limit 50 000 Kč (v zaměstnání A i v zaměstnání B se limit posuzuje vždy zvlášť; v zaměstnání A se jednalo o částku 21 000 Kč a v zaměstnání B o částku 30 000 Kč, tj. v žádném zaměstnání nebyl překročen limit 50 000 Kč, a protože se tento limit vztahuje vždy k témuž zaměstnavateli, nelze příspěvky od různých zaměstnavatelů v rámci kalendářního roku sčítat).
Snížení základu daně u zaměstnance
Od základu daně z příjmu poplatníka – zaměstnance lze ve zdaňovacím období odečíst platbu příspěvků na doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění zaplacených poplatníkem penzijní společnosti. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených na doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění poplatníkem, tj. zaměstnancem (nikoliv zaměstnavatelem ve prospěch zaměstnance) ve zdaňovacím období. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, činí 24 000 Kč. Částka příspěvků, kterou lze takto odečíst, se…