dnes je 29.3.2024

Input:

Dlouhodobý nehmotný majetek

23.8.2016, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 8 minut

Dlouhodobý nehmotný majetek

RNDr. Ivan Brychta

Úvod

Dlouhodobý nehmotný majetek je složkou aktiv účetní jednotky v mnohých případech významnou. Nutno podotknout, že je také oblastí velmi problematickou, což je způsobeno zejména:

  • jeho samotnou povahou – je to majetek nehmotný, na který si nemůžeme sáhnout, často se obtížně stanovuje i jeho cena apod.,

  • nedostatečnou úpravou v příslušných právních předpisech,

  • nejednoznačností pojmů, kdy každý právní předpis upravující tuto oblast používá své vlastní názvy,

  • rozdílnou právní úpravou v účetních a daňových předpisech v jednotlivých účetních obdobích.

Úvodem si proto zrekapitulujme vývoj právní úpravy v účetních a daňových předpisech v předcházejících letech.

Do 31. 12. 2000 jsme mohli nalézt definici nehmotného investičního majetku (pojem platný do 31. 12. 2000) jak v účetních předpisech, kde byl vymezen v rámci účtové třídy 0 – Investiční majetek, tak i v zákoně o daních z příjmů v § 26 odst. 4 ZDP (do 31. 12. 2000).

V období od 1. 1. 2001 do konce zdaňovacího období započatého do 31. 12. 2003 se pojem nehmotný majetek v daňových předpisech nevyskytoval. Daňový režim nákladů spojených s nehmotným majetkem pořízeným v této době se řídil účetním vymezením.

V účetních předpisech platných od roku 2001 byl dlouhodobým nehmotným majetkem takový nehmotný majetek, jehož pořizovací hodnota převyšovala 60 000 Kč a doba životnosti byla delší než jeden rok.

S účinností od 1. 1. 2003 byla v účetních předpisech pro podnikatele vypuštěna pevná hranice 60 000 Kč a účetní jednotka si sama může stanovit částku (s ohledem na věrný a poctivý obraz účetnictví), od níž bude nehmotný majetek považovat za dlouhodobý. Dlouhodobým nehmotným majetkem tak budou pouze takové majetkové složky, které účetní jednotka svou interní směrnicí za dlouhodobý nehmotný majetek určí.

Na situaci vzniklou v roce 2003 zareagovala novela zákona o daních z příjmů a s účinností od 1. 1. 2004, zákon o daních z příjmů opět zná pojem nehmotný majetek a již se nepostupuje důsledně podle účetních předpisů, avšak i nadále platí:

  • v souladu s čl. II. bod 2 zákona č. 492/2000 Sb., který novelizoval zákon o daních z příjmů od 1. 1. 2001, se pro nehmotný majetek evidovaný v majetku poplatníka do 31. 12. 2000 použije zákon o daních z příjmů ve znění platném do 31. 12. 2000, a to až do doby vyřazení z majetku poplatníka,

  • v souladu s čl. II bod 25 zákona č. 483/2003 Sb., který novelizoval zákon o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2004, se pro účely daňového odpisování použije § 32b ZDP pro dlouhodobý nehmotný majetek, uvedený do užívání ve zdaňovacím období, které započalo ne dříve než v roce 2004.

Kategorii dlouhodobého nehmotného majetku by měla být věnována při uzávěrkách zvýšená pozornost, protože se zcela jistě lze setkat se souběhem:

  1. dlouhodobého nehmotného majetku, zaevidovaného do 31. 12. 2000, který se daňově odepisuje rovnoměrně nebo zrychleně v první, druhé nebo výjimečně třetí odpisové skupině,
  2. dlouhodobého nehmotného majetku, zaevidovaného od 1. 1. 2001 včetně do konce zdaňovacího období započatého do 31. 12. 2003, který se daňově neodepisuje a daňovým nákladem jsou účetní náklady (tj. i účetní odpisy podle odpisového plánu účetní jednotky),
  3. dlouhodobého nehmotného majetku, zaevidovaného ve zdaňovacím období s počátkem po 31. 12. 2003, který se daňově odepisuje podle § 32b ZDP, tj.
    • rovnoměrně po dobu, kdy má daňový subjekt právo tento nehmotný majetek užívat, je-li toto právo dáno smluvně (např. kupní smlouvou) pouze na dobu určitou, a

    • v ostatních případech (není-li omezeno vlastnictví dobou určitou) rovnoměrně bez přerušení po dobu minimálně 18 měsíců audiovizuální dílo, 36 měsíců software (ve zdaňovacím období započatém v roce 2004 byla pro software stanovena doba minimálně v délce 48 měsíců), 36 měsíců pro nehmotné výsledky výzkumu a vývoje (které měly pro zdaňovací období započaté v roce 2004 předepsáno odpisování minimálně 72 měsíců), 60 měsíců pro zřizovací výdaje (zaevidované do 31. 12. 2015) a 72 měsíců pro ostatní nehmotný majetek.

Vymezení nehmotného majetku

Vymezení nehmotného majetku obsahují účetní předpisy, resp. prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví, a definice v nich uvedené jsou respektovány také zákonem o daních z příjmů. Pro podnikatele je nehmotný majetek vymezen následovně.

Zřizovací výdaje (byly-li zaevidovány do 31. 12. 2015)

= souhrn výdajů vynaložených na založení účetní jednotky do okamžiku jejího vzniku, zejména soudní a správní poplatky, výdaje na pracovní cesty, odměny za zprostředkování a poradenské služby a nájemné; zřizovacími výdaji nejsou zejména výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a zásob, na reprezentaci nebo výdaje související s přeměnou společnosti nebo družstva.

S účinností od 1. 1. 2016 již zřizovací výdaje nejsou (ani účetně, ani daňově) nehmotným majetkem. Podle přechodných ustanovení novel (účetně viz čl. II bod 2 vyhlášky č. 250/2015 Sb., daňově viz čl. IV bod 4 zákona č. 221/2015 Sb.) se ale zřizovací výdaje zaevidované v účetním (zdaňovacím) období započatém do 31. 12. 2015 budou evidovat (a odpisovat) i nadále jako dříve.

Ocenitelná práva

= zejména předměty průmyslového a obdobného vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti a práva podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách), které jsou buď vytvořeny vlastní činností k obchodování s nimi, anebo nabyty od jiných osob.

Chceme-li zjistit, co je předmětem práva průmyslového vlastnictví, můžeme použít vyhlášku ministerstva zahraničních věcí č. 64/1975 Sb., o Pařížské úmluvě na ochranu

Nahrávám...
Nahrávám...