dnes je 29.3.2024

Input:

Dlouhodobý nehmotný majetek

9.12.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

Dlouhodobý nehmotný majetek

Ing. Michal Šindelář

Dlouhodobý nehmotný majetek je složkou aktiv účetní jednotky v mnohých případech významnou. Nutno podotknout, že je také oblastí velmi problematickou, což je způsobeno zejména:

  • jeho samotnou povahou – je to majetek nehmotný, na který si nemůžeme sáhnout, často se obtížně stanovuje i jeho cena apod.,

  • nedostatečnou úpravou v příslušných právních předpisech,

  • nejednoznačností pojmů, kdy každý právní předpis upravující tuto oblast používá své vlastní názvy.

Vymezení nehmotného majetku

Vymezení nehmotného majetku obsahují účetní předpisy, resp. prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví, a definice v nich uvedené jsou respektovány také zákonem o daních z příjmů. Pro podnikatele je nehmotný majetek vymezen následovně.

Zřizovací výdaje (byly-li zaevidovány do 31. 12. 2015)

= souhrn výdajů vynaložených na založení účetní jednotky do okamžiku jejího vzniku, zejména soudní a správní poplatky, výdaje na pracovní cesty, odměny za zprostředkování a poradenské služby a nájemné; zřizovacími výdaji nejsou zejména výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a zásob, na reprezentaci nebo výdaje související s přeměnou společnosti nebo družstva.

S účinností od 1. 1. 2016 již zřizovací výdaje nejsou (ani účetně, ani daňově) nehmotným majetkem. Podle přechodných ustanovení novel (účetně viz čl. II bod 2 vyhlášky č. 250/2015 Sb., daňově viz čl. IV bod 4 zákona č. 221/2015 Sb.) se ale zřizovací výdaje zaevidované v účetním (zdaňovacím) období započatém do 31. 12. 2015 budou evidovat (a odpisovat) i nadále jako dříve.

Ocenitelná práva

= zejména předměty průmyslového a obdobného vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti a práva podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách), které jsou buď vytvořeny vlastní činností k obchodování s nimi, anebo nabyty od jiných osob.

Chceme-li zjistit, co je předmětem práva průmyslového vlastnictví, můžeme použít vyhlášku ministerstva zahraničních věcí č. 64/1975 Sb., o Pařížské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví, a zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. Vyjdeme-li z těchto předpisů, můžeme za předměty z práv průmyslového vlastnictví považovat:

Vynález

= celosvětově nové řešení, které je výsledkem vynálezecké činnosti a je průmyslově použitelné.

Užitný vzor

= nové technické řešení, průmyslově využitelné.

Průmyslový vzor

= vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení, který je průmyslově využitelný.

Ochranná známka

= slovní, obrazové, prostorové nebo kombinované označení, které je způsobilé odlišit výrobky nebo služby od jiných.

Zlepšovací návrh

= technické, výrobní nebo provozní zdokonalení problémů bezpečnosti práce, ochrany zdraví při práci a životního prostředí, s nímž má zlepšovatel právo nakládat.

Projekty

= projektem rozumíme určité řešení, složené z dílčích a vzájemně propojených postupů a prvků včetně dokumentace a kroků, jak toto řešení uvést do praxe.

Má-li být projekt dlouhodobým nehmotným majetkem, musí existovat v písemné formě a nemůže být součástí pořízení dlouhodobého hmotného majetku – například stavební projekt vstoupí do pořizovací ceny stavby.

Software

= zahrnuje se pouze takové programové vybavení, které je vytvořeno vlastní činností k obchodování anebo je nabyto od jiných osob; nehmotným majetkem ale není software pro řízení technologií nebo pro zařízení, která bez tohoto software nemohou fungovat.

Nehmotné výsledky vývoje

= tyto hospodářsky nebo technicky využitelné znalosti mohou být dlouhodobým nehmotným majetkem pouze tehdy, pokud byly vytvořeny vlastní činností k obchodování, anebo byly nabyty od jiných osob; příkladem mohou být:

  1. znalosti označované jako know-how,
  2. znalosti v případech, kdy je třeba k jejich využití mít právo, čili licenci. Jde o svolení, souhlas poskytnutý jiné osobě k užívání dlouhodobého nehmotného majetku (např. vynálezu, zlepšovacího návrhu) nebo k jinému nakládání s ním na základě licenční smlouvy. Licence je dlouhodobým nehmotným majetkem na rozdíl od předmětů z práv průmyslového
Nahrávám...
Nahrávám...