dnes je 29.5.2024

Input:

Dovolená

23.9.2019, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 28 minut

201
Dovolená

Ing. Růžena Klímová

Dovolená

Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 211 – základní ustanovení

  • § 212, 213 – dovolená za kalendářní rok a její poměrná část

  • § 214 – dovolená za odpracované dny

  • § 215 – dodatková dovolená

  • § 216 – obecné ustanovení

  • § 217 až 219 – čerpání dovolené

  • § 220 – hromadné čerpání dovolené

  • § 221 – změna zaměstnání

  • § 222 – náhrada za dovolenou

  • § 223 – krácení dovolené


1. DOVOLENÁ ZA KALENDÁŘNÍ ROK A JEJÍ POMĚRNÁ ČÁST, ZAOKROUHLOVÁNÍ DOVOLENÉ (§ 212 ZP)


Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část. Jestliže však pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku, přísluší zaměstnanci pouze poměrná část dovolené za kalendářní rok.

Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají. Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.

Poměrná část dovolené přísluší v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují. Zaměstnanci přísluší v takovém případě poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele. Jestliže poměrná část dovolené činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden. Způsob zaokrouhlování na půlden se použije i pro dodatkovou dovolenou. V praxi to znamená, že čísla od 0,1 do 0,5 se zaokrouhlí na 0,5, čísla od 0,51 do 0,99 se zaokrouhlí na 1. V praxi se lze setkat i s jiným způsobem zaokrouhlování, např. takový, že čísla od 0,1 do 0,24 zaokrouhlí na 0, čísla od 0,25 do 0,74 zaokrouhlí na 0,5 a čísla od 0,75 do 0,99 zaokrouhlí na 1. Pro tento postup však není opora v zákoně.

V uvedených příkladech je vždy použit způsob zaokrouhlování na půlden.

Příklad č. 1

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr u bývalého zaměstnavatele dnem 28. května a hned 29. května nastoupil do pracovního poměru na dobu neurčitou k jiné organizaci. Na jak dlouhou dovolenou měl nárok u bývalého zaměstnavatele a na jak dlouhou dobu u nového zaměstnavatele?

U bývalého zaměstnavatele odpracoval 60 dnů, a proto mu vznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok, resp. na poměrnou část této dovolené. Jestliže roční nárok dovolené u bývalého zaměstnavatele činil 5 týdnů, pak vzniká nárok na dovolenou ve výši 4/12 roční výměry, tj. 25 : 12 x 4 = 8,33 dne, po zaokrouhlení 8,5 dne. Protože i u nového zaměstnavatele odpracuje 60 dnů, vznikne mu nárok na dovolenou za kalendářní rok. Vzhledem k tomu, že pracovní poměry na sebe bezprostředně navazují, použije se ust. § 212 odst. 3 ZP, podle kterého poměrná část dovolené za kalendářní rok přísluší vždy od druhého zaměstnavatele v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání. U druhého zaměstnavatele vznikne nárok na 8/12 roční výměry. Bude-li tedy u druhého zaměstnavatele činit roční výměra dovolené 4 týdny, vznikne nárok na dovolenou ve výši 20 : 12 x 8 = 13,33 dne, po zaokrouhlení 13,5 dne.

Příklad č. 2

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní poměr od 2. 1. kalendářního roku na dobu neurčitou. Jaký roční nárok na dovolenou má dotyčný zaměstnanec, když odpracoval v lednu všechny své plánované směny a do konce roku neměl žádnou nemoc?

Zaměstnanec má nárok na poměrnou část roční výměry dovolené ve výši 11/12. Za leden mu nárok nevzniká, protože pracovní poměr netrval po celý tento kalendářní měsíc.


2. DOVOLENÁ ZA ODPRACOVANÉ DNY (§ 214 ZP)


Zaměstnanci, jemuž nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok, ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, náleží dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každý 21 odpracovaný den v příslušném kalendářním roce. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají.

Příklad č. 3

Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru 1. listopadu a do konce roku odpracoval celkem 40 dnů a tři dny v důsledku svátku nepracoval. Jaký bude jeho nárok na dovolenou?

Pro účely nároku na dovolenou se budou započítávat i dny svátků, které připadly na jinak obvyklé pracovní dny zaměstnance. Znamená to, že celkem „odpracoval” 43 dnů, a tudíž má nárok na dovolenou za odpracované dny v rozsahu 1/12 za každých 21 odpracovaných dnů, celkem tedy 2/12 z roční výměry dovolené. Jestliže činí dovolená 4 týdny, nárok bude: 20 : 12 x 2 = 3,33 dne, po zaokrouhlení 3,5 dne.

Příklad č. 4

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 1. prosince loňského roku a jeho pracovní poměr trval do konce března letošního roku. V prosinci odpracoval všechny směny, v lednu nepracoval vůbec z důvodu nemoci. V dalších měsících odpracoval všechny směny. Jaký je nárok na dovolenou?

Nárok na dovolenou se posuzuje za každý kalendářní rok samostatně. Zaměstnanec v loňském roce neodpracoval 60 kalendářních dnů, a proto mu vznikl pouze nárok na dovolenou za odpracované dny, a to ve výši 1/12, protože do odpracovaných dnů se zahrnou i svátky a bude splněna podmínka „odpracování 21 dnů”. V letošním roce též neodpracoval 60 kalendářních dnů, a proto mu vznikl pouze nárok na dovolenou za kalendářní dny. V únoru činil jeho harmonogram směn 20 dnů, v březnu 22 dnů. Celkem tedy odpracoval 42 dnů a má nárok na 2/12 z roční výměry.

Příklad č. 5

Zaměstnanec má pracovní poměr na dobu neurčitou a v letošním roce odpracoval pouze 1 měsíc, protože byl od 1. února v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu až do konce roku. Jaký bude jeho nárok na dovolenou?

Zde je nutné vzít v úvahu skutečnost, že za odpracovaný den se pro účely nároku na dovolenou považuje nejen svátek, ale i doba, po kterou zaměstnanec nemohl pracovat z důvodu pracovní neschopnosti, která vznikla následkem pracovního úrazu (viz § 216 ZP). Zaměstnanec bude mít nárok na nekrácenou roční výměru dovolené.


3. DODATKOVÁ DOVOLENÁ (§ 215 ZP)


Zaměstnanci, který pracuje u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné, přísluší dodatková dovolená v délce 1 týdne. Pracuje-li zaměstnanec v tomto prostředí jen část kalendářního roku, přísluší mu za každých 21 takto odpracovaných dnů jedna dvanáctina dodatkové dovolené. Dodatková dovolená z důvodu výkonu prací zvlášť obtížných nebo zdraví škodlivých přísluší zaměstnanci při splnění stanovených podmínek, i když má právo na dodatkovou dovolenou z důvodu výkonu prací pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.

Dodatkovou dovolenou nelze převádět do dalšího roku, a proto je nutné ji čerpat přednostně před ostatní dovolenou.

Příklad č. 6

Zaměstnanec byl vyslán na dobu jednoho roku do země, která se nachází v tropickém pásu. Vyslán byl dne 1. 5. kalendářního roku a vrátil se až 2. 6. následujícího roku.

Zaměstnanci náleží dodatková dovolená ve výši 5 + (5 : 12) = 5,42 dne, zaokr. 5,5 dne.


4. VÝMĚRA DOVOLENÉ ZA KALENDÁŘNÍ ROK (§ 213 ZP)


Výměra dovolené činí u zaměstnavatele podnikatelské sféry nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Takový zaměstnavatel může dovolenou prodlužovat.

Dovolená zaměstnanců zaměstnavatelů, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona (dále jen „rozpočtová sféra”), činí 5 týdnů v kalendářním roce.

Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce.

Příklad č. 7

Obchodní korporace poskytuje svým zaměstnancům 4týdenní dovolenou. S ohledem na omezené finanční prostředky chce vedení korporace prodloužit dovolenou pouze o dva dny. Je to možné?

Ano, dovolenou v podnikatelské sféře lze prodlužovat o dny nebo o týdny.


5. DOVOLENÁ ZAMĚSTNANCŮ S PRACOVNÍ DOBOU NEROVNOMĚRNĚ ROZVRŽENOU (§ 213 ZP)


Čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.

Dochází-li u zaměstnance v průběhu kalendářního roku ke změně rozvržení pracovní doby, přísluší mu za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce příslušného rozvržení pracovní doby.

Příklad č. 8

Zaměstnanec pracuje v nerovnoměrně rozvržené pracovní době po celý rok. Roční výměra dovolené činí 5 týdnů. Jaký má zaměstnanec nárok na dovolenou?

Především je nutné znát počet směn na období celého roku. Pokud počet plánovaných směn bude činit 183, pak se nárok spočte podle vzorce: ps : pt x pd,

kde:

  • ps je počet směn podle harmonogramu směn nerovnoměrného týdenního rozvržení pracovní doby,

  • pt je počet týdnů v období, na které byla pracovní doba nerovnoměrně rozvržena,

  • pd je počet týdnů dovolené, na které má zaměstnanec právo.

Tedy v ilustrovaném příkladu bude nárok činit: 183 : 52 x 5 = 17,59 dne, po zaokrouhlení 18 dnů.

Lze však použít i přesnější údaj o počtu týdnů v roce, který je odvozen z počtu kalendářních dnů v konkrétním kalendářním roce. V roce 2019 je počet týdnů 365 : 7 = 52,1429 týdne.

Nárok na dovolenou: 183 : 52,1429 x 5 = 17,5 dne.

Příklad č. 9

Zaměstnanec pracoval po část roku v rovnoměrně rozvržené pracovní době a část roku v

Nahrávám...
Nahrávám...