dnes je 28.3.2024

Input:

Fond sociální

20.12.2017, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 22 minut

Fond sociální

Ing. Otakar Machala

Právní úprava

Právní úprava

Problematika sociálního fondu se týká velké skupiny zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců s tím, že právní úprava této oblasti je jednotná pro:

  1. zaměstnavatele, u nichž je tvorba a hospodaření s fondem podrobně upravena vyhláškou MF,
  2. ostatní zaměstnavatele.

Ad 1. Do první skupiny patří subjekty, na které se vztahuje vyhláška Ministerstva financí upravující výši tvorby fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP), další příjmy a hospodaření s fondem (viz níže). Jedná se o:

  1. organizační složky státu (dříve označované jako rozpočtové organizace),
  2. státní příspěvkové organizace,
  3. příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky.

Ad 2. Do druhé skupiny zaměstnavatelů patří zejména podnikatelské subjekty, u nichž se tvorba a čerpání sociálního fondu řídí podle právní povahy účetní jednotky právními předpisy, např. zákonem o státním podniku a u ostatních především zákonem č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (ZOK) a v souladu s ním potom společenskou smlouvou, zakladatelskou smlouvou, zakladatelskou listinou, stanovami, rozhodnutím valné hromady nebo členské schůze a v případě akciové společnosti i rozhodnutím představenstva.

Pozor!
Zákon o daních z příjmů ve svých ustanoveních, která specifikují daňový režim plnění ze sociálního fondu ve prospěch zaměstnanců, příp. jiných osob, používá různé formulace, které mohou mít za následek i různé daňové posouzení plnění poskytovaných z jiných zdrojů, než je FKSP tvořený podle vyhlášky MF.

Příklad
Například v případě osvobozeného příjmu z titulu poskytování nealkoholických nápojů ke spotřebě na pracovišti podle § 6 odst. 9 písm. c) ZDP se plnění ze sociálního fondu, příp. ze zisku (příjmu) po jeho zdanění u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů na FKSP, vůbec neodvolává (neboť FKSP takové plnění neumožňuje).

V jiných případech uvádí ZDP jako podmínku pro osvobození od daně, že plnění ze sociálního fondu, příp. ze zisku (příjmu) po jeho zdanění u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, musí být poskytována za obdobných podmínek jako plnění z FKSP.

Vyhláška o FKSP

Principy tvorby FKSP a hospodaření s ním upravuje vyhláška ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „vyhláška o FKSP”).

Principy tvorby a použití FKSP

Základní principy tvorby a použití FKSP jsou uvedeny mimo vyhlášku v normách vyšší právní síly. Konkrétně se jedná o dva zákony:

  • zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (rozpočtová pravidla), který upravuje tvorbu a použití FKSP v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích,

  • zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, upravující tvorbu a použití FKSP v příspěvkových organizacích krajských a obecních.

Pozor!
Tyto normy stanoví pravidla pro základní příděl do FKSP s tím, že v průběhu roku je naplňován zálohově.

Příjmy FKSP

Výše základního přídělu do FKSP se v průběhu času měnila. Do konce roku 2010 činil základní příjem, kterým je fond tvořen, 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a dále na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť.

Od roku 2011 do roku 2015 to bylo 1 %, v roce 2016 1,5 % a od roku 2017 opět 2 %.

Rada
Kromě základního přídělu se za příjmy FKSP považují rovněž:

  • náhrady škod, případně pojistná plnění od pojišťoven v souvislosti se škodou na majetku pořízeném z fondu,

  • peněžní a jiné dary určené do fondu,

  • příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz je přispíváno z FKSP (pouze u příspěvkových organizací).

Čerpání FKSP

Čerpat prostředky z FKSP je možné pouze pro účely vyjmenované ve vyhlášce, přičemž v případech, kdy v rámci organizace existují odbory, spolurozhoduje v souladu s ustanovením § 225 ZP příslušný odborový orgán.

Pro zaměstnance může být velmi zajímavá možnost prominutí zůstatku nesplacených zápůjček podle zákona č. 219/2000 Sb., a to na základě žádosti dlužníka (tíživé sociální poměry dlužníka). Vyhláška přitom omezuje výši prominutého dluhu maximální částkou 15 000 Kč.

Pozor!
Forma plnění z FKSP je v zásadě nepeněžní. Výjimku z tohoto pravidla tvoří sociální výpomoci, sociální půjčky a dary, které mohou být poskytnuty i v peněžité formě.

Rada
Vyhláška obsahuje rovněž omezení pro organizační složky státu a příspěvkové organizace.

Tyto subjekty mohou přispívat pouze na činnosti, které organizuje nebo spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizační složky státu nebo právnické nebo fyzické osoby. Zaměstnancům v pracovním poměru, státním zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť a důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u organizační složky státu nebo příspěvkové organizace, a jejich manželům (druhům), partnerům a nezaopatřeným dětem, se tato plnění poskytnou za cenu sníženou o příspěvek z fondu.

Sociální fond u podnikatelů

Pojem „sociální fond” není v právních předpisech přesně vymezen. Obecně jde o účelově vytvořený fond určený k uspokojování kulturních, sociálních a dalších souvisejících potřeb zaměstnanců.

Konkrétní název není podstatný, ale tvorba a čerpání fondu musí být upraveny interní směrnicí nebo jiným dokumentem (viz výše). Na tvorbu a užívání sociálního fondu se ovšem u podnikatelských subjektů nevztahuje ani vyhláška, ani spolurozhodování odborové organizace.

Rada
Tito zaměstnavatelé mají právo si sociální fondy řídit samostatně. Právo spolurozhodování s odborovou organizací lze sjednat, ale jedná se o rozhodnutí v rámci smluvní volnosti, nikoliv o zákonnou povinnost. Vzhledem k tomu, že se čerpání prostředků ze sociálního fondu obvykle týká většího počtu zaměstnanců, je zaměstnavatel povinen jej i v těchto případech projednat s odborovou organizací, pokud u něj působí.

Účetnictví

V dále uvedených příkladech používáme zavedené syntetické účty. Je na účetní jednotce, zda v rámci svého účetnictví bude používat jiné účty v účtové skupině 42.

K metodice účtování odkazujeme též na Český účetní standard č. 018 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky a výklad v článku Účetní rada, ve kterém rozebíráme tzv. Interpretaci č. I-8 Sociální fond a účtování o fondech tvořených ze zisku.

O tvorbě sociálního fondu lze účtovat takto:

  • tvorba ze zisku minulých let („převedených výsledků hospodaření”): MD 428/D 423, 427,

  • tvorba z disponibilního zisku: MD 431/D 423, 424,

  • tvorba z kapitálových fondů: MD 412, 413/D 423, 424.

Rada
Pro sociální fond jsme zvolili syntetický účet 423 nebo 424, které jsou pro tyto účely nejčastěji používané. Dále platí, není-li příděl do tohoto fondu upraven například statutárními dokumenty účetní jednotky, jde o tzv. příslib, resp. podmíněný závazek společnosti vůči svým zaměstnancům.

Poznámka redakce:

Vzorový účtový rozvrh naleznete pod tímto odkazem.

V rozvaze se sociální fond vykazuje v souladu s ustanovením § 15 PVZÚ v položce A.III. Fondy ze zisku.

Pozor!
V případě podnikatelských subjektů představuje tvorba sociálního fondu, stejně jako tvorba rezervních a ostatních účelových fondů, nedaňový výdaj podle § 25 odst. 1 písm. l) ZDP.

Rada
Jiná situace je u veřejně prospěšných poplatníků, kde existuje výjimka z tohoto pravidla v podobě § 24 odst. 2 písm. zr) bod 1. ZDP.

Podle tohoto ustanovení jsou daňovým výdajem výdaje (náklady) na tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb u veřejně prospěšného poplatníka nebo sociálního fondu u poplatníka, který je veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí, do procentuální výše úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období, v jakém lze mzdu zaměstnance uplatnit jako výdaj související s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů, která je shodná s procentuální výší základního přídělu, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb.

Novela 2017/2018

Novela ZDP č. 170/2017 Sb. tak přinesla v tomto bodě jednu systémovou a jednu věcnou změnu. Systémová změna spočívá v tom, že konkrétní limit daňových výdajů na tvorbu FKSP a sociálního fondu už není v ustanovení § 24 odst. 2 písm. zr) ZDP obsažen. ZDP se nyní v této věci odvolává na procentuální výši základního přídělu, tj. konkrétně na hodnotu stanovenou v § 2 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.

Věcná změna pro rok 2017 pak spočívá v tom, že ve zmíněném ustanovení vyhlášky došlo s účinností od 1. ledna 2017 k navýšení hodnoty základního přídělu, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních

potřeb o 0,5 procentního bodu (tedy na 2 %), a nepřímo tak došlo i k navýšení limitu daňových výdajů na tvorbu FKSP. V budoucnu tak bude třeba v této věci sledovat nejen změny v ZDP, ale i ve vyhlášce.

Čerpání fondu

Ve většině případů dochází při čerpání fondu účetně přímo ke snížení hodnoty účtu vytvořeného fondu.

Příklad
Společnost Abraka, s.r.o., uhradila ze sociálního fondu v hotovosti 3 000 Kč za služby maséra pro své zaměstnance a obdržela fakturu od cestovní kanceláře za uskutečněný zájezd na divadelní představení pořádaný pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky ve výši 20 000 Kč. V účetnictví bude společnost postupovat takto:

Text  Částka [Kč]  MD   
1. Úhrada za masážní služby  3 000  423, 424  211  
2. Faktura za zájezd  20 000  423, 424  321  

Ostatní sociální náklady

V praxi se lze setkat s dalším, z hlediska účetních předpisů možným, postupem, kdy se účtují sociální náklady na příslušné účty skupiny 52.

Příklad
Společnost Nela, a.s., hradí svým zaměstnancům náklady na závodní stravování v plné výši. V účetním období zaměstnanci společnosti odebrali obědy v celkové hodnotě 1 000 000 Kč. Část hodnoty ve výši 55 % ceny oběda společnost hradí na vrub daňově uznatelných nákladů, zbylých 45 % doplácí ze sociálního fondu. V celkových hodnotách je postup v účetnictví společnosti následující:

Text  Částka [Kč]  MD   
1. Faktury za obědy  1 000 000    321  
- část hrazená na vrub nákladů  550 000  527    
- část hrazená z fondu  450 000  528    

Pozor!
Při tomto postupu účtování v průběhu roku potom často následuje „roční” zúčtování sociálního fondu účetní operací MD 423, 424/D 528. To vlastně představuje přechod z výsledkového účtování sociálního fondu na účtování bilanční.

Rada
Není-li část finančních prostředků vztahujících se k běžnému účetnímu období vyúčtována, je vhodné účtovat o účetní rezervě, případně dohadné položce pasivní.

Zápůjčky

Určité metodické problémy existují při účtování zápůjček, resp. jejich vracení.

Příklad
Společnost Panorama, a.s., poskytla v průběhu účetního období ze sociálního fondu zápůjčky zaměstnancům v celkové výši 500 000 Kč. Zároveň inkasovala od zaměstnanců splátky zápůjček poskytnutých z fondu v předchozích obdobích ve výši 200 000 Kč. V rámci účetnictví zachytila tyto účetní případy takto:

Text  Částka [Kč]  MD   
1. Poskytnuté zápůjčky  500 000  335  211, 221  
2. Přijaté splátky zápůjček  200 000  211, 221  335  

Pozor!
Při tomto způsobu účtování se hodnota sociálního fondu zachycená ve finančním účetnictví nezměnila. Proto je třeba vést další evidenci.

Tituly čerpání

§ 4 až 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb. uvádí možné tituly čerpání prostředků fondu.

Kulturní a sociální rozvoj

V rámci poskytování těchto příspěvků na tituly podle § 4 vyhlášky o FKSP mohou být hrazeny např. náklady na vybavení ke zlepšení pracovních podmínek, na pracovní oděvy a obuv, a to nad povinné vybavení, na jednotné oblečení a na vybavení pro sportovní a zájmovou činnost, které je půjčováno zaměstnancům, dále náklady na provoz rekreačních, kulturních a sportovních zařízení včetně rehabilitačních zařízení, lázeňské léčby a masáží a na provoz autobusu využívaného v souvislosti s těmito účely.

Přitom nemusí jít pouze o vlastní zařízení zaměstnavatele, nýbrž lze hradit i náklady za užívání zařízení jiných subjektů. Z fondu lze zároveň hradit nákup sportovního oblečení a vybavení pro zájmovou činnost zaměstnanců, příp. i náklady na pracovní obuv a oblečení nad rámec povinné výbavy zaměstnance.

Dále lze hradit rovněž nákup vitaminových preparátů a přispívat nebo zcela hradit očkování proti chřipce, klíšťové encefalitidě a hepatitidě typu A.

Osvobození od daně u zaměstnanců

Z pohledu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti osvobození odpovídá těmto plněním úprava v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Zpravidla musí být splněna podmínka, že jde o:

  • plnění poskytnutá z FKSP a ze sociálního fondu,

  • plnění ze zisku (příjmu) po jeho zdanění,

  • plnění poskytnutá na vrub nedaňových výdajů (nákladů), například pro případy, když dosud nebyl vytvořen zisk.

Rada
Pro podnikatele je z daňového pohledu důležité potvrzení dosavadních výkladů MF v samotném znění textu zákona, podle kterých se za osvobozené příjmy ve zdravotní oblasti na straně zaměstnanců považuje rovněž poskytnutí vitaminových prostředků pořízených ve zdravotnických zařízeních (např. lékárnách), a dále též pořízení zdravotnických prostředků (např. zdravotnických pomůcek, brýlí), v tomto případě ale jen na lékařský předpis. Přitom tyto zdravotnické prostředky definuje § 2 zákona č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Pozor!
Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se přitom posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance, kterými jsou podle § 3 odst. 3 vyhlášky č. 114/2002 Sb.   manžel (manželka), druh (družka), partner podle zákona o registrovaném partnerství a nezaopatřené děti.

Nepeněžní forma

Zdůrazňujeme, že podmínkou daňového osvobození je mimo jiné nepeněžní forma plnění.

Příklad
Zaměstnanci společnosti Agros, s.r.o., pan Malý a pan Rychlý, se rozhodli využít možnosti příspěvku zaměstnavatele ze sociálního fondu na tuzemskou rekreaci. V souladu s kolektivní smlouvou příspěvek činí 50 % ceny zájezdu. Oba zaměstnanci se rozhodli pro desetidenní pobyt rodiny v Krkonoších v ceně 20 000 Kč. Panu Malému zakoupil a předal rekreační poukaz zaměstnavatel, pan Malý zaměstnavateli uhradil částku 10 000 Kč. Pan Rychlý si zakoupil u cestovní kanceláře poukaz sám. Poukaz následně předložil zaměstnavateli a ten mu uhradil příspěvek ze sociálního fondu ve výši 10 000 Kč.

Zatímco pan Malý obdržel ze sociálního fondu nepeněžní plnění – rekreační poukaz, pan Rychlý obdržel plnění peněžní – 10 000 Kč v hotovosti. V důsledku toho pan Malý nemá z titulu příspěvku na rekreaci žádné daňové povinnosti, zatímco u pana Rychlého vstoupí částka 10 000 Kč do základu pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění za měsíc, v němž příspěvek obdržel.

Rada
Je zřejmé, že pokud se v praxi obdobné případy objeví, jde o formální pochybení, která lze napravit.

Dále jsou popsány nejčastější formy plnění.

Rekreace

Při poskytnutí rekreace včetně zájezdů je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně z příjmů v úhrnu osvobozena nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok. Zároveň je ovšem třeba si znovu uvědomit, že plněním může být i plnění poskytnuté rodinným příslušníkům.

Příklad
Pan Štědrý dostal od zaměstnavatele příspěvek na zahraniční rekreaci, kam odjel s

Nahrávám...
Nahrávám...