3.136 Kontrolní hlášení – specifika fyzických osob
Ing. Jan Ambrož, Mgr. Radmila Kulková
Kontrolní hlášení („KH”) jako nové podání bylo poprvé podáváno v únoru za sledované období leden 2016, tj. do 25. 2. 2016, a to plátci právnickými osobami. Pro většinu plátců fyzických osob nastane povinnost podat KH poprvé až později.
V tomto článku upozorňujeme na specifika, která se týkají plátců DPH – fyzických osob. Současně zdůrazňujeme způsob řešení některých úskalí zpracování kontrolních hlášení s tím, že se odkazujeme na obecné články:
Většina plátců fyzických osob bude první kontrolní hlášení podávat za období leden až březen dne 25. 4. 2016.
Toto se ovšem netýká plátců fyzických osob, které mají měsíční zdaňovací období. Tito plátci mají povinnost podávat KH měsíčně (ve lhůtě pro podání daňového přiznání DPH).
Zákon o DPH popisuje systém a pravidla fungování Kontrolních hlášení v paragrafech 101c až 101i ZDPH.
Procesní pravidla související s porušením povinností u kontrolních hlášení, obsažená v § 101h, mají být novelizována.
Plánované zmírnění by mělo být účinné i zpětně, tj. od 1. ledna 2016.
Obdobně tomu má být u § 101g odst. 1, ve kterém se řeší krátká tzv. „náhradní lhůta” pro reakci plátce na výzvu správce daně.
Nemůžeme nyní předjímat, jakým konkrétním výsledkem skončí probíhající legislativní proces. Lze předpokládat schválení minimálně v rozsahu zmírnění navrženého ze strany Ministerstva financí, konkrétní znění však může doznat změn.
V další části článku se budeme věnovat následujícím oblastem:
-
vztahu daňového přiznání k DPH a kontrolního hlášení (1),
-
rozdílu mezi zdaňovacím obdobím DP k DPH a sledovaným obdobím pro KH (2),
-
způsobu podání kontrolního hlášení (3),
-
doručování výzev (4).
V závěrečné páté části si připomeneme následující pravidla:
Nahoru Ad 1) Daňové přiznání a Kontrolní hlášení
Pravdou je, že fyzické osoby – plátci DPH, mají zpravidla méně zkušeností s účetnictvím jako takovým a s navazujícími daněmi.
Nahoru 1.1) Daňové přiznání k DPH
Například pro daň z příjmů fyzických osob využívají i plátci DPH často tzv. paušální výdaje, a tak potřebné a nutné informace pro účely zpracování daňového přiznání (a nyní kontrolního hlášení) nemohou být „automaticky” generovány z účetnictví nebo daňové evidence.
Nahoru Záznamní evidence (1)
Jejich povinností je však striktně dodržet zákon o DPH a musí v souladu s ustanovením § 100 zajistit vedení řádné evidence pro účely DPH („záznamní evidence”).
Pánové Bílý, Černý a Zelený podnikají. Všichni jsou čtvrtletními plátci DPH, a tak první kontrolní hlášení za leden až březen 2016 podávají k 25. dubnu.
Pan Bílý využívá paušální výdaje, pan Černý daňovou evidenci, zatímco pan Zelený účetnictví.
Kdyby shodou náhod měli pro DPH shodné tituly: přijatá a uskutečněná zdanitelná plnění, jejich DP k DPH budou identická, přestože používají jiný systém pro daň z příjmů.
Podkladem opravdu musí být perfektní záznamní evidence pro vyplnění daňového přiznání k DPH.
Nahoru 1.2) Kontrolní hlášení
Kontrolní hlášení není daňovým přiznáním k DPH, jak se omylem mnohé fyzické osoby – plátci, domnívají.
Jedná se o samostatné daňové tvrzení, nejde ani o přílohu daňového přiznání k DPH.
Nahoru Záznamní evidence (2)
Jak je podrobně rozebráno v článku Kontrolní hlášení - vzorový příklad, tiskopis Kontrolního hlášení obsahuje řadu údajů, které jsou detailní a na rozdíl od daňového přiznání zcela konkrétní.
Proto prvním úkolem fyzické osoby – plátce DPH je vytvořit si takovou verzi záznamní evidence, aby obsahovala hodnoty (údaje) potřebné pro sestavení kontrolního hlášení.
Situaci má jednodušší pan Zelený, který vede účetnictví, obtížněji bude aktualizovat záznamní evidenci pan Černý. Pan Bílý si patrně vytvoří nový systém, neboť nároky Zákona o daních z příjmů na obsah daňové evidence je velmi skromný a pro DP k DPH je často přenos zpracováván velmi zjednodušeně – to již pro kontrolní hlášení nebude možné.
Pokud všichni doposud vedli řádně a dostatečně podrobně povinnou záznamní evidenci podle zákona o DPH, mají situaci jednodušší – mohou vycházet z této evidence.
Nahoru 1.3) „Nulové” Kontrolní hlášení
Některé fyzické osoby své podnikání neprovozují jako hlavní činnost nebo pracují sezónně. Zdanitelná plnění tak poskytují i přijímají nepravidelně, v některých sledovaných obdobích vůbec.
Pro takové plátce DPH máme dobrou zprávu.
Nemusí k datu 25. 4. 2016 podávat žádné kontrolní hlášení, pokud je pravdou, že neevidují žádná přijatá nebo uskutečněná zdanitelná plnění.
Pan Bílý podniká v pohostinství, provozuje stánek rychlého občerstvení na jednom ze zámků. V zimní sezóně, i když je zámek zpřístupněn veřejnosti, se mu nevyplatí služby nabízet.
Za období leden až březen nepodniká, nemá skutečně v „záznamní evidenci” žádná přijatá nebo uskutečněná plnění, proto nemusí podat kontrolní hlášení.
Pan Bílý by ale neměl zapomenout, že podle ustanovení § 101 odst. 3 je třeba podat „nulové” daňové přiznání k DPH.
Jak uvádíme v části čtvrté, reagovat na případnou výzvu správce daně k podání KH je povinností i pro pana Bílého.
Nahoru Ad 2) Zdaňovací období a sledované období
Zavedením kontrolního hlášení vznikla nová situace, neboť pro KH platí určitá výjimka. Ale připomeneme si nejdříve oba pojmy v návaznosti na článek Kontrolní hlášení.
Nahoru 2.1) Zdaňovací období
Plátci mají měsíční nebo čtvrtletní zdaňovací období, a to podle §§ 99 a 99a ZDPH. K danému zdaňovacímu období se váže i povinnost podávat daňová přiznání.
Komplikovanější může být stanovení zdaňovacího období u společníků společnosti (dříve účastníků sdružení bez právní subjektivity) – konkrétně je třeba dávat si pozor na specifický způsob stanovení výše obratu.
Nahoru 2.2) Sledované období
Pro fyzické osoby platí, že podávají kontrolní hlášení za „sledované období” v termínech pro podání daňových přiznání.
Fyzické osoby – plátci DPH jsou tak zvýhodněni ve srovnání s právnickými osobami, u nichž je povinností podat kontrolní hlášení vždy za každý kalendářní měsíc („sledované období” se tedy může, ale nemusí shodovat se zdaňovacím obdobím plátce – právnické osoby).
Pan Zelený jako plátce FO podává první kontrolní hlášení v letošním roce k 25. 4. 2016, protože je čtvrtletní plátce DPH.
Jeho firma Zelený, s.r.o., ač je též čtvrtletním plátcem DPH, musela podat kontrolní hlášení (protože vykazovala uskutečněná nebo přijatá zdanitelná plnění) již za sledovaná období leden a únor 2016.
Fyzická osoba může samozřejmě mít také měsíční zdaňovací období (zejména nový plátce – viz registrace k DPH).
Pan Modrý je jako fyzická osoba plátcem DPH s měsíčním zdaňovacím obdobím. První kontrolní hlášení musel samozřejmě podat již k 25. únoru za leden 2016.
Nahoru Ad 3) Způsob podání kontrolního hlášení
Snad největší úskalí pro fyzické osoby – plátce DPH představuje ustanovení § 101d odst. 2 ZDPH.
Nahoru 3.1) Elektronické podání
Kontrolní hlášení je možné platně podat pouze elektronickou formou na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Pan Bílý byl do konce roku 2015 zvyklý všechna přiznání (daňová tvrzení) podávat osobně do podatelny nedalekého finančního úřadu.
Jestliže by chtěl v této praxi pokračovat i v roce 2016, bude asi v dubnu (kdy jako čtvrtletní plátce podává v roce 2016 svá první podání na DPH), velmi překvapen, když pracovnice FÚ jím podané písemné tiskopisy DP k DPH a KH sice převezme, ale současně mu sdělí, že se jedná o neplatné podání.
DP k DPH i KH musí od 1. 1. 2016 již všichni plátci bez rozdílu podávat výhradně elektronickou formou.
Nahoru 3.2) Termín podání
Jak vyplývá z předchozího výkladu, kontrolní hlášení se podává do 25. dne následujícího měsíce za sledované období.
Tuto lhůtu nelze v žádném případě prodloužit. U kontrolního hlášení je navíc striktněji, na rozdíl od daňového přiznání k DPH, nastavena lhůta pro dodatečné potvrzení elektronického podání KH. KH podané v elektronické formě vyžadující dodatečné potvrzení (nejčastěji tzv. e-tiskopis při podání…
