dnes je 25.4.2024

Input:

Legislativní rámec účetní závěrky a obsah a rozsah účetní závěrky

5.9.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 21 minut

101
Legislativní rámec účetní závěrky a obsah a rozsah účetní závěrky

prof. Ing. Libuše Műllerová, CSc.

  • Legislativní rámec účetní závěrky

  • Obsah a rozsah účetní závěrky

  • Pracovní postupy související s účetní závěrkou

  • Přípravné práce k účetní závěrce

  • Vnitropodniková směrnice k účetní závěrce

Legislativní rámec účetní závěrky

Právní systém v České republice je založen na kodifikovaném právu. Regulace se provádí pomocí zákonů, nařízení vlády, vyhlášek a dalších právních aktů. Základní právní normou pro všechny typy účetních jednotek je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který byl od svého prvního vydání již několikrát novelizován. Jeho předkladatelem je Ministerstvo financí České republiky. Zákon zmocňuje ministerstvo vydávat prováděcí vyhlášky a zajišťovat tvorbu a vydávání národních účetních standardů. V rámci těchto pravidel si pak účetní jednotky upravují jednotlivé oblasti účetnictví vnitřními směrnicemi. Hierarchii současných účetních předpisů ukazuje následující schéma:

Harmonizační procesy v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se nevyhnuly ani oblasti účetnictví. Zatímco v minulosti byly poměrně podrobně upraveny postupy účtování, vývoj směřuje k následující zásadě upravené zákonem: Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.

Důležité je, jak se určitá transakce bude vykazovat, aby věrně zobrazovala skutečnost, a teprve od toho se odvodí, jak se tato transakce bude účtovat (zásada přednosti obsahu před formou).

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

Tento zákon byl za dobu své platnosti několikrát novelizován. Připomeňme si jen ty podstatné novely z nedávné doby.

Důsledkem rekodifikace občanského a obchodního práva došlo k novele zákona o účetnictví s účinností od r. 2014 v těchto oblastech:

  • změna terminologie v souladu s novým občanským a obchodním zákoníkem (obchodní korporace, společnost, společníci sdružení ve společnosti, právní osobnost, závazky a dluhy);

  • nové vymezení již existujících účetních jednotek (§ 1 ZoÚ);

  • vznik nových účetních jednotek – Svěřenské fondy, Fondy obhospodařované penzijní společností a investiční fondy bez právní osobnosti (§ 1 ZoÚ);

  • nově definován předmět účetnictví (§ 2 ZoÚ);

  • definována odpovědnost za vedení účetnictví nových účetních jednotek (§ 4a ZoÚ);

  • rozšíření povinnosti auditu účetní závěrky o svěřenské fondy (§ 20 ZoÚ);

  • zpřesněna definice majetku a jeho části v souvislosti ustanovení, že stavby je součástí pozemku, který se neodpisuje, zatímco stavba ano (§ 28 ZoÚ).

Tyto změny včetně dalších se promítly také do vyhlášky č. 500/2002 Sb. Kromě některých terminologických změn upravuje vyhláška další, kterými jsou zejména:

  • další terminologické změny (obchodní závod, závdavek, zápůjčka, výprosa, nájem, pacht;

  • právo stavby, které se vykazuje podle okolností jako součást ocenění stavby, jako jiný dlouhodobý majetek nebo jako zboží;

  • metoda ocenění při nabytí více než jedno složky majetku převodem nebo přechodem;

  • zrušení povinnosti tvorby zákonného rezervního fondu a nedělitelného fondu;

  • pojem „ážio” zahrnuje jako vkladové ážio u společností s ručením omezeným, tak emisní ážio u akciových společností;

  • možnost výplaty záloh na podíl na zisku – v této souvislosti nová rozvahová položky v oddíle výsledku hospodaření „A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku”;

  • vymezení technického zhodnocení v účetnictví – nikoliv už jen odkaz na zákon o daních z příjmů.

V roce 2015 byla schválena zatím největší novela zákona o účetnictví s účinností od 1. 1. 2016.

V souvislosti s účetní závěrkou bylo nejdůležitější změnou zavedení kategorizace účetních jednotek. Zákon člení účetní jednotky do čtyř kategorií – mikro, malé, střední a velké (§ 1b ZoÚ). Členění do těchto kategorií je závislé na třech kritériích – hodnota aktiv netto, čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců. Uvedené členění má dopad do povinností souvisejících s účetní závěrkou a jejím zveřejňováním. Zařazení účetních jednotek do jednotlivých kategorií ukazuje následující tabulka:

Účetní jednotka Aktiva celkem Roční úhrn čistého obratu Průměrný počet zaměstnanců
Mikro do 9 mil. do 18 mil. do 10
Malá do 100 mil. do 200 mil. do 50
Střední do 500 mil. do 1 000 mil. do 250
Velká nad 500 mil. nad 1 000 mil. nad 250

V případě mikro, malých a středních účetní jednotek spadá podnik do příslušné kategorie, pokud nepřekročí dvě ze tří z uvedených hraničních hodnot po dvě po sobě jdoucí účetní období. Velkou účetní jednotkou jsou jednak všechny účetní jednotky patřící do subjektů veřejného zájmu, jednak účetní jednotky, které překročí alespoň dvě kritéria pro kategorii vymezující střední účetní jednotku. Za velkou účetní jednotku je bez ohledu na uvedená kritéria považována vždy účetní jednotka, která je subjektem veřejného zájmu. Definice subjektů veřejného zájmu byla přesunuta ze zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech do zákona o účetnictví (§ 1a ZoÚ).

První zařazení do příslušné kategorie provedla účetní jednotka k 1. 1. 2016 (pro kalendářní rok) podle stavu k 31. 12. 2015. Pokud má účetní jednotka hospodářský rok provedla zařazení do příslušné kategorie v účetním období, které započalo v roce 2016 a to podle stavu k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období. Jestliže tedy má účetní jednotka účetní období např. 1. 4. 2016 – 31. 3. 2017, provedla zařazení podle stavu k 31. 3. 2016.

Dalších změny, které přinesla tato novela zákona:

  • Zohlednění dopadu událostí, které nastaly po rozvahovém dni do okamžiku sestavení účetní závěrky (§ 19 odst. 5 a 6 ZoÚ);

  • Nová kategorizace konsolidačních skupin (§ 1c ZoÚ);

  • Úprava povinnosti související s ověřováním účetní závěrky (§ 20 ZoÚ);

  • Úprava požadavků na obsah výroční zprávy (§ 21 ZoÚ);

  • Úprava způsobu zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy (§ 21a ZoÚ);

  • Zpřesnění pravidel pro konsolidovanou účetní závěrku (§ 22, 22a, 22aa, 22b ZoÚ);

  • Úprava způsobu oceňování zásob vytvořených vlastní činností [§ 25 odst. 5 písm. c) ZoÚ] a dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností [§ 25 odst. 5 písm. d) ZoÚ];

  • Nová povinnost velkých účetních jednotek a subjektů veřejného zájmu, které působí v těžebním průmyslu a v průmyslu těžby dřeva, podávat zprávu o platbách vládám a její zveřejňování (§ 32a, 32b, 32c, 32d ZoÚ);

  • Do zákona se vrátilo pro vymezené účetní jednotky (§ 1f ZoÚ) jednoduché účetnictví (§ 13b ZoÚ).

S účinností od roku 2017 došlo k novele zákona, která doplnila povinnost vykazovat ve výroční zprávě nefinanční informace (§ 32f–32i ZoÚ). Týká se to účetních jednotek, které jsou:

a) velkou účetní jednotkou, která je obchodní společností a je zároveň subjektem veřejného zájmu, pokud k rozvahovému dni překročí kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců v průběhu účetního období,

b) konsolidující účetní jednotkou velké skupiny účetních jednotek, která je zároveň subjektem veřejného zájmu, pokud k rozvahovému dni překročí na konsolidovaném základě kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců v průběhu účetního období.

Nefinanční informace se týkající oblastí:

  • životního prostředí,

  • sociálních a zaměstnaneckých,

  • respektování lidských práv a

  • boje proti korupci a úplatkařství.

Nefinanční informace se uvádějí v této struktuře (§ 32g odst. 2 ZoÚ):

a) stručný popis obchodního modelu účetní jednotky uvádějící nefinanční informace nebo skupiny,

b) popis opatření, která účetní jednotka uvádějící nefinanční informace nebo skupina ve vztahu k těmto otázkám uplatňuje, včetně uplatňovaných postupů náležité péče; není-li k

Nahrávám...
Nahrávám...