dnes je 1.3.2024

Input:

Lhůty - v DPH

11.9.2012, Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 16 minut

Lhůty - v DPH

Úvod

Lhůta představuje vymezení časového prostoru, v němž může být právo vykonáno, resp. ve kterém musí být povinnost splněna. Se zákonným vymezením práv a povinností se proto lhůty pojí v zásadě vždy. Platí to samozřejmě i pro práva a povinnosti u DPH.

Zákon o DPH vymezuje takto v různých ustanoveních dobu či lhůtu pro splnění konkrétní povinnosti plátce, popř. jiné osoby, nebo vymezuje lhůtu pro uplatnění práva plátce DPH nebo lhůty pro provedení úkonu správcem daně.

V další části textu naleznete výčtový přehled nejdůležitějších lhůt vážících se k dani z přidané hodnoty. V úvodu uvádíme několik poznámek podle tematických celků, a kde je to vhodné, doplňujeme výklad konkrétními příklady. Věnujeme se nejdůležitějším oblastem: podání daňových přiznání (tvrzení), registraci k DPH, některým procesním povinnostem a časovým testům.

Daňová tvrzení

Mnoho lhůt se týká různých hlášení, zejména jde o daňové přiznání - k DPH a souhrnné hlášení.

Lhůty jsou stanoveny samozřejmě i pro podávání dodatečných daňových přiznání k DPH. Zde na rozdíl od běžného, resp. řádného daňového přiznání není lhůta zakotvena přímo v zákoně o DPH, ale v daňovém řádu.

U dodatečného daňového přiznání k DPH na daň nižší je velmi významná zejména lhůta subjektivní. Možnost podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší je takto dána lhůtou do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém plátce zjistil důvod pro podání dodatečného daňového přiznání.

Ve stejné lhůtě, která je stanovena pro podání daňového přiznání, musí být podány i povinné přílohy daňového přiznání.

Těmi jsou např. kopie daňových dokladů, u kterých plátce provedl opravu výše daně podle § 44 ZDPH, a výpis z evidence oprav podle téhož ustanovení - viz Vracení DPH a insolvence.

Přílohou daňového přiznání sice formálně není výpis z evidence pro daňové účely (viz Evidence DPH) vedený podle § 92a ZDPH pro reverse charge ve stavebnictví, nicméně pro předložení tohoto výpisu správci daně platí stejná lhůta jako pro podání daňového přiznání, tzn. že se předkládají současně.

U souhrnného hlášení, které musí být podáno povinně elektronicky, je vhodné upozornit na určité specifikum lhůty pro podání tohoto hlášení. Obecně platí, že souhrnné hlášení se podává ve lhůtě do 25 dnů po skončení měsíce, resp. čtvrtletí.

Pokud by plátce podal souhrnné hlášení sice jako elektronické podání, ale bez použití datové schránky a současně bez uznávaného elektronického podpisu (odešle tzv. EPO podání bez elektronického podpisu), musí podání potvrdit za podmínek daňového řádu, avšak vždy se tak musí stát ještě ve lhůtě pro podání souhrnného hlášení.

Oproti jiným podáním, na která se daňový řád v tomto bodě vztahuje, zde totiž platí přednostní úprava zákona o DPH - neplatí tedy obecná 5denní lhůta po podání, i potvrzení (tj. fakticky odstranění vady nedostatku elektronického podpisu) musí být učiněno do 25. dne po skončení příslušného měsíce či čtvrtletí.

Nadměrný odpočet

Doplňujeme, že lhůta pro vrácení nadměrného odpočtu správce daně je následující: správce musí odpočet DPH vrátit do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu - ale za podmínky, že vyměřením vznikl vratitelný přeplatek.

Registrace k DPH

Lhůt, které se vážou k povinnosti se registrovat k DPH, je celá řada. S nedodržením lhůty pro povinnou registraci jsou spojeny nepříjemné důsledky, a proto je třeba věnovat náležitou pozornost skutečnostem, které registrační povinnost zakládají.

Na prvním místě je nutné samozřejmě zmínit registraci z titulu překročení zákonného limitu (obratu). Tento limit musí plátce sledovat průběžně. Povinnost podat přihlášku k registraci za plátce je při překročení obratu dána lhůtou 15 dnů po skončení měsíce, ve kterém byl překročen obrat.

Vzhledem k tomu, že obrat se počítá kontinuálně za jakýchkoli po sobě jdoucích 12 měsíců, může i registrační povinnost vzniknout fakticky kterýkoli měsíc.

Často si podnikatelé včas neuvědomí vznik registrační povinnosti spojené se sdružením bez právní subjektivity. Pokud např. podnikatel "A“ - neplátce, který sám nedosahuje obratu ve výši registračního limitu - uzavře smlouvu o sdružení s jiným podnikatelem "P“, který je plátce (je jedno, z jakého důvodu se stal plátcem), stává se podnikatel "A“ ze zákona plátcem, a to již dnem uzavření smlouvy o sdružení.

Skutečnost, že v této době nedosahuje plátce obratu pro povinnou registraci, není rozhodující. Uzavření smlouvy o sdružení s plátcem je titulem pro registraci samo o sobě, stejně jako přistoupení do sdružení, ve kterém již jsou plátci aj. Účastník sdružení má povinnost podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy.

Procesní povinnosti

Plátce DPH nemá jen povinnost přiznat a zaplatit daň, odevzdávat daňová přiznání vč. jejich příloh či hlášení nebo povinnosti při registraci. Existuje několik dalších procesních povinností, na které se v praxi mnohdy zapomíná.

Jde o lhůty specifické pro DPH, kromě povinností i oprávnění ryze procesního charakteru spojené s obecnými procesními instituty, jako je postup k odstranění pochybností či daňová kontrola.

Mezi tyto specifické procesní povinnost patří např. povinnost oznámit případnou změnu zdaňovacího období DPH (lhůta do konce ledna příslušného roku) nebo u skupinové registrace oznámit, že člen nesplňuje podmínky pro členství ve skupině, resp. obdobně povinnost oznámit, že skupina v DPH sama nesplňuje podmínky pro skupinu (nutno oznámit do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala).

"Jiné“ termíny

Nelze však nezmínit i další lhůty, resp. termíny v DPH, které jsou neméně významné oproti výše již zmíněným. Přímo samy o sobě zpravidla jako by nezakládají žádné povinnosti. Významně však ovlivňují konečnou výši daňové povinnosti. Jde o různé časové testy.

Časové lhůty

Velmi často se takto lhůty či určení doby objevují v definicích či podmínkách aplikace určitého institutu DPH.

Jako typický příklad je možné uvést již lhůtu, resp. vymezení času, za který se sleduje tzv. povinný registrační limit (obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců).

Další časové testy

Jiný časový test se týká osvobození od daně při převodu nemovitostí (osvobození po uplynutí 3 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od data prvního užívání stavby).

Se sledováním času jako podmínkou počítá zákon i v definičním vymezení nového dopravního prostředku (dodáno do 6 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu).

Lhůtou je v určitých bodech ohraničena např. i možnost využití institutu opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. Lze ji provést pouze u pohledávky, která vznikla 6 a více měsíců před rozhodnutím o úpadku; opravu nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, v němž se uskutečnilo původní plnění - viz Vracení DPH a insolvence.

Korekce odpočtů

Z pohledu odpočtu daně je významnou např. lhůta pro úpravu odpočtu (5 let u "běžného dlouhodobého majetku“, 10 let u staveb, bytů, nebytových prostor a jejich technického zhodnocení a u pozemků, obě lhůty běží od pořízení), jak je rozebráno v Úprava a vyrovnání odpočtu DPH.

Přehled

V další části uvádíme přehled nejdůležitějších základních lhůt, nikoli ovšem zcela vyčerpávající přehled veškerých lhůt a jiného vymezení času v souvislosti s instituty DPH.

Daňové přiznání - k DPH do 25. dne po skončení zdaňovacího
období
Dodatečné daňové přiznání ve lhůtě stanovené v § 141 DŘ
Nový dopravní prostředek jedna z podmínek je dodání do 3 měsíců
(letadlo, loď), v případě pozemního motorového
vozidla do 6 měsíců
osoba, která není plátcem DPH, předkládá
daňové přiznání do 10 dnů ode
dne pořízení nového dopravního prostředku
(při pořízení z jiného čl. státu)
anebo rovněž do 10 dnů ode dne dodání
do jiného členského státu (při příležitostném
dodání neplátcem do jiného členského státu)
Oprava základu a výše DPH vystavení opravného daňového dokladu
do 15 dnů ode dne zjištění rozhodných
skutečností; ve stejné lhůtě je třeba provést
opravu v evidenci, pokud nebyla povinnost
vystavit daňový doklad u původního plnění
nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího
období, ve kterém vznikla povinnost přiznat
daň u původního plnění
Oprava výše daně v jiných
případech
nejdříve ke dni, v němž odběratel obdržel
opravný daňový doklad, či byla provedena
oprava v evidenci
nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího
období, ve kterém vznikla povinnost
přiznat daň u původního plnění
Oprava výše daně u pohledávek
v insolvenčním řízení podle
§ 44 ZDPH (věřitel)
nejdříve ve zdaňovacím období, v němž
byly splněny podmínky podle § 44 odst. 1 ZDPH
nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího
období, ve kterém se uskutečnilo
původní zdanitelné plnění, a v případě,
že dlužník přestal být plátcem
doklady k opravě je třeba předložit
správci spolu s daňovým přiznáním, ve
kterém je oprava uvedena (povinná příloha
přiznání)
Oprava odpočtu DPH podle § 74 ZDPH nejdříve za zdaňovací
období
, ve kterém došlo k opravě základu
daně a výše daně, a nejpozději do

3 let od konce zdaňovacího období,
jehož se oprava týká
Osvobozené plnění u převodu
staveb
po 3 letech od vydání prvního kolaudačního
souhlasu nebo od data, kdy bylo započato
užívání stavby, a to k tomu dni, který nastane
dříve
Oznámení změny právní formy
správci daně
do 15 dnů ode dne zápisu změny právní
formy do obchodního rejstříku
Povinnost přiznat daň ke dni přijetí úplaty nebo ke dni uskutečnění
zdanitelného plnění podle § 21 ZDPH,
a to k tomu dni, který nastane dříve
Povinnost přiznat daň při dodání
zboží do jiného členského státu
(viz
Zboží v EU - dodání)
ke dni uskutečnění zdanitelného plnění
nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni,
který nastane dříve
Povinnost přiznat osvobozené
plnění u nájmů
nejpozději posledním dnem každého
kalendářního roku
Povinnost přiznat osvobozené
dodání zboží do jiného členského
státu
k 15. dni v měsíci, který následuje po
měsíci, v němž bylo zboží odesláno
nebo přepraveno do členského státu
ke dni vystavení dokladu, pokud byl
daňový doklad vystaven před 15. dnem
(viz výše)
Povinnost přiznat daň při pořízení
zboží z jiného členského státu
(viz
Zboží v EU - pořízení)
k 15. dni v měsíci, který následuje po
měsíci, v němž bylo zboží pořízeno
k datu vystavení daňového dokladu, pokud
byl doklad vystaven před 15. dnem v měsíci,
který následuje po měsíci, v němž bylo zboží
pořízeno
Povinnost přiznat daň
při
dovozu zboží
propuštěním zboží do celního režimu
volný oběh
propuštěním zboží do celního režimu
aktivní zušlechťovací styk v systému
navrácení
propuštěním zboží do režimu dočasné
použití s částečným osvobozením od
dovozního cla
dnem porušení podmínek stanovených
pro příslušný režim
dnem nezákonného dovozu
dnem spotřeby nebo použití zboží ve
svobodném skladu nebo pásmu za jiných
podmínek, než které stanoví cenové
předpisy
dnem porušení podmínek vyplývajících
z dočasně uskladněného zboží
odnětím zboží celnímu dohledu
dnem rozhodnutí celního orgánu o vrácení
zboží ze svobodného skladu nebo pásma
v tuzemsku zpět do tuzemska
Povinnost přiznat daň při poskytnutí
služby v tuzemsku osobou
registrovanou k dani v jiném
členském státě nebo zahraniční
osobou
ke dni uskutečnění zdanitelného plnění
a v případě přijetí úplaty posledním dnem
měsíce, ve kterém byla úplata přijata
nejpozději posledním dnem kalendářního
roku, pokud je služba k tomuto dni
poskytována alespoň po dobu 12
kalendářních měsíců
Nahrávám...
Nahrávám...