dnes je 13.12.2019
Input:

Novela účetní vyhlášky pro podnikatele od 1. 1. 2018

1.1.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2018.2.1
Novela účetní vyhlášky pro podnikatele od 1. 1. 2018

Ing. Zdenka Cardová

VYŠLO V ČÍSLE 2/2018

Vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, byla novelizována s účinností od 1. 1. 2018 vyhláškou č. 441/2017 Sb. Novela vyhlášky navazuje na předpisy EU a dále reaguje na změny jiných právních předpisů. Upravuje zejména:

  • Změna názvů, vykazování a obsahu některých aktiv a pasiv

  • Dílčí zpřesnění položek nákladů

  • Zpřesnění dalších přehledů účetní závěrky a přílohy

  • Zpřesnění a doplnění účetních metod

1. Změna názvů, vykazování a obsahu některých aktiv a pasiv

  • V rozvaze se slova „B. Dlouhodobý majetek” nahrazují slovy „B. Stálá aktiva” (účinnost od 1. 1. 2018). Připomeňme, že s účinností do 31. 12. 2003 jsme se v rozvaze s pojmem „Stálá aktiva” setkávali; poté byla nahrazena pojmem „Dlouhodobý majetek”. Již v novele zákona o účetnictví s účinností od 1. 1. 2017 byl doplněn § 19 odst. 8 ZoÚ o větu: „Pro účely vykazování v účetní závěrce se aktiva mohou členit na stálá a oběžná.” Čili v účetní závěrce za období 2018 se budeme opětovně setkávat se souhrnnou položkou „Stálá aktiva”.

  • Z položky „B.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje” se vypouští slovo výzkum, její název je nově „B.I.1. Nehmotné výsledky vývoje”. Důvodem je, že nehmotné výsledky výzkumu nesplňují kritéria pro uznání v rámci dlouhodobého nehmotného majetku. Podle IAS 38 se výdaje na výzkum vykazují do nákladů v období, ve kterém vznikly. Účetní jednotka, která provádí výzkum, má několik možností, jak účtovat o výsledcích výzkumu, např. na vrub nákladů běžného účetního období, nebo prostřednictvím časového rozlišené nákladů ve formě komplexních nákladů příštích období. Vždy bude záležet na konkrétní situaci, která u účetní jednotky v souvislosti s řešením projektu výzkumu a vývoje vznikne. V souladu s přechodným ustanovením platí: účetní jednotka, která vykazovala nehmotné výsledky výzkumu v položce „B.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje” podle § 6 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, pokračuje v jeho odpisování podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a vykazuje tento majetek až do jeho vyřazení v položce „B.I.4. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek”.

  • Pravidla odpisování goodwillu i záporného se přesunují do § 56 a zpřesňuje se jejich znění. Zrušuje se text: „Účetní jednotka může rozhodnout o době odpisování goodwillu nebo záporného goodwillu delší než 60 měsíců, nejdéle však 120 měsíců; tuto skutečnost účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní závěrce.” Nahrazuje se textem: „Pokud dobu použitelnosti goodwillu a nehmotných výsledků vývoje nelze odhadnout, účetní jednotka rozhodne o době odpisování goodwillu nebo záporného goodwillu a nehmotných výsledků vývoje, která nesmí být kratší než 60 měsíců a delší než 120 měsíců; zvolenou dobu účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní závěrce.” (Účinnost od 1. 1. 2018).

  • Vykazování časového rozlišení aktiv a pasiv v rozvaze se rozšiřuje o možnost volby, buď vykazovat časové rozlišení aktiv na samostatných řádcích v rámci pohledávek, nebo zůstat u dosud platného vykazování; a obdobně, buď vykazovat časové rozlišení pasiv na samostatných řádcích v rámci závazků, nebo zůstat u dosud platného vykazování. Novela vyhlášky stanoví:

Časové rozlišení v aktivech rozvahy je možné vykazovat v položce „C.II.3. Časové rozlišení aktiv” nebo v položce „D. Časové rozlišení aktiv”. Účetní jednotka rozhodne, který způsob vykazování zvolí nejpozději k rozvahovému dni; kombinace obou způsobů vykazování není přípustná.

Časové rozlišení v pasivech rozvahy je možné vykazovat v položce „C.III. Časové rozlišení pasiv” nebo v položce „D. Časové rozlišení pasiv”. Účetní jednotka nejpozději k rozvahovému dni rozhodne, který způsob vykazování zvolí. Kombinace obou způsobů vykazování není přípustná. Zvolený způsob vykazování musí být shodný se způsobem vykazování časového rozlišení v aktivech rozvahy.”

Tento postup umožňuje směrnice EU (časové rozlišení v aktivech jsou ve své podstatě pohledávky, časové rozlišení v pasivech jsou ve své podstatě závazky). V účetní závěrce za období 2018 je tedy dána možnost volby vykazování, přičemž se nemění ani položky časového rozlišení, ani postupy účtování o časovém rozlišení, ani jeho oceňování.

Připomeňme, že v našich podmínkách souhrnné rozvahové položky – Přechodné účty – jako poslední položky na straně aktiv i na straně pasiv, historicky zahrnovaly:

  1. Časové rozlišení
  2. Kursové rozdíly (byly vypuštěny z důvodu změny účtování)
  3. Dohadné účty (byly přesunuty mezi pohledávky a závazky).

V účetní závěrce za období 2018 je možné vypustit i poslední položky na straně aktiv i pasiv, tj. časové rozlišení.

Poznámka k malé účetní jednotce, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, a která se rozhodne od účetního období 2018 pro vykazování časového rozlišení v pohledávkách/závazcích:

Rozvaha bude zahrnovat položky označené písmeny a římskými číslicemi s výjimkou položek „C.II.1. Dlouhodobé pohledávky”,