Obecná povinnost zaměstnance nahradit škodu

2.9.2.1

Obecná povinnost zaměstnance nahradit škodu

doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.

Předpoklady

V praxi je třeba důsledně rozlišovat zavinění úmyslné od zavinění nedbalostního, neboť na tomto zjištění je závislá i výše náhrady škody, jak uvidíme v dalším výkladu. Při posuzování zavinění z nedbalosti je třeba přihlížet též k míře odborných znalostí zaměstnance a k jeho zkušenostem. Soudy shledaly zavinění zaměstnance například v tom, že nesledoval povinné dodržování garančních lhůt u potravinářského zboží, porušil předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, porušil dopravní předpisy, se služebním automobilem parkoval na nepovoleném místě, kde došlo k jeho poškození.

Porušení povinností zaměstnavatelem

V některých případech dochází k tomu, že škoda byla způsobena též porušením povinností ze strany zaměstnavatele. Za této situace se povinnost zaměstnance nahradit škodu poměrně omezí. Tuto tzv. spoluvinu shledaly soudy například v nevytvoření příznivých pracovních podmínek pro zaměstnance, skladování zboží v prostorách neodpovídajících hygienickým předpisům nebo neprovádění předepsané kontroly.

Jednání proti dobrým mravům

Zaměstnanec je povinen nahradit škodu i tehdy, způsobil-li ji jednáním proti dobrým mravům. Jednání však musí být úmyslné. Zaměstnanec stižený duševní poruchou odpovídá za způsobenou škodu jen v případě, že byl schopen…