dnes je 28.3.2024

Input:

Odpisy dlouhodobého hmotného majetku

30.10.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

Odpisy dlouhodobého hmotného majetku

Ing. Dagmar Procházková, Ing. Christian Žmolík

Právní úprava
Právní úprava:

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

    • § 28 – Způsob odpisování

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

    • § 26 a násl. – Odpisy hmotného majetku

  • Vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů

    • § 7 – Dlouhodobý hmotný majetek

    • § 56 – Odpisování majetku

  • ČÚS pro podnikatele č. 013 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

Popis operace:

Účetní odpisy

Odpis vyjadřuje odhad částky, o kterou se dlouhodobý majetek opotřeboval fyzicky i morálně v průběhu účetního období. Pomocí odpisů rozložíme náklady spojené s pořízením majetku do jednotlivých účetních období podle předpokládané doby použitelnosti majetku nebo ve vazbě na výkony. Předpokládaná doba použitelnosti se odvíjí od předpokládané doby, po kterou bude dlouhodobý hmotný majetek přinášet výnosy. Při dodatečné změně vstupní ceny se odpisy zpětně nepřepočítávají, ale pokračuje se v odpisování ze změněné vstupní ceny.

Některé druhy majetku jsou z odpisování vyloučeny – podle účetních předpisů se neodpisují (§ 56 PVZÚ – odst. 11):

  • pozemky,

  • umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné hmotné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy (např. zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů),

  • nedokončený dlouhodobý hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání,

  • finanční majetek,

  • zásoby,

  • najatý či obdobně užívaný dlouhodobý hmotný nebo nehmotný majetek, není-li zákonem nebo vyhláškou č. 500/2002 Sb., stanoveno jinak,

  • pohledávky,

  • preferenční limity, které nelze odpisovat podle času nebo výkonů, a povolenky na emise.

Podle zákona o účetnictví odpisuje vlastník majetku, osoba, která má právo hospodařit s majetkem státu nebo územně samosprávných celků, a účetní jednotky, které berou z odpisovaného aktiva užitky.

Pro zahájení odpisů musí být splněna podmínka uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání. Tato podmínka je splněna v případě, kdy se jedná o dokončený majetek, který splňuje technické funkce a povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy. Jako příklad zvláštních předpisů je uveden v poznámce pod čarou zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zákon o integrované prevenci a omezování znečištění, stavební zákon.

Opravy nabytých věcí, které u původního vlastníka již byly uvedeny do užívání a nevyžadují montáž, nezvyšují ocenění majetku, ale jsou účtovány jako provozní náklad – tedy náklad na opravy a udržování.

Použité metody odpisování jsou zcela v pravomoci účetní jednotky a nejsou definovány účetními předpisy. Při sestavení odpisových plánů je nutno pouze dodržet postupný odpis ve vazbě na čas nebo výkony. Účetní jednotky sestavují odpisové plány podle svých zkušeností s obdobnými druhy majetku. Poněvadž dlouhodobý hmotný majetek tvoří významnou část aktiv většiny podniků, má odhad doby předpokládané životnosti (ve vazbě na schopnost generovat výnosy) a stanovení výše odpisů výrazný vliv i na vykazovaný hospodářský výsledek.

Některé odpisové metody počítají s tzv. zbytkovou hodnotou, tj. odhadnutá částka, kterou podnik může získat z vyřazení majetku při ukončení jeho užívání. Zvolená základna pro výpočet odpisů se sníží o zbytkovou hodnotu. Pokud je předpokládaná zbytková hodnota nevýznamná, není nutno ji při výpočtu odpisů zohledňovat.

Časové metody:

Nejběžněji používaným způsobem odpisování je lineární odpis.

Odpis je stanoven rovnoměrně ze vstupní ceny v % nebo v absolutní částce rovnoměrně po dobu ekonomické životnosti majetku.

U zrychlených odpisů se zaúčtovaná částka odpisů v průběhu používání postupně snižuje. Výpočet odpisů se provádí např. ze zůstatkové ceny při použití konstantní sazby nebo ze vstupní ceny a snižující se odpisové sazbě.

Výkonové metody:

Odpis se stanoví podle počtu hodin (nebo jiných jednotek, např. ujetých km) provozu nebo podle množství vyrobené produkce. Výkonové metody jsou vhodné u majetku, u kterého je opotřebení výrazně odvislé od jeho využití. Jako příklad muže sloužit například forma (dlouhodobý hmotný majetek s pořizovací cenou 2 mil. Kč), ze které je možno odlít 1 000 kusů odlitků. Odpisy se budou uplatňovat podle množství zhotovených odlitků z této formy (za každý zhotovený odlitek odpis 2 mil./1 tis. = 2 000 Kč).

Hmotný majetek odpisujeme nepřímo pomocí účtu oprávek. Odpis proúčtujeme jako náklad běžného období. Zůstatková cena majetku se vykazuje v rozvaze ve sloupci netto jako rozdíl pořizovací ceny (brutto) a kumulované výše odpisů na účtu oprávek ve sloupci korekce. Účetní odpisy dlouhodobého hmotného majetku jsou účtovány měsíčně, aby při měsíčním uzavírání obratů účtů hlavní knihy byly do ukončeného měsíce zahrnuty též tyto náklady, které sníží vykazovaný výsledek hospodaření. Správné a úplné výsledky z účetnictví jsou základem pro správné rozhodování vedení účetní jednotky.

Souvztažnosti:

Č.  Účetní případ  MD  DAL  
1.   Odpis dlouhodobého hmotného majetku   55X   08X   

Daňové odpisy:

Zatímco účetní odpisy vyjadřují skutečné opotřebení dlouhodobého majetku, daňové odpisy jsou formou regulace výběru daní, kterou uplatňuje stát. Ten prostřednictvím zákona o daních z příjmů stanoví pravidla pro výpočet daňových odpisů tak, aby optimalizoval příjmy státního rozpočtu. Prostřednictví pravidel stanovených pro výpočet daňových odpisů stát v minulosti například omezoval maximální výši odpisů, do které bylo možno odpisovat vybrané kategorie majetku (limit u osobních automobilů 1,5 mil. Kč v roce 2004), zatímco v době hospodářské krize v letech 2009 a 2010 bylo po přechodnou dobu možné u vybraných kategorií majetku uplatnit odpisy ve vyšší hodnotě, než byla hodnota odpisovaného majetku (tzv. mimořádné odpisy podle § 30a ZDP).

Hmotný majetek je v ustanovení § 26 ZDP vymezen následovně:

  • samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč a mají provozně technické funkce delší než 1 rok,

  • budovy, domy a jednotky nezahrnující pozemek,

  • stavby s výjimkami

    • provozních důlních děl,

    • drobných lesních staveb,

    • lesního oplocení,

  • pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky,

  • dospělá zvířata a jejich skupiny, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč,

  • jiný majetek.

Přičemž za jiný majetek se považuje:

  • technické zhodnocení nezvyšující vstupní (zůstatkovou) cenu majetku,

    • technické zhodnocení provedené nájemcem,

    • technické zhodnocení provedené na účetně neodpisovaném drobném hmotném majetku,

  • technické rekultivace,

  • výdaje hrazené uživatelem finančního leasingu převyšující v úhrnu se sjednanou kupní cenou 40 000 Kč.

Pro daňové účely uplatňujeme daňové odpisy z hmotného majetku za podmínek stanovených zákonem o daních z příjmů a vedeme dvojí evidenci odpisů – daňové a účetní. O rozdíl mezi daňovými a účetními odpisy upravíme daňový základ v daňovém přiznání.

Daňové odpisy uplatňuje odpisovatel. V § 28 ZDP je odpisovatel určen následovně:

  • poplatník, který má k majetku vlastnické právo,

  • organizační složka státu, státní příspěvková organizace, státní podnik nebo jiná státní organizace příslušná hospodařit nebo s právem hospodařit s majetkem státu,

  • příspěvková organizace územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí u hmotného majetku předaného zřizovatelem k hospodaření,

  • dobrovolný svazek obcí u hmotného majetku vloženého členskou obcí,

  • podílový fond, jehož součástí je HM,

  • svěřenský fond, jehož součástí je HM,

  • nástupnická obchodní korporace, zanikající či rozdělované obchodní korporace při přeměně.

Odlišný režim je stanoven při dodržení podmínek pouze pro technickou rekultivaci a odpisů hmotného majetku při převodu vlastnictví v důsledku zajištění dluhu převodem práva.

Např. pokud bude v kupní smlouvě sjednána podmínka výhrady přechodu vlastnictví majetku zaplacením, pak pro daňové účely není rozhodující, zda majetek kupující využívá. Kupující bude účtovat o účetních odpisech, ale daňově začne majetek odepisovat až po úplném uhrazení kupní ceny.

Odpisování majetku je právem poplatníka, to znamená, že odpisování svého hmotného majetku může zahájit, ale taky nemusí (s výjimkou poplatníků s investičními pobídkami, ti musí zahájit daňové odpisování majetku vždy). Rozhodne-li se, že bude majetek odpisovat, může tak učinit až po zahrnutí majetku do obchodního majetku a jeho uvedení do stavu způsobilého obvyklému užívání, tj. s odkazem na § 26 odst. 10 ZDP až po dokončení majetku a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy.

V § 27 ZDP je uveden hmotný majetek vyloučený z odpisování. Jedná se o:

  • bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním leasingu s následnou koupí najaté věci, pokud výdaje (náklady) související s jeho pořízením nepřekročí výši 40 000 Kč,

  • pěstitelský celek trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhl plodonosného stáří,

  • hydromeliorace do 2 let po jejím dokončení,

  • umělecké dílo, které je hmotným majetkem a není součástí stavby a budovy, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní prostory a

Nahrávám...
Nahrávám...