dnes je 28.9.2022

Input:

Osobní překážky z jiných důležitých důvodů

30.11.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.8.2.4 Osobní překážky z jiných důležitých důvodů

doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc

Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci než jsou ty, které uvádí § 191 ZP, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu pracovní volno nejméně ve stanoveném rozsahu a v určených případech i náhradu mzdy či platu ve výši průměrného výdělku. Okruh těchto jiných překážek týkajících se osoby zaměstnance, rozsah pracovního volna a podmínky jeho poskytování s náhradou mzdy (platu) či bez této náhrady uvádí nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, vydané na základě zmocnění zákoníku práce (§ 199 odst. 2).

Jde o tyto překážky:

  1. Vyšetření nebo ošetření zaměstnance

    • o překážku v práci půjde tehdy, pokud nebylo možné vyšetření nebo ošetření zaměstnance provést mimo pracovní dobu.

    • Pracovní volno přísluší na nezbytně nutnou dobu. Do této doby je třeba zahrnout cestu tam a zpět, dobu čekání u lékaře a dobu trvání vyšetření či ošetření, zasahují-li do pracovní doby zaměstnance. Zaměstnanec je povinen skutečnosti potvrzující nutnost ošetření či vyšetření v pracovní době a dobu jejich trvání zaměstnavateli prokázat.

    • Pokud bylo vyšetření či ošetření ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, má zaměstnanec právo na pracovní volno s náhradou mzdy či platu.

    • Pokud bylo vyšetření či ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu nikoliv za celou dobu poskytnutého pracovního volna, ale jen za dobu nezbytně nutnou k vyšetření nebo ošetření v nejbližším zařízení. Porovnání bude zaměstnavatel zpravidla provádět na základě získaných poznatků nebo odhadem.

  2. Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce

    • Tato překážka v práci se týká zaměstnance, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právní předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví (např. při vysílání zaměstnance do zahraničí). Prohlídky v rámci poskytování pracovnělékařských služeb upravuje zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, § 53 a násl.

    • Pracovní volno přísluší na nezbytně nutnou dobu.

    • Za tuto dobu je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu případné ztráty na výdělku ve výši průměrného výdělku, případně ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy či platu podle § 192 nebo nemocenským a průměrným výdělkem. Tato povinnost vyplývá z § 103 odst. 1 písm. e) ZP.

    • Poznámka: Zaměstnavatel je povinen zaměstnancům sdělit, kdo jim bude pracovnělékařské služby poskytovat, jakým druhům očkování, preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit a toto jim také umožnit [§ 103 odst. 1 písm. d) ZP]. Svobodná volba lékaře zaměstnancem je v těchto případech vyloučena.

  3. Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků

    • Předpokladem této překážky je, že jde o nepředvídané přerušení nebo zpoždění a zaměstnanec nemohl místa pracoviště dosáhnout včas jiným přiměřeným způsobem (např. při malé vzdálenosti pěšky).

    • Pracovní volno se poskytuje na nezbytně nutnou dobu.

    • Náhrada mzdy či platu nenáleží.

  4. Znemožnění cesty do zaměstnání

    • Příčinou znemožnění cesty do zaměstnání jsou povětrnostními podmínky.

    • Týká se pouze zaměstnance těžce zdravotně postiženého, který používá k cestě do zaměstnání nehromadný dopravní prostředek. Vztahuje se nejen na případy, kdy se zaměstnanec dopravuje vlastním autem sám, ale také na situace, kdy jej do práce vozí někdo jiný (např. příbuzný, soused).

    • Pracovní volno přísluší na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den.

    • Za uvedenou dobu zaměstnavatel poskytne náhradu mzdy či platu.

  5. Svatba

    • Rozsah pracovního volna a poskytnutí mzdy či platu závisí na tom, zda jde o svatbu vlastní nebo svatbu rodiče či dítěte:

      • na vlastní svatbu náleží pracovní volno v délce 2 dnů, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu, náhrada mzdy nebo platu přísluší jen za 1 den pracovního volna,

      • k účasti rodiče na svatbě dítěte přísluší 1 den pracovního volna s náhradou mzdy či platu,

      • k účasti dítěte na svatbě rodiče přísluší 1 den pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu.

      Příklad
      Příklad:

      Pracovní doba zaměstnance je rozvržena na 5 dní v týdnu (pondělí až pátek). Bude-li se zaměstnancova svatba konat v pátek, náleží mu pracovní volno v rozsahu 2 dnů. Bude-li však svatební obřad v sobotu, která není jeho pracovním dnem, náleží mu pouze 1 den pracovního volna.

      • Určitý problém s náhradou mzdy (platu) může představovat skutečnost, že zaměstnanci připadají na uvedené 2 dny různě dlouhé směny. V takovém případě není vyloučeno, aby náhrada mzdy či platu byla zaměstnanci poskytnuta za průměrný počet hodin připadající na obě směny.

  6. Narození dítěte

    • Pracovní volno bude poskytnuto na nezbytně nutnou dobu

      1. k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět s náhradou mzdy či platu,

      2. po dobu účasti při porodu manželky (družky) bez náhrady mzdy či platu.

    • Vzhledem k tomu, že obě situace na sebe mohou bezprostředně navazovat, musí zaměstnanec prokázat, jakou dobu potřeboval k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení, neboť pouze tato doba je překážkou v práci s náhradou mzdy či platu.

  7. Úmrtí

    • Pracovní volno s náhradou mzdy či platu se poskytuje v rozsahu závislém na příbuzenském vztahu k zemřelému:

      1. při úmrtí manžela, druha nebo

Nahrávám...
Nahrávám...