dnes je 31.1.2023

Input:

Plátce DPH, registrace

5.3.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

201
Plátce DPH, registrace

RNDr. Ivan Brychta, Ing. Jana Kolářová

  • kdy se staneme plátci DPH, obrat

  • registrace plátce, registrace IO

  • údaje k registraci, DIČ

  • sankce při nesplnění registrační povinnosti

Plátce DPH

Plátcem je osoba povinná k dani (OPD), která se stala plátcem v tuzemsku, a to ať již povinně nebo dobrovolně podle § 6 až § 6f ZDPH. Povinná registrace plátce se řídí ustanovením § 94 ZDPH a dobrovolná registrace § 94a ZDPH. Podmínky probereme dále v textu.

Plátcem se subjekt může stát podle § 95a ZDPH i na základě skupinové registrace. Této speciální možnosti dobrovolné formy plátcovství se budeme věnovat samostatně až v závěru této lekce.

Zopakujme si

Z 1. lekce si zopakujme, že:

  • osobou povinnou k dani (§ 5 odst. 1 ZDPH) – zkráceně OPD – a tedy i plátcem může být právnická či fyzická osoba jak tuzemská, tak z jiného členského státu EU, nebo i z třetí země,

  • plátcem je pro účely ZDPH výhradně osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku,

  • je-li OPD registrována k dani v jiném členském státu EU, mělo by to být zdůrazněno nebo by se mělo hovořit o osobě registrované k dani v jiném členském státu EU (což je obecnější pojem).

ZDPH uvádí více možností, jak se staneme plátcem DPH. Ta nejrozšířenější je v závislosti na dosaženém obratu. Proto si nejprve vymezíme pojem obrat.

Obrat

Přesná definice obratu je v § 4a ZDPH.

Vymezení obratu je vázáno na pojem úplata, který je upraven v § 4 odst. 1 písm. a) ZDPH jako částka v peněžních prostředcích, které jsou poskytnuty v souvislosti s předmětem daně.

Obratem se rozumí souhrn úplat bez daně (čili nikoliv zaplacených částek, ale částek k zaplacení), včetně dotace k ceně [§ 4 odst. 1 písm. k) ZDPH], které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění (kterými jsou dodání zboží a poskytnutí služby), s místem plnění v tuzemsku, a to:

  • zdanitelné plnění (budeme probírat ve 4. lekci),

  • plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně (bude v 5. lekci), nebo

  • plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 ZDPH, § 54a ZDPH, § 55 ZDPH, § 56 ZDPH a § 56a ZDPH (více bude v 6. lekci), jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně (rozebereme dále v této lekci).

Do obratu se nezahrnuje úplata z prodeje dlouhodobého majetku [vymezeného v § 4 odst. 4 písm. d) ZDPH].

Upozornění

Úplata vstupuje do obratu až v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění. To má význam zejména při přijetí zálohy nebo jiné platby před uskutečněním zdanitelného plnění, která tak nemá na obrat vliv.

Příklad

Dodavatel obdržel 15. 7. zálohu 50 000 Kč, zboží bylo dodáno 24. 8. a doplatek ve výši 20 000 Kč do celkové smluvené částky 70 000 Kč obdržel dodavatel až 9. 9. Rozhodněte, kdy se částka 70 000 Kč započte do obratu:

1. 50 000 Kč v červenci, 20 000 Kč v srpnu,

2. 50 000 Kč v červenci, 20 000 Kč v září,

3. 70 000 Kč v srpnu,

4. ani jedna z předchozích odpovědí není správná.

Řešení naleznete zde1

Příklad

Dodavatel obdržel 15. 7. zálohu 50 000 Kč, zboží bylo dodáno 24. 8. a odběratel doplatek ve výši 20 000 Kč do celkové smluvené částky 70 000 Kč neuhradil (vymáháno soudně). Rozhodněte, kdy a v jaké výši se úplata započte do obratu:

1. 50 000 Kč v červenci, 20 000 Kč v srpnu,

2. 50 000 Kč v srpnu (20 000 Kč se do obratu nezahrne),

3. 70 000 Kč v srpnu,

4. ani jedna z předchozích odpovědí není správná.

Řešení naleznete zde2

Schematicky lze situaci vyjadřující, kdy se úplata za plnění zahrne či nezahrne do obratu, zachytit takto:

Množiny (podmnožiny) N1 a N2 podle obrázku tvoří již zmíněné úplaty za prodeje dlouhodobého majetku, kterým se rozumí [podle definice v § 4 odst. 4 písm. d) ZDPH]:

  • hmotný majetek vymezený zákonem o daních z příjmů, tj. daňově odpisovaný v § 26 ZDP a daňově neodpisovaný v § 27 ZDP,

  • odpisovaný nehmotný majetek podle § 32a ZDP,

  • pozemky, které jsou dlouhodobým hmotným majetkem podle účetních předpisů (účetně ani daňově se však neodpisují), a

  • technické zhodnocení upravené v zákoně o daních z příjmů, tj. pro hmotný majetek v § 33 ZDP a pro nehmotný v § 32a odst. 6 ZDP,

které se do obratu nezahrnují, ačkoliv jde o součást obchodního majetku osoby povinné k dani.

Množinu (podmnožinu) Z4 podle obrázku tvoří úplaty z osvobozených činností bez nároku na odpočet daně, které se podle definice výslovně do obratu také zahrnují, a to:

  • z finančních činností (§ 54 ZDPH),

  • z penzijních činností (§ 54a ZDPH),

  • z pojišťovacích činností (§ 55 ZDPH),

  • z dodání vybraných nemovitých věcí (§ 56 ZDPH), a

  • od roku 2015 opět i z nájmu vybraných nemovitých věcí (§ 56a ZDPH),

jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

Zapamatujme si

Počínaje rokem 2015 se do obratu opět započítá nájem vybraných nemovitých věcí, je-li osvobozeným plněním podle § 56a ZDPH. Jde o návrat ke stavu platnému do konce roku 2013, kdy obrat z nájmu nemovitých věcí z definice obratu nedopatřením vypadl. Osvobozený nájem vybraných nemovitých věcí se do obratu nezahrnuje za měsíce roku 2014 (viz čl. II bod 2 zákona č. 360/2014 Sb.). Blíže viz následující příklad.

Příklad

Předpokládejme, že daňový subjekt má pravidelný měsíční příjem z nájemného z pronájmu nemovitých věcí, které je osvobozeným plněním bez nároku na odpočet.

Budeme-li obrat zjišťovat za období 11/2014 až 10/2015 (tj. 12 měsíců), nájem se zahrne jen za 10 měsíců roku 2015 (tj. nezahrne se za 11/2014 a 12/2014).

V případě obratu zjišťovaného za období 11/2016 až 10/2017 (tj. 12 měsíců) se nájem zahrne za všech 12 měsíců.

Podmínkou zahrnutí osvobozených příjmů bez nároku na odpočet je, že se nejedná o doplňkovou činnost uskutečňovanou příležitostně. Co tedy vlastně je či není doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně? Toto ZDPH přímo nevysvětluje. V důvodové zprávě k novele, která toto označení v minulosti do ZDPH přinesla (sněmovní tisk č. 442, který je podkladem pro zákon č. 302/2008 Sb.), se uvádí, že se při posuzování doplňkové činnosti vychází z rozsudků SDEU (Soudního dvora EU), kdy měřítkem pro určení, zda se jedná o doplňkovou činnost, či nikoliv, může být např. výše příjmů z doplňkové činnosti k příjmům z hlavní části vykonávané činnosti, poměr obratu z doplňkové činnosti k celkovému obratu, použití majetku a personálu k výkonu doplňkové činnosti apod.

Příklad

Rozhodněte, zda vstupují do obratu úplaty z následujících transakcí:

1. tržba z hotelové směnárny, příležitostně zřízené po dobu konání významného mezinárodního sympózia,

2. výnos z prodeje počítače, v minulosti pořízeného za 15 000 Kč (který není hmotným majetkem z pohledu daně z příjmů), v tuzemsku,

3. výnos z prodeje počítače, v minulosti pořízeného za 45 000 Kč, v tuzemsku,

4. výnos z prodeje obchodního závodu,

5. příjem z dlouhodobého nepodnikatelského nájmu bytu,

6. poskytnutí bytu na tři dni pro natočení několika scén připravovaného televizního seriálu,

7. příležitostný prodej ovoce ze soukromé zahrádky nepodnikatelem,

8. prodej administrativní budovy používané jejím vlastníkem zabývajícím se výstavbou a prodejem budov a domů při vlastní ekonomické činnosti.

Možnosti: ANO – vstupuje do obratu, NE – nevstupuje.

Řešení naleznete zde3

Plátcem při překročení obratu

Plátcem se stane OPD podle § 6 ZDPH, pokud její obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne částku 1 000 000 Kč. Uvedené se však týká pouze OPD se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, kterou budeme zkráceně označovat tuzemská OPD.

Příklad

Začínající podnikatel (tuzemská OPD) má v 09/2017 obrat 400 000 Kč, v 10/2017 a 11/2017 vždy obrat 200 000 Kč, ve 12/2017 obrat 150 000 Kč, v 01/2018 obrat 190 000 Kč a ve 02/2018 obrat 790 000 Kč. Kdy obrat překročí hranici pro plátcovství?

Řešení naleznete zde4

Plátcem z titulu překročení obratu se OPD stane ze zákona od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, tedy i v případě, že se nezaregistruje.

Povinnost podat přihlášku k registraci má OPD do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený limit (§ 94 odst. 1 ZDPH).

Příklad

Od kdy se stává podnikatel z předchozího příkladu plátcem DPH?

Řešení naleznete zde5

Nahrávám...
Nahrávám...