dnes je 23.9.2020

Input:

Pohledávky a závazky, odpis a opravné položky

16.3.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

701
Pohledávky a závazky, odpis a opravné položky

Ing. Miroslav Brabec a RNDr. Ivan Brychta

  • Rozdělení a ocenění pohledávek

  • Účtování pohledávek

  • Odpis a opravné položky k pohledávkám

  • Postupování pohledávek

  • Příslušenství pohledávek

Pohledávky a závazky, odpis a opravné položky

Úvod

V této lekci se dostáváme k problematice pohledávek a závazků (dluhů). Je třeba si uvědomit, že se jedná o dvoustranný vztah, na jehož jedné straně je dlužník (má dluh) a na straně druhé věřitel (má pohledávku). Pokud se bavíme o pohledávce jako dosud nevyrovnané odměně věřitele za poskytnutí nějaké služby, zboží či zápůjčky (úvěru), čili za plnění subjektu A vůči subjektu B, lze vztah zjednodušeně naznačit takto:

Upozornění

Pokud se tedy v některých případech budeme zmiňovat pouze o pohledávce, znamená to zároveň závazek (dluh). Na tomto místě je třeba znovu připomenout, že NOZ zavedl prostřednictvím svého § 1721 NOZ vedle termínu „závazek” také termín „dluh” s tím, že je tím míněn vlastní finanční tok (konkrétní dlužná částka). Termín „závazek” by měl být použit spíše v souvislosti s vyjádřením právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem. Jelikož se v této lekci budeme zabývat spíše konkrétními finančními toky, budeme používat termín „dluh”.

Rozdělení a ocenění pohledávek

Podívejme se nyní na pohledávky a jejich rozdělení. Kritérií pro rozdělení je více.

Pohledávky vlastní a pohledávky cizí:

  • pohledávky vlastní vznikají na základě vlastního vztahu mezi subjekty A a B, tak jak to ukazuje předchozí obrázek,

  • pohledávky cizí vznikají jinak, nejčastěji úplatným postoupením, dále také vkladem, děděním či darováním; to znamená, že existuje na počátku vztah mezi subjekty A a B, a vlastní pohledávka A za B, která je převedena (postoupena) na subjekt C (nejčastěji za úplatu) – viz následující obrázek, kde převedená (postoupená) pohledávka z A na C je pro subjekt C pohledávkou cizí:

K postoupení pohledávek z hlediska obchodního práva jsou důležitá ustanovení § 1879 až 1886 NOZ.

Příklad

Rozhodněte, která tvrzení ohledně postoupených pohledávek jsou platná:

  1. bez souhlasu dlužníka nelze pohledávku postoupit,
  2. s pohledávkou přechází i její příslušenství,
  3. dlužník se nemusí o postoupení pohledávky dozvědět,
  4. postupitel je původní věřitel a postupník nový věřitel,
  5. za dobytnost postoupené pohledávky ručí dlužník.

Řešení:

  1. NE, souhlas není vyžadován (§ 1879 NOZ)
  2. ANO, příslušenství (penále, smluvní pokuty, úroky z prodlení) přecházejí s pohledávkou § 1880 NOZ.
  3. NE, naopak povinností je dlužníka neprodleně informovat – § 1882 NOZ.
  4. ANO.
  5. NE, odpovědnost za dobytnost leží (a to ještě s určitými omezeními) pouze na postupiteli – § 1885 NOZ.

Ocenění vlastních a cizích pohledávek se liší:

  • Vlastní pohledávku oceňujeme při vzniku jmenovitou hodnotou [§ 25 odst. 1 písm. g) ZoÚ].

  • Cizí pohledávku nabytou úplatným postoupením nebo vkladem oceňujeme pořizovací cenou (tj. náklady, za kterou byla pořízena včetně nákladů s pořízením souvisejících).

Příklady součástí pořizovací ceny uvádí § 50 PVZÚ.

  • Pohledávku nabytou bezúplatně (darováním, děděním) oceníme reprodukční pořizovací cenou (tj. cenou, za kterou by byla pořízena v době, kdy se o pořízení účtuje).

Pohledávky oceňované reálnou hodnotou [§ 27 odst. 1 písm. f) ZoÚ]:

  • pohledávky, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování.

K oceňování cizoměnových pohledávek viz bonus na konci této lekce (interpretace NÚR I-23)!

Dále se pohledávky dělí z hlediska dlouhodobosti:

  • pohledávky dlouhodobé: takové, které mají v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, dobu splatnosti delší než jeden rok (§ 19 odst. 8 ZoÚ), a dále odložená daňová pohledávka,

  • pohledávky krátkodobé: ostatní pohledávky (v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti jeden rok a kratší).

Zapamatujme si

Dlouhodobé pohledávky se od krátkodobých odliší pouze analytickými účty v rámci účtové třídy 3, což je rozdíl od dluhů, kdy pouze krátkodobé dluhy účtujeme v třídě 3. Pro dlouhodobé dluhy použijeme účty třídy 4 (skupina 47 – Dlouhodobé závazky).

V praxi se často zapomíná na to, že i zaplacené zálohy jsou pohledávkami. To znamená, že i v jejich případě je třeba rozlišovat pohledávky krátkodobé a dlouhodobé. Pro toto rozlišení se u nich ale nepoužije výše uvedená lhůta splatnosti, ale doba jejich zúčtování.

Otázka na závěr této části:

Paní účetní jednoho nejmenovaného podniku evidovala v účetní evidenci (na účtu 311.1 – Odběratelé – Pohledávky za odběrateli krátkodobé) vydanou fakturu s datem vystavení 9. 4. 2016 a s datem splatnosti 23. 4. 2016. Faktura nebyla do 30. 4. 2017, tedy déle než jeden rok, zaplacena a paní účetní tuto pohledávku přeúčtovala na účet 311.2 – Odběratelé – Pohledávky za odběrateli dlouhodobé. Byl její postup správný? Odpověď – viz text níže.

Účtování pohledávek

Nyní si probereme účtování pohledávek a dluhů, tak jak je vymezeno v bodu 3. ČÚS č. 017 a bodu 3.3 ČÚS č. 018. Ale dříve, než tak učiníme, si zodpovíme otázku z předešlé části. Postup paní účetní byl samozřejmě chybný. Pohledávka, i když nebyla již více než jeden rok zaplacena, je stále pohledávkou krátkodobou, protože může být zaplacena každým dnem. Rozhodujícím faktorem pro zařazení pohledávek mezi krátkodobé nebo dlouhodobé je jejich původní splatnost.

  • skupina 31 – Pohledávky

Obsahuje pohledávky z obchodních vztahů (dlouhodobé i krátkodobé) za odběrateli a poskytnuté zálohy dodavatelům (s výjimkou záloh na dlouhodobý majetek a poskytnutých záloh na zásoby).

  • skupina 32 – Závazky (krátkodobé)

Obsahuje krátkodobé závazky z obchodních vztahů, tj. vůči dodavatelům a přijaté krátkodobé zálohy od odběratelů.

  • skupina 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi

Obsahuje pohledávky a závazky ze zúčtování se zaměstnanci ze závislé činnosti, ostatní tituly zúčtování ve vztahu k nim, včetně zúčtování sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění (jak ve vztahu k účetní jednotce, tak ve vztahu k zaměstnancům, ke společníkům).

  • skupina 34 – Zúčtování daní a dotací

Obsahuje pohledávky a závazky zúčtování s finančními orgány z titulu přímých a nepřímých daní, poplatků a dlouhodobých a provozních dotací.

  • skupina 35 – Pohledávky za společníky

Zahrnuje krátkodobé poskytnuté zápůjčky společníkům obchodní korporace a převod nákladů a výnosů mezi společníky sdruženými ve společnosti; dále zahrnuje dlouhodobé pohledávky za společníky obchodní korporace a společníky sdruženými ve společnosti, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách; typické jsou zejména pohledávky ve výši předepsané úhrady ztráty (např. povinná úhrada ztráty veřejné obchodní společnosti podle ustanovení § 112 ZOK).

  • skupina 36 – Závazky ke společníkům

Obsahuje zejména dluhy ke společníkům obchodní korporace ve výši jejich podílu na zisku, dluhy ke společníkům ve společnostech s ručením omezeným a komanditistům v komanditních společnostech a členům družstev ze závislé činnosti, dluhy z upsaných nesplacených akcií a vkladů a dluhy ke společníkům sdruženým ve společnosti.

  • skupina 37 – Jiné pohledávky a závazky

Obsahuje pohledávky a dluhy z prodeje obchodního závodu, pachtu obchodního závodu a zúčtování jiných pohledávek a dluhů, jež nejsou zachyceny v předcházejících účtových skupinách.

  • skupina 47 – Dlouhodobé závazky

Zahrnuje mimo jiné dlouhodobé dluhy:

  1. z obchodního i neobchodního styku s dobou splatnosti delší než jeden rok a v analytickém členění