dnes je 29.3.2024

Input:

Pojistné na zdravotní pojištění

1.9.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 47 minut

701
Pojistné na zdravotní pojištění

Ing. Antonín Daněk

Pojistné na zdravotní pojištění

Právní úprava:

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (ZVZP)

  • § 2 – osobní rozsah zdravotního pojištění, definice pojmů: zaměstnavatel, zaměstnání, sídlo zaměstnavatele

  • § 3 – vznik a zánik zdravotního pojištění

  • § 4–7 – plátci pojistného zdravotního pojištění

  • § 8 – povinnost platit pojistné, stanovení data vzniku a zániku zaměstnání

  • § 9 – výše a způsob placení pojistného a penále

  • § 10 – oznamovací povinnost plátců pojistného

  • § 11 a 12 – práva a povinnosti pojištěnců

  • § 44, 45 a 53a – pokuty a přirážky k pojistnému

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (ZPVZP)

  • § 2 – výše pojistného

  • § 3 – vyměřovací základ zaměstnance

  • § 3a – vyměřovací základ OSVČ

  • § 3b, 10, 11 – vyměřovací základ a odvod pojistného osoby bez zdanitelných příjmů (dále jen OBZP)

  • § 3c a 12 – vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem a odvod tohoto pojistného

  • § 4 – rozhodné období – OSVČ rok, ostatní kalendářní měsíc

  • § 5–8 – odvod pojistného

  • § 13 – odvod pojistného při souběhu příjmů – zaměstnání + OSVČ

  • § 14 – přeplatek pojistného a jeho použití na úhradu splatného závazku, promlčení přeplatku

  • § 15 – úhrada dlužného pojistného

  • § 16 – promlčení pojistného – pětileté období na předepsání a vymáhání

  • § 17 – způsob placení pojistného

  • § 18 – penále

  • § 22 – kontrola placení pojistného

  • § 24, 25, a 25a – povinnosti plátců pojistného, stanovení pravděpodobné výše pojistného

  • § 26 – pokuty



1. ZMĚNY VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ K 1. 1. 2022


I ve zdravotním pojištění se průběžně mění podmínky pro plátce pojistného. Jaké změny v této oblasti konkrétně k datu 1. ledna 2022 registrujeme?

Zvýšení minimální mzdy

Zvýšení minimální mzdy na částku 16 200 Kč návazně ovlivňuje ve zdravotním pojištění například:

1. Placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda. Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, případně její poměrné části ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., provádí zaměstnavatel příslušný dopočet (a následný doplatek) pojistného do zákonem stanoveného minima.

2. Podmínky v tzv. nekolidujícím zaměstnání

Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. 8 100 Kč.

3. Placení pojistného v případě neplaceného volna a neomluvené absence

S účinností od 1. 1. 2015 se z obecného pohledu již neplatí pojistné z neplaceného volna a ani při neomluvené absenci (nenavyšuje se vyměřovací základ zaměstnance), avšak zaměstnavatel musí zabezpečit dodržení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance resp. jeho poměrné části tehdy, pokud pro zaměstnance (a zaměstnavatele) povinné minimum ve zdravotním pojištění platí.

Naopak, nemusí-li být zákonné minimum u zaměstnance dodrženo (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), pak se v případě neplaceného volna nebo neomluvené absence k zákonnému minimu nepřihlíží a vyměřovacím základem je buď:

  • dosažený příjem (od data 1. 1. 2022 i nižší než 16 200 Kč) nebo,

  • není odvedeno žádné pojistné – například v případě trvání neplaceného volna po celý kalendářní měsíc třeba u poživatele některého z důchodů.

Rozhodná částka

Částka tzv. započitatelného příjmu zůstává v roce 2022 ve výši 3 500 Kč.

Placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů

Za osobu bez zdanitelných příjmů se ve zdravotním pojištění považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnancem nebo OSVČ nebo osobou, za kterou platí pojistné stát. Platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů činí 13,5 % z minimální mzdy 16 200 Kč, tedy 2 187 Kč.

Odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance

K datu 1. 1. dochází pravidelně ke zvýšení vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem za osoby, za které stát pojistné platí. Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za tyto osoby (například nezaopatřené děti, poživatele důchodu, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání aj.) se zvýšil od 1. 1. 2022 na 14 570 Kč a od 31. 8. 2022 se snížil na 11 014 Kč. Pojistné, náležející příslušným zdravotním pojišťovnám za každého takového pojištěnce, pak od 1. 1. do 30. 8. činilo 1 967 Kč měsíčně (13,5 % z částky 14 570 Kč), od 31. 8. činí 1 487 Kč. Částku odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance ve výši 11 014 Kč může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, a to pouze u poživatelů invalidního důchodu. Odpočet lze uplatnit i u více zaměstnavatelů současně.

Hodnoty pravděpodobného pojistného

Aby mohla zdravotní pojišťovna zjistit, zda plátce platí pojistné podle zákona, musí jí zaměstnavatelé (za daný kalendářní měsíc) a OSVČ (za předcházející kalendářní rok) předložit příslušný Přehled. Je pravdou, že stále existují (a nepochybně i existovat budou) zaměstnavatelé i podnikatelé, kteří v tomto směru zákony nedodržují. Pro uplatnění postihu vůči těmto nezodpovědným plátcům začlenil zákonodárce do právní úpravy zdravotního pojištění institut pravděpodobného pojistného.

Pravděpodobná výše pojistného pro rok 2022 se stanoví ve výši 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, kdy hodnota tohoto parametru je 36 119 Kč. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného, činí u zaměstnavatele 54 179 Kč (1,5 x 36 119), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 7 315 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato měsíční hodnota pravděpodobného pojistného pro kalendářní měsíc roku 2022 poloviční (3 658 Kč).

Minimum OSVČ

Pravidelnou změnou pro OSVČ je zvýšení minimální zálohy. Tuto minimální zálohu platí ty OSVČ, pro které je jejich samostatná výdělečná činnost:

  • jediným zdrojem příjmů,

  • při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem příjmů.

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2022 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 38 911 Kč, tj. 19 455,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2022 se vypočte jako 13,5 % z částky 19 455,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2022 na 2 627 Kč.

Od měsíce podání Přehledu za rok 2021 (tedy například od dubna 2022) platí OSVČ nadále zálohu 2 627 Kč i tehdy, pokud podle příjmů a výdajů za rok 2021 matematicky vyjde výše zálohy nižší než 2 627 Kč. Minimální zálohu 2 627 Kč však OSVČ každopádně platí již od zálohy za leden 2022, splatné ke dni 8. 2. 2022. Horní výše zálohy OSVČ není v roce 2022 (fakticky od roku 2013) omezena, což platí i pro celkovou výši pojistného za tento rok.

Jestliže naopak OSVČ patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3a odst. 3 ZPZP (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát), pak může záloha činit i méně než 2 627 Kč, nebo může mít i nulovou hodnotu, což v roce 2022 platí rovněž v případě povoleného snížení zálohy takové osobě.

Věcné změny v zákoně č. 48/1997 Sb.

1. Volební komise

Jelikož se objevují úvahy o tom, v jakém druhu voleb bude umožněno hlasování ze zahraničí, jedná se v rámci technické změny o určité zobecnění, zcela setrvávající v mezích stávajícího účelu výjimky, definované v bodu 7 § 5 písm. a) ZVZP. Podle novelou provedené úpravy se za zaměstnance nepovažují členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, kteří plní úkoly podle volebních zákonů.

2. Osoby samostatně výdělečně činné

Do konce roku 2021 byly ve výčtu osob samostatně výdělečně činných uvedeny v ustanovení § 5 písm. b) ZVZP například osoby podnikající v zemědělství nebo společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností. S účinností od 1. ledna 2022 je pro účely veřejného zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou:

  1. osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů,
  2. spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Toto nové pojetí nic nemění na skutečnosti, že za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely zdravotního pojištění nadále považuje osoba s příjmy podle § 7 ZDP.

3. Právo na změnu zdravotní pojišťovny

Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců. Přihláška se podává od 1. 1. do 31. 3., aby byl pojištěnec přehlášen k 1. 7. téhož roku, nebo od 1. 7. do 30. 9., aby byl přehlášen k 1. 1. roku následujícího. S ohledem na dosavadní nejednotnou praxi ohledně posuzování posledního dne a lhůty, která má uplynout během víkendu či ve svátek, se stanoví, že – obdobně jako v případě počítání času podle správního řádu – se tato lhůta považuje za prodlouženou do nejbližšího následujícího pracovního dne.

4. Přestupky

V "sankční části" zákona, nově vymezené ustanoveními § 44 ZVZP a následujícími, byly do konce roku 2021 vyjmenovány pokuty a přirážky k pojistnému. Novelou zákona byly dotčené části přepracovány a obsahují přestupky, kterých se mohou jednotlivé subjekty dopustit, včetně horních hranic sazeb jednotlivých pokut. V novém § 44 ZVZP jsou mj. uvedeny subjekty, které se porušením konkrétně vyjmenovaných ustanovení ZVZP dopustí přestupku. Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že se při poskytování hrazených služeb prokáže průkazem pojištěnce zdravotní pojišťovny, přestože v té době jejím pojištěncem nebyla. Za tento přestupek může zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až 5 000 Kč. Přesnou specifikaci přestupků zdravotní pojišťovny naleznete v ustanovení § 44 odst. 6 ZVZP. V následujícím odstavci 7 jsou uvedeny horní hranice pokuty za konkrétní přestupek.

5. Oznamovací povinnost zaměstnavatele a pojištěnce

Oznamování změn zdravotní pojišťovně je jednou z důležitých povinností zaměstnavatelů a pojištěnců. Povinnosti těchto subjektů jsou vyjmenovány v § 10 ZVZP. Zaměstnavatel je podle ustanovení § 10 odst. 1 ZVZP povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení, o změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu zaměstnanec tuto skutečnost sdělil, a také o skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné. Za nesplnění oznamovací povinnosti může být zaměstnavateli uložena pokuta až do výše 200 000 Kč. 

Pojištěnec je do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, povinen sdělit zdravotní pojišťovně podle § 10 odst. 3, 4 a 5 ZVZP například zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti, dále skutečnost, že se stal osobou bez zdanitelných příjmů podle § 5 písm. c) ZVZP, a také skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 7 ZVZP, pokud tyto neoznámil zaměstnavateli. Za nesplnění oznamovací povinnosti může být pojištěnci uložena pokuta až do výše 10 000 Kč. 

Pokutu lze uložit do 2 let od dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti plátcem pojistného, nejdéle však do 5 let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna. Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty. Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila.

6. Oznámení údajů o pojištěnci

Podle ustanovení § 12 písm. k) ZVZP je pojištěnec povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla, a to do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Pokud se pojištěnec v místě trvalého pobytu nezdržuje, je povinen příslušné zdravotní pojišťovně oznámit také adresu místa pobytu na území České republiky, kde se převážně zdržuje. Při porušení této povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci ve správním řízení pokutu až do výše 500 Kč. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušná zdravotní pojišťovna zjistila porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

7. Rozhodování zdravotních pojišťoven

Ustanovení § 53 odst. 1 ZVZP definuje případy, v nichž přísluší zdravotní pojišťovně rozhodovat. Do působnosti zdravotní pojišťovny se svěřuje rozhodování sporných případů ve věcech:

  • naplnění podmínek pro účast ve zdravotním pojištění podle zákona č. 48/1997 Sb. nebo podle jiných právních předpisů zahájených na návrh pojištěnce,

  • placení pojistného a penále platebními výměry. Odvolání proti platebnímu výměru ve věcech dlužného pojistného nemá odkladný účinek.

  • vracení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné,

  • hrazení částek podle § 16b ZVZP.

Zdravotní pojišťovny dále rozhodují například ve věcech přirážek k pojistnému, pokut a pravděpodobné výše pojistného nebo zřízení zástavního práva podle § 53d ZVZP.

8. Výkazy nedoplatků

V návaznosti na vývoj praxe i související soudní judikatury se zjednodušují pravidla pro vydání výkazu nedoplatků jako úkonu, kterým může zdravotní pojišťovna vyměřovat své pohledávky. Nově je vydání výkazu nedoplatků definováno jako první úkon v řízení, kterému nepředchází např. oznámení o zahájení řízení. Výkaz nedoplatků se stává vykonatelným dnem doručení s možností podání námitek § 53 odst. 4 ZVZP (důvod podání námitek je plátce pojistného povinen v námitkách uvést). Proti výkazu nedoplatků nejsou přípustné odvolání ani obnova řízení. Ustanovením § 53 odst. 6 ZVZP se stanovuje lhůta, v rámci které může zdravotní pojišťovna zrušit výkaz nedoplatků z vlastního podnětu, a to do 3 let ode dne jeho vykonatelnosti.

9. Odstraňování tvrdosti

V rámci aplikace institutu odstranění tvrdosti se s účinností od 1. ledna 2022 zvyšuje hranice penále, o kterém rozhodují zdravotní pojišťovny, z 20 000 Kč na 30 000 Kč. Rozhodčí orgán může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při vyměření přirážky k pojistnému nebo předepsání penále, jehož výše přesahuje 30 000 Kč. Od 1. 1. 2022 tak nelze podat žádost o odstranění tvrdosti při uložení pokuty. Institut odstranění tvrdosti se tedy nadále nevztahuje na pokutu, protože ta je ukládána v řízení o přestupku. V případě žádosti o prominutí penále, které bylo stanoveno výkazem nedoplatků, může být žádost podána do 8 dnů ode dne jeho vykonatelnosti.

10. Zřízení zástavního práva

Za účelem zvýšení efektivity vymáhání pohledávek se umožňuje zdravotním pojišťovnám zřizovat zástavní právo k majetku dlužníka pojistného nebo penále za podmínek stanovených občanským zákoníkem, pokud není zákonem stanoveno jinak. Bez bližší specifikace se konstatuje, že hodnota zástavy nesmí být ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky.

Věcné změny v zákoně č. 592/1992 Sb.

1. Nízké částky pojistného

Podle § 14 ZPZP je zdravotní pojišťovna povinna vrátit plátci nebo jeho právnímu nástupci přeplatek na pojistném (a na penále) do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. Zjištěním přeplatku se rozumí:

  • žádost plátce o vrácení přeplatku,

  • přeplatek zjištěný kontrolou plátce pojistného,

  • žádost OSVČ podaná formou předloženého Přehledu.

Při průběžném hrazení pojistného zaměstnavatelem (záloh na pojistné u OSVČ) dočasně vznikají kladné i záporné výkyvy v saldu plátce, které však nelze považovat za zjištěný přeplatek.

V uplynulém období docházelo k situacím, kdy zdravotní pojišťovny vyplácely částky přeplatku např. ve výši několika korun poštovními poukázkami s mnohem vyššími náklady. S účinností od 1. ledna 2022 se stanovuje minimální výše přeplatku, kterou zdravotní pojišťovna vrací plátci, a tato částka musí v úhrnu činit nejméně 200 Kč. Jak vyplývá z ustanovení § 19 ZPZP, stejně se postupuje i při vracení přeplatku na penále – po dohodě se zdravotní pojišťovnou lze přeplacené penále převést na pojistné.

Obdobným způsobem se také aktualizuje částka nedoplatků pojistného, kterou nelze vymáhat, a to z 50 Kč na 200 Kč. Ovšem pokud vznikne v dalším období dluh na pojistném, připočítává se k tomuto novému dluhu i neuplatňované (nepromlčené) dlužné pojistné, tedy do částky 200 Kč.

Odlišně postupují zdravotní pojišťovny u penále, které se nepředepíše tehdy, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za jeden kalendářní rok. Takové penále nebude zdravotní pojišťovna v dalších letech nárokovat a ani se nebude k případnému nově vzniklému penále připočítávat. Veškeré pohledávky a závazky jsou ve zdravotním pojištění řešeny v rámci promlčecí doby, která je desetiletá.

2. Lhůty a počítání času

Zrušuje se ustanovení § 26b ZPZP, které do konce roku 2021 určovalo pravidla pro běh lhůt a počítání času ve zdravotním pojištění. V dalším období se bude v této oblasti vycházet z ustanovení § 39 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění.

3. Doručování písemností

Doručování písemností správním orgánem je komplexně řešeno úpravou obsaženou ve správním řádu v ustanovení § 19 a následujících zákona č. 500/2004 Sb. Z tohoto důvodu není nutné ponechávat v zákoně č. 592/1992 Sb. zvláštní ustanovení, proto je § 26d ZPZP s účinností od 1. 1. 2022 zrušen.


2. ROZHODNÉ OBDOBÍ – KALENDÁŘNÍ MĚSÍC


Rozhodné období určuje časový úsek, za který se pojistné platí.

Kalendářní měsíc

U zaměstnavatele je rozhodným

Nahrávám...
Nahrávám...