dnes je 28.6.2022

Input:

Poplatník daně z příjmů

28.11.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Poplatník daně z příjmů

Ing. Ondřej Burian, Ing. Jan Zábrodský

Při posuzování zdanění příjmů a pro správné stanovení daňové povinnosti se musíme zabývat zejména těmito otázkami:

  • Kdo je poplatníkem daně?

  • Co je předmětem daně?

  • Jaká je výše daňového základu?

  • Jaká je sazba daně?

Poplatník daně z příjmů FO

V tomto článku se věnujeme odpovědi na první otázku. Poplatník, daňový subjekt, je osoba, která má určitý druh příjmu a jako taková je nositelem daňové povinnosti. Tím se liší od plátce daně, který je rovněž daňovým subjektem, avšak ekonomicky daňovou povinnost většinou nenese.

Poplatník daně a plátce daně

Pojmy "poplatník daně" a "plátce daně" byly dříve výslovně definovány v § 6 ZSDP (účinný do 31. 12. 2010). Nový daňový řád od 1. 1. 2011 již tyto pojmy nevymezuje (viz § 20 DŘ, definice daňového subjektu), je však zřejmé, že oběma těmto pojmům přikládá zcela shodný obsah jako předcházející právní úprava v ZSDP:

  • poplatník daně = fyzická nebo právnická osoba, jejíž příjmy, činnost nebo majetek jsou přímo podrobeny dani;

  • plátce daně = fyzická nebo právnická osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům.

Příklad
Plátce daně je odpovědný za správné sražení daně z poplatníkových příjmů a za její řádný odvod. Například se jedná o zdanění dividend, kdy plátcem je akciová společnost, která srazí a odvede daň z kapitálového příjmu poplatníka, majitele účtu.

Je třeba zdůraznit, že poplatníkem daně z příjmů FO může být i nezletilé dítě, neboť způsobilost fyzické osoby vzniká narozením.

Naše daňové právo, obdobně jako daňové právo většiny států, rozlišuje dva základní typy poplatníků: daňového rezidenta a daňového nerezidenta. Vlastní pojmy "rezident" či "nerezident" sice nejsou uvedeny přímo v zákoně o daních z příjmů, ale vzhledem k jejich praktičnosti a běžnému užívání ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění je jejich užití namístě.

Daňový rezident

Daňovým rezidentem, tedy poplatníkem s neomezenou daňovou povinností, je podle § 2 ZDP:

  • osoba, která má na území ČR bydliště,

  • osoba, která se na území ČR obvykle zdržuje.

Bydliště

Bydlištěm na území České republiky se podle § 2 odst. 4 ZDP rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za takových okolností, z nichž lze usuzovat na úmysl trvale se zde zdržovat. Za takové místo je považováno místo trvalého pobytu. Ale ani skutečnost, že poplatník nemá v ČR hlášen trvalý pobyt, nevylučuje, že bude považován za rezidenta ČR.

Stálým bytem se přitom rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať vlastní či pronajatý. Je to i byt, který poplatník pronajme jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka obnovení jeho užívání poplatníkem bez prodlevy. Úmysl poplatníka trvale se zdržovat ve stálém bytě se hodnotí podle okolností týkajících se konkrétního poplatníka – zda je přihlášen k trvalému pobytu, zda tu má manželku, děti či rodiče, majetek, zaměstnání apod. Upřesnění v tomto smyslu je výslovně obsaženo i v pokynu GFŘ D-22.

Kdo se v ČR obvykle zdržuje

Osobou obvykle se zdržující v ČR je ta, která zde pobývá v úhrnu (ať už souvisle nebo ve více obdobích) alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce. Započítává se i den odjezdu a příjezdu. Výjimkou jsou osoby, které nemají bydliště v České republice a zdržují se zde za účelem studia nebo léčení. Tyto osoby se nepovažují za daňové rezidenty ani v případě, že jejich doba pobytu přesáhne hranici 183 dnů v roce.

Dojde-li v průběhu zdaňovacího období k překročení hranice 183 dnů, je daný poplatník považován za daňového rezidenta po celé zdaňovací období (narozdíl od situace změny bydliště – viz níže).

Pozor!
Osoba, která je v ČR daňovým rezidentem, podléhá zdanění svých příjmů jak ze zdrojů na území České republiky, tak ze zdrojů v zahraničí.

Daňový nerezident

Daňovým nerezidentem, tedy poplatníkem s omezenou daňovou povinností, je taková osoba, která nesplňuje výše uvedená kritéria daňového rezidentství. Jde o osoby, které na našem území nemají bydliště ani se zde obvykle nezdržují, tj. jejich pobyt na území ČR trvá méně než 183 dnů v kalendářním roce.

Osoba, která je v ČR daňovým nerezidentem, podléhá zdanění svých příjmů pouze ze zdrojů na území České republiky.

Změna bydliště

Pokud dojde u poplatníka v průběhu zdaňovacího období ke změně bydliště a tím i ke změně rezidentství, posuzuje se jeho statut za příslušné části roku samostatně.

Uveďme si několik příkladů:

  • Český student, který pobýval během roku na sedmiměsíční stáži v Belgii, je daňovým rezidentem, neboť má v České republice bydliště.

  • Egyptský student, který přechodně žije v Praze, kde studuje, není daňovým rezidentem, neboť v ČR pobývá za účelem studia.

  • Ukrajinský občan si od 1. května najal byt v Praze, kde zároveň pracuje. Vzhledem ke změně bydliště je třeba posuzovat rezidentství samostatně. Daňovým nerezidentem je od ledna do dubna, daňovým rezidentem od května do prosince.

Mezinárodní smlouvy

Kritéria určení rezidentství nejsou v některých případech zcela jednoznačná (např. bydliště poplatníka je v obou zemích, poplatník má

Nahrávám...
Nahrávám...