dnes je 2.12.2024

Input:

Příjmy ze zahraničí a solidární zvýšení daně - vazba na daňové přiznání

23.2.2016, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 9 minut

2016.0304.6
Příjmy ze zahraničí a solidární zvýšení daně – vazba na daňové přiznání

Ing. Pavel Kyselák

Jedním z prvků v rámci přiznání k dani z příjmů fyzických osob je tzv. solidární daň. K aplikaci metod vyloučení dvojího zdanění za situace, kdy přichází v úvahu uplatnění solidárního zvýšení daně, se vedla rozsáhlá diskuse, jejíž závěry finanční správa zveřejnila na svých internetových stránkách. Postup pro uplatnění solidárního zvýšení daně v případě, kdy poplatník zároveň dosahuje příjmy ze zahraničí, potom konkrétně uvádějí i pokyny k vyplnění daňového přiznání za rok 2015. Pro ilustraci si uvedeme konkrétní příklad včetně výpočtového postupu.

Vyloučení dvojího zdanění u solidárního zvýšení daně

Tzv. solidární zvýšení daně u fyzických osob bylo zavedeno novelou zákona o daních z příjmů č. 500/2012 Sb. s účinností od 1. 1. 2013, a to ustanovením § 16a ZDP. U poplatníků, kteří dosáhnou příjmy nad stropy sociálního pojištění, se zavádí tzv. solidární zvýšení daně ve výši 7 % z nadlimitního příjmu, tj. příjmů dosahovaných ze závislé činnosti a ze samostatné činnosti, pokud přesáhnou 48násobek průměrné mzdy (pro rok 2015 tato částka činí 1 277 328 Kč).

Postup při metodě vynětí

Úvodem si uvedeme jednoduchý příklad. Daňový rezident ČR má toliko příjmy ze závislé činnosti dle ustanovení § 6 ZDP ze zdrojů v zahraničí, například ze Slovenska od místního zaměstnavatele. Vzhledem k vrcholové funkci jeho výše platu za rok 2015 překročí hraniční částku, kdy přichází v úvahu solidární zvýšení daně. Daňové řešení je následující:

Dle ustanovení prvního odstavce článku 14 – Příjmy ze závislé činnosti smlouvy se Slovenskem (č. 100/2003 Sb.m.s.) tento příjem podléhá prvotně zdanění na Slovensku v návaznosti na tamní daňovou legislativu.

Jako český daňový rezident u tohoto druhu příjmu ze zdrojů v zahraničí v České republice uplatňuje metodu prostého zápočtu v návaznosti na ustanovení prvního odstavce článku 22 – Vyloučení dvojího zdanění citované smlouvy se Slovenskem. Uvedený poplatník však využije v tomto případě ustanovení § 38f odst. 4 ZDP a použije tedy metodu vyloučení dvojího zdanění vynětí s výhradou progrese. Tato metoda je pro poplatníka totiž vesměs výhodnější, než metoda prostého zápočtu.

V souladu se závěrem finanční správy tento poplatník nemá v daném případě povinnost podat daňové přiznání dle § 38g odst. 2 ZDP s tím, že ustanovení § 38g odst. 4 citovaného zákona se v případě takového poplatníka neuplatní, neboť v jeho případě se daň nezvyšuje o solidární zvýšení daně a daňová povinnost v ČR mu tedy nevzniká.

Pro doplnění si ještě uvedeme další závěr k aplikaci metody vynětí:

Při aplikaci metody vynětí za účelem zamezení dvojího zdanění příjmů se podle § 38f ZDP vyjímají příjmy ze zahraničí pro účely výpočtu daňové povinnosti podle § 16 ZDP, jejíž součástí je solidární zvýšení daně podle § 16a tzn., že z ostatních příjmů, tj. z příjmů po vynětí se vypočte daň podle § 16 ZDP včetně případného solidárního zvýšení daně, pokud ostatní příjmy splní podmínku pro uplatnění § 16a.

Uvedené závěry k aplikaci metody vynětí potvrzuje i poučení k řádku 59 daňového přiznání za rok 2015, kde se "zúřadovává" solidární zvýšení daně. Mimo jiné se zde uvádí: tj. 7 % z kladného rozdílu mezi součtem hodnot na řádku 43 (úhrn příjmů podle § 6 ZDP po vynětí) a řádku 114 přílohy č. 1 přiznání (dílčí základ daně z příjmů podle § 7 po vynětí) a 48násobkem průměrné mzdy. S tím, že pro výpočet se použijí hodnoty bez příjmů, u kterých se uplatňuje metoda vynětí.

Metoda zápočtu

Stanovisko finanční správy k aplikaci metody zápočtu je následující:

Při výpočtu daňové povinnosti s využitím práva na zamezení dvojího zdanění podle ustanovení § 38f odst. 2 ZDP se za daňovou povinnost, kterou lze snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí, považuje daň vypočtená podle § 16 ZDP, včetně případného solidárního zvýšení daně podle § 16a citovaného zákona.

Konkrétní postup aplikace metody zápočtu v návaznosti na solidární zvýšení daně uvádí následující příklad:

Daňový rezident ČR (fyzická osoba) ve svém daňovém přiznání za kalendářní rok 2015 uvádí tyto dílčí základy daně:

  • příjmy ze závislé činnosti podle § 6 v částce 90 000 Kč (řádek 31),

  • z "podnikání" podle § 7 částka 1 510 000 Kč (řádek 37),

  • příjmy z kapitálového majetku podle § 8 v částce 16 500 Kč (řádek 38),

  • z nájmu podle § 9 je hodnota 245 000 Kč (řádek 39).

Nutno ovšem dodat, že uvedené příjmy obsahují i příjmy ze zdrojů v zahraničí takto:

   
Stát  Druh příjmu  Příjmy  Výdaje  Zaplacená daň 
Německo Nájem nemovité věci 350 000 105 000 ano
Slovensko  Nájem movité věci  180 000   50 000  24 700 
Rakousko Závislá činnost 90 000 ano
Rakousko Dividendy (dle ZDP "podíly na zisku") 16 500 1 650

V tabulce uvedené hodnoty v přepočtu na Kč neobsahují odčitatelné položky a položky snižující základ daně podle zahraničních právních předpisů. Příjmy z nájmu movité věci souvisí s podnikatelskou činností v ČR. V souladu s ustanovením § 35ba ZDP si poplatník uplatňuje slevu na dani na poplatníka.

Metodika výpočtu:

a) část aplikace metody vynětí

Nejdříve si "zúřadujeme" příjmy ze závislé činnosti vykonávané v Rakousku u tamního zaměstnavatele v rámci 2. oddílu základní části přiznání (strana 2). Na řádek 32 napíšeme "české pojistné" ve výši 30 600 Kč v souladu s ustanovením § 6 odst. 12 ZDP, které činí 34 % z příjmů na řádku 31. Dílčí základ daně na řádku 34 potom činí 120 600 Kč. Tutéž částku uvedeme i na následující řádek 35, neboť jde o příjmy ze závislé činnosti, u kterých plátce daně neměl povinnost srazit zálohy na daň dle ustanovení § 38h ZDP.

I když dle druhého odstavce článku 22 – Vyloučení dvojího zdanění smlouvy s Rakouskem č. 31/2007 Sb.m.s. (vč. Sdělení č. 39/2007 Sb.m.s. a Protokolu č. 100/2012 Sb.m.s) připadá v úvahu u tohoto příjmu ze zdrojů v Rakousku z hlediska daňových rezidentů ČR metoda prostého zápočtu, využijeme v tomto příkladě

Nahrávám...
Nahrávám...