dnes je 22.10.2019
Input:

Příplatky, odměňování práce přesčas a práce ve svátek, pracovní pohotovost

27.6.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

301
Příplatky, odměňování práce přesčas a práce ve svátek, pracovní pohotovost

Ing. Růžena Klímová

Příplatky, odměňování práce přesčas a práce ve svátek, pracovní pohotovost

Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 114 – mzda nebo náhradní volno za práci přesčas

  • § 115 – mzda, náhradní volno nebo náhrada mzdy za svátek

  • § 116 – mzda za noční práci

  • § 117 – mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

  • § 118 – mzda za práci v sobotu a v neděli

  • § 122 – určení platu

  • § 123 – platové tarify

  • § 124 – příplatek za vedení

  • § 125 – příplatek za noční práci

  • § 126 – příplatek za práci v sobotu a v neděli

  • § 127 – plat nebo náhradní volno za práci přesčas

  • § 128 – příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

  • § 129 – zvláštní příplatek

  • § 130 – příplatek za rozdělenou směnu

  • § 131 – osobní příplatek

  • § 132 – příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah

  • § 133 – specializační příplatek pro pedagogického pracovníka

  • § 135 – plat nebo náhradní volno za práci ve svátek

  • § 140 – odměna za pracovní pohotovost

Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, ve znění pozdějších předpisů


1. FOND PRACOVNÍ DOBY


Pro samotný výpočet mezd je nutné znát mzdovou formu a fond pracovní doby jednotlivých zaměstnanců, který je odvozen ze stanovené týdenní pracovní doby v závislosti na pracovním režimu. Fond pracovní doby je určen harmonogramem směn, kterým zaměstnavatel rozvrhuje stanovenou případně se zaměstnancem sjednanou týdenní pracovní dobu do směn. Zákoník práce stanoví, že délka směny může činit až 12 hodin. Jedná-li se o rovnoměrné rozvržení týdenní pracovní doby, pak stanovená týdenní pracovní doba, případně sjednaná kratší pracovní doba je rozvržena na jednotlivé týdny. Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby zaměstnavatel nerozvrhuje stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, rovnoměrně na jednotlivé týdny. Průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.

U nerovnoměrně rozvržené pracovní doby hovoříme o tzv. vyrovnávacím období, které je vázáno na násobky týdnů. Vzhledem k tomu, že zákonná úprava je závazná, znamená to, že v případě stanovené týdenní pracovní doby 37,5 hodiny a uplatnění nerovnoměrně rozvržené pracovní doby se směnami 12 hodin dlouhými, se musí na toto období rozvrhnout jen určitý počet směn na kalendářní dny a tak stanovit harmonogram směn.

Celkový počet pracovních hodin v rámci vyrovnávacího období: 37,5 x 26 = 975 hodin

Počet směn: 975 : 12 = 81,25 směn

Vzhledem k tomu, že poslední směna by byla jen v rozsahu 3 hodin, lze připustit, že poslední směna bude též v délce 12 hodin, avšak v rozsahu devíti hodin (12 – 3 = 9) bude kryta prací přesčas. Bylo by nerozumné, aby další vyrovnávací období začínalo v rámci jedné směny. Je však zcela vyloučeno, aby v rámci harmonogramu směn byly naplánovány směny, které jsou v plném rozsahu prací přesčas, například pokud by zaměstnavatel v rámci 26 týdnů naplánoval 85 směn po 12 hodinách.

U zaměstnanců, kteří pracují v rovnoměrně rozvržené pracovní době, se pracovní doba rozvrhuje zpravidla do 5 pracovních dnů v týdnu (pondělí až pátek). Za předpokladu, že jsou směny stejně dlouhé, pak fond pracovní doby takových zaměstnanců je shodný s tzv. nominálním fondem pracovní doby, který je uváděn v plánovacích kalendářních. Plánovaný fond pracovní doby (harmonogram směn) zahrnuje kromě pracovních dnů od pondělí do pátku také dny svátků připadající na tyto dny. Do těchto tzv. placených svátků patří dny, které jsou uvedeny v § 1 a 2 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, ve znění pozdějších předpisů. Tyto dny jsou posuzovány jako dny pracovního klidu kromě dnů nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu (sobota a neděle).

Například jsou-li směny stejně dlouhé, stanovená týdenní pracovní doba činí 37,5 hodiny a je rozvržena rovnoměrně, pak při 22 pracovních dnech v měsíci zahrnujících i dva dny svátků, činí fond pracovní doby 165 hodin (7,5 x 22). Pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin bude při jinak stejných podmínkách fond pracovní doby činit 176 hodin. Tento rozdíl ve fondech pracovní doby má své důsledky při stanovení poměrné části měsíční mzdy.


2. POMĚRNÁ ČÁST MĚSÍČNÍ MZDY


Mezi nejvíce frekventované mzdové formy patří časová mzda měsíční, na níž budeme také demonstrovat jednotlivé výpočty. Protože zaměstnanec zpravidla neodpracuje celý měsíc v důsledku dovolené, nemoci, ošetřování člena rodiny, případně v důsledku pracovního volna bez náhrady příjmu, je nutné, aby každý zaměstnavatel znal přesný postup, jak spočítat poměrnou část měsíční mzdy. Při výpočtu poměrné části mzdy vychází zaměstnavatel z příslušného fondu pracovní doby zaměstnance v daném měsíci stanoveného v hodinách, kterým se dělí stanovená nebo sjednaná měsíční mzda. Tento podíl se pak násobí počtem odpracovaných hodin v daném měsíci.

Příklad č. 1

Zaměstnanec byl v měsíci květnu nemocen od 2. 5. (pátek) do 9. 5. (pátek). Má měsíční mzdu ve výši 22.400 Kč a pracuje v rovnoměrně rozvržené pracovní době ve dvousměnném provozu s týdenním úvazkem 38,75 hodiny týdně. Délka směny činí 7,75 hod. Jak spočítáme poměrnou část jeho mzdy?

Poměrnou část mzdy vypočteme s využitím plánovaného harmonogramu směn (fondu pracovní doby v hodinách) v daném měsíci. Předpokládejme, že:

  • fond pracovní doby v hodinách (harmonogram směn) činí 22 x 7,75 = 170,5 hod.

  • státní svátek připadl na 8. 5., v našem případě na čtvrtek.

Z fondu pracovní doby je nutné odečíst dobu, kterou zaměstnanec neodpracoval a za kterou zaměstnanci náleží ”náhrada mzdy” z titulu nemoci (doba od 2. 5. do 9. 5.), tj. celkem 6 pracovních dnů včetně stávku, který připadl na 8. 5.

Výpočet poměrné části mzdy 22 400 : 170,5 x [170,5 – (6 x 7,75)] = 22 400 : 170,5 x 124 = 16 290,91 Kč, zaokrouhleno 16 291 Kč.

Upozornění

Častou chybou bývá, že zaměstnanec nedostane zaplacen svátek, který předchází dni počátku nemoci, nebo naopak neoprávněně dostane zaplacen i svátek, který spadne do dnů jeho pracovní neschopnosti. V uvedeném příkladu č. 1 má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti i za svátek dne 8. 5. (čtvrtek) a nevzniká mu nárok na náhradu mzdy za svátek. V rámci karenční doby, která činí nejvýše 24 neodpracované hodiny, které připadnou na první tři plánované směny, nebude náhrada mzdy poskytnuta.


3. PRÁCE PŘESČAS (§ 93 a § 114 ZP)


Práci přesčas je možné konat jen výjimečně. Práce přesčas je práce konaná nad rámec stanovené týdenní pracovní doby vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. Těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Prací přesčas tedy není, napracovává-li si zaměstnanec směnu, za kterou mu zaměstnavatel poskytne pracovní volno, ani doba, po kterou zaměstnanec sice vykonává práci pro zaměstnavatele, ale zaměstnavatel mu takovou práci nenařídil, nebo takovou práci ani neschválil.

Práci přesčas může zaměstnavatel nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě i na dny pracovního klidu. Bližší podmínky pro práci přesčas stanoví § 93 ZP. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Znamená to, že bez souhlasu zaměstnance lze nařídit práci přesčas do 150 hodin v kalendářním roce. Nad tuto hranici lze práci přesčas nařídit jen s písemným souhlasem zaměstnance. Zaměstnancům, kteří mají sjednanou kratší pracovní dobu, a mladistvým zaměstnancům, nemůže zaměstnavatel práci přesčas nařídit. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas teprve práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu.

Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Pokud zaměstnavatel nemá uzavřenou kolektivní smlouvu, může činit maximální rozsah práce přesčas za 26 týdnů 208 hodin. Pokud vyrovnávací období činí 52 týdnů, může činit maximální rozsah práce přesčas 416 hodin. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.

Práce přesčas při uplatnění pružného rozvržení pracovní doby se zjišťuje jako práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu a nad základní pracovní dobu.

Prací přesčas při uplatnění konta pracovní doby je práce konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu, která je násobkem stanovené týdenní pracovní doby a počtu týdnu vyrovnávacího období.

Zaměstnavatel nesmí nařídit práci přesčas těhotným ženám. Zaměstnankyním a zaměstnancům pečujícím o dítě do jednoho roku nelze práci přesčas nařídit, ale může se s nimi na této práci dohodnout.

Mzdu lze sjednat s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. U řadových zaměstnanců lze sjednat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu až 150 hodin ročně. U vedoucích zaměstnanců lze sjednat mzdu s přihlédnutím k práci přesčas v rozsahu až 8 hodin v průměru týdně v rámci až 26 týdnů nebo až 52 týdnů, je-li toto období uvedeno v kolektivní smlouvě a je-li se zaměstnancem dohodnut rozsah výkonu práce přesčas nad 150 hodin ročně. Vedoucími zaměstnanci se rozumějí podle § 11 ZP zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

Zaměstnavatel je povinen evidovat nařízenou práci přesčas a sledovat:

  1. dodržování limitů maximálního rozsahu práce přesčas,
  2. nařizování práce přesčas a proplácení, resp. poskytování náhradního volna za práci přesčas zaměstnancům,
  3. dohodnout práci přesčas nad zákonný limit 150 hodin ročně písemnou formou, je-li potřeba takové práce přesčas,
  4. dodržování limitů další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví.


4. MZDA ZA PRÁCI PŘESČAS (§ 114 ZP)


Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo, a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.

Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek ve výši alespoň 25 % průměrného výdělku. Znamená to, že zaměstnanec má v případě výkonu práce přesčas přednostně nárok na finanční plnění a pouze v případě, že souhlasí s poskytnutím náhradního volna za práci přesčas, nárok na náhradní volno.

Příklad č. 2

Zaměstnanec v daném kalendářním měsíci

  • má fond pracovní doby 160 hodin,

  • má základní mzdu 15 000 Kč a pracuje v rovnoměrně rozvržené pracovní době,

  • odpracoval 178 hodin, tedy 18 hodin práce přesčas a za práci přesčas nečerpal náhradní volno.

Jeho průměrný hodinový výdělek činí 88,32 Kč. V kolektivní smlouvě není ujednání o vyšším příplatku za práci přesčas, a proto zaměstnanci náleží dosažená mzda a příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku.

Výpočet základní mzdy: 15 000 : 160 x (160 + 18) = 16 687,50 Kč

Příplatek za práci přesčas: 88,32 x 25 % x 18 = 397,44 Kč

Celková mzda včetně práce přesčas: 16 687,50 + 397,44 = 17 084,94 Kč, zaokrouhleno 17.085 Kč.

Příklad č. 3

Zaměstnanec má dosud smluvní mzdu ve výši 20 000 Kč a pracuje v rozsahu 40 hodin týdně. Bylo dohodnuto, že od 1. 1. 2013 ve smluvní mzdě bude přihlédnuto k případné práci přesčas do 150 hodin ročně.

Kalkulace smluvní mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas do 150 hodin:

S použitím § 356 odst. 2 ZP činí průměrný počet hodin v měsíci: 40 × 4,348 = 173,92 hod.

Průměrná hodinová výše mzdy: 20 000 : 173,92 = 114,99 Kč, zaokr. 115 Kč

Příplatek za práci přesčas: 25 % × 115 = 28,75 Kč

Mzda za hodinu práce přesčas: 115 + 28,75 = 143,75 Kč

Počet hodin práce přesčas za rok: 150 hodin

Počet hodin za jeden měsíc: 150 : 12 = 12,5 hod.

Zvýšení mzdy o: 12,5 × 143,75 = 1 796,88 Kč, zaokr. 1 797 Kč

Celková smluvní mzda: 20 000 + 1 797 = 21 797 Kč


5. PRÁCE PŘESČAS VE SVÁTEK


Za práci přesčas ve svátek je možné poskytovat náhradní volno, pokud s tím zaměstnanec souhlasí. Může dojít k několika variantám, které níže uvádíme.

Příklad č. 4

Zaměstnanec pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby, která je rozvržena rovnoměrně, a směny jsou v délce 8 hodin. V kalendářním měsíci má zaměstnanec fond pracovní doby 176 hodin, z toho 8 hodin činí svátek ve všední den. Měsíční mzda činí 15.800 Kč, průměrný hodinový výdělek činí 92,50 Kč. Zaměstnavatel poskytuje příplatkové mzdy pouze ve výši stanovené zákonem.

VARIANTA I – zaměstnanec nečerpá náhradní volno za práci přesčas, ani za práci ve svátek

Zaměstnanec jde do práce ve svátek a v tento den odpracuje 16 hodin, z nichž 8 hodin je práce přesčas. Zaměstnanec nečerpá náhradní volno za svátek, ani za práci přesčas.

Výpočet mzdy:

Mzda za výkon práce: 15 800 : 176 x (176 + 8) = 16 518,18 Kč.

Příplatek za práci ve svátek: 16 x 92,50 x 100 % = 1 480 Kč.

Příplatek za práci přesčas: 8 x 92,50 x 25 % = 185 Kč.

Celková výše mzdy: 16 518,18 + 1 480 + 185 = 18 183,18 Kč, zaokr. 18 184 Kč.

VARIANTA II – zaměstnanec čerpá náhradní volno za práci přesčas i za práci ve svátek

Zaměstnanec jde do práce ve svátek a odpracuje 8 hodin. Protože má již fond týdenní pracovní doby naplněn, jedná se též o práci přesčas. Zaměstnanec čerpá náhradní volno za svátek i za práci přesčas v daném měsíci. Jedná se tedy o dva dny náhradního volna.

Výpočet mzdy:

Za práci přesčas v rozsahu 8 hodin bude čerpat náhradní volno v témž rozsahu (dojde ke kompenzaci).

Za práci ve svátek bude čerpat náhradní volno v rozsahu 8 hodin a obdrží náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku: 15 800 : 176 x 168 = 15 081,82 Kč, zaokr. 15 082 Kč.

Náhrada mzda v době čerpání náhradního volna za svátek 8 x 92,50 x 100 % = 740 Kč.

Celková výše mzdy: 15 082 + 740 = 15 822 Kč.

VARIANTA III – zaměstnanec čerpá pouze náhradní volno za práci přesčas

Zaměstnanec jde do práce ve svátek a odpracuje 8 hodin. Protože má již fond týdenní pracovní doby naplněn, jedná se též o práci přesčas. Zaměstnanec čerpá náhradní volno za práci přesčas, za svátek bude náležet příplatek.

Výpočet mzdy:

Za práci přesčas v rozsahu 8 hodin bude čerpat náhradní volno v témž rozsahu (dojde ke kompenzaci).

Za práci ve svátek bude poskytnut příplatek ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku. Výpočet mzdy: 15 800 : 176 x 176 = 15 800 Kč.

Příplatek za práci ve svátek: 8 x 92,50 x 100 % = 740 Kč.

Celková výše mzdy: 15 800 + 740 = 16 540 Kč.

VARIANTA IV – zaměstnanec čerpá pouze náhradní volno za svátek

Zaměstnanec jde do práce ve svátek a odpracuje 8 hodin. Protože má již fond týdenní pracovní doby naplněn, jedná se též o práci přesčas. Zaměstnanec čerpá náhradní volno za práci ve svátek.

Výpočet mzdy:

Za práci přesčas v rozsahu 8 hodin obdrží mzdu s příplatkem ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, za práci ve svátek bude čerpat náhradní volno a bude mu poskytnuta náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku.

Výpočet mzdy bez práce přesčas (čerpá náhradní volno za svátek) 15 800 : 176 x 168 = 15 081,82 Kč, zaokr. 15 082 Kč.

Náhrada mzdy v době náhradního volna za svátek: 8 x 92,50 x 100 % = 740 Kč.

Mzda za práci přesčas: 15 800 : 176 x 8 = 718,18 Kč, zaokr. 718 Kč.

Příplatek za práci přesčas: 8 x 92,50 x 25 % = 185 Kč.

Celková výše mzdy: 15 082 + 740 + 718 + 185 = 16 725 Kč.


6. MZDA ZA PRÁCI VE SVÁTEK (§ 114, 115 ZP)


Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.

Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku. Zaměstnavatelé podnikatelské sféry si mohou zvolit ze dvou způsobů postupu v případě svátku připadajícího na obvyklý pracovní den zaměstnance. Za svátek tak lze poskytovat náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku nebo lze poskytovat nekrácenou měsíční mzdu tak, jako je tomu v rozpočtové sféře, kde zákoník práce přímo stanoví, že se plat v takovém případě nekrátí. Chce-li takto postupovat i zaměstnavatel podnikatelské sféry, musí ve vnitřním předpisu definovat pojem „měsíční mzda”. Pokud stanoví, že měsíční mzda se poskytuje vždy ve stejné výši bez ohledu na počet pracovních dnů včetně svátků připadajících na tyto dny, pak zaměstnanci v důsledku svátku nic neuchází a za svátek dostane poměrnou část měsíční mzdy. U zaměstnavatelů podnikatelské sféry, kteří takto měsíční mzdu nestanoví, se za svátek poskytuje náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. U zaměstnanců, kteří jsou odměňování hodinovou mzdou, mzda v důsledku svátku ušla, a proto musí obdržet náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

Při výpočtu mzdy za práci ve svátek musí proto zaměstnavatel odlišovat, zda se jedná o přesčasovou práci ve svátek či o práci ve svátek, na který zaměstnanci připadla směna v rámci stanoveného harmonogramu směn.

Upozornění

Velmi důležité je upozornit na to, že při výkonu práce ve svátek má zaměstnanec přednostně nárok na poskytnutí náhradního volna a pouze v případě, že se dohodne se zaměstnavatelem na finančním plnění, náleží mu mzda včetně příplatku ve výši alespoň 100 % průměrného hodinového výdělku.

Při odměňování výkonu práce ve svátek je proto nutné rozlišovat:

  • zda zaměstnanec pracoval, nebo nepracoval,

  • jakou mzdovou formou je odměňován,

  • bude-li za práci ve svátek čerpat náhradní volno či nikoliv.


6.1 Výkon práce ve svátek a čerpání náhradního volna

Příklad č. 5

Zaměstnanec je odměňován podle § 113 ZP, tzn. má stanovenou měsíční mzdu. V případě čerpání náhradního volna za práci ve svátek obdrží náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

Zadání:

  • v kalendářním měsíci má zaměstnanec fond pracovní doby 176 hodin,

  • svátek ve výši 8 hodin připadl na všední den,

  • zaměstnanec má základní měsíční mzdu 15 800 Kč,

  • jeho průměrný hodinový výdělek činí 85,78 Kč,

  • zaměstnanec v daném měsíci odpracoval stanovenou pracovní dobu (176 hodin celkem, z toho ve svátek činil 8 hodin),

  • zaměstnanec za práci ve svátek čerpal náhradní volno.

Výpočet:

Výpočet základní mzdy: 15 800 : 176 x 168 = 15 081,82 Kč

Výpočet náhrady mzdy při čerpání náhradního volna: 85,78 x 100 % x 8 = 686,24 Kč

Celková mzda: 15 081,82 + 686,24 = 15 768,06 Kč, po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 15 769 Kč.

Příklad č. 6

Příklad výpočtu při čerpání náhradního volna, je-li zaměstnanec odměňován podle § 122 ZP, tzn. zaměstnavatel nepodnikatelské sféry mu stanovil měsíční plat. V případě čerpání náhradního volna za práci ve svátek se plat nekrátí.

Zadání:

  • v kalendářním měsíci má zaměstnanec fond pracovní doby 176 hodin,

  • svátek ve výši 8 hodin připadl na všední den,

  • zaměstnanec má měsíční plat 15 800 Kč,

  • jeho průměrný hodinový výdělek činí 85,78 Kč,

  • zaměstnanec v daném měsíci odpracoval stanovenou pracovní dobu (odpracoval 176 hodin včetně svátku v rozsahu 8 hodin),

  • zaměstnanec za práci ve svátek čerpal náhradní volno.

Výpočet:

Při čerpání náhradního volna za práci ve svátek se plat nekrátí, a proto měsíční plat činí: (15 800 : 176) x (168 + 8) = 15 800 Kč.

Příklad č. 7

Zaměstnanec je odměňován hodinovou mzdou a za práci ve svátek čerpá náhradní volno. V době čerpání náhradního volna obdrží náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

Zadání:

  • v kalendářním měsíci má zaměstnanec fond pracovní doby 176 hodin

  • svátek ve výši 8 hodin připadl na všední den,

  • zaměstnanec má hodinovou mzdu 85 Kč,

  • jeho průměrný hodinový výdělek činí 85,78 Kč,

  • zaměstnanec v daném měsíci odpracoval stanovenou pracovní dobu (176 hodin, z toho ve svátek 8 hodin),

  • zaměstnanec za práci ve svátek čerpal náhradní volno.

Výpočet:

Mzda za výkon práce: 168 x 85 = 14 280 Kč

Náhrada mzdy v době čerpání náhradního volna za svátek: 8 x 85,78 =