dnes je 29.3.2024

Input:

Sazby DPH ve stavebnictví

8.9.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 35 minut

Sazby DPH ve stavebnictví

Ing. Jana Kolářová

Úvod

Uplatňování daně z přidané hodnoty ve stavebnictví vychází z požadavků evropských předpisů. Sníženou sazbu při výstavbě nebo dodání staveb lze uplatnit jenom u sociální výstavby, u technického zhodnocení a oprav ji lze aplikovat rovněž u dokončených staveb pro bydlení, jež nejsou ve smyslu zákona o DPH stavbami sociálními.

Právní úprava

  • Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění ("ZDPH"): § 4, § 36, § 47, § 48, § 49,

  • Směrnice Rady č. 2006/112/ES ("Směrnice"),

  • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ("občanský zákoník"),

  • zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ("stavební zákon"), nahrazen s účinností od 1. 7. 2023 zákonem č. 283/2021 Sb., stavební zákon,

  • zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí ("katastrální zákon"),

  • vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí ("katastrální vyhláška"),

  • vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, nahrazena s účinností od 1. 7. 2023 zákonem č. 283/2021 Sb., stavební zákon,

  • zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů,

  • zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů,

  • zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování,

  • zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí,

  • zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech,

  • zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,

  • vyhláška č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních,

  • vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, nahrazena s účinností od 1. 7. 2023 zákonem č. 283/2021 Sb., stavební zákon

  • nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím ("nařízení vlády č. 366/2013 Sb."),

  • zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

  • Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016 č. j. 6717/15/7000-20116-101206 ve znění dodatku č. j.162134/15/7100-050485 ("informace GFŘ").

Sazby daně u dodání stavby a stavebních prací

Sazby daně stavebních prací jsou v zákoně o DPH upraveny v obecné rovině v § 47 odst. 4 ZDPH:

"U služeb se uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. U služeb uvedených v příloze č. 2 se uplatňuje první snížená sazba daně."

Z textu ustanovení je zřejmé, že obecným pravidlem při dodání staveb a stavebních prací je uplatnění základní sazby daně. Zákon však zároveň stanoví výjimky z tohoto obecného pravidla, které jsou uvedeny v § 48 (týká se poskytnutí stavebních a montážních prací na dokončené stavbě pro bydlení vč. dokončené stavby pro sociální bydlení) a v § 49 ZDPH (stanoví sazby u výstavby nebo dodání stavby pro sociální bydlení). Předmětem následujícího textu je právě uplatňování těchto výjimek.

Právní rámec pro výjimky daný Evropským společenstvím

Směrnice Rady č. 2006/112/ES umožňuje v článku 98 všem členským státům uplatňovat sníženou sazbu daně mimo jiné i u dodávek zboží či poskytnutí služeb uvedených v příloze III. Mezi tyto dodávky patří i dodání, výstavba, renovace a přestavba bytů v rámci sociální politiky. Předmětné ustanovení Směrnice je do ZDPH implementováno § 48 a § 49.

Je potřeba poznamenat, že Směrnice nevymezuje přímo ani nepřímo bytovou sociální politiku pro účely DPH. Definice sociálních staveb, jak ji stanoví ZDPH, tedy pro absenci komunitárních mantinelů není s největší pravděpodobností v rozporu s komunitárním právem (pokud SDEU nerozhodne jinak). To nicméně neznamená, že obecná výkladová pravidla platná pro interpretaci ZDPH přestávají v ustanovení § 48 a § 49 ZDPH platit. Jestliže Česká republika vymezuje pro účely uplatňování DPH rámec sociální politiky v oblasti bydlení, je povinna tak činit pomocí jasně a jednoznačně definovaných pojmů, nemá-li dojít k situaci, kdy použitý pojem má všeobecně platný, avšak pro daný konkrétní účel "nežádoucí" komunitární obsah, jenž je z tohoto důvodu potlačován či měněn. Situaci lze přirovnat k případu Rudolf Maierhofer (C-315/00), ve kterém se německá vláda snažila obhájit výjimku z osvobození, kterou však nestanovila výslovně v textu zákona, ale pouhým výkladem komunitárního pojmu, odlišným od jeho běžně užívaného komunitárního významu. Takový postup není dle generálního advokáta Jacobse možný, neboť obsah komunitárních pojmů není možno výkladem měnit. Výjimka musí být v textu zákona výslovně uvedena. Toto je, podle mého názoru, nutno mít na paměti i při výkladu některých pojmů § 48 a § 49 ZDPH, i když se předmětná výjimka týká sazby, a nikoli osvobození.

Možnost uplatnit sníženou sazbu daně u služeb s vysokým podílem lidské práce (renovace a opravy soukromých bytů a obytných domů – jiných než sociálních – s výjimkou materiálů, které tvoří podstatnou část hodnoty poskytnuté služby) je zakotvena v příloze Směrnice č. III, a to bez časového omezení. Možnost uplatnit sníženou sazbu daně je pro uvedené případy implementována do ustanovení § 48 ZDPH. Jakou část hodnoty služby tvoří materiály u jiných než sociálních staveb pro bydlení, český ZDPH neřeší. Nemusí se tím tedy zabývat ani plátci.

Článek 123 Směrnice, který umožňoval České republice mimo jiné i uplatnění snížené sazby daně při poskytování stavebních prací týkajících se staveb pro bydlení mimo rámec sociální výstavby (s výjimkou stavebních materiálů), platil pouze do konce roku 2007.

Právní rámec pro výjimky daný zákonem o DPH

ZDPH upravuje poskytování služeb ve stavebnictví a při dodání nemovitých věcí v první snížené sazbě ve dvou základních ustanoveních, a to v:

  • § 48 poskytnutí stavebních a montážních prací na dokončené stavbě pro bydlení vč. dokončené stavby pro sociální bydlení a

  • § 49 výstavba nebo dodání stavby pro sociální bydlení.

Koncepce těchto ustanovení je trochu jiná než v minulosti, kdy obsahovala duplicity.

Je však potřeba upozornit v této souvislosti i na § 36 odst. 3 písm. d) ZDPH, jenž stanoví základ daně u dodání stavebních prací. V následujícím textu jsou uvedená ustanovení vyložena, případně jsou definovány nejasnosti, z nichž některé mohou být částečně překlenuty výkladem, jiné však jedině novelou zákona.

Práce na dokončené stavbě pro bydlení

V ustanovení § 48 ZDPH jsou obsažena pravidla pro uplatnění snížené sazby daně u stavebních a montážních prací na stavbách pro bydlení, pokud jsou tyto stavby dokončené. Zároveň uvádí toto ustanovení definice pojmů, zejména staveb pro bydlení a staveb pro sociální bydlení. Podstatné je na uskutečněných činnostech zkoumat dva základní aspekty:

  1. Jde o stavební a montážní práce.
  2. Práce byly provedeny na dokončených stavbách pro bydlení.

Stavební a montážní práce nejsou pro účely tohoto ustanovení definovány. Lze tedy mezi ně zahrnout jakékoliv činnosti, u nichž lze smysluplně obhajovat, že jde o stavební a montážní práce. Spory by neměly vznikat u činností, které jsou stavebními a montážními pracemi pro účely § 92e ZDPH, který řeší přenesení povinnosti přiznat daň na příjemce u stavebních a montážních prací. Klíčové je zde použití klasifikace CZ-CPA. Charakter činnosti se podle platného znění ustanovení neposuzuje, tj. je irelevantní, zda by podle jiných předpisů byla práce považována za údržbu, opravu, technické zhodnocení či změnu stavby.

Dokončenost stavby je další podmínka, kterou zákon pro použití snížené sazby daně klade. ZDPH parametry dokončenosti nijak nepopisuje, nemusí jít tedy pouze o stavby po kolaudaci. Lze nicméně předpokládat, že stavba by měla být dokončená ve smyslu stavebních předpisů, aby se plátce nedostal do důkazní nouze.

Uplatnění snížené sazby nebrání, pokud jsou stavební a montážní práce provedeny v nebytových prostorách staveb pro bydlení.

Příklad 1.

Stavební firma – plátce DPH provádí opravy nebytového prostoru, který je v bytovém domě nerozděleném na jednotky. Uplatní se první snížená sazba daně. Jedná se o opravu bytového domu.

Pokud však důsledkem takovýchto prací bylo mj. dodání nové jednotky (v rodinném či bytovém domě), pak podle názoru finanční správy vyplývajícího z koordinačního výboru 230/12.03.08 Sazba daně při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou staveb ve smyslu § 48 odst. 1 a § 48a odst. 1 zákona o DPH sazbu ovlivňují dvě okolnosti:

(I) status stavby pro bydlení, kde byly práce provedeny,

(II) velikost nově vzniklé jednotky.

Pokud stavebními pracemi v rodinném nebo bytovém domě rozděleném na jednotky vznikne nová jednotka, jde o vznik samostatné věci v právním smyslu. Nejedná se o změnu dokončené stavby, ale o výstavbu a postupuje se podle § 49 ZDPH. Je-li výsledkem stavebních prací v rodinném či bytovém domě vznik nového bytu / obytného prostoru s metráží nad 120 m2, pak se uplatní základní sazba daně při dodání, při podlahové ploše do 120 m2 pak snížená sazba daně.

U stavebních a montážních prací provedených na dokončené stavbě rodinného nebo bytového domu nerozděleného na jednotky se uplatní snížená sazba daně za podmínky, že těmito pracemi nevznikne jednotka a charakter domu se nezmění.

Příklad 2.

Stavební firma – plátce DPH provádí půdní vestavbu v bytovém domě nerozděleném na jednotky. V důsledku této vestavby vznikne nový nebytový prostor (např. ateliér). Nástavbou se nezmění povaha domu. Touto změnou stavby došlo ke změně bytového domu, a nikoli k dodání ateliéru, stavební firma proto uplatní první sníženou sazbu daně.

Příklad 3.

Stavební firma – plátce DPH provádí půdní vestavbu v bytovém domě nerozděleném na jednotky. V důsledku této vestavby vznikne nový byt s výměrou 150 m2. Touto změnou stavby došlo ke změně bytového domu, a nikoli k dodání bytu. Stavební firma uplatní sníženou sazbu daně.

Příklad 4.

Stavební firma – plátce DPH provádí půdní vestavbu v bytovém domě rozděleném na jednotky. V důsledku této vestavby vznikne nová jednotka – nebytový prostor (např. ateliér). Nástavbou se nezmění povaha domu. Změnou stavby došlo k dodání (výstavbě) jednotky – nebytového prostoru. Uplatní se základní sazba daně. Stejně by se postupovalo i v případě, kdy bude dodávaná jednotka bytem, který není bytem pro sociální bydlení (s výměrou nad 120 m2).

Příklad 5.

Stavební firma – plátce DPH provádí půdní vestavbu v bytovém domě rozděleném na jednotky. V důsledku této vestavby vznikne nová jednotka – byt pro sociální bydlení. Změnou stavby došlo k dodání (výstavbě) jednotky – bytu pro sociální bydlení. Uplatní se první snížená sazba daně.

Stavby pro bydlení

Ustanovení § 48 odst. 2 ZDPH definuje stavby pro bydlení pro účely sazeb daně.

Stavba bytového a rodinného domu

U těchto staveb neuvádí ZDPH jejich definici, ale vymezuje je odkazem na katastrální předpisy. Těmi je zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, a vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

Stavbou bytového domu je stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena [§ 2 písm. a) bod 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb.].

Stavbou rodinného domu je stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [§ 2 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb.].

Pro posouzení způsobu využití má klíčový význam zápis v katastru nemovitostí. U staveb doposud nezapsaných lze vyjít z projektové dokumentace, stavebního povolení, situačních výkresů atp., tedy stavební dokumentace obsahující charakteristiku stavby.

Při rozdílu mezi zapsaným a skutečným způsobem využití je rozhodný údaj v katastru nemovitostí. Pro účely DPH je stavba se zapsaným způsobem využití jako rodinný dům takto posuzována, i když ve skutečnosti není užívána k bydlení a je podnikatelským prostorem nebo slouží k rekreaci. To platí i naopak, pokud je stavba zapsaná v katastru nemovitostí jako rekreační objekt používaná pro trvalé bydlení, pak nemůže bez změny zápisu v katastru být považována za rodinný dům pro účely ZDPH.

V této souvislosti upozorňujeme na předpokládanou změnu stavebních předpisů s účinností od 1. 7. 2023 (zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon).

Příklad 6.

Stavební firma – plátce DPH opravuje podlahy v rodinném domě postaveném v roce 2000. Vlastník domu má k dispozici kolaudační rozhodnutí, ze kterého vyplývá, že stavba je rodinným domem ve smyslu vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu (od roku 2006 je definice pojmu ve vyhlášce č. 501/2006 Sb.). Na domě nebyly od okamžiku první kolaudace prováděny žádné stavební změny. V katastru nemovitostí je zapsán způsob využití stavby rodinný dům.

Lze s jistotou soudit, že jde i o rodinný dům ve smyslu ZDPH a stavební firma může uplatnit sníženou sazbu daně.

Příklad 7.

Stavební firma – plátce DPH opravuje podlahy v rodinném domě postaveném v roce 2000. Vlastník domu má k dispozici kolaudační rozhodnutí, ze kterého vyplývá, že stavba je rodinným domem ve smyslu vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. V roce 2003 však vlastník domu svépomocí a načerno přistavil k domu přístavbu, která mu od té doby slouží jako autodílna k podnikatelským účelům. V tomto případě už není možné se na "pravdivost" kolaudačního rozhodnutí spoléhat, neboť skutečný stav je v současné době jiný, než byl stav v okamžiku vydání rozhodnutí. Důkazní prostředky budou jiné (například výměra bytů a místností sloužících potřebám trvalého bydlení a její porovnání s výměrou autodílny). Při shromažďování těchto důkazů lze samozřejmě dojít i k závěru, že dům v důsledku přístavby pozbyl parametrů rodinného domu.

Příklad 8.

Stavební firma – plátce DPH opravuje podlahy v rodinném domě postaveném ve druhé polovině 20. století. Dům nemá stavebnětechnické parametry dané vyhláškou o obecných technických požadavcích na využívání území, avšak je podle tehdejších stavebních předpisů k trvalému bydlení určen. Definici rodinného domu ve smyslu zákona o DPH odpovídá i z pohledu počtu bytů a podlaží. Domnívám se, že i v tomto případě lze uplatnit sníženou sazbu daně, neboť obecné požadavky na rodinné bydlení vzhledem k velikosti podlahové plochy jsou splněny, jakož i určení k trvalému bydlení. Splnění stavebnětechnických požadavků na trvalé bydlení zákon výslovně nepožaduje.

Stavby k využití staveb pro bydlení

Stavbami pro bydlení jsou i stavby, které:

  • slouží k využití stavby rodinného nebo bytového domu a

  • jsou zřízeny na pozemku tvořícím funkční celek se stavbou tohoto rodinného nebo bytového domu.

Pozemek tvořící funkční celek se stavbou je definován v § 48 odst. 3 ZDPH a je komentován dále v textu.

Jde o stavby využívané spolu se stavbou hlavní, kterou je bytový nebo rodinný dům. Může jít o oplocení, garáž, kůlnu, zahradní domek, altánek, venkovní bazén či tenisový kurt, chodníky a zpevněné plochy k parkování.

Definice neřeší, zda jsou tyto stavby součástí pozemku (soukromoprávní pohled) a zda mají shodného nebo odlišného vlastníka než stavba rodinného nebo bytového domu.

Obytný prostor, byt

Používaný pojem "byt" je od roku 2015 nahrazen pojmem "obytný prostor", definice byla doplněna následně o určení pro účely trvalého bydlení. Stavbou pro bydlení je podle § 48 odst. 2 písm. d) a § 48 odst. 4 ZDPH "... soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebnětechnickým uspořádáním a vybavením odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu určeny."

V této definici je vedle podmínky splnění požadavků na trvalé bydlení rovněž uvedena podmínka "a je k tomu účelu určen", jak je tomu v občanském zákoníku nebo ve stavebnětechnických předpisech. Pochybnosti nevznikají u zkolaudovaného bytu, neboť jednak splňuje požadavky na trvalé bydlení, zároveň je kolaudačním rozhodnutím k bydlení i určen. Obytným prostorem totiž může být i prostor v jiných stavbách, které nejsou k bydlení určeny, ale prostory fakticky splňují požadavky na trvalé bydlení. Definice tak neumožnuje uplatnění první snížené sazby daně u stavebních nebo montážních prací prováděných v obytném prostoru, který je v jiné stavbě než určené pro bydlení.

I když má uvedená definice téměř shodný text s definicí stavebních předpisů, nedal zákonodárce ani v nejmenším najevo, že ji ze stavebních předpisů chtěl převzít. Není tedy zcela zřejmé, jaké vybavení a jaké stavebnětechnické uspořádání by měl obytný prostor mít, aby byly splněny požadavky na trvalé bydlení, a aby tak mohl být obytným prostorem ve smyslu zákona o DPH. Připustíme-li, že jde o požadavky stavebně-právních předpisů, tj. požadavky vyhlášky č. 268/2009 Sb., mezi něž patří např. požadavky na požární bezpečnost (chráněné únikové cesty, snížená hořlavost materiálů atd.), na ochranu zdraví a zachování zdravých životních podmínek (větrání, osvětlení, proslunění), ochranu proti hluku, vlhkosti, požadavky na existenci výtahu ve vyjmenovaných případech atd., pak bude jenom malá část z množiny existujících bytů bytovým prostorem ve smyslu ZDPH. Byty postavené za platnosti předchozích předpisů totiž velmi pravděpodobně současné náročné požadavky splňovat nebudou. I z tohoto důvodu lze soudit, že definice pojmu v zákoně o DPH není převzata ze stavebních předpisů. Navíc, jak již bylo uvedeno, ani žádné jiné skutečnosti tomu nenasvědčují, spíše naopak. Kdyby chtěl zákonodárce definici z vyhlášky č. 268/2009 Sb. převzít, převzal by ji přinejmenším v úplném znění a na příslušný předpis by se pravděpodobně i odvolal. Na druhou stranu však definice mluví o požadavcích na stavebnětechnické uspořádání, jež jsou kladeny právě stavebními předpisy. Proto zůstává splnění požadavků na vybavení a stavebnětechnické uspořádání otázkou, na kterou budeme jen těžko hledat odpověď.

Nenacházíme-li odpověď v ZDPH, může nám pomoci evropské právo? Může pomoci například zjištění účelu předmětných ustanovení, tedy účelu výjimek (tj. možností uplatnit sníženou sazbu), které Směrnice členským státům uděluje? Pokud jde o cíl těchto ustanovení, je jím jednak posílení zaměstnanosti, neboť jsou zvýhodněny služby s vysokým podílem lidské práce, a ve druhém případě lze soudit, že účelem snížené sazby u sociální výstavby je zpřístupnění bydlení pro nižší příjmové kategorie osob. Přinejmenším v případě zvýhodnění sociální výstavby se tedy můžeme spolehnout, že zvýhodněny mají být prostory určené výhradně pro bydlení, avšak jakákoli jejich bližší konkretizace i ve Směrnici chybí.

Otázkou je, jak se plátce zachová v praxi, jinými slovy jak doloží, že konkrétní prostory, při jejichž opravách či technickém zhodnocení se bude rozhodovat o sazbě daně, jsou obytným prostorem ve smyslu definice ZDPH. Zkusme si vyřešit několik praktických příkladů.

Příklad 9.

Stavební firma – plátce DPH opravuje podlahy v bytě zkolaudovaném v roce 2000. Zákazník může doložit kolaudačním rozhodnutím nebo jiným dokladem, že byt odpovídá požadavkům vyhlášky č. 268/2009 Sb. V tomto jednoduchém případě nelze pravděpodobně mít více důkazů o splnění požadavků na stavebnětechnické uspořádání a vybavení bytu, neboť tyto požadavky jsou splněny nejen z pohledu uživatele bytu, ale i z pohledu účinného stavebního práva. Žádná jiná osoba či právní norma požadavky na stavebnětechnické uspořádání bytu, pokud je nám známo, nemá a požadavky na vybavení bytu rovněž ne. Druhým, neméně závažným argumentem je dikce Směrnice (v angl. private dwelling – soukromé obydlí, byt, což odpovídá české verzi).

Příklad 10.

Stavební firma – plátce DPH opravuje podlahy v bytě ve starém domě z počátku 20. století. Byt nesplňuje požadavky na stavebnětechnické uspořádání a vybavení, jaké klade vyhláška č. 268/2009 Sb., je totiž obrácen na sever a záchod je na pavlači. Lze však předpokládat, že při výstavbě a prvním obydlení byly podmínky stavebních předpisů splněny. ("Každé dva byty mějtež dohromady vždy alespoň jeden záchod." § 108 zák. č. 40/1886 čes. z. z., jímžto se vydává stavební řád pro královské hlavní město Prahu). ZDPH nedává v daném případě uspokojivou odpověď na otázku, zda jde o obytný prostor ve smyslu § 48 odst. 4 ZDPH, a zda jsou proto jeho stavební opravy ve snížené sazbě daně. Lze předpokládat, že zákonodárce neměl v úmyslu odejmout uživatelům starších bytů výhodu snížené sazby daně při jejich opravách, a vzhledem k dikci Směrnice (v angl. private dwelling – soukromé obydlí, byt, což odpovídá české verzi) je možné se domnívat, že by bylo možno nárok na sníženou sazbu daně obhájit.

Příklad 11.

Stavební firma – plátce DPH opravuje podlahy v nebytových prostorách, které jsou používány k bydlení, aniž byly jako byt rekolaudovány podle stavebních předpisů. Pokud jde o požadavky na stavebnětechnické uspořádání a vybavení, prostory splňují požadavky na trvalé bydlení současných stavebních předpisů (vyhl. č. 268/2009 Sb.). Pokud plátce bude schopen tuto skutečnost doložit, měla by být oprava podlah zatížena sníženou sazbou daně. Zákon totiž jiné požadavky (např. kolaudaci) neklade. Druhým argumentem je dikce Směrnice, jak je uvedeno v příkladech předchozích.

Příklad 12.

Stavební firma – plátce DPH opravuje podlahy v nebytových prostorách, které jsou používány k bydlení, aniž byly jako byt rekolaudovány. Prostory nesplňují ani požadavky stavebních předpisů na stavebnětechnické uspořádání či vybavení k trvalému bydlení. Požadavky uživatele bytu na stavebnětechnické uspořádání a vybavení k jeho trvalému bydlení však jsou splněny. Obáváme se, že snížená sazba daně u oprav bude u této varianty obhajitelná nejhůře. Na druhé straně však nevylučuji, že se soud v případě pochybností přikloní na stranu plátce (pro něhož hovoří i znění Směrnice). A pochybnosti, které v případě definice bytu panují, jsou více než opodstatněné.

Místnost užívaná s obytným prostorem

Stavbou pro bydlení se rozumí podle § 48 odst. 2 písm. e) ZDPH též místnost, která je spolu s tímto obytným prostorem užívána za podmínky, že se nachází ve stejné stavbě pevně spojené se zemí, jako je obytný prostor (dříve příslušenství bytu). Touto místností může být například komora, sklep, garáž, pokud se nachází v bytovém domě, ve kterém je obytný prostor.

Místnost

Zákon již neobsahuje definici místnosti. Podle výkladu obsaženého v informaci GFŘ se místností rozumí prostorově uzavřená část stavby, vymezená podlahou, stropem a pevnými stěnami.

Pozemek tvořící funkční celek se stavbou

Pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí podle § 48 odst. 3 ZDPH, je definován jako pozemek, který slouží k provozu stavby pevně spojené se zemí nebo plní její funkce nebo který je využíván spolu s takovou stavbou. Jde o pozemky užívané pro účely stavby zejména proto, že jsou na nich stavby užívané společně se stavbou, např. garáž nebo komunikace vedoucí ke stavbě. Může jít o jeden pozemek nebo více pozemků zastavěných hlavní stavbou a další jeden nebo více pozemků, které mohou být zastavěné i nezastavěné dalšími stavbami. Pozemky tvořící funkční celek se stavbou nemusí bezprostředně navazovat na pozemky zastavěné hlavní stavbou. Mohou být odděleny silnicí či jinak. Vlastníci pozemků tvořících funkční celek s hlavní stavbou mohou být odlišní od vlastníků pozemku zastavěného hlavní stavbou, na posouzení to nemá vliv.

Pro prokazování pozemků tvořících funkční celek je potřeba věcných argumentů o jejich použití nebo souvislosti s provozem stavby rodinného nebo bytového domu. Údaje z katastru nemovitostí tedy nemusí být dostatečné.

Pozemek nevytváří funkční celek se stavbou inženýrské sítě, kterou vlastní jiná osoba než pozemek. Ustanovení má návaznost na osvobození pozemků s inženýrskými sítěmi od DPH podle § 56 ZDPH.

Stavby pro sociální bydlení

Ustanovení § 48 odst. 5 ZDPH definuje stavby pro

Nahrávám...
Nahrávám...