dnes je 19.3.2024

Input:

Slevy na dani z příjmů zaměstnavatele z titulu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

10.9.2019, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 5 minut

9.12 Slevy na dani z příjmů zaměstnavatele z titulu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Jaroslava Pfeilerová

Podle § 35 odst. 1 ZDP se poplatníkům uvedeným v § 2 (tj. fyzickým osobám) a § 17 (tj. právnickým osobám) daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o

  1. částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením, a o poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo,
  2. částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a o poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo.

Veřejná obchodní společnost a komanditní společnost

Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.

Osoby se zdravotním postižením

Kdo je osobou se zdravotním postižením, případně s těžším zdravotním postižením, stanoví § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších přepisů (viz kap. 3.2).

Postup při výpočtu slevy

Pro výpočet slev podle § 35 odst. 1 písm. a) a b) ZDP je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením. Ten se vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců se zdravotním postižením jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu (délce) trvání pracovního poměru v období, za které se podává daňové přiznání, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy.

Nezapočítává se

Do celkového počtu hodin se nezapočítávají:

  • neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci,

  • neodpracované hodiny v důsledku nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, a

  • neodpracované hodiny v důsledku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštního právního předpisu či nemocenské z nemocenského pojištění.

Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce.

Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

První tři dny pracovní neschopnosti, za které nepříslušela do 30. 6. 2019 zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu, se zahrnují do pracovní doby při výpočtu slevy na dani z titulu zaměstnávání postižených zaměstnanců.

Příklad

Příklad

Zaměstnanec, který měl invalidní důchod, přešel do starobního důchodu, protože ten byl pro něj výhodnější. Nadále však zůstává osobou se zdravotním postižením. Může zaměstnavatel uplatnit na tohoto zaměstnance slevu podle § 35 ZDP?

ZDP nestanoví, že slevu podle § 35 odst. 1 nemůže uplatnit zaměstnavatel v případě, že jeho zaměstnanec, osoba se zdravotním pojištěním, případně s těžším zdravotním postižením, pobírá starobní důchod. Pokud zaměstnavatel doloží (potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, případně rozhodnutím krajské pobočky Úřadu práce), že

Nahrávám...
Nahrávám...