Ing. Jiří Strouhal, Ph.D.
V tomto hesle navazujeme viz Cenné papíry a doplňujeme výklad o
specifika týkající se směnek.
Směnka je jedním z nejstarších druhů cenných papírů, který byl znám
již v 11. století jakožto prostředek placení do vzdálených míst. Původní funkcí
směnky bylo umožňovat směnu peněz složených v jedné bance za jiné (cizí) peníze
v druhé bance.
Dnes je to jeden z nejmodernějších způsobů získávání krátkodobého
cizího kapitálu, neboť umožňuje získat finanční prostředky. Proto své využití
najde nejen v obchodních (dodavatelsko-odběratelských) vztazích, ale rovněž
jako krátkodobý finanční majetek (koupě směnky za účelem jejího "výhodnějšího“
prodeje).
Směnečně se může zavazovat každý, kdo je způsobilý vlastními úkony
se zavazovat.
NahoruDefinice
Směnka je cenný papír na řad, který je určen svými podstatnými
náležitostmi. Směnka je převoditelná rubopisem (tzv. indosamentem) a existuje
obvykle v listinné formě.
NahoruNáležitosti směnky
Uvádíme přehled podstatných náležitostí směnky:
-
označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a
vyjádřené v jazyku, v kterém je tato listina sepsána,
-
bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu,
-
jméno toho, kdo má platit (směnečníka),
-
údaj o splatnosti,
-
údaj o místě, kde má být placeno,
-
jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno,
-
datum a místo vystavení směnky,
-
podpis výstavce.
Listina, ve které chybí některá z uvedených náležitostí, není
platná jako směnka. Existují však tři výjimky:
-
o směnce, v níž není uveden údaj splatnosti, platí, že je
splatná na viděnou,
-
není-li uvedeno jinak, platí, že místo uvedené u směnečníkova
jména je místem platebním a zároveň místem směnečníkova bydliště,
-
není-li ve směnce udáno místo vystavení, v tu chvíli platí, že
byla vystavena v místě uvedeném u jména výstavce.
NahoruPřevoditelnost směnky
Směnka (i když nebyla vystavena na řad) je převoditelná indosamentem
(rubopisem). Směnku lze převést rubopisem (indosovat) i na směnečníka, ať
přijal směnku či nikoli, na výstavce nebo na každou jinou osobu směnečně
závaznou. Tyto osoby navíc mohou směnku dále indosovat.
Indosament je nutno napsat buď na směnku, nebo na list s ní spojený
(tzv. přívěsek). Ten, kdo směnku rubopisem převádí, musí přívěsek podepsat. V
indosamentu nemusí být uveden indosatář (osoba, na kterou se směnka
rubopisem převádí); indosament může záležet i v pouhém podpisu indosantově (osoby, jež směnku převádí). V posledním případě však musí
být indosament, aby byl platný, napsán na rub směnky nebo na přívěsek.
NahoruPřijetí směnky
Přijetí se píše na směnku a vyjadřuje se slovem "přijato“, popřípadě jiným slovem stejného významu. Přijetí musí
podepsat směnečník - jeho podpis na líci směnky platí za přijetí. Přijetí
směnky musí být bezpodmínečné, avšak směnečník je může omezit pouze na část
směnečné sumy. Přijetím se směnečník zavazuje zaplatit směnku při
splatnosti.
Směnku lze vystavit ve dvou či více stejnopisech, stejnopisy musí
být v textu listiny číslovány, jinak totiž platí každý ze stejnopisů za
zvláštní směnku. Každý z majitelů směnky je oprávněn si pořizovat její
opisy.
NahoruPromlčení směnečných nároků
Směnečné nároky se promlčují ve třech letech ode dne splatnosti
směnky, zvláštní termíny platí pro nároky majitele proti indosantům a proti
výstavci, nároky indosantů proti jiným indosantům a proti výstavci.
NahoruFunkce směnky
Směnky plní zejména funkce:
-
platební, slouží jakožto platební prostředek k úhradě nějakého
existujícího závazku,
-
úvěrové, slouží jako nástroj k získání hotovosti tím, že ji
věřitel prodá bance k eskontu,
-
jistící, věřitel má směnku jako záruku při případném
neproplacení faktury ze strany odběratele.
NahoruZákladní druhy
Směnky členíme podle výstavce: vlastní směnka (rimesa), cizí směnka
(trata), cizí směnka na vlastní řad, zastřená vlastní směnka. Dále podle lhůty
splatnosti: vistasměnka, časová vistasměnka, fixní směnka, datosměnka.
NahoruOperace se směnkami
Na schématu uvádíme příklad placení pomocí vlastní směnky:
