dnes je 19.3.2024

Input:

Účetní závěrka

14.1.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 8 minut

Účetní závěrka

Ing. Zdenka Cardová, Ing. Jindřich Carda

Struktura účetní závěrky souvisí se zařazením účetní jednotky do příslušné kategorie (mikro, malá, střední nebo velká).

Mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:

Aktiva celkem Kč Roční úhrn čistého obratu Kč Průměrný počet zaměstnanců 
9 000 000  18 000 000  10  

Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:

Aktiva celkem Kč Roční úhrn čistého obratu Kč Průměrný počet zaměstnanců 
100 000 000  200 000 000  50  

Střední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:

Aktiva celkem Kč Roční úhrn čistého obratu Kč Průměrný počet zaměstnanců 
500 000 000  1 000 000 000  250  

Velkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené u střední účetní jednotky.

Aktiva celkem Kč Roční úhrn čistého obratu Kč Průměrný počet zaměstnanců 
500 000 000  1 000 000 000  250  

A dále za velkou účetní jednotku se vždy považuje

  • subjekt veřejného zájmu,

  • vybraná účetní jednotka.

Aktivy celkem se rozumí úhrn aktiv zjištěný z rozvahy (netto aktiva).

Ročním úhrnem čistého obratu se rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená 12.

Průměrným počtem zaměstnanců se rozumí průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.

A nyní již k pravidlům sestavení účetní závěrky.

Základní vymezení účetní závěrky je zakotveno v zákoně o účetnictví v části třetí.

Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji:

  1. rozvaha (bilance),
  2. výkaz zisku a ztráty,
  3. příloha.

Účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i

  • přehled o peněžních tocích a

  • přehled o změnách vlastního kapitálu.

Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Každá z položek

  • rozvahy,

  • výkazu zisku a ztráty,

  • přehledu o změnách vlastního kapitálu a

  • přehledu o peněžních tocích

obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období („minulé účetní období”).

Srovnatelnost jednotlivých položek mezi dvěma účetními obdobími byla v účetních závěrkách za období 2016 a 2017 stanovena pro rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přehled o změnách vlastního kapitálu. Od účetní závěrky za období 2018 byla rozšířena tato povinnost i na přehled o peněžních tocích.

Náležitosti účetní závěrky

Povinné náležitosti účetní závěrky jsou stanoveny v § 18 ZoÚ:

Účetní závěrka musí obsahovat:

  1. obchodní firmu nebo název a sídlo (právnické osoby); obchodní firmu nebo jméno, bydliště a sídlo, liší-li se od bydliště (fyzické osoby),
  2. identifikační číslo osoby, pokud je má účetní jednotka přiděleno, informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách,
  3. právní formu účetní jednotky, případně informaci o tom, že účetní jednotka je v likvidaci,
  4. předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,
  5. rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje,
  6. okamžik sestavení účetní závěrky,
  7. podpisový záznam oprávněné osoby (statutární orgán).

Účetní jednotky sestavují:

  • účetní závěrku v plném rozsahu nebo

  • účetní závěrku ve zkráceném rozsahu.

Ve zkráceném rozsahu (nestanoví-li ZoÚ jinak) mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky, které nemají povinnost mít ověřenu účetní závěrku auditorem (pokud se dobrovolně nerozhodnou sestavovat a předkládat účetní závěrku v plném rozsahu).

Povinnost mít ověřenu účetní závěrku auditorem (za dále vymezených podmínek) mají účetní jednotky:

  • kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis;

  • velké účetní jednotky (s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu);

  • střední účetní jednotky;

  • malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího (tj. za dvě období), překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot

    1. aktiva celkem (netto) 40 000 000 Kč,
    2. roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,
    3. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50;
  • ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího (tj. za dvě období), překročily nebo již dosáhly alespoň dvě hodnoty ze tří uvedených.

Velké účetní jednotky (s uvedenou výjimkou) a střední účetní jednotky mají tedy vždy povinnost auditu, to znamená, že netestují dvě období po sobě jdoucí. Pokud by například vznikla firma v běžném roce a splnila již v tomto roce parametry po její zařazení do kategorie střední nebo velká, potom již tento běžný rok má povinnost auditu.

Malé účetní jednotky testují dvě období a tři parametry; přičemž buď stačí překročení či dosažení jednoho parametru (akciová společnost, svěřenský fond) nebo dvou parametrů (ostatní).

Účetní jednotky výše uvedené nejsou povinny mít auditorem ověřenou účetní závěrku

  • sestavenou v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců (pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor);

  • sestavenou ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu (pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor);

  • pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující.

Zákon o

Nahrávám...
Nahrávám...