dnes je 2.7.2022

Input:

Veřejná obchodní společnost

5.12.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.3.312 Veřejná obchodní společnost

Ing. Martin Špád

Úvod

Specifické postavení má v dani z příjmů veřejná obchodní společnost, neboť je odrazem právního postavení v.o.s., a tak ani není její povinností podávat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob.

Právní úprava

Právní úprava

V ZDP se setkáme s různými ustanoveními, která podtrhují specifika v.o.s. Například je nalezneme i v části věnované fyzickým osobám, § 7, § 10 odst. 1, § 15 odst. 2, Dále jsou základní pravidla uvedena v ustanoveních § 18b, § 22 odst. 3, § 24 odst. 2 písm. k), u), § 25 odst. 1 písm. g), § 38mb písm. c). Navazující informace pro cestovní náhrady je v § 176 ZP. Účetní metodiku pro v.o.s. obsahuje mimo jiné Český účetní standard č. 019.

Jak vyplývá z postavení v.o.s. v daních, klíčové jsou právní předpisy. Zejména jde o ZOK – zejm. §§ 31 až 43, 95 až 117 ZOK, §§ 42 až 48 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, §§ 6 až 8 ŽZ a § 441 NOZ, zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále "ZoPSD") – §§ 76 až 80a, 86 až 87a, 267 až 271a, 360 až 379a.

Obchodněprávní rámec

Veřejná obchodní společnost je právnickou osobou, která patří mezi tzv. osobní společnosti.

Rada
Je pro ni charakteristické, že společníci v.o.s. ručí za závazky společnosti solidárně (společně a nerozdílně) a neomezeně (celým svým majetkem).

Veřejná obchodní společnost musí vždy mít alespoň dva společníky; těmi mohou být fyzické či právnické osoby. Za jménem používá zkratku v.o.s.; je-li v názvu obsaženo jméno některého společníka, lze použít zkratku "a spol.". Společnost se zapisuje do obchodního rejstříku, přičemž návrh na zápis podávají všichni společníci.

ZOK

Právní rámec veřejné obchodní společnosti poskytuje zákon o obchodních korporacích. Pro pochopení terminologie dodejme, že osobní společnosti (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost) představují jednu podskupinu obchodních společností, přičemž druhou podskupinou jsou společnosti kapitálové (společnost s ručením omezeným, akciová společnost). Spolu s družstvy pak všechny spadají mezi obchodní korporace.

Příklad
Je-li společníkem fyzická osoba, musí splňovat tzv. všeobecné podmínky provozování živnosti, nesmí se u ní vyskytovat překážka provozování živnosti a v uplynulých 3 letech nesměl být na její majetek prohlášen konkurs.

U právnické osoby vykonává práva a povinnosti pověřený zmocněnec, jímž může být pouze fyzická osoba. Z obecné úpravy smluvního zastoupení lze dovodit, že zmocněnec musí být vybaven písemnou plnou mocí.

Pozor!
Za splnění svých závazků odpovídá v první řadě společnost, a to celým svým majetkem. Dále ovšem za závazky společnosti ručí neomezeně každý ze společníků, tedy i svým osobním majetkem. Věřitelé společnosti jsou tak oprávněni požadovat na každém ze společníků úhradu své pohledávky.

Rada
Vynaloží-li společník při zařizování záležitostí společnosti své vlastní prostředky, má právo na jejich náhradu, ev. včetně obvyklého úroku.

Společenská smlouva

Základním právním dokumentem, který upravuje většinu pravidel týkajících se vnitřního fungování společnosti, je společenská smlouva; je tedy zapotřebí jí věnovat velkou pozornost. Může být měněna pouze dohodou všech společníků.

Rada
U veřejné obchodní společnosti nemusí mít smlouva podobu notářského zápisu (není veřejnou listinou). Otázky, které jsou společníci oprávněni upravit společenskou smlouvou, jsou např. tyto:

  • Obchodní vedení

Veřejná obchodní společnost nemá zvláštní statutární orgán. Funkci statutárního orgánu plní všichni společníci, přičemž každý ze společníků je oprávněn jednat za společnost samostatně. Společenská smlouva však může toto oprávnění modifikovat zúžením na několik nebo i jednoho konkrétního společníka, určité úkony (prodej majetku, schválení účetní závěrky) může naopak podmínit souhlasem více společníků apod.

  • Vklad do společnosti

V.o.s. nevytváří povinně základní kapitál. Společenská smlouva však může nastolit vkladovou povinnost, stejně jako úroky z prodlení při nesplacení vkladu v termínu. Vklad může být jak peněžitý, tak nepeněžitý, a může dokonce spočívat i v provedení určité práce nebo poskytnutí služby, přičemž smlouva obsahuje její ocenění nebo způsob jejího ocenění. Vklady se stávají majetkem společnosti a na rozdíl od kapitálových společností se nesplácejí na zvláštní účet zřízený správcem vkladu a výše vkladů a rozsah splacení se nezapisují do obchodního rejstříku.

  • Podíl na společnosti

Podíl obecně představuje účast společníka na společnosti včetně práv a povinností plynoucích z této účasti. Podíly na veřejné obchodní společnosti jsou ze zákona stejné, společenská smlouva však je může upravit odlišně s ohledem na faktické uspořádání poměrů ve společnosti. S tím souvisí i rozsah dalších oprávnění, např. podílu na zisku (ev. na ztrátě). Podíl na v.o.s. je nedělitelný, nepřevoditelný a společník nemá nárok na jeho vyplacení (tím ovšem není dotčeno právo na vypořádací podíl v případě vystoupení ze společnosti, viz dále).

Pozor!
Nemožnost převodu podílu platila bez výjimky do konce roku 2020. Od 1. 1. 2021 je možné podíl ve veřejné obchodní společnosti převést na jiného, souhlasí-li s tím všichni společníci.

  • Zákaz konkurence

Zákon uvádí, že bez svolení všech ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nesmí být ani členem statutárního orgánu jiné obchodní společnosti s obdobným předmětem podnikání. Společenská smlouva však může zákaz konkurence upravit odlišně.

Přistoupení a vystoupení společníka

Do veřejné obchodní společnosti může v průběhu její existence přistoupit nový společník; přitom nutně dojde ke změně společenské smlouvy.

Pozor!
Z hlediska ručení za závazky společnosti je významné, že přistupující společník ručí i za závazky, které vznikly před jeho přistoupením. Na ostatních společnících však může společník požadovat plnou náhradu nákladů, které mu z titulu ručení vznikly.

Ke změně společenské smlouvy nutně dojde i v situaci, pokud některý ze společníků ze společnosti vystoupí. Jestliže dojde k dohodě, že společnost bude i nadále fungovat, a ve společnosti zůstanou alespoň dva společníci, pak je vystoupení proveditelné změnou společenské smlouvy. V opačném případě (výpověď společníka, přičemž k dohodě o pokračování nedojde nebo zůstane jediný společník) dochází ke zrušení společnosti (viz dále).

Vypořádací podíl

Vystupující společník má nárok na tzv. vypořádací podíl. Výše vypořádacího podílu se obecně vypočte z vlastního kapitálu společnosti zjištěného z účetní závěrky sestavené k datu zániku účasti ve společnosti. Osobní společnost však vlastní kapitál mít nemusí a v takovém případě je hodnota vypořádacího podílu nulová.

Rada
Dodejme, že vystupující společník ručí výhradně za závazky vzniklé před zánikem jeho účasti ve společnosti.

Zrušení společnosti

Veřejná obchodní společnost může být zrušena z důvodů uvedených v § 113 ZOK. V praxi je nejčastějším důvodem výpověď společníka, která je důsledkem změny osobního postavení tohoto společníka s následnou omezenou možností účastnit se fungování společnosti. Je-li výpověď podána nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období, ke zrušení společnosti dojde jeho skončením. I tato doba však může být modifikována společenskou smlouvou.

Pozor!
Zrušením společnost vstoupí do standardní likvidace. Zbylí společníci přesto mají možnost, jak zachovat funkční společnost, a to dohodou učiněnou dříve, než likvidátor předloží konečnou zprávu o průběhu likvidace. Také tento postup může být specifikován ve společenské smlouvě. Při zrušení společnosti s likvidací vzniká společníkovi nebo jeho právnímu nástupci právo na podíl na likvidačním zůstatku.

Specifickým způsobem zrušení v.o.s. je zrušení s převodem na společníka, které je upraveno v zákoně o přeměnách v §§ 345 – 346 ZoPSD.

Přeměna společnosti

Další alternativou je přeměna společnosti na jinou osobní či kapitálovou společnost. Ta musí být schválena všemi společníky s ověřenými podpisy. V případě přeměny mají dosavadní společníci právo na výměnu podílů.

Příklad
Typickou situací proto bude ustanovení nového podílu dosavadních společníků v nástupnické společnosti, přičemž projekt přeměny musí obsahovat určení výměnného poměru, a v opačném případě pak důvod, proč k výměně podílu nedochází. Samozřejmě může dojít i ke změně právní formy,

Nahrávám...
Nahrávám...