dnes je 28.3.2024

Input:

Vnitropodnikové účetnictví

6.8.2013, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 11 minut

Vnitropodnikové účetnictví

Ing. Jaroslav Trávníček

Účetní standardy popisují konkrétní postupy týkající se vedení účetnictví a jejich nedílnou součástí je též oblast vnitropodnikového účetnictví. Většina účetních jednotek si neuvědomuje, že účetnictví má dva podsystémy, které jsou si rovnocenné, a to:

  • finanční účetnictví,

  • vnitropodnikové účetnictví ("VPÚ“).

Cíle

Úkolem finančního účetnictví je zachytit vztahy účetní jednotky k ekonomickému okolí, zatímco základním úkolem vnitropodnikového účetnictví je podchytit vztahy uvnitř účetní jednotky. Tyto dva podsystémy jsou vzájemně propojeny a jeden bez druhého nemůže prakticky fungovat (s výjimkou těch účetních jednotek, které nemají žádné výkony vlastních činností - např. prodej zboží).

Tato vzájemná propojenost adresně vyplývá ze základního úkolu vnitropodnikového účetnictví, kterým je zabezpečení průkazných podkladů pro finanční účetnictví o následujících skutečnostech:

  • o stavu a změně stavu zásob vytvořených vlastní činností,

  • pro vyjádření aktivace vlastních výkonů,

  • pro ocenění zásob a ostatních výkonů vytvořených vlastní činností.

Jestliže je někdy úloha účetnictví degradována jen na podklad pro stanovení základu daně z příjmů PO, tak i z výše uvedeného výčtu vyplývá, že jakékoliv pochybení v oceňování v účetnictví, zejména ve výrobním procesu, může negativně ovlivnit daňový základ.

Metodika finančního účetnictví

Když celou problematiku zjednodušíme, pak jednoznačně z cílů VPÚ vyplývá, že pokud účetní jednotka využívá účtové skupiny:

  • 12 - Zásoby vlastní výroby,

  • 61 - Změna stavu zásob vlastní činnost,

  • 62 - Aktivace,

že má povinnost prokazovat hodnoty zachycené prostřednictvím uvedených účtových skupin prostřednictvím údajů vnitropodnikového účetnictví.

Vzhledem k vymezení pojmu nedokončená výroba v českých účetních standardech se do povinnosti vést vnitropodnikové účetnictví dostávají i účetní jednotky realizující stavební činnost, zakázkovou činnost, montážní činnosti, projektovou činnost a jiné činnosti výkonového charakteru (a to i nehmotného), kdy dochází k časovému odstupu mezi plněním dodávky a realizací.

Metodika VPÚ

Volbu formy vedení vnitropodnikového účetnictví ponechává Český účetní standard č. 001 na rozhodnutí účetní jednotky a nabízí tři možné přístupy, jimiž jsou:

  • jednookruhové vnitropodnikové účetnictví, kdy se externí náklady sledují na oddělených analytických účtech k účtům finančního účetnictví a vnitropodnikové náklady a výnosy se zachycují na účtových skupinách 59 a 69,

  • dvouokruhové vnitropodnikové účetnictví, kdy se využívají samostatné účtové třídy 8 a 9,

  • kombinace obou výše uvedených metod.

Vzhledem k tomu, že dvouokruhové vnitropodnikové účetnictví využívají především výrobní jednotky, u nichž je vnitropodnikové účetnictví nedílnou a nezbytnou součástí účetního systému, budeme věnovat pozornost jednookruhovému vnitropodnikovému účetnictví, jež bude aplikováno převážnou většinou menších účetních jednotek, které nevyužívají střediskového členění činností ani u nich nedochází k vnitropodnikovým kooperacím či nevznikají polotovary vytvořené vlastní činností a pro něž by používání samostatných účtových tříd bylo relativně nadbytečné a pracné s ohledem na organizaci této formy vnitropodnikového účetnictví.

V praxi se setkáváme s velkým zjednodušením a místo uvedené metodiky VPÚ se "vnitropodnikové účetnictví“ objevuje ve finančním účetnictví.

Poměrně významná výrobní společnost rozúčtovává náklady a výnosy střediska "centrála“ prostřednictvím účtových skupin 54 a 64 (pohledávky a závazky pak ve skupině 37). Dochází tak k nárůstu hodnot vykazovaných ve finančním účetnictví.

Jednookruhové VPÚ

Organizace jednookruhového účetnictví již byla naznačena a dodržení těchto požadavků by samo o sobě nemělo pro účetní jednotky znamenat žádný větší problém (alespoň z pohledu systémového).

Účetní jednotka využije následující účty:

  • vnitropodnikové náklady,

  • vnitropodnikové výnosy,

které zařadí do účtových skupin 59 a 69 v rámci analytických účtů k finančnímu účetnictví.

Veškeré prvotní náklady, zachycované prostřednictvím účtů účtové třídy 5 ve finančním účetnictví, se sledují v jednookruhovém vnitropodnikovém účetnictví v oddělené analytické evidenci k těmto účtům. Jako příklad lze uvést analytické členění podle čísla zakázky nebo jiného vhodného kritéria.

"Ocenění“

Výsledky vnitropodnikového účetnictví často slouží jako podklad pro hodnocení středisek, závodů atd. Proto je velmi důležité správné a objektivní ocenění, které musí být zpracováno ve vnitropodnikové směrnici.

Součástí "kalkulačního“ vzorce jsou též tzv. druhotné náklady vztahující se k dané zakázce - nevstupují přímo jako prvotní náklady do hodnoty nedokončené výroby, ale zprostředkovaně se do hodnoty dostávají - tedy druhotný vstup.

Hodnota nedokončené výroby je tak tvořena součtem prvotních nákladů vedených v oddělené analytické evidenci k nákladovým účtům a druhotných nákladů sledovaných v rámci účtové skupiny 59.

Metodika účtování

Z pohledu účetního zachycení, pokud budeme vycházet ze základního zúčtovacího schématu, se nejedná o složitou problematiku.

Na konkrétních údajích si můžeme uvést způsob účtování:

Položka Částka MD D
1. Prvotní náklady 30 000 5xx 3xx
2. Druhotné náklady 4 000 599 699
3. Nedokončená výroba 34 000 121 611

Kdyby šlo například o aktivaci vlastních nákladů, např. do hodnoty majetku, pak by účetní zápis pod bodem 3 vypadal následně: MD 042/D 62x.

Upozorňujeme na několik úskalí organizace jednookruhového vnitropodnikového účetnictví:

  • sledujeme náklady nabíhající na příslušnou zakázku; v případě výrobní režie se již jedná o podstatný problém, zejména v případě oceňování v úrovni skutečných vlastních nákladů (např. energie a již zmíněný problém dohadných účtů),

  • u většiny účetních jednotek není oddělitelná výrobní režie, odbytová režie, zásobovací režie a správní režie, tudíž i oddělení výrobní režie z celkových režií je z těchto důvodů více než problematické,

  • v praxi "neexistují“ skutečná střediska, nejsou zjistitelné a kvantifikovatelné druhotné náklady, a tak tento problém silně ovlivňuje vypovídací schopnost výkonů vlastní činnosti.

Výrobní režie

V okamžiku, kdy musejí účetní jednotky respektovat ocenění v úrovni včetně výrobní režie, nastává problém. Je nutné si uvědomit, že v praxi existují fakticky dva druhy výrobní režie, a to:

  • výrobní režie I a II.

Výrobní režie I je reprezentována těmi prvotními náklady, které jsou jednoznačně vynakládány na produktivní činnost, pouze je nelze adresně přiřadit na jednici výkonu. Tento typ výrobní režie lze rozvrhnout na základě jednicových mezd na jednici výkonu bez větších problémů.

Výrobní režie II je složitější v tom, že část nákladu slouží pro produktivní činnost a část má charakter nákladu nevstupujícího do hodnoty vlastních nákladů, přičemž neexistuje objektivní kritérium pro rozdělení na výrobní režii a ostatní režie (např. odpisy).

V případě tohoto typu režie musí účetní jednotka nejprve rozdělit vzniklý náklad na část vztahující se k výrobní režii a pak teprve tuto výrobní režii rozvrhnout na příslušnou zakázku.

Druhotné náklady

Dalším kritickým momentem v režimu jednookruhového vnitropodnikového účetnictví je nepochybně oblast druhotných nákladů. Jde o náklady, které jako prvotní neslouží k produktivní činnosti, ale zprostředkovaně následně vstupují do hodnoty ocenění zásob vlastní výroby či výkonů vytvořených vlastní činností.

Konkrétně se může jednat o činnost "režijního“ pracovníka, který provede úkon pro produktivní činnost apod. Proto musí být vytvořena střediska a vedeno střediskové účetnictví.

A právě ty převody mezi středisky, kdy se převádí náklady z neproduktivního střediska do výrobního střediska, mají charakter druhotných nákladů, které následně vstupují do ocenění ve výrobním středisku.

Zejména u menších účetních jednotek, kde jeden pracovník vykonává řadu různých funkcí, je situace v této oblasti nesmírně komplikovaná, a pokud bude vyvíjen tlak na průkaznost této oblasti, mohou se dostávat do problémů. Druhotné náklady představují faktický problém a většina účetních jednotek zejména v jednookruhovém vnitropodnikovém účetnictví absentuje od zjišťování a zachycování většiny druhotných nákladů a omezuje se pouze na oblast prvotních nákladů, kde je zjišťování jejich výše přece jen jednodušší, než je tomu u valné většiny druhotných nákladů.

"Střediska“

Ty účetní jednotky, které spadají pod režim vnitropodnikového účetnictví, by si měly alespoň účetně (nikoliv fyzicky) zřídit konkrétní nákladová střediska (pokud pochopitelně mají pro tato střediska obsahovou náplň).

Výrobní společnost si pro zajištění správné alokace nákladů zřídila následující střediska:

  • výrobní,

  • zásobovací a odbytové,

  • neutrální,

  • správní.

A veškeré náklady důsledně včetně případného rozvrhování

Nahrávám...
Nahrávám...