Vracení DPH plátcům v jiných členských státech a vracení daně v tuzemsku osobám povinným k dani registrovaným v jiném členském státě
Mgr. Radmila Kulková
Tento text z hlediska systematiky zákona o DPH souvisí s článkem Vracení DPH a prodej zboží za ceny bez daně, které přibližuje ostatní případy vrácení DPH a prodej zboží za ceny bez daně, obsažené v díle 11 ZDPH.
Vrácení daně českým plátcům v jiných členských státech, resp. i naopak vrácení v ČR plátcům registrovaným v jiných členských zemích, je v rámci tématu vracení daně relativně samostatnou kategorií. Jde totiž o případy vrácení, které v podstatě suplují nárok na odpočet daně na vstupu, jehož uplatňování v jiném členském státě (kde byla daň odvedena) by bylo v dotčených případech nepoměrně složitější.
NahoruPrávní úprava
Proto je plátcům umožněno žádat o vrácení daně zaplacené v jiném členském státě. Český zákon o DPH obsahuje úpravu v ustanoveních § 82 až 82b ZDPH, kterou byla do ZDPH implementována směrnice č. 2008/9/ES, která určuje v rámci EU jednotné podmínky pro vrácení daně v dotčených případech.
Jak již bylo naznačeno, tímto článkem popisovaný případ vrácení DPH registrovaným plátcům této daně se týká případů:
Daň vybraná v ceně za takto nakoupené plnění je odvedena ve státě, kde došlo k nákupu; kupující není v tomto státě registrován k DPH a nemůže tam uplatnit nárok na odpočet daně zaplacené v ceně zboží (služby). Pokud tento plátce splňuje další stanovené podmínky (viz dále), může nicméně požádat o vrácení této DPH. Nárok na vrácení daně může být uplatněn za obdobných podmínek, za nichž má plátce nárok na odpočet daně ve státě svého usazení.
Podmínkou pro vznik nároku na vrácení daně je podání elektronické žádosti. Žádost se takto podává vždy v zemi usazení žádajícího plátce prostřednictvím k tomu určeného elektronického portálu finanční správy.
U českých plátců registrovaných v ČR jde o portál spravovaný Generálním finančním ředitelstvím.
NahoruNovely zákona
Ve výkladu jsou zapracovány novely zákona o dani z přidané hodnoty týkající se našeho tématu.
NahoruBrexit
Při realizaci v článku rozebíraného vracení daně z přidané hodnoty je nutné vzít v úvahu "nové" skutečnosti vyplývající z Brexitu, viz též článek Brexit a DPH.
Nahoru1. VRACENÍ DANĚ PLÁTCŮM V JINÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH
NahoruKdo může žádat
Žádat o vrácení DPH zaplacené v ceně za zboží nebo službu v jiném členském státu může:
-
v tuzemsku registrovaný plátce, který má v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu (stát usazení),
-
rozhodná je registrace v období, za které se vrací daň,
-
tento plátce nemá, resp. neměl v období, za které se vrací daň, sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v členském státě, ve kterém, resp. vůči kterému uplatňuje nárok na vrácení daně tam zaplacené (stát vrácení),
-
neuskutečňuje, resp. v období pro vrácení neuskutečňoval pouze plnění osvobozená bez nároku na odpočet.
NahoruO co může žádat
Plátce může žádat o vrácení daně zaplacené v ceně zboží nebo služeb s místem plnění v jiném členském státě.
Pokud plátce použil přijaté zdanitelné plnění nakoupené v jiném členském státě pro uskutečnění plnění, kde by v ČR neměl plný nárok na odpočet daně, ale měl by nárok částečný, vznikne mu i nárok na vrácení daně jen v odpovídající částečné výši.
Jednatel společnosti s r.o., která je českým plátcem DPH, nakoupil v SRN filtry pro potřeby výroby. Pokud by nákup uskutečnil v ČR, vznikl by mu nárok na odpočet v plné výši. Nákup se uskutečnil za cenu včetně daně, přičemž daň činila 400 EUR.
O vrácení celé této daně může požádat. Podá-li žádost včas a předepsaným způsobem (viz dále), předá finanční správa ČR žádost finanční správě SRN, která o žádosti rozhodne v určené lhůtě a daň žadateli vrátí na účet uvedený v žádosti.
NahoruPostup při podání žádosti
Žádost o vrácení DPH z jiného členského státu podává český plátce výhradně elektronicky ve státě svého usazení (tj. v ČR), a to prostřednictvím elektronického portálu (viz Daňový portál - aplikace pro vracení daně v rámci EU). Žádost prostřednictvím portálu může podat pouze osoba, které byl přidělen přístup.
O přístup na elektronický portál je třeba požádat místně příslušného správce daně žadatele, který mu přístup přidělí do 15 dnů ode dne obdržení žádosti o přístup.
Přístup do elektronické aplikace pro vrácení daně z EU je z: http://www.financnisprava.cz/ => Daně elektronicky => Daňový portál.
Žádost o přístup do elektronického portálu se podává elektronicky a musí být opatřena uznávaným elektronickým podpisem - certifikátem s identifikátorem MPSV a nebo ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.
Vstupní stránku aplikace pro vrácení vč. E-formuláře žádosti lze najít na: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-elektronicky/danovy-portal/vraceni-dph-v-ramci-eu .
Aplikace pro vrácení daně je součástí portálu Moje daně.
Pro přístup do aplikace nebude správcem daně přidělováno uživatelské jméno ani heslo. K přihlášení do aplikace "Vracení DPH v rámci EU" je nutné – po té, co vám správce daně přístup udělí – použít stejný kvalifikovaný certifikát, resp. stejnou "ověřenou identitu podatele", který byl použit pro podepsání formuláře: "Žádost o přidělení přístupu do Aplikace pro vracení daně z přidané hodnoty plátcům v jiných členských státech".
Žadatel o vrácení daně může být při podání žádosti zastoupen – zastupování se řídí daňovým řádem. Zástupce musí být evidován u místně příslušného správce daně žadatele na základě neomezené plné moci nebo speciální plné moci pro účely vracení DPH.
NahoruLhůta pro podání žádosti
Žádost o vrácení daně se podává nejpozději do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně, jinak nárok zaniká.
NahoruDaňová správa
Finanční správa ČR předá takto podanou žádost jinému členskému státu, kde došlo k pořízení zboží či služeb, z nichž má být daň vrácena. Tento členský stát o žádosti rozhoduje plně ve své kompetenci, a to podle procesních pravidel platných v tomto členském státě.
Žádost o vrácení podaná českým žadatelem podle § 82 ZDPH nebude členskému státu vrácení vůbec předána (v souladu s pravidly EU), pokud dotčený plátce v období pro vrácení uskutečňoval pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet nebo nebyl plátcem nebo byl osobou nepovinnou k dani. Žadatel bude o takovém nepředání žádosti o vrácení daně vyrozuměn oznámením zaslaným prostřednictvím elektronického portálu.
NahoruRozsah nároku na vrácení daně
Nárok na vrácení daně se posuzuje obdobně jako nárok na odpočet daně.
Pokud žádající plátce provádí pouze plnění uvedená v § 72 odst. 1 ZDPH, má právo uplatnit plný nárok na vrácení daně.
Jestliže uplatňuje nárok na odpočet podle § 72 odst. 6 ZDPH, je povinen i uplatňovaný nárok na vrácení daně z jiného členského státu krátit pomocí koeficientu, který využívá pro krácení nároku na odpočet v tuzemsku.
Společnost s r.o. provádí správu nemovitosti, ve které jsou bytové a nebytové prostory. Uskutečňuje jak zdanitelná plnění, tak plnění osvobozená od daně. Pro úklid společných prostor zakoupila v Rakousku stroj na úklid, který také v Rakousku převzala. Pořizovací cena obsahovala rakouskou daň, a proto se společnost rozhodla požádat o její vrácení.
Protože stroj bude využíván jak pro:
může společnost požádat o vrácení daně pouze ve výši vypočtené pomocí koeficientu, kterým krátí ostatní plnění přijatá pro společné využití.
NahoruOprava nároku na vrácení daně
Dojde-li po podání žádosti ke změně koeficientu podle § 72 odst. 6 ZDPH, je plátce povinen provést opravu částky daně, o kterou již požádal nebo která mu již byla vrácena.
Opravu provede v žádosti o vrácení daně předložené v následujícím kalendářním roce. Pokud v tomto roce nebude žádost podávat, předloží opravu v samostatném prohlášení prostřednictvím elektronického portálu.
Společnost uvedená v předchozím příkladu při ročním vypořádání zjistila, že se jí uplatněný koeficient zvýšil, takže i částka vrácené daně mohla být nepoměrně vyšší. Protože však jiné nákupy pro svoji ekonomickou činnost v Rakousku neplánovala, požádala o vyrovnání částky vrácené daně v samostatném prohlášení.
Nahoru2. VRACENÍ DANĚ V TUZEMSKU OSOBÁM REGISTROVANÝM K DANI V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
NahoruNárok osoby z JČS
Pro vrácení daně v tuzemsku osobám registrovaným v jiných členských státech ("JČS") platí obdobná pravidla jako výše uvedená pro tuzemské plátce daně, to znamená, že osoba registrovaná k dani v jiném členském státě může požádat o vrácení daně zaplacené za zboží či služby pořízené v tuzemsku.
Uvedené platí, tj. nárok na vrácení daně z plnění přijatého v tuzemsku má osoba registrovaná v jiném členském státě, pokud tato osoba v období pro vrácení daně:
-
neměla sídlo nebo provozovnu v tuzemsku,
-
nebyla v tuzemsku plátcem,
-
neuskutečnila v tuzemsku dodání zboží ani poskytnutí služby s výjimkou plnění osvobozeného od daně podle §§ 51, 66, 68 a 69 ZDPH, dodání zboží nebo poskytnutí služby, u kterých by byla povinna přiznat a zaplatit daň osoba, jíž byla tato plnění poskytnuta, nebo plnění podle § 17 ZDPH, které uskutečnila jako prostřední osoba a konečně s významnou výjimkou vybraného plnění, na které byl použit zvláštní režim jednoho správního místa.
Pokud jde o výjimku možnosti uskutečnit v členském státě vrácení vybrané plnění, na které byl použit zvláštní režim jednoho správního místa (tzv. OSS), tato je zakotvena v souladu se Směrnicí EU k DPH, která zde jako součást systému fungování OSS ukládá nutnost umožnit vrácení daně poskytovatelům všech plnění, na které se OSS vztahuje v režimu EU nebo…
