dnes je 26.9.2022

Input:

Výkon práce na území jen jednoho státu

13.5.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.7.1 Výkon práce na území jen jednoho státu

Ing. Marta Ženíšková

Sociální pojištění respektuje obecnou zásadu platnou téměř ve všech státech, podle níž výdělečně činná osoba je pojištěna v tom státě, na jehož území pracuje. Z této obecné zásady platí výjimky, které vyplývají z vnitrostátních předpisů jednotlivých států, z mezinárodních smluv a z koordinačních nařízení EU. Přitom koordinační nařízení EU jsou nadřazena mezinárodním smlouvám a vnitrostátním předpisům, mezinárodní smlouvy jsou nadřazeny vnitrostátním předpisům.

Předpisy ČR

Podle ZNP jsou v ČR nemocensky pojištěny osoby,

  • které vykonávají na území ČR práci. Přechodný výkon práce v cizině nemá vliv na jejich pojištění v ČR; toto však neplatí v některých případech při přechodném vyslání zaměstnance do státu EU nebo do státu, s nímž ČR uzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení (dále jen smluvního státu);

  • jejichž zaměstnavatel má sídlo na území ČR. Zaměstnavatelé, kteří mají sídlo na území státu EU nebo smluvního státu a zaměstnávají zaměstnance, který pracuje pouze na území ČR, mají z hlediska sociálního pojištění sídlo i na území ČR;

  • které splňují podmínky uvedené v § 5 ZNP, tj. vykonávají práci pro zaměstnavatele a odměna za tuto práci podléhá zdanění daní ze závislé činnosti. Vykonávají-li souběžně několik činností zakládajících účast na nemocenském pojištění, jsou pojištěny z každé z nich samostatně.

Smlouvy o sociálním zabezpečení

Kromě řady států EU má ČR uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení např. s Kanadou, Ukrajinou a Ruskem. Smlouvy upravují podmínky účasti na sociálním pojištění občanů jednoho smluvního státu, pokud pracují na území druhého smluvního státu.

Smlouvy respektují obecnou zásadu účasti na sociálním pojištění v tom státě, v němž je vykonávána výdělečná činnost. Neuplatňuje se v nich, jako v EU, zásada pojištění jen v jednom státě, pokud by výdělečná činnost byla vykonávána v obou smluvních státech. Smlouvy uzavřené Českou republikou (po roce 1992) již obsahují i dohodu o vyslání.

Vyslaný zaměstnanec

Zaměstnanec se považuje za vyslaného, jestliže pracoval na území smluvního státu pro zaměstnavatele se sídlem na území tohoto státu, je v tomto státě sociálně pojištěn a zaměstnavatel jej vyslal do smluvního státu, aby zde pro něho pracoval. Nadále je tedy odměňován tímto zaměstnavatelem. Po dobu vyslání zůstává pojištěn ve státě, z něhož byl vyslán. V jednotlivých smlouvách je uvedena doba, která se považuje za vyslání, zpravidla doba vyslání trvá 2 roky nebo 5 roků.

Trvá-li vyslání déle, než činí dohodnutá doba, je zaměstnanec od začátku vyslání nebo až po uplynutí této doby pojištěn ve smluvním státě, do něhož byl vyslán (je třeba zjistit, jak je ve smlouvě upraveno vyslání). Vykonává-li zaměstnanec výdělečnou činnost na území obou smluvních států a není vyslaným zaměstnancem, je pojištěn z každého zaměstnání zvlášť v tom státě, v němž pracuje.

Koordinace v EU

Koordinační nařízení EU se vztahují pouze na osoby migrující, tj. na občany států EU, kteří pracují na území jiného státu EU, než ve kterém mají bydliště, a na osoby, které nemají bydliště ve státu EU, ale již v některém státě EU pracovaly, byly v něm pojištěny a přecházejí do jiného státu EU, v němž opět pracují. Koordinačními nařízeními jsou Nařízení EP a Rady (ES) 883/04 a Nařízení EP a Rady (ES) 987/09; nadále platí i Nařízení Rady (EEC) 1408/71 a Nařízení Rady (EEC) 574/72, která se vztahují na případy, které nastaly před 1. 5. 2010 a nadále trvají.

Oproti ZNP upravují koordinační nařízení účast na pojištění jinak v případě vyslání a jinak v případě, kdy je vykonávána výdělečná činnost zároveň na území více států.

Vyslání

Za vyslaného se považuje zaměstnanec nebo OSVČ, pokud přechodně pracuje na území jiného státu EU a výkon činnosti na území tohoto státu nemá trvat déle než 24 měsíců. Má-li vyslání trvat déle než 24 měsíců, nepovažuje se takový zaměstnanec za vyslaného, a je proto pojištěn ve státě, do něhož byl "vyslán". Je v něm pojištěn od zahájení výkonu práce a nikoliv až po 24 měsících ode dne, v němž začal pracovat. Za vyslaného se také nepovažuje zaměstnanec, který nahrazuje ve státě, do něhož byl vyslán, jiného zaměstnance.

Příklad

Příklad

Firma se sídlem v Brně má organizační složku v Bratislavě. Správce sítě v této organizační složce vždy vykonává zaměstnanec mateřské organizace po dobu 6 měsíců. Zaměstnanci mateřské organizace se tedy v Bratislavě střídají.

Pracoviště správce sítě v Bratislavě je trvalé, zaměstnanci firmy v Brně pouze nahrazují

Nahrávám...
Nahrávám...