dnes je 5.7.2022

Input:

Vznik povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu a nemajetkovou újmu

11.11.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

11.3.4 Vznik povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu a nemajetkovou újmu

JUDr. Pavla Hloušková

Předpokladem vzniku povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu a nemajetkovou újmu je:

  • škodní událost – což je pracovní úraz nebo nemoc z povolání,

  • škoda, která bývá charakterizována jako majetková újma vyjádřitelná, resp. vyčíslitelná v penězích, nebo nemajetková újma, a

  • příčinná souvislost mezi škodní událostí a škodou nebo nemajetkovou újmou.

Škoda

Škodu lze obecně dělit na

  • skutečnou škodu, která představuje zmenšení majetku poškozeného, a

  • jinou škodu, resp. ušlý zisk, která spočívá v tom, že u poškozeného nedojde k rozmnožení majetkových hodnot, ač se to s ohledem na pravidelný běh věcí dalo očekávat.

Skutečná škoda

S výjimkou případů, kdy je škoda způsobena zaměstnanci úmyslně, se hradí pouze skutečná škoda, kterou představuje například náhrada za ztrátu na výdělku, jež má povahu skutečné škody, účelně vynaložené náklady spojené s léčením nebo věcná škoda, nikoliv však ušlý zisk. Kromě toho se v některých případech odškodňuje i nemajetková újma, kterou je například náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění.

Nemajetkové újmy

Vedle škody v majetkové sféře se při pracovních úrazech a nemocech z povolání nahrazují i některé nemajetkové újmy, jako je vytrpění bolesti, omezení schopnosti vykonávat běžné životní úkony a zúžení možnosti uspokojovat životní a společenské potřeby a plnit společenské úkoly. Poskytování bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění odpovídá pravidlům občanského soužití i pravidlům cítění, které pokládá toto odškodnění za součást spravedlivého vypořádání škody na zdraví. Další specifičností tohoto druhu náhrady škody je, že obsah náhrady škody je vymezen jednotlivými složkami náhrady škody, které se projevují jako samostatné dílčí nároky. Co je dále v textupsáno o škodě, platí i pro nemajetkovou újmu.

Prokázání vzniku škody

Každý jednotlivý dílčí nárok na náhradu škody může vzniknout, aniž by současně vznikly i další nároky. Je třeba znovu zdůraznit, že ZP jednotlivé dílčí nároky speciálně samostatně upravuje. Dílčí nároky vznikají i v různých dobách, které jsou většinou od sebe rozdílné a podle hmotného práva tedy zcela samostatné, neboť předpoklady jejich vzniku jsou odchylné a také k nim dochází v jinou dobu (R 28/1970).

Příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a škodou nebo nemajetkovou újmou

Dalším a posledním předpokladem vzniku povinnosti nahradit škodu je pak příčinná souvislost mezi pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a škodou. Jsou-li splněny výše uvedené předpoklady vzniku povinnosti nahradit škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, tuto škodu má nahradit zaměstnavatel, u něhož byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním poměru. Typický je případ pracovního úrazu řidiče, kdy úraz vznikl v důsledku autonehody způsobené vinou jiného řidiče. Za tento pracovní úraz je povinen nahradit škodu jednoznačně zaměstnavatel, u kterého je poškozený zaměstnanec v pracovním poměru, nikoliv fyzická nebo právnická osoba, která autonehodu zavinila. Zaměstnavatel se samozřejmě může občanskoprávní cestou domáhat na tom, kdo škodu způsobil, aby mu škodu, kterou nahradil zaměstnanci, nahradil v rozsahu odpovídajícím míře této odpovědnosti vůči poškozenému.

O příčinnou souvislost se jedná tehdy, jestliže úraz byl příčinou důležitou, podstatnou a značnou, ale nemusel být příčinou jedinou. Příčinnou souvislost nevylučuje ani určitá predispozice zaměstnance ke vzniku poškození na zdraví z doby před úrazem, jestliže pracovní výkon byl vyvolávajícím činitelem určitého poškození na zdraví. Ani pro vznik nemoci z povolání není rozhodné, zda měl zaměstnanec zvýšenou dispozici nebo predispozici pro nemoc z povolání, kterou byl postižen. Zaměstnanec nemusí prokazovat příčinnou souvislost mezi škodlivými podmínkami a vznikem nemoci z povolání. Příčinná souvislost mezi úrazovým dějem a poškozením zdraví nemusí být dána vůči všem dílčím nárokům na náhradu škody.

Při výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele mohou vznikat specifické a komplikované úrazy, kdy se zaměstnavatel musí zabývat otázkou, zda se vůbec o pracovní úraz jedná. V takovém případě musí být vždy prokázáno, zda nastala příčinná souvislost mezi úrazovým dějem a příslušným poškozením zdraví, přičemž, jak bylo uvedeno, stačí, když půjde o jednu z příčin, avšak důležitou, podstatnou a značnou. Z výše uvedeného je tedy patrné, že se jedná o povinnost zaměstnavatele nahradit škodu, která vznikla zaměstnanci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a že jde tedy o škody, které mají příčinnou souvislost s pracovněprávním vztahem nebo vyplývají z činnosti, která s tímto vztahem souvisí.

Zproštění zaměstnavatele nahradit škodu a nemajetkovou újmu

Objektivní povinnost zaměstnavatele znamená povinnost nahradit škodu a nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání i v případě, kdy nedošlo k zavinění a protiprávnosti ze strany zaměstnavatele, avšak neznamená, že je zaměstnavatel povinen hradit škodu a nemajetkovou újmu zaměstnanci za všech okolností. Existují samozřejmě situace, kdy se zaměstnavatel může své povinnosti zprostit, ať již zcela, nebo zčásti.

Zcela se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu v případě:

  • když prokáže, že škoda byla způsobena tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv byl s nimi řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány. Pojem předpisů a pokynů k zajištění BOZP je definován v § 349 ZP,

  • kdy příčinou škody byla opilost postiženého zaměstnance nebo zneužití jiných návykových látek postiženým zaměstnancem,

a tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy.

Zčásti se zprostí zaměstnavatel povinnosti v případě:

  • když prokáže, že postižený zaměstnanec porušil svým zaviněním právní nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen, a že toto porušení bylo jednou z příčin škody,

  • kdy jednou z příčin škody byla opilost postiženého zaměstnance nebo zneužití jiných návykových látek postiženým zaměstnancem,

  • kdy zaměstnanci vznikla škoda proto, že si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ač neporušil právní nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně a musel

Nahrávám...
Nahrávám...