Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Vzory písemností z oblasti zdravotního pojištění

16.8.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.7.1 Vzory písemností z oblasti zdravotního pojištění

Ing. Antonín Daněk

Ve zdravotním pojištění se vyskytují situace, ve kterých musejí zaměstnavatel nebo zaměstnanec dokladovat určité (rozhodné) skutečnosti ve formě žádosti, vystavení potvrzení nebo čestného prohlášení zaměstnance apod. Předložení těchto dokladů vyžadují i zdravotní pojišťovny.

Vzory jednotlivých dokumentů, dále uvedených, představují doporučenou podobu těchto písemností, proto by měly obsahovat takové náležitosti, které zamezí nejasnostem. Tímto postupem se jednak předejde možnosti vzniku případných sporů, jednak budou eventuální neshody snadno a jednoznačně řešitelné.

Zpracované vzory představují pouze námět či doporučení, vycházejí z dlouholeté praxe a nemají tedy obecně závaznou povahu. Zaměstnavatel si může tyto vzory upravit přiměřeně podle svých potřeb a konkrétních podmínek jak v rámci platné právní úpravy, tak s ohledem na individuální charakter příslušné záležitosti. Vždy je nutné mít na zřeteli, že žádný vzor nemůže komplexně postihnout celou šíři řešené problematiky a různorodost situací, které praxe přináší.

1. Žádost zaměstnance o provedení dopočtu pojistného do minimálního vyměřovacího základu – varianta souběžného zaměstnání u více zaměstnavatelů

Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se tímto obracím na svého zaměstnavatele (název, sídlo, IČ) se žádostí o provedení dopočtu a doplatku pojistného na zdravotní pojištění do minimálního vyměřovacího základu. Prohlašuji, že jsem současně zaměstnán u zaměstnavatele (zaměstnavatelů) …………………….

Varianta A: Za účelem provedení dopočtu pojistného (viz výše) kontaktujte, prosím, odpovědného pracovníka firmy …………….., (jméno, příjmení, telefon, e-mail).

Poznámka: V současné době není problémem získat od dalšího zaměstnavatele (zaměstnavatelů) potřebný doklad elektronickou cestou bezprostředně poté, co je znám příjem zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc.

Varianta B: Za účelem provedení dopočtu pojistného (viz výše) zabezpečím doručení dokladu o výši zúčtovaného hrubého příjmu u zaměstnavatele ………….…. za příslušný kalendářní měsíc, a to nejpozději do …….….. dne následujícího kalendářního měsíce.

V …………… dne………

…………………..…
podpis zaměstnance  

V případě zaměstnání u více zaměstnavatelů a potřeby dopočtu do minima může být tato okolnost začleněna do pracovní smlouvy jako její součást – u toho zaměstnavatele, kterého zaměstnanec pro daný účel pověří.

Pokud úhrn příjmů (vyměřovacích základů) překročí v rozhodném období kalendářního měsíce minimální vyměřovací základ, neprovádí dopočet žádný ze zaměstnavatelů a každý odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu. V takových případech si zaměstnavatelé musejí navzájem dokladovat výši příjmů.

Analogicky lze tento vzor použít i tehdy, pokud se jedná o jediné zaměstnání a příjem zaměstnance nedosahuje zákonného minima. Doporučený text žádosti:

Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se tímto obracím na svého zaměstnavatele (název, sídlo, IČ) se žádostí o provedení dopočtu a doplatku pojistného na zdravotní pojištění do minimálního vyměřovacího základu. Prohlašuji, že současně nejsem zaměstnán u jiného zaměstnavatele, nepodnikám jako OSVČ a ani nepatřím mezi osoby, za které platí pojistné na zdravotní pojištění stát. Každou změnu, která má vliv na placení pojistného, sdělím zaměstnavateli do osmi dnů.

V …………..… dne………

…………………..…
podpis zaměstnance  

2. Potvrzení zaměstnavatele, že odvádí za zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (§ 3 odst. 4 a odst. 6 ZPVZP)

Aby zaměstnavatelé postupovali při plnění zákonných povinností důsledně v souladu se zákonem, to znamená, aby bylo odvedeno pojistné za zaměstnance tak, jak to ukládá právní úprava zdravotního pojištění, musí zaměstnavatel v některých specifických situacích buď:

  • vystavit pro jiného zaměstnavatele potvrzení o výši dosaženého příjmu svého zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci, případně potvrdit skutečnost, že je za zaměstnance odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nebo naopak

  • musí mít od jiného zaměstnavatele k dispozici potvrzení o výši příjmu zaměstnance v rozhodném období kalendářního měsíce nebo doklad o odvodu pojistného alespoň ze zákonného minima z toho důvodu, aby nemusel provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu, nýbrž aby mohl odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu.

Potvrzujeme, že za našeho zaměstnance p. …………. (uvést jméno, příjmení, datum narození nebo rodné číslo, trvalé bydliště) je odváděno pojistné na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu.

V …………..dne……………

……………………….
zaměstnavatel  

Není třeba, aby se vystavené potvrzení obnovovalo například při každém zvýšení minimální mzdy. Při řešení této situace musí být zaměstnavatel velmi obezřetný především u těch zaměstnaných osob, jejichž příjem „balancuje” na hranici minimální mzdy. Je rovněž vhodné, aby si zaměstnavatel vedl evidenci, pro které jiné zaměstnavatele takové potvrzení vystavil, neboť v případě poklesu příjmu pod hranici minimálního vyměřovacího základu nebo při skončení tohoto zaměstnání je nutností kontaktování dalšího zaměstnavatele (viz následující situace č. 3).

V takto vystavovaném potvrzení není nutno uvádět výši příjmu, důležitá je pouze formulace, že je za zaměstnance odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

V tomto případě nestačí čestné prohlášení zaměstnance, od počátku fungování systému veřejného zdravotního pojištění se v takovém případě vyžaduje potvrzení.

3. Čestné prohlášení zaměstnance v návaznosti na minimální vyměřovací základ

Příklad

Příklad:

Zaměstnanec má dva zaměstnavatele. V jednom zaměstnání nedosahuje jeho příjem minimálního vyměřovacího základu, avšak tento zaměstnavatel současně disponuje potvrzením jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Zaměstnavatel odvádí správně za zaměstnance s příjmem nižším než minimum pojistné ze skutečně dosaženého příjmu. Došlo však k situaci, kdy zaměstnání u zaměstnavatele s příjmem vyšším než minimální mzda skončilo, avšak tato informace se k druhému zaměstnavateli nedostala. Tento zaměstnavatel „v dobré víře” nadále odváděl pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, žádný dopočet do minima neprováděl, jelikož o nové situaci nebyl zpraven. Mimoto ještě došlo k tomu, že po čase bylo i toto zaměstnání (tedy s příjmem nižším než minimum) skončeno.

Aby bylo postupováno podle zákona, tedy aby byl v příslušném kalendářním měsíci dodržen u zaměstnance minimální vyměřovací základ, měl zaměstnavatel průběžně provádět úhrady doplatku pojistného do zákonného minima, neboť se s ohledem na okolnosti stal jediným plátcem pojistného za zaměstnance a v rozhodném období jednotlivých kalendářních měsíců nebyl při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ dodržen. Třebaže zaměstnání již skončilo, na povinnosti zaměstnavatele to nic nemění.

Povinnost zaměstnance sdělit zaměstnavateli skutečnost, že jiný zaměstnavatel již za něj neodvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, není v zákonech zdravotního pojištění stanovena. Proto bych pro takový případ doporučil, aby si zaměstnavatel nechal od zaměstnance vystavit čestné prohlášení například tohoto znění:

„Čestně prohlašuji, že pokud za mě nebude jiný zaměstnavatel odvádět pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, oznámím tuto skutečnost svému zaměstnavateli do osmi dnů od data skončení tohoto zaměstnání. Jsem si vědom toho, že neoznámením této skutečnosti může zaměstnavateli vzniknout škoda.”  

Ostatně, do textu jakéhokoli čestného prohlášení, vystavovaného zaměstnancem zaměstnavateli, vždy doporučuji začlenit větu či konstatování, že případnou změnu oznámí zaměstnanec svému zaměstnavateli do 8 dnů, což je ve zdravotním pojištění standardní lhůta. Je pravdou, že pokud zaměstnanec vystaví zaměstnavateli čestné prohlášení, pak takové sdělení zpravidla představuje v souvislosti s placením pojistného určité zvýhodnění či úlevu (například nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ), pokud však dojde ke změně, má tato v podstatě vždy zásadní dopad na placení pojistného zaměstnavatelem.

4. Prohlášení zaměstnance, že je současně OSVČ a v rámci této své samostatné výdělečné činnosti platí alespoň minimální měsíční zálohy na pojistné jako OSVČ

Čestné prohlášení

Čestně prohlašuji, že samostatná výdělečná činnost je hlavním zdrojem mých příjmů a jako osoba samostatně výdělečně činná pravidelně platím ve zdravotním pojištění alespoň minimální zálohy na pojistné jako OSVČ.

Pokud nebudu jako OSVČ platit ve zdravotním pojištění zálohy na pojistné alespoň v minimální povinné výši, oznámím zaměstnavateli tuto skutečnost nejpozději do osmi dnů od data splatnosti poslední zálohy, která je vyšší než minimální zákonná výše nebo je jí rovna.

V ………….. dne………….

………….……………..
podpis zaměstnance  

Jedná se o jednu ze situací, kdy zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy případně i z nižšího než minimální vyměřovací základ. V této souvislosti lze také konstatovat, že samostatná výdělečná činnost zaměstnance začíná zaměstnavatele fakticky zajímat

 
Vyzkoušejte test!

Zkuste si vyplnit volně přístupný ukázkový test
Účetní uzávěrka a závěrka – test 2016.

Obsahuje 12 otázek, výběr a) - c), časový limit 12 minut, možnost opakovat a vylepšit si skóre.