Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

3.2 Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

JUDr. Jaroslav Stádník, Mgr. Petr Kieler

Právní úprava

Ochrana v pracovněprávních vztazích u zaměstnanců se zdravotním postižením je zakotvena v zákoníku práce. Zákon o zaměstnanosti upravuje a definuje přístup k zaměstnávání osob, kterým je poskytována zvýšená péče. Zdravotní postižení je v tomto zákoně zohledňováno tak, aby odpovídalo mezinárodně uznávaným a používaným hlediskům zdravotně handicapovaných osob.

Zákon o zaměstnanosti za osoby se zdravotním postižením (OZP) považuje ve smyslu ust. § 67 odst. 2 ZZ:

• osoby invalidní ve 3. stupni (osoby s těžším zdravotním postižením – osoby s TZP),

• osoby invalidní v 1. nebo 2. stupni,

• osoby zdravotně znevýhodněné (opět od 1. 1. 2015).

Za osoby se zdravotním postižením se považují pro účely zákona o zaměstnanosti i fyzické osoby, které byly orgány sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, ale po dobu ještě 12 měsíců ode dne tohoto posouzení budou za osoby se zdravotním postižením posuzovány. Jsou považovány za osoby invalidní podle ust. § 67 odst. 2 písm. b) ZZ, tedy OZP, nikoli osoby s TZP.

Všem těmto osobám je na trhu práce poskytována zvýšená péče.

Invalidní osoby ve 3. stupni invalidity nepožívají samy o sobě podle zákona o zaměstnanosti jakožto osoby s těžším zdravotním postižením žádné speciální výhody, větších výhod se však dostane zaměstnavatelům, kteří tyto osoby chtějí zaměstnat. Kromě daňových výhod, které však nevyplývají ze zákona o zaměstnanosti, je výhodné osoby s TZP zaměstnávat pro zaměstnavatele, kteří mají povinnost plnit povinný podíl zaměstnávání OZP, do kterého bude invalidní zaměstnanec ve 3. stupni jakožto osoba s těžším zdravotním postižením započítán třikrát. Obdobně v případě zaměstnavatele uznaného zaměstnavatelem na chráněném trhu práce se zaměstnanec, který je osobou s TZP, započítává třikrát pro účely splnění podmínky zaměstnávat alespoň 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců.

Osvědčení o invaliditě 3. stupně

Osobami invalidními ve 3. stupni jsou všechny osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení uznány podle zákona o důchodovém pojištění, ve znění účinném od 1. 1. 2010, invalidními ve třetím stupni. Do této skupiny spadají rovněž osoby, které byly uznány plně invalidními podle předchozí právní úpravy. Může se jednat o invaliditu podle

• zákona č. 155/1995 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2009,

• zákona č. 100/1988 Sb.,

• zákona č. 121/1975 Sb.,

• zákona č. 101/1964 Sb. a vyhlášky č. 102/1964 Sb.

Osoba ve 3. stupni invalidity (dříve plně invalidní osoba) nemusí mít k uznání těžšího zdravotního postižení žádné další rozhodnutí nebo potvrzení. Skutečnost, že je osoba invalidní ve 3. stupni, se osvědčuje rozhodnutím nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení. Nejčastěji půjde o rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu, které má zaměstnavatel zaevidováno z důvodů daňových odpočtů. Výjimečně půjde o osoby, které nebudou poživateli invalidních důchodů, ale budou mít rozhodnutí o invaliditě (invalidní osoba nemusí pobírat žádný důchod). Prokázat invaliditu zaměstnance však lze i jinými způsoby. Za potvrzení lze považovat i výpis ze záznamu z jednání o posouzení zdravotního stavu, pokud fyzické osobě ještě nebyl vydán posudek, oznámení o posledním zvýšení invalidního důchodu, případně potvrzení držitele poštovní licence o výplatě invalidního důchodu, kontrolní útržek poštovní poukázky nebo výpis z účtu vedeného u banky, na kterém budou nerelevantní údaje zabarveny nebo jiným způsobem zneviditelněny, apod.

Jak již bylo zmíněno výše, v případě plnění povinného podílu a plnění podmínky zaměstnávání 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením u zaměstnavatelů uznaných zaměstnavateli na chráněném trhu práce se osoba s TZP započítává třikrát, v ostatních případech pouze jednou (např. do celkového přepočteného počtu zaměstnanců).

Osobami invalidními v 1. nebo 2. stupni jsou osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení uznány podle zákona o důchodovém pojištění, ve znění účinném od 1. 1. 2010, invalidními v 1. a 2. stupni. Do této skupiny spadají rovněž osoby, které byly uznány částečně invalidními podle předchozí právní úpravy (viz…