dnes je 26.9.2022

Input:

Zásoby - metoda průměrných cen

4.9.2009, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Zásoby - metoda průměrných cen

Ing. Aleš Pekárek

Základní charakteristika

Navazujeme na obecný text Zásoby - oceňování, ve kterém rozebíráme obě možnosti evidence ocenění zásob:

  • metoda průměrných cen - viz níže,

  • metoda FIFO popsaná samostatně v Zásoby - metoda FIFO.

Metodika

Většina programů pro vedení skladové evidence pomocí výpočetní techniky přepočítává průměrnou skladovou cenu při každém přírůstku, který má vliv na změnu ocenění. V případě pořízení nových zásob většinou nejsou žádné problémy s výpočtem. Nová jednotková cena se vypočítá z podílu, kde v čitateli je součet ceny skladovaných zásob a ceny nových zásob a ve jmenovateli počet měrných jednotek skladovaných zásob a měrných jednotek nových zásob.

Pozor!
Pokud používáme metodu váženého aritmetického průměru, jsme podle § 49 Vyhlášky povinni propočty použít nejméně jednou za kalendářní měsíc.

Příklad
Na skladové kartě eviduje společnost PRINTCOMP inkoustové náplně do tiskárny. Na počátku dne byl stav 1 000 ks. Na sklad byla přijata dodávka nových náplní v počtu 500 ks a stejné množství bylo následně prodáno. Ocenění zásob ve skladové evidenci:

Text MJ  Kč/MJ 
PZ Stav skladu 1 000 1 200 000 1 200 
1. Přírůstek zásob 500 660 000 1 320 
Stav skladu 1 500 1 860 000 1 240 
2. Úbytek zásob –500 –620 000 1 240 
KZ Stav skladu 1 000 1 240 000 1 240 

Náklady na prodané zboží jsou 620 000 Kč a pochopitelně snižují základ daně. Ten však může být při stejném toku zásob ovlivněn i pořadím evidence příjmů a výdejů.

Změna pořadí

Nevýhodou metody průměrných cen je praktická obtížnost dodržet jednotný způsob výpočtu nové ceny zásob při řadě přírůstků a úbytků v průběhu jednoho dne. Nejmenší časovou jednotkou používanou v účetnictví je den, avšak pro ocenění zásob to nestačí, neboť závisí na přesném pořadí, v jakém jsou do systému skladové evidence zahrnuty změny. Vhodné by bylo v rámci jednoho dne zahrnout nejdříve příjmy a poté výdeje, což je v podmínkách mnoha účetních jednotek nereálné.

Rada
Je nejasné, zda by různé pořadí příjmů a výdejů v jednotlivých dnech nemohlo být posouzeno jako porušení § 8 ZoÚč, který stanoví, že účetní jednotky nesmějí měnit v průběhu účetního období způsoby oceňování.

Příklad
Předpokládejme, že předchozí příjem a výdej byl proveden v jednom dni. K jakému rozdílu dochází při zanesení skladového výdeje před příjmem, ilustruje následující tabulka:

Text MJ  Kč/MJ 
PZ Stav skladu 1 000 1 200 000 1 200 
1. Úbytek zásob –500 600 000 1 200 
Stav skladu 500 600 000 1 200 
2. Přírůstek zásob 500 660 000 1 320 
KZ Stav skladu 1 000 1 260 000 1 260 

Proti předchozímu příkladu jsou náklady o 20 000 Kč nižší a tato částka zároveň zůstává součástí ocenění zásob.

Opravné příjmy a výdeje

Při evidování toku zásob může vzniknout potřeba opravit dříve provedené příjmy a výdeje. V těchto případech je nutno vyřešit ocenění, ve kterém se opravné pohyby zanesou do evidence. Logické se zdá použít pro opravu výdeje původní ocenění, které bylo použito pro úbytek zásob. Problémem zůstává, jakou cenu použít pro zásoby vrácené (oprava příjmů), mělo by jít o normální ocenění úbytku zásob. Může při tom však dojít ke zkreslení a k přímému rozporu s pravidlem ocenění průměrem pořizovacích cen.

Příklad
V úvodním příkladu bylo z prodaného množství reklamováno 100 ks. Společnost PRINTCOMP však úspěšně uplatnila reklamaci u dodavatele:

Text MJ  Kč/MJ 
PZ Stav skladu 1 000 1 240 000 1 240 
1. Oprava (storno výdeje) 100 124 000 1 240 
Stav skladu 1 100 1 364 000 1 240 
2. Oprava (storno příjmu) –100 –124 000 1 240 
KZ Stav skladu 1 000 1 240 000 1 240 

Pokud se provede přepočet ceny zásob podle skutečně přijatého množství (400 ks = 500 ks původních minus 100 ks reklamovaných),

Nahrávám...
Nahrávám...