dnes je 29.3.2024

Input:

Záznamní evidence DPH

27.4.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 14 minut

Záznamní evidence DPH

Ing. Jan Ambrož

Zákon o dani z přidané hodnoty je skutečně samostatnou daňovou normou a jednoznačně definuje podmínky pro fungování této nepřímé daně. Jednou z nich je obsah tzv. evidence pro daňové účely (pro náš výklad "záznamní evidence"), kterou rozumíme v širším pojetí doložení všech relevantních skutečností týkajících se daně z přidané hodnoty u každého daňového subjektu

Právní úprava

Stěžejní ustanovení obsahují § 100 ZDPH, § 100a a novelou k 1. 10. 2021 doplněný § 100b zákona o DPH.

Jak potvrzuje další výklad, neméně důležité texty nalezneme například v § 4 (základní pojmy), § 35 a § 35a (uchovávání daňových dokladů), § 42 až 45 (oprava základu daně, tj. výše daně, též odpočtu daně § 74), § 72 a § 73 (nárok na odpočet DPH), § 75 až 78de (úprava a vyrovnání DPH, významné opravy nemovité věci, manka a zničení dlouhodobého majetku), § 89 (Cestovní služby), § 79 až § 79e (podklady pro registraci nebo zrušení registrace), § 92a a násl.  (přenos daňové povinnosti), § 96 a násl. (údaje v Registru plátců).

Specifické požadavky na evidenci ukládá zákon o DPH pro:

  • dovoz zboží nízké hodnoty v § 109e, a

  • zvláštní režim jednoho správního místa§ 110f,

které jsou rozebrány v příslušných článcích.

Daňový řád

Problematiku evidence obecně pro daňové účely jako takové řeší v obecné rovině zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. Například podle § 97 DŘ může správa daní uložit daňovému subjektu, aby kromě evidence stanovené právním předpisem vedl zvláštní záznamy (tzv. záznamní povinnost) potřebné pro správné zjištění a stanovení daně.

Záznamy, evidence a doklady, na které se vztahuje záznamní povinnost, je daňový subjekt povinen uchovávat až do uplynutí lhůty pro stanovení daně, k níž se vztahují. Neplní-li daňový subjekt související povinnosti, může mu být uložena pokuta (§ 247 a násl. ustanovení DŘ).

Výklad

první kapitole si nejdříve vysvětlíme vztah "evidencí" mezi daní z příjmů a daní z přidané hodnoty. Následuje stěžejní text k záznamní evidenci pro účely DPH, vazbám na daňová tvrzení (2.) a v závěrečné třetí části se budeme věnovat vybraným specifickým případům dokládání skutečností pro DPH.

1. EVIDENCE DPH A DAŇ Z PŘÍJMŮ

V praxi se zapomíná, možná podceňuje, že se záznamní evidence týká v plném rozsahu též plátců nebo osob identifikovaných k dani.

Problémy se v této oblasti častěji objevují u fyzických osob, neboť pro potřeby daně z příjmů mohou ve vybraných případech dokládat své příjmy a výdaje specifickým způsobem. Skutečně platí, že plátcem DPH může být také poplatník daně z příjmů fyzických osob, který pro účely ZDP využívá institut paušálních výdajů anebo prokazuje výdaje, tj. vede evidenci daňovou, která samozřejmě není účetnictvím. Může dosahovat též příjmů z pronájmu podle § 9 ZDP.

Ale mimo režim daně z přidané hodnoty jsou fyzické osoby v režimu paušální daně!

Neúčtující poplatník

Tito poplatníci mají na jedné straně snazší situaci, neboť skutečně pro daň z příjmů je "evidence" jednodušší. To však neplatí pro záznamní evidenci, ta musí vždy strukturu dále v textu pečlivě rozebranou!

Účtující poplatník

Pozice poplatníků účetních jednotek je na první pohled snadnější, neboť kvalitní účetní programy nabízejí zpracování záznamní evidence s použitím systému analytické evidence, máme na mysli nejen analytické účty, ale i podrozvahovou evidenci aj. Viz článek Účetnictví a DPH.

Obchodní majetek

Nahlédneme-li do ustanovení § 4a ZDP, který obsahuje definici obchodního majetku pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, snadno zjistíme, že jde o zcela jinou kategorii než obchodní majetek pro účely daně z přidané hodnoty, viz § 4 odst. 4 písm. c) ZDPH, což souvisí i se záznamní evidencí pro účely daně z přidané hodnoty (část 2.2.2).

Obrat DPH a daň z příjmů

Zdůrazňujeme další rozdíl, sleduje-li například poplatník daně z příjmů částku příjmů pro variantu paušální daně, limit 1 000 000 Kč, často není tato hodnota totožná s výší obratu, jak je definován pro účely daně z přidané hodnoty v § 4a ZDPH.

2. ZÁZNAMNÍ EVIDENCE

Kapitolu si musíme, vzhledem k jejímu rozsahu, rozdělit na několik částí:

  • KDO má povinnost vést záznamní evidenci (2.1),

  • CO je jejím obsahem (2.2),

  • ZVLÁŠTNOSTI podle zákona pro vybrané subjekty, tzv. zvláštní režimy (2.3).

2.1 KDO má povinnost vést záznamní evidenci

Podle ustanovení § 100 ZDPH musí zabezpečit "evidenci po daňové účely" plátce nebo identifikovaná osoba, aby byly doloženy "...veškeré údaje vztahující se k jejich daňovým povinnostem...".

Identifikovaná osoba

Jak rozebíráme v článku Identifikovaná osoba, má tento subjekt daleko méně těchto povinností (i práv), proto je u ní poměrně jednoduchá administrativa spojená s daní z přidané hodnoty.

Skupina

Pro členy skupiny platí doplňující pravidla, neboť to odpovídá principům fungování skupiny v DPH, že obecné povinnosti týkající se evidence plní zastupující člen skupiny.

Plnění mezi členy skupiny, ač nejsou předmětem daně z přidané hodnoty, musí všichni členové sledovat zvlášť, odděleně od jiných aktivit.

Společnost

V zákoně již nenajdeme zvláštní podmínky pro společníky společnosti a DPH ("účastníky sdružení bez právní subjektivity").

Osoba povinná k dani

V zákoně o DPH není přímo taxativně uložena povinnost zabezpečit záznamní evidenci pro osoby povinné k dani. Je to chybou?

Asi by pro praxi bylo lepší, kdyby jim byl tento úkol zadán textem zákona. Pravdou totiž je, že při dokládaní, zda například této osobě vznikla povinnost registrace k DPH, nezbývá jí nic jiného než prokázat jednotlivá plnění, v členění na zdanitelná a osvobozená, vlastně záznamní evidencí.

2.2 Rozsah základní záznamní evidence

Pod pojmem "základní" si představme v souladu s § 100 odst. 1 zákona o DPH povinnost zajistit:

  • "...veškeré údaje vztahující se k jejich daňovým povinnostem, a to v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání, souhrnného hlášení nebo kontrolního hlášení."

Doplňme si, že nově jsou částečně zjednodušeny podmínky pro související vykazování, Intrastat, který zpracovávají zpravodajské jednotky o vztazích mezi ČR a jinými členskými státy EU.

V jednotlivých článcích k daňovým tvrzením naleznete přesný popis, co každé z nich obsahuje (řádky, případně přílohy) a z toho vyplývající nutné zdroje.

Zdanitelná plnění

Zákon klade důraz na ty položky, resp. plnění, která zakládají daňovou povinnost, zjednodušeně "daň na výstupu". Ale současně je klíčové prokazování práva plátce na daň na vstupu, ustanovení § 100 odst. 2 ZDPH je výmluvné:

  • "...hodnoty u přijatých zdanitelných plnění, která použije pro uskutečňování plnění s nárokem na odpočet daně, také daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění, s výjimkou plnění, u nichž byly vystaveny zjednodušené daňové doklady."

Jiná plnění

To samozřejmě není dostatečné, nutné je sledovat plnění osvobozené od daně, navíc je uložena povinnost vykazovat také taková, která "nejsou předmětem daně" podle § 100 odst. 3 zákona o DPH!

Obchodní majetek

Trochu nadbytečně se jeví obecná povinnost vést údaje, "přehled..." o obchodním majetku, více viz třetí kapitola.

Cizí měna

Nutná je evidence o přepočtu cizí měny, neboť daň musí být vyčíslena v české měně. Odvoláváme se na ustanovení § 4 odst. 8 zákona o DPH

Směrnice

Nespoléhejte se jen na kvalitní účetní program, jak vyplývá z dalšího výkladu, podkladů zařazených do záznamní evidence je nepřeberné množství, proto si postupy sepište do vnitropodnikové směrnice. Doporučujeme zvolit si systém dokladových řad, jak to je obvyklé u účetních dokladů. Algoritmy odpovídají obsahu řádků daňových tvrzení, orientaci usnadňují Pokyny pro jejich zpracování.

Struktura záznamní evidence

Na jedné straně jsou výše zmíněné klíčové řádky jednotlivých daňových tvrzení, na straně druhé musíte vzít v úvahu níže komentované specifické případy, kterých je bohužel stále více a více.

Archivace

Záznamní evidence musí být archivována, ideální formou je v dnešní době její digitalizace v rámci účetnictví.

2.3 Doplňující zákonné náležitosti záznamní evidence

Jedná se zejména o vybraná zahraniční plnění podle § 100a zákona o DPH nazvaném "Zvláštní ustanovení o evidenci pro účely daně z přidané hodnoty". Opět můžeme odkázat na příslušné články, tato problematika se týká:

  • pořízení zboží z jiného členského státu, údaje o hodnotě v členění podle jednotlivých členských států,

  • prodeje zboží na dálku z tuzemska, opět struktura podle JČS,

  • dodání a pořízení zboží s použitím přemístění zboží v režimu skladu uvnitř území Evropské unie.

Novela 2021

Od 1. 10. 2021 je účinná novela zákona, která s sebou mimo jiné přinesla i doplnění o § 100b "Zvláštní ustanovení o evidenci pro účely daně z přidané hodnoty vedené provozovatelem elektronického rozhraní".

Tato úprava navazuje na § 13a ZDPH (a další) a týká se zjednodušeně e-shopů. Provozovatelé elektronického rozhraní musí vést evidenci "podle přímo použitelného předpisu Evropské unie...". Navíc je jim uložena desetiletá archivační lhůta a na žádost správce daně nebo správce daně příslušného jiného členského státu musí evidenci předat elektronicky.

V úvodu článku jsme upozornili na další nová ustanovení ukládající specifickou záznamní povinnost pro dovoz zboží nízké hodnoty (§ 109e) a zvláštní režim jednoho správního místa (v 110f).

3. SPECIFICKÉ PŘÍPADY

Nyní se zaměříme na další položky, údaje zařazené do záznamní evidence.

Kapitolu si

Nahrávám...
Nahrávám...