dnes je 17.1.2021

Input:

Zdravotní pojištění OSVČ

11.1.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Zdravotní pojištění OSVČ

Ing. Antonín Daněk

Základní informace o zdravotním pojištění zaměstnanců naleznete ve stejnojmenném článku, kde je též rozebrána například problematika zrušení maximálního vyměřovacího základu ve zdravotním pojištění.

Pozor!
OSVČ jako jediná ze skupin plátců pojistného ve zdravotním pojištění platí pojistné formou záloh (je-li to její povinností) a případného doplatku pojistného.

Rozhodné období

Rozhodným obdobím pro placení pojistného OSVČ je kalendářní rok, za který se pojistné platí. Nejkratší poměrnou částí tohoto období je jeden kalendářní měsíc. Pokud OSVČ provozuje samostatnou výdělečnou činnost alespoň jeden den v kalendářním měsíci, považuje se z hlediska zdravotního pojištění za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc.

Vyměřovací základ

Vyměřovacím základem pro placení pojistného na zdravotní pojištění je u OSVČ sazba 50 % daňového základu, případně i s potřebou dodržet při placení pojistného minimální vyměřovací základ (viz dále).

U spolupracující osoby se za „příjem” po odpočtu výdajů považuje její podíl na daňovém základu.

Termíny

OSVČ platí zálohu na pojistné na příslušný kalendářní měsíc (není-li od povinnosti placení této zálohy zákonem osvobozena) nejpozději do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Hlavní/vedlejší

V souvislosti s placením pojistného a plněním ostatních zákonných povinností je při souběhu zaměstnání s podnikáním důležité, zda je pro pojištěnce samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. Která činnost bude hlavním zdrojem příjmů, o tom si rozhoduje sám pojištěnec podle reálných, resp. očekávaných příjmů a výdajů.

Hlavní zdroj příjmů

Minimálním ročním vyměřovacím základem OSVČ je dvanáctinásobek z 50 % průměrné mzdy, což je pro rok 2021 částka 212 646 Kč (12 x 17 720,50).

Minimální výše zálohy u OSVČ zahajujících v roce 2021 samostatnou výdělečnou činnost činí 2  393 Kč (35 441 x 0,5 x 0,135 – po zaokrouhlení).

Pozor!
Zálohu alespoň 2 393 Kč platí od ledna 2021 také ty OSVČ, které podnikaly v roce 2020 a platily zálohy nižší než 2 393 Kč.

Rada
Částka 35 441 Kč představuje výši průměrné mzdy pro rok 2021, vycházející ze všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za rok 2019 (34 766 Kč) vynásobeného přepočítacím koeficientem 1,0194 pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.

Zahájení podnikání

Pokud bude OSVČ v měsíci zahájení podnikání vykonávat svoji samostatnou výdělečnou činnost pouze po část kalendářního měsíce, nebo i třeba jen jeden den, považuje se z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ po celý kalendářní měsíc s povinností zaplacení alespoň minimální zálohy 2 393 Kč i za tento měsíc.

Úhradou (alespoň) minimální zálohy má pojištěnec v daném měsíci vyřešen svůj pojistný vztah. Zákon připouští, aby si OSVČ mohla v roce zahájení své samostatné výdělečné činnosti (2021) platit i vyšší zálohu než 2 393 Kč.

Vedlejší zdroj příjmů

Taková situace vychází z předpokladu, že zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, neboli v zaměstnání je v roce 2021 odváděno pojistné nejméně z měsíčního minimálního vyměřovacího základu   15 200 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc.

Rada
Pokud tato osoba současně se zaměstnáním začne podnikat, není povinna zálohy platit a pojistné (vypočtené na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za rozhodné období kalendářního roku) pak v dalším roce jednorázově doplatí do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být, podán Přehled.

Pozor!
Nemá-li OSVČ povinnost podat daňové přiznání, je doplatek pojistného splatný do 8 dnů po povinnosti podat Přehled (viz dále), tedy nejpozději dne 16. 4. 2021. I v případě samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů si může pojištěnec zálohy platit. Naopak, pokud by se v průběhu roku stala samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, nemusel by být v zaměstnání minimální vyměřovací základ dodržen.

OSVČ, za kterou platí pojistné stát

Zahajuje-li OSVČ svoji samostatnou výdělečnou činnost v roce 2021 a je-li současně osobou, za kterou platí pojistné stát (§ 7 odst. 1 ZVZP), není povinna platit v roce 2021 zálohy na pojistné a pojistné doplatí jednorázově do osmi dnů po dni, ve kterém podá (případně měla podat) Přehled za rok 2021 (tedy v roce 2022).

Příklad
Vykáže-li však tato osoba za rozhodné období kalendářního roku 2021 kladný hospodářský výsledek, bude v roce 2022 již zálohy platit, a to od měsíce podání Přehledu.

Postup OSVČ při podávání Přehledu zdravotní pojišťovně za rok 2020

Pro podání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné za rok 2020 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:

  • do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2020 – jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 3. 5. 2021,

  • pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, je OSVČ povinna doložit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně do 30. 4. 2021 a Přehled tak může podat až do 2. 8. 2021.

Do 8. 4. 2021 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy).

Pokud OSVČ změnila v průběhu roku 2020 zdravotní pojišťovnu (standardně k 1. 7. 2020), podává Přehled oběma zdravotním pojišťovnám.

Rada
Jestliže dojde ke změně údajů o příjmech a výdajích OSVČ (v daňovém základu), je OSVČ povinna ohlásit tyto změny zdravotní pojišťovně do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla, a do 30 dnů pak doplatit dlužné pojistné – taktéž ode dne, kdy se o změně dozvěděla.

Sankce

Pokud OSVČ podá Přehled opožděně, případně jej nedodá, může zdravotní pojišťovna za toto porušení zákona uložit pokutu. Jestliže není Přehled podán vůbec, má zdravotní pojišťovna poměrně značné legislativní nástroje k uplatnění svých zákonných nároků, kdy může OSVČ například stanovit pravděpodobnou výši pojistného a uložit již zmíněnou pokutu (až 50 000 Kč), přičemž těmito opatřeními není dotčen nárok zdravotní pojišťovny na reálnou výši dlužného pojistného včetně příslušenství. Neuhrazené pravomocné a vykonatelné pohledávky se pak stávají předmětem vymáhání.

Roční vyúčtování záloh pojistného

Do celkové částky zaplacených záloh se zahrnují platby za rok 2020 provedené až do 8. 1. 2021 včetně. Do úhrnné výše záloh nepatří:

  • doplatky pojistného za rok 2019, případně za dřívější období,

  • platby penále či pokut,

  • platby za měsíce, ve kterých byl pojištěnec registrován v průběhu roku 2020 u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Formou vzorových příkladů uvádíme správný postup OSVČ při výpočtu výše pojistného za rok 2020.

Příklad
OSVČ vykázala za rok 2020 příjmy ve výši 732 510 Kč a současně uplatnila paušální výdaje ve výši 40 % z příjmů, tedy 293 004 Kč. Pravidelně platila minimální zálohy ve výši 2 352 Kč. Tyto zálohy neplatila za měsíce březen až srpen 2020, neboť byly zákonem odpuštěny. Celková výše pojistného na zdravotní pojištění za rok 2020 se vypočte následovně:

P = 0,135 x 0,5 x (příjmy – výdaje), tedy

P = 0,135 x 0,5 x (732 510 – 293 004) = 29 667 Kč, kde

P = výše pojistného za rok 2020

0,135 = sazba pojistného

0,5 = 50 % příjmů po odpočtu výdajů

Na zálohách bylo zaplaceno, neboli započteno, celkem   28 224 Kč (12 x   2 352). Doplatek činí   1 443 Kč (29 667 –   28 224).

Příklad
OSVČ podnikající po celý kalendářní rok 2020, zaplatila za leden a únor měsíční zálohy ve výši 2 352 Kč. Za březen a za další měsíce zálohy neplatila, protože byly zákonem odpuštěny. Dne 1. 8. 2020 nastoupila do zaměstnání s hrubým měsíčním příjmem 26 000 Kč (hlavní zdroj příjmů).

Pokud vyměřovací základ OSVČ za rozhodné období kalendářního roku 2020 nepřesáhne poměrnou část minimální výše 121 922,50 Kč (7 x 17 417,50), nebude OSVČ provádět žádný doplatek, pojistné již bylo uhrazeno prostřednictvím sedmi započtených záloh ve výši 2 352 Kč. Přesáhne-li vyměřovací základ za rok 2020 hodnotu 121 922,50 Kč, provede OSVČ doplatek pojistného v návaznosti na výši dosažených příjmů po odpočtu výdajů.

Příklad
Pan Nový měl v roce 2020 příjmy podle § 7 ZDP a současně měl příjmy z nájmu podle § 9 ZDP (nemovitost není zapsána v obchodním majetku). Ke dni 26. 9. 2020 odešel pan Nový do starobního důchodu a k tomuto datu i ukončil svoji podnikatelskou činnost. Nadále měl pouze příjmy z nájmu nebytových prostor.

Na tuto osobu se vztahuje povinnost platit zálohy na pojistné za měsíce leden až září 2020, vykazované příjmy z nájmu podle § 9 ZDP nepodléhají povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění.

Jestliže pan Nový ukončil k 26. 9. 2020 samostatnou výdělečnou činnost, přičemž měl nadále pouze příjmy z nájmu, nevztahovala se na něj od října 2020 povinnost platit ve zdravotním pojištění zálohy na pojistné a zařazením do „státní” kategorie měl (a nadále má) tento pojištěnec současně vyřešen svůj pojistný vztah. Pojistné za rok 2020 bude odvedeno v souladu se zákonem, kdy za měsíce leden až září 2020 musí být dodržen minimální vyměřovací základ.

Pozor!
Poživatel některého z důchodů, jakož i další vyjmenované osoby (viz § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.) patří ve zdravotním pojištění mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát.

Pozor!
Tyto OSVČ:

  • nemusejí při placení pojistného dodržet minimální vyměřovací základ,

  • při výpočtu výše pojistného vycházejí ze skutečně dosažených příjmů a výdajů,

  • nejsou v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti povinny platit zálohy na pojistné,

  • doplácejí pojistné jednorázově v zákonem stanovené lhůtě,

  • v dalším roce zálohy na pojistné platí za předpokladu, že v předcházejícím roce vykážou ve své podnikatelské činnosti kladný výsledek,

  • nemusejí platit zálohy v minimální výši.

Příklad
Poživatelka starobního důchodu (přiznán v roce 2019) začala podnikat dne 20. 1. 2020 s příjmy 127 590 Kč a výdaji 85 542 Kč za celý rok 2020.

Pojistné za rok 2020: 0,135 x 0,5 x (127 590 – 85 542) = 2 839 Kč

Doplatek pojistného za rok 2020 činí 2 839 Kč. Tento doplatek pojistného je splatný nejpozději do osmi dnů po podání Přehledu za rok 2020, tedy v roce 2021.

Nová výše zálohy v roce 2021 se vypočte následovně: Z = 2 839/12 = 237 Kč, kde

12 = počet měsíců výkonu podnikatelské činnosti v roce 2020

Příklad
OSVČ zahájila svoji podnikatelskou činnost dne 4. 12. 2020 a za tento měsíc (tedy de facto za kalendářní rok 2020) dosáhla příjmů 348 652 Kč a výdajů 152 714 Kč. Za měsíc prosinec zaplatila zálohu   2 352 Kč, celkové pojistné pak představuje částku 13 226 Kč [0,135 x 0,5 x (348 652 – 152 714)]. Doplatek tedy činí   10 874 Kč.

Autorské honoráře za rok 2020

Jak je to za rok 2020 s povinností platit pojistné z autorských honorářů vyplacených za příspěvky do novin a časopisů?

Vykázal-li pojištěnec za rok 2020 nezdaňované příjmy (tj. příjmy nepodléhající srážkové dani) za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize ve smyslu ustanovení § 5 písm. b) bodu 4 ZVZP, považuje se ve zdravotním pojištění za OSVČ s povinností platit pojistné podle zákona.

Avšak v případě příjmů zdaňovaných přímo u zdroje je z daňového hlediska uplatněn při zúčtování roku 2020 postup podle § 36 odst. 2 písm. p) ZDP a § 7 odst. 6 ZDPsrážková daň, kdy zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území ČR činí 15 % z příjmů v případě, že výše honoráře nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč.

Příklad
Nemoc OSVČ

OSVČ platila od ledna 2020 minimální zálohy 2 352 Kč. Dne 20. 9. 2020 utrpěla při autonehodě úraz a v pracovní neschopnosti byla do 17. 12. 2020 V takovém případě je zapotřebí vycházet především z následujících aspektů.

Za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou (nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních předpisů), není povinností platit zálohy – pro zdravotní pojišťovnu nutno dokladovat neschopenkou. V tomto případě tedy nebylo povinností OSVČ platit zálohy za měsíce říjen a listopad.

V těchto dvou měsících nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, který se v důsledku této skutečnosti snižuje na poměrnou část deseti kalendářních měsíců za rozhodné období kalendářního roku 2020 – podmínkou uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského jako OSVČ (dokládá se při podání Přehledu potvrzením od příslušné správy sociálního zabezpečení).

Platby „nových” záloh

Nová výše zálohy se platí od příslušného kalendářního měsíce roku 2021, ve kterém OSVČ podá zdravotní pojišťovně Přehled za rok 2020.

Příklad
To znamená, že pokud OSVČ podá Přehled například v březnu 2021, platí novou výši zálohy od tohoto měsíce, kdy posledním dnem lhůty pro zaplacení této nové zálohy je 8. duben 2021, a to již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny. OSVČ, pro kterou je její samostatná výdělečná činnost jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů, platí od ledna 2021 zálohy na pojistné nejméně v částce 2 393 Kč.

Rada
Platí-li OSVČ zálohy formou trvalého příkazu v peněžním ústavu, musí:

  • provést úpravu trvalého příkazu tak, aby byly od příslušného měsíce (tj. od měsíce, ve kterém je podán Přehled) placeny zálohy v nové výši – pokud ke změně dochází,

  • samostatnou platbou uhradit případný doplatek pojistného.

Pozor!
Pokud OSVČ neuhradí doplatek pojistného nebo neplatí ve srovnání s

Nahrávám...
Nahrávám...