dnes je 28.11.2022

Input:

Časové rozlišování

18.5.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Časové rozlišování

Ing. Zdenka Cardová, Ing. Jindřich Carda

Zákon o účetnictví stanoví účetním jednotkám účtovat o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí; není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti.

Účtování ve věcné a časové souvislosti patří k základním pravidlům, které je třeba v účetnictví respektovat. Účetní jednotky účtují o veškerých nákladech a výnosech bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí. Účtování o skutečnostech do správného období zajišťují i účty časového rozlišení.

Hlediskem pro účtování a vykazování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že jsou v okamžiku jejich účtování současně známy jejich

  • účel (věcný titul, k němuž se vztahují),

  • částka a

  • období, kterých se týkají.

Ve směrné účtové osnově jsou tyto účty zahrnuty do skupiny 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv. Tato účtová skupina zúčtovacích vztahů, které přecházejí z jednoho období do druhého, zahrnuje jak část aktivní, tak i část pasivní:

Aktivní účty časového rozlišení:

381 – Náklady příštích období

382 – Komplexní náklady příštích období

385 – Příjmy příštích období

Pasivní účty časového rozlišení:

383 – Výdaje příštích období

384 – Výnosy příštích období

V rámci účtové skupiny 38 jsou i dohadné účty.

Náklady příštích období představují předplacené náklady. Například:

  • náklady na zařazení většího rozsahu drobného nehmotného nebo hmotného majetku do používání,

  • nájemné a pachtovné placené předem,

  • předplatné.

Zúčtování nákladů příštích období na příslušný účet nákladů se provede v účetním období, s nímž časově rozlišené náklady věcně souvisejí.

Komplexní náklady příštích období obsahují položky, které se týkají nákladů příštích účetních období a které se souhrnně vztahují k danému účelu. Například:

  • náklady na přípravu a záběh výkonů a

  • náklady na výzkum a vývoj,

  • náklady na dlouhodobou propagaci,

  • náklady na předzásobení.

Zúčtování komplexních nákladů příštích období se provede v účetním období, s nímž časově rozlišené náklady věcně souvisejí, nejpozději však do čtyř let od zaúčtování nákladů na účet komplexních nákladů příštích období, s výjimkou případů vyplývajících ze smluv, respektive platných předpisů.

Výdaje příštích období obsahují náklady, které souvisejí s běžným účetním obdobím, avšak výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn. Například:

  • nájemné a pachtovné placené pozadu,

  • prémie a odměny placené po uplynutí roku.

Lze vyúčtovat pouze částky, u nichž je známo, že se v budoucích obdobích vynaloží na příslušný účel a v určité výši.

Výnosy příštích období obsahují příjmy, které věcně patří do výnosů v příštích účetních obdobích. Například:

  • nájemné a pachtovné přijaté předem,

  • částky přijatých paušálů předem na zajištění servisních služeb,

  • přijaté předplatné.

Vlastník rozvodného zařízení může časově rozlišovat po dobu nejméně 20 let přijaté úhrady podle příslušného zákona za účelně vynaložené náklady spojené s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu a v případě přeložek rozvodných zařízení za samostatné stavby s nimi souvisejícími.

Zúčtování výnosů příštích období se provede v období, s kterým věcně souvisejí.

Příjmy příštích období obsahují částky účetní jednotkou nepřijaté, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou účtovány přímo na účtech pohledávek za právnickými

Nahrávám...
Nahrávám...