dnes je 28.11.2022

Input:

Cestovní náhrady - členové orgánů

11.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Cestovní náhrady - členové orgánů

Jaroslava Pfeilerová

V textu se zabýváme problematikou poskytování cestovních náhrad společníkům, členům kolektivních orgánů právnických osob, a to podle typu obchodních korporací. Obecná pravidla naleznete v komplexu článků Cestovní náhrady - obecná ustanovení.

Pozor!
Problematika poskytování cestovních náhrad těmto osobám je poměrně náročná, protože není obsažena pouze v zákoníku práce (ZP), ale také v zákoně o daních z příjmů (ZDP), občanském zákoníku (NOZ) a zákonu o obchodních korporacích (ZOK).

Dále jsou cenným zdrojem informací pokyny GFŘ řady D a také prováděcí právní předpisy (vyhlášky MF, MPSV apod.).

Společnost s ručením omezeným a akciová společnost

Jednatelé společností s ručením omezeným, předsedové či členové představenstev, dozorčích rad apod. vykonávají činnost na základě smlouvy o výkonu funkce uzavřené ve smyslu ust. § 59 ZOK. Písemné uzavření této smlouvy není povinné. Pokud je však smlouva uzavřena, lze v ní za výkon funkce sjednat odměnu (včetně ujednání o její výši nebo způsobu výpočtu). Smlouva o výkonu funkce může obsahovat celou řadu dalších ujednání např. cestovní náhrady, vymezené benefity, pravidla pro výplatu odměn či podílu na zisku (pokud bude přiznán) apod. Pokud tato smlouva není uzavřena nebo odměna není ve smlouvě sjednána, je funkce vykonávána bezplatně. Příjmy členů orgánů právnických osob se zdaňují jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP. To znamená, že např. jednatelé budou zdaňováni ve stejném režimu jako běžní zaměstnanci sazbou daně 15 % ze základu daně. Pokud jednatel (člen či předseda představenstva apod.) podepíše tiskopis prohlášení, zohlední mu mzdová účetní slevy na dani, daňová zvýhodnění a odčitatelné položky, na které mu vznikne nárok. Pokud o to člen orgánu požádá, bude mu provedeno také roční zúčtování. U členů orgánů právnických osob (daňových rezidentů), kterým jsou vypláceny vyšší odměny, může dojít k situaci, že se na ně bude vztahovat tzv. solidární zvýšení daně o 7 % (v roce 2017 u měsíčních příjmů nad 112 928 Kč.) Stejně jako mzdy zaměstnanců, podléhají i odměny členů orgánů právnických osob odvodům zákonného pojistného. U osob s vysokými příjmy může u sociálního pojištění dojít k dosažení maximálního vyměřovacího základu. To znamená, že v roce 2017 nebude odváděno sociální pojištění u příjmů přesahujících roční částku 1 355 136 Kč. Pro účely zdravotního pojištění není maximální vyměřovací základ stanoven. Výše pojistného má vliv na základ daně, neboť ten je tvořen sjednanou odměnou za výkon funkce a částkou pojistného, které je povinna hradit obchodní společnost.

Pozor!
Povinnost poskytovat cestovní náhrady stanoví zákoník práce zaměstnancům. Na jednatele společnosti s ručením omezeným se však zákoník práce nevztahuje. Z toho důvodu je nutné právo jednatele na cestovní náhrady (stravné, kapesné apod.) sjednat ve smlouvě o výkonu funkce. Pokud v této smlouvě bude sjednán nárok jednatele na cestovní náhrady ve výši stanovené zákoníkem práce, může mu společnost poskytovat následující náhrady:

  • Náhrady zvýšených stravovacích výdajů (stravné) při tuzemských pracovních cestách ve výši odpovídají vyhlášce MPSV č. 440/2016 Sb. (v roce 2017).

  • Při zahraničních pracovních cestách náhrady stravovacích výdajů odpovídající základním sazbám stravného stanoveného vyhláškou MF č. 366/2016 Sb. (pro rok 2017),

  • Za použití vlastního vozidla náleží jednateli za každý kilometr sazbu základní náhrady (3,90 Kč) a náhradu za spotřebované PHM.

  • Náhrady výdajů za ubytování vzniklých při pracovních cestách.

  • Náhrady nutných vedlejších výdajů (parkovné, poplatek za úschovu zavazadel apod.).

Pokud společnost nebude chtít jednateli poskytnout všechny cestovní náhrady stanovené zákoníkem práce, ale pouze některé náhrady (např. jenom náhrady jízdních výdajů), nebude se obecně odvolávat na náhrady stanovené zákoníkem práce, ale ve smlouvě o výkonu funkce sjedná poskytování pouze těch konkrétních cestovních náhrad, které jednateli chce poskytovat.

  • Společnost s ručením omezeným ve smlouvě o výkonu funkce s jednatelem mimo jiné sjednala nárok jednatele na poskytování ubytovacích a jízdních výdajů za podmínek a ve výši stanovené zákoníkem práce. Jiné cestovní náhrady sjednány nebyly. To znamená, že mimo ubytovacích a jízdních výdajů jednateli nebudou cestovní náhrady (např. stravné) poskytovány.

  • Ve druhém případě společnost s ručením omezeným s jednatelem sjednala nárok na cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce. Na základě tohoto ujednání budou jednateli poskytnuty všechny cestovní náhrady a ve stejné výši jako bude zaměstnavatel (s. r. o.) poskytovat svým zaměstnancům.

V pokynu D-22 je uvedeno, že se za pracovní cesty považují také cesty členů statutárních orgánů vykonávané v souvislosti s výkonem této funkce, pokud se příslušná jednání konají na jiném místě, než je sídlo společnosti. Pokud se však příslušná jednání budou konat v sídle společnosti, nelze je posuzovat jako cestovní náhrady.

Pozor!
V případě poskytování vyšších cestovních náhrad, než stanoví zákoník práce, bude nadlimitní částka podléhat dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Veřejná obchodní společnost

Veřejná obchodní společnost je obchodní korporací typu osobní společnosti upravené v § 95 až 117 ZOK. Statutárním orgánem veřejné obchodní společnosti je každý její společník. Je-li společník fyzickou osobou, pak jeho podíl na zisku společnosti představuje příjem podle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP. Přiznaný podíl na zisku musí společník zdanit již za rok jeho vykázání veřejnou obchodní společností, nikoli až např. následující rok, kdy je společníkovi příslušná částka vyplacena. Základem daně společníka je část základu daně společnosti, který je stanoven v souladu se zákonem o daních z příjmů. To znamená, že účetní výsledek hospodaření bude v daňovém přiznání upraven na základ daně podle ust. § 24 a § 25 ZDP. Pokud veřejná obchodní společnost vykáže daňovou ztrátu, rozděluje se na společníky stejným způsobem jako základ daně. I když společník – fyzická osoba zdaňuje svůj podíl na zisku společnosti podle § 7 ZDP, nemůže uplatnit výdaje paušálem. To znamená, že výnosy budou sníženy o skutečné náklady prokázané účetnictvím veřejné obchodní společnosti. V případech, kdy má osoba společníka i jiné příjmy zdaňované podle § 7 ZDP (např. z vlastního podnikání na základě vydané živnosti), může z těchto příjmů

Nahrávám...
Nahrávám...