dnes je 9.12.2022

Input:

Daň darovací

29.1.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Daň darovací

Ing. Daniela Lampová

Úvod

Daň darovací patří v soustavě daní České republiky mezi přímé daně majetkového typu. Jejím prostřednictvím se zdaňuje majetek, u kterého dochází k bezúplatnému převodu vlastnictví na jiný subjekt. Vybírá se jednorázově při převodu majetku darováním a problematika zdaňování je řešena v zákoně č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí (ZDDN).

Základní pojmy

Dar je dvoustranný právní úkon (dárce poskytuje obdarovanému majetkový prospěch a obdarovaný tento dar přijímá) s jednosměrným plněním (osobě poskytující majetkový prospěch - dárci se nedostává ekvivalentního plnění). Dar je předáván na základě darovací smlouvy uzavřené mezi dárcem a obdarovaným. Darovací smlouva může mít formu písemnou nebo ústní.

Rada
Písemná forma je nezbytná v případě, že dárce je podnikatelem, a při darování nemovitosti. Ze smlouvy musí být patrné, kdo je příjemcem daru, účel, na který byl dar poskytnut, a datum darování. Výjimku tvoří dary například na humanitární účely, kdy i bez potvrzení konečného příjemce mohou finanční úřady uznat poskytnutí peněžního daru, pokud poplatník doloží (např. výpisem z bankovního účtu nebo podacím potvrzením poštovní poukázky), že finanční prostředky byly poukázány na bankovní účet zřízený k účelu veřejné sbírky, která je zaevidována v centrální evidenci veřejných sbírek vedené podle § 26 odst. 2 a 3 zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, Ministerstvem vnitra. Aktuální informace z centrální evidence veřejných sbírek zveřejňuje Ministerstvo vnitra na své internetové stránce.

Poplatník daně

Poplatníkem daně darovací je zpravidla nabyvatel, tzn. obdarovaný.

Pozor!
Při bezúplatném poskytnutí majetku fyzickou osobou, která má trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnickou osobou, která má sídlo v tuzemsku, fyzické osobě, která nemá trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnické osobě, která nemá sídlo v tuzemsku, je poplatníkem daně darovací vždy dárce.

Není-li dárce poplatníkem, je ručitelem. Ručitel je povinen zaplatit daňový nedoplatek pokud je k plnění této povinnosti správcem daně vyzván.

Rada
V případě, že majetek nabývají darováním dvě nebo více osob, je každá z nich samostatným poplatníkem podle podílu nabytého majetku, a to i v případě nabytí majetku do společného jmění manželů nebo do podílového spoluvlastnictví. Mezi spoluobdarovanými nevzniká v žádném případě solidární povinnost k zaplacení daně ani k podání daňového přiznání.

Může nastat i případ, že nabyvatel získá věc, která byla ve spoluvlastnictví dvou nebo více osob. To znamená, že je více dárců a jeden obdarovaný. Nejde-li o darování do ciziny, je poplatníkem pouze obdarovaný a ten podává jedno daňové přiznání. Za každého dárce však je povinen v daňovém přiznání vyplnit veškeré údaje.

Příklad
Prarodiče darují nemovitost svému vnukovi a jeho manželce, kteří nemají upravené společné jmění manželů. Jejich podíly se považují za stejné a každý je tedy vlastníkem jedné poloviny nemovitosti. Vnuk obdrží darem jednu čtvrtinu nemovitosti od babičky a jednu čtvrtinu nemovitosti od dědy. Podávat přiznání k dani darovací nemusí, je od daně darovací osvobozen. Jeho manželka podá jedno přiznání, kde uvede oba dárce.

Odlišně je upraveno darování, kdy je v právním vztahu obsažen mezinárodní prvek (viz výše a také další text).

Předmět daně

Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu nebo v souvislosti s právním úkonem. Majetkem rozumíme pro účely daně darovací nemovitosti, movitý majetek a jiný majetkový prospěch. Bylo-li současně s bezúplatným převodem nemovitosti též bezúplatně zřízeno právo odpovídající věcnému břemeni nebo právo, jehož obsahem je opětující se plnění obdobné věcnému břemeni, je takto zřízené právo předmětem daně darovací.

Byl-li movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch bezúplatně poskytnut nebo bezúplatně nabyt v tuzemsku, předmětem daně darovací je veškeré nabytí tohoto majetku, bez ohledu na státní příslušnost, pobyt nebo sídlo dárce nebo nabyvatele.

Byl-li movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch bezúplatně poskytnut a bezúplatně nabyt mimo tuzemsko, předmětem daně darovací je nabytí tohoto majetku, je-li nabyvatelem nebo dárcem fyzická osoba, která je občanem České republiky a má trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnická osoba, která má sídlo v tuzemsku.

Jiný majetkový prospěch

Jak vyplývá z definice majetku, narozdíl od daně dědické je předmětem daně darovací nejen movitý a nemovitý majetek, ale také tzv. jiný majetkový prospěch. Jiným majetkovým prospěchem může být s ohledem na konkrétní situaci téměř cokoliv, a to i v rozporu s obecným povědomím o pojmu dar. Při stanovení a určení jiného majetkového prospěchu je nutno vycházet z faktického obsahu právního úkonu nebo jiné rozhodné skutečnosti ve smyslu ustanovení § 2 odst. 7 ZSDP. Mezi takové skutečnosti, kde vzniká jiný majetkový prospěch bez poskytnutí příslušného hodnotového ekvivalentu, patří například:

  • bezúročná půjčka mezi občany, kdy podle stanoviska MF vzniká dlužníkovi majetkový prospěch ve výši obvyklých úroků,

  • převzetí dluhu podle ustanovení § 531 odst 1 ObčZ,

  • vzdání se práv a prominutí dluhu podle § 574 ObčZ,

  • bezúplatné postoupení pohledávky ve smyslu § 524 ObčZ.

Pozor!
K významnému praktickému zpřesnění došlo v ZDDN novelou č. 148/2002 Sb. Tato novela rozšířila osvobození od daně darovací u příležitostných bezúplatných nabytí movitého majetku či jiného majetkového prospěchu, kdy jeho hodnota nepřesahuje 3 000 Kč. Tím je odstraněna určitá nekoncepčnost, podle níž měl povinnost podat přiznání k dani darovací třeba ten, kdo v rámci reklamní kampaně obdržel od reklamní agentury či výrobce zdarma např. vzorek parfému nebo propisovací tužku.

Dárce má možnost při dodržení podmínek stanovených ZDP (hodnota daru, účel, obdarovaná osoba) uplatnit dar jako odčitatelnou položku od základu daně (viz Dary).

Vztahy s cizinou

Při darování do ciziny je poplatníkem vždy dárce, neboť obdarovaný je obvykle pro správce daně nedosažitelný. Ze stejného důvodu není dárce ručitelem, jde-li o darování z ciziny do tuzemska.

Při darování movitého majetku z ciziny do tuzemska nebo z tuzemska do ciziny nebo v případě, že movitý majetek je darován v cizině z prostředků darovaných nabyvateli v cizině a dovezen nabyvatelem do tuzemska, je poplatníkem:

  • fyzická osoba, která je občanem České republiky, která:

    • darovala do ciziny,

    • obdržela dar z ciziny do ČR,

    • obdržela v cizině dar a dovezla jej do ČR,

    • obdržela v cizině darem prostředky, za něž dar pořídila a dovezla ho do ČR;

  • právnická osoba se sídlem v ČR, která:

    • darovala do ciziny,

    • obdržela dar z ciziny do ČR;

  • fyzická osoba (cizinec s dlouhodobým či trvalým pobytem v ČR), která:

    • darovala do ciziny,

    • obdržela v cizině dar a přivezla ho do ČR,

    • obdržela v cizině darem prostředky, za něž dar pořídila a dovezla ho do ČR.

Při darování nemovitosti na území ČR cizinci se jedná o darování do ciziny a poplatníkem je tudíž dárce. Naproti tomu se daň nevybírá z nemovitostí, které se nacházejí v cizině.

Daň se vybírá i z nabytí movitého majetku, který je darován z ciziny do tuzemska, z tuzemska do ciziny nebo darován v cizině či pořízen z prostředků darovaných v cizině a následně dovezen do tuzemska.

Mezinárodní smlouvy

Další informace najdete viz Daň dědická a daň darovací ve vztahu k zahraničí, ve kterém upozorňujeme na uzavřené mezinárodní smlouvy se Slovenskou republikou a Rakouskem.

Vynětí ze zdanění

ZDDN uvádí v § 6 plnění, která nejsou předmětem daně. Jsou jimi například:

  • plnění nebo bezúplatné převody majetku na základě povinností stanovených právním předpisem (vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi, hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti, darování mezi dvěma cizinci s krátkodobým pobytem v ČR),

  • bezúplatná nabytí majetku, která jsou předmětem daně z příjmů podle ZDP (dary přijaté fyzickými osobami v souvislosti s výkonem činnosti podle § 6 nebo § 7 ZDP), nebo bezúplatná nabytí majetku, která jsou přemětem daně dědické,

  • podpory, příspěvky a dotace ze státního rozpočtu, rozpočtů okresních úřadů, územních samosprávných celků nebo jiných peněžních fondů státu (to se netýká peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty),

  • prostředky poskytované z rozpočtu Evropské unie nebo z Národního fondu.

Osvobozená plnění

K dalším případům vynětí ze zdanění dochází na základě §§ 19 a 20 ZDDN. Paragraf 19 osvobozuje

Nahrávám...
Nahrávám...