dnes je 28.11.2022

Input:

Daňové přiznání - k dani z nemovitých věcí

31.1.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Daňové přiznání - k dani z nemovitých věcí

Ing. Anna Teklá

Poznámka redakce:Příklad k vyplnění daňového přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2020 naleznete pod tímto odkazem.  

Podle § 13a ZDN je poplatník povinen podat daňové přiznání ("DP") příslušnému správci daně:

  • do 31. ledna zdaňovacího období,

  • a to podle stavu k 1. lednu tohoto kalendářního roku.

Rada
Protože předmětem zdanění je nemovitost, je podle § 13 odst. 2 DŘ místně příslušným správcem daně finanční úřad, v jehož územní působnosti se nemovitost nachází.

Pro daň z nemovitých věcí je specifické, že daňové přiznání se nepodává, pokud jej poplatník podal na některé z předchozích zdaňovacích období nebo byla daň vyměřena nebo doměřena z moci úřední na některé z předchozích zdaňovacích období a ve srovnání s minulým rokem nedošlo ke změně okolností, které by ovlivnily jeho daňovou povinnost.

Rada
V tomto případě správce daně daň vyměří ve výši poslední známé daně a za den vyměření daně a současně za den doručení se považuje 31. leden zdaňovacího období. Vyměřuje se pouze platebním výměrem, nelze zde využít úsporné vyměření hromadným předpisným seznamem.

Pozor!
Výsledek vyměření se poplatníkovi nemusí oznamovat, platební výměr se založí do spisu a nelze se proti němu odvolat. Vztahuje se to pouze na případy, kdy poplatník nepodává daňové přiznání, podal ho na některé z předchozích zdaňovacích období a jeho daňová povinnost se nezměnila. V ostatních případech platební výměr musí obsahovat odůvodnění. Stejnopis platebního výměru zašle správce daně na žádost daňového subjektu do 30 dnů ode dne, kdy žádost byla doručena.

Rada
Na rozdíl od daně z příjmů se podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí i placení daně uskutečňuje ve zdaňovacím období, které právě probíhá.

Kdy se přiznání podává

Mezi základní okolnosti rozhodné pro vyměření daně, kvůli kterým poplatník je povinen podat daňové přiznání, ať již úplné nebo dílčí, patří např.:

  • změna druhu pozemku (změna druhu pozemku rekultivací, vznik stavebního pozemku např. vydáním stavebního rozhodnutí),

  • rozšíření stavby (přístavba, nástavba, změna užívání stavby, nebytové prostory obytného domu jsou využívány k podnikání),

  • ztráta nároku na osvobození nedodržením podmínek pro osvobození (stavba ve vlastnictví sdružení občanů je nově využívaná k podnikatelské činnosti atd.),

  • změna ceny pozemku u pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb,

  • vzhledem k novele ZDN, která přeřadila k 1. 1. 2012 stavby bez svislé nosné konstrukce, plošné stavby, do daně z pozemků a označila je jako zpevněné plochy pozemku, dochází ke změně daňové povinnosti.

Pozor!
Tato změna není uvedená v ustanovení § 13a odst. 2 ZDN, a proto je poplatník povinen podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání, v němž tuto novou skutečnost zohlední.

Kdy se přiznání nepodává

Změny okolností rozhodných pro vyměření daně, ke kterým dojde, a přesto se daňové přiznání nepodává, jsou tyto:

  • změna průměrné ceny půdy přiřazené k dosavadním katastrálním územím, která se vztahuje k základu daně u pozemků orné půdy, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů; právním předpisem, který průměrné ceny půdy stanovuje, je každoročně vydávaná vyhláška MZ, kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými cenami zemědělských pozemků (platí vyhláška č. 412/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 356/2013 Sb.),

  • změna koeficientu stanoveného obcí u stavebních pozemků; základní sazba u stavebních pozemků se podle ustanovení § 6 odst. 4 ZDN násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel obce na základě posledního sčítání lidu; koeficient stanovený zákonem může obec obecně závaznou vyhláškou zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až o tři kategorie,

  • změna koeficientu u budovy obytných domů a budovy ostatních staveb tvořících příslušenství k budovám obytným domům, u jednotek,

  • změna místního koeficientu podle § 12 ZDN,

  • zavedení nebo zrušení již jednou zavedeného koeficientu u budovy pro individuální rekreaci a budovy rodinného domu užívané pro individuální rekreaci, u garáží vystavěných odděleně od budov obytných domů a jednotek, jejichž převažující část podlahové plochy je užívaná jako garáž, u zdanitelné stavby a jednotky, jejichž převažující část zastavěné plochy zdanitelné stavby nebo podlahové plochy jednotky je užívaná pro podnikání,

  • změna sazeb daně,

  • zánik osvobození od daně uplynutím zákonem stanovené lhůty, kdy předmět daně není ani částečně osvobozen od daně z jiného důvodu.

Rada
Podle ustanovení § 13a odst. 2 ZDN za situace, kdy poplatník není povinen podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání, není také povinen tyto změny správci daně ani sdělit. V těchto případech se daň vyměří ve výši poslední známé daňové povinnosti upravené o změny koeficientu, sazby, ceny půdy a zohlední se také ukončení nároku na osvobození.

Dílčí daňové přiznání

V dílčím daňovém přiznání není třeba vyplňovat listy s uvedenými nemovitostmi, které jsou beze změn. Uvedou se pouze nastalé změny a na poslední stránce dílčího daňového přiznání se vypočte celková daňová povinnost, která bude zahrnovat daň z listů uvedených v tomto přiznání a daň z listů nezměněných, které jsou součástí původního daňového přiznání.

Opravné daňové přiznání

Opravné daňové přiznání poplatník daně z nemovitostí může podat do 31. ledna v případě, kdy v již podaném přiznání pro dané zdaňovací období zjistil chybu. Pro vyměření daně na toto zdaňovací období správce využije údajů uvedených v opravném daňovém přiznání.

Dodatečné daňové přiznání

Dodatečné daňové přiznání na vyšší daň je poplatník povinen podat do konce měsíce následujícího po zjištění, že jeho skutečná daňová povinnost měla být vyšší než jeho poslední známá daňová povinnost. V dodatečném daňovém přiznání uvede i den zjištění důvodů pro jeho podání. Ve stejné lhůtě je povinen rozdílnou částku daně uhradit.

Dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, je poplatník oprávněn podat, pokud původní daňová povinnost nebyla stanovena za použití pomůcek.

DP v náhradním termínu

Podání daňového přiznání po 31. lednu je posuzováno jako pozdě podané, a to s určitými sankcemi.

Pozor!
Výjimku v podávání daňového přiznání na daň z nemovitých věcí upravuje § 13a odst. 3 a odst. 11 ZDN:

  • Ustanovení § 13a odst. 3 ZDN, které nahrazuje původní § 13a odst. 11, nově upravuje podávání v případě, že v průběhu lhůty pro podání DP dojde k úmrtí poplatníka nebo k ukončení řízení o pozůstalosti. Povinnost podat daňové přiznání přechází na osobu spravující pozůstalost. Lhůta pro podání daňového přiznání se pro osobu spravující pozůstalost prodlužuje o dva měsíce. Správce pozůstalosti podle nové úpravy § 239b odst. 1 DŘ plní daňovou povinnost vlastním jménem na účet pozůstalosti. Daňové přiznání však má povinnost podat jenom v případě, že ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím došlo ke změně okolností pro vyměření daně.

Rada
Bude-li ukončeno dědické řízení v průběhu lhůty pro podání daňového přiznání a osoba spravující pozůstalost daňové přiznání na příslušné zdaňovací období dosud nepodala, ač tuto povinnost měla, přechází podle § 239b odst. 3 DŘ tato povinnost na dědice. Dědicům se lhůta pro podání daňového přiznání podle § 13a odst. 3 ZDN prodlužuje zase o 2 měsíce.

  • Lhůtu pro podání daňového přiznání v situaci, kdy je vlastnické právo zapisováno vkladem do katastru nemovitostí a o jehož povolení nebylo do 31. prosince roku rozhodnuto, upravuje § 13a odst. 11 ZDN.

Rada
Zápis vkladu do katastru nemovitostí bude podle nového katastrálního zákona proveden pravomocným rozhodnutím, které může mít konstitutivní (kupní smlouva) nebo deklaratorní charakter (usnesení soudu). Specifická lhůta pro podání DP se vztahuje pouze na vklady, které mají konstitutivní charakter, tj. na převod vlastnického práva k nemovité věci ve smyslu § 1105 NOZ. Povinností nového vlastníka je podat daňové přiznání do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl vklad zapsán.

Spoluvlastnictví

Na nemovitou věc, která je předmětem daně z pozemků nebo daně ze staveb a jednotek, tj. pozemek, budova, inženýrská stavba a jednotka, a která je ve spoluvlastnictví více osob, je možné podle § 13a odst. 5 ZDN podat daňové přiznání pouze za spoluvlastnický podíl.

Pozor!
V tomto případě musí být daňové přiznání podáno alespoň jedním ze spoluvlastníků nemovité věci do 31. 1. zdaňovacího období. Po tomto datu daňové přiznání za spoluvlastnický podíl není správcem daně akceptováno a daňové řízení se zastavuje, tj. nelze ho považovat za pozdě podané přiznání. Bylo-li podáno do 31. ledna zdaňovacího období alespoň jedním ze spoluvlastníků za jeho spoluvlastnický podíl na nemovité věci, správce daně vyměří daň z moci úřední ostatním spoluvlastníkům bez předchozí výzvy.

Rada
Pokud v předchozím zdaňovacím období měli spoluvlastníci nemovité věci společného zástupce nebo zmocněnce a správce daně postupoval podle tohoto ustanovení, potom se sankce za nepodání daňového

Nahrávám...
Nahrávám...