dnes je 20.2.2020

Input:

Dávky nemocenského pojištění

27.11.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.3.2 Dávky nemocenského pojištění

Ing. Marta Ženíšková

Z nemocenského pojištění se poskytuje nemocenské, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství (PPM), vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM), otcovská (od 1. 2. 2018) a dlouhodobé ošetřovné (od 1. 6. 2018).

Nárok na dávky nemocenského pojištění

Dávky nemocenského pojištění náležejí za těchto podmínek:

  • nastala příslušná sociální událost, kterou je pracovní neschopnost ze zdravotního důvodu, ošetřování člena rodiny, nástup na PPM, převedení na jinou práci z důvodu těhotenství a mateřství, péče otce o dítě,

  • zaměstnanec je v tom dnu, v němž vznikla sociální událost, účasten nemocenského pojištění anebo mu v tomto dnu trvá ochranná lhůta,

  • zaměstnanci nenáleží po dobu pobírání dávky započitatelný příjem z výkonu toho zaměstnání, z něhož se mu dávka poskytuje,

  • jsou splněny další podmínky specifické pro jednotlivé dávky, např. u PPM doba účasti na nemocenském pojištění aspoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před porodem.

O nároku na dávku a o nároku na její výplatu (poskytování) rozhoduje OSSZ, zaměstnavatel poskytuje pouze podklady.

Výpočet dávek nemocenského pojištění

Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z denního vyměřovacího základu. Do vyměřovacího základu se zahrnují stejné příjmy, které se započítávají do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.

Denní vyměřovací základ

Denní vyměřovací základ se podle § 18 ZNP vypočítá tak, že úhrn započitatelných příjmů v rozhodném období se dělí počtem kalendářních dnů rozhodného období po odečtení vyloučených dnů.

Vyloučené dny

Vyloučenými dny jsou dny uvedené v § 18 odst. 7 ZNP. Do vyloučených dnů se zahrnují kalendářní dny v rozhodném období, jestliže v nich

  • trvala omluvená nepřítomnost v práci bez náhrady mzdy,

  • bylo poskytováno ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, otcovská, peněžitá pomoc v mateřství, nebo trvala pracovní neschopnost.

Za dny omluvené nepřítomnosti v práci bez náhrady mzdy se od 1. 1. 2012 považují též dny, v nichž po celý den měl zaměstnanec neplacenou dovolenou (neplacené volno). Vyloučenými dny nejsou dny pracovní neschopnosti, za které nevznikl nárok na nemocenské (náhradu mzdy) z důvodu, že si zaměstnanec způsobil pracovní neschopnost úmyslně.

Omluvenými dny nepřítomnosti v práci jsou například dny mateřské nebo rodičovské dovolené, dny pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz (i první a poslední den pracovní neschopnosti, v němž zaměstnanec po část dne pracoval), dny neplaceného volna z důvodu péče do „4 let věku dítěte” nebo z jakéhokoliv jiného důvodu, dny, v nichž trvala potřeba ošetřování člena rodiny s nárokem nebo bez nároku na ošetřovné. Za den omluvené nepřítomnosti v práci bez náhrady mzdy se nepovažuje den, v němž zaměstnanec

  • po část pracovní doby pracoval a po zbývající část měl například neplacené volno,

  • měl náhradní volno.

Jestliže po odpočtu vyloučených dnů činí počet kalendářních dnů rozhodného období méně než 30 dnů, nestanoví se rozhodné období, ale stanoví se pravděpodobný příjem; denním vyměřovacím základem v tomto případě je 1/30 pravděpodobného příjmu (§ 18 odst. 5, § 19 odst. 6 a 7 ZNP).

Rozhodné období

Rozhodným obdobím je

  • 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku nemocenského pojištění. Byl-li zaměstnanec uznán práce neschopným v srpnu 2018, rozhodným obdobím je období od 1. 8. 2017 do 31. 7. 2018 (§ 18 odst. 3 ZNP);

  • období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce před měsícem, v němž vznikl nárok na dávku. Vstoupil-li zaměstnanec do zaměstnání 3. 7. 2017 a byl uznán práce neschopným od 15. 2. 2018, rozhodným obdobím je období od 3. 7. 2017 do 31. 1. 2018 (§ 18 odst. 4 ZNP);

  • předchozí kalendářní rok. Nemá-li zaměstnanec v předchozích 12 kalendářních měsících aspoň 30 započitatelných dnů nebo nemá vyměřovací základ, je rozhodným obdobím nejbližší kalendářní rok, v němž je aspoň 30 započitatelných dnů (§ 18 odst. 6 ZNP).

Vznikla-li sociální událost v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, nestanoví se od 1. 2. 2018 rozhodné období, ale stanoví se pravděpodobný příjem (§ 18 odst. 5).

Odchod na mateřskou dovolenou

Pokud zaměstnankyně ze své vůle požádala o přiznání peněžité pomoci v mateřství (PPM) od pozdějšího data než od začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, rozhodné období se zjišťuje k začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu (§ 19 odst. 3 ZNP).

Nárok na dávku z ochranné lhůty

Je-li nárok na nemocenské nebo PPM z ochranné lhůty, nestanoví se rozhodné období ke dni vzniku sociální události. Za vznik sociální události se v tomto případě považuje den, který bezprostředně následuje po dni skončení zaměstnání.

Příklad

Příklad:

Zaměstnankyni skončil pracovní poměr v době těhotenství dne 31. 3. 2020. Nastupuje na PPM dne 14. 9. 2020. Uplatňuje nárok na PPM z ochranné lhůty.

Rozhodným obdobím je období od 1. 4. 2019 do 31. 3. 2020. Rozhodné období se stanoví tak, jako by nastupovala na PPM dne 1. dubna, tj. bezprostředně po skončení zaměstnání.

Pravděpodobný příjem

Pravděpodobný příjem je příjem, kterého by zaměstnanec dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikl nárok na dávku, kdyby v tomto měsíci po celou dobu pracoval (při pracovním úvazku kratším než 30 dnů jen po dobu, po kterou mělo zaměstnání trvat). Pravděpodobný příjem se stanoví v případě,

  • vznikl-li nárok na dávku v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání,

  • kdy v rozhodném období, jímž je kalendářní rok, je kratší než 12 měsíců, protože zaměstnání netrvalo aspoň 12 měsíců, není aspoň 30 započitatelných dnů nebo započitatelný příjem,

  • jestliže zaměstnání netrvalo a ani nemělo trvat aspoň 30 dnů.

Příklad

Příklad:

Pracovní poměr byl uzavřen od 20. 4. do 13. 5. Pracovní doba je rozvržena na pondělí až pátek, 8 hodin denně, mzda činí 100 Kč za hodinu. V dubnu zaměstnanec pracuje 7 pracovních dnů, sjednaný příjem činí 5 600 Kč (7 dnů x 8 hodin x 100 Kč). V květnu pracuje 9 pracovních dnů, sjednaný příjem činí 7 200 Kč. V úhrnu bylo sjednáno 12 800 Kč.

Zaměstnání netrvalo a ani nemělo trvat aspoň 30 dnů. Vznikne-li sociální událost (např. uznání pracovní neschopnosti) v dubnu, květnu nebo po skončení zaměstnání v ochranné lhůtě, je pravděpodobným příjmem 12 800 Kč, pokud nebyla dohodnuta možnost navýšení mzdy o odměnu, o příplatek za práci přesčas apod.


Zaměstnavatel sděluje OSSZ výši pravděpodobného příjmu, nikoliv jeho 1/30.

U zaměstnání malého rozsahu a u dohody o provedení práce, není-li v rozhodném období aspoň 30 započitatelných dnů, se nestanoví fiktivní příjem za měsíc, pravděpodobným příjmem je vyměřovací základ.

Příklad

Příklady:

1. Zaměstnanec uzavřel dohodu o pracovní činnosti od 1. 2., tento den do zaměstnání nastoupil, dne 17. 2. byl uznán práce neschopným, pracovní neschopnost trvá do dubna. Do února byla zúčtována částka 3 000 Kč. Jde o zaměstnání malého rozsahu.

Nárok na nemocenské může vzniknout pouze tehdy, je-li do února zúčtován započitatelný příjem ve výši aspoň 3 000 Kč. Pravděpodobným příjmem je částka 3 000 Kč, denním vyměřovacím základem je 100 Kč (1/30 z 3 000 Kč).

2. Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání uzavřeného na dobu neurčitou dne 20. 3. Sjednaná měsíční odměna činí 20 000 Kč. Pravděpodobným příjmem je v případě uznání pracovní neschopnosti

  1. od 30. 3. částka 20 000 Kč, protože při vzniku sociální události v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, se nestanoví od 1. 2. 2018 rozhodné období, ale vždy se stanoví pravděpodobný příjem. Zaměstnání mělo trvat a také trvalo alespoň 30 dnů.
  2. od 15. 4. částka 20 000 Kč, protože rozhodným obdobím je období od 20. do 31. 3. a v tomto období není aspoň 30 započitatelných dnů, ale zaměstnání mělo trvat a také trvalo alespoň 30 dnů.

3. Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem A a se zaměstnancem B pracovní poměr od 1. června, oba v tomto dnu nastoupili do zaměstnání, sjednaný rozsah výkonu pondělí až pátek, 8 hodin denně, mzda za měsíc by činila 22 000 Kč. V červnu bylo 22 pracovních dnů. Se zaměstnancem A byl pracovní poměr uzavřen na dobu neurčitou, se zaměstnancem B na dobu určitou na 15 dnů do 15. června (mzda za dobu zaměstnání činila 11 000 Kč). Oběma skončil pracovní poměr 15. dubna. Oba byli uznáni dlouhodobě práce neschopnými – zaměstnanec A od 9. června a zaměstnanec B v ochranné lhůtě od 18. června.

V obou případech uznání pracovní neschopnosti bude pravděpodobná výše příjmu činit

  • u zaměstnance A 22 000 Kč, protože zaměstnání mělo trvat aspoň 30 dnů,

  • u zaměstnance B 11 000 Kč, protože zaměstnání nemělo trvat a ani netrvalo aspoň 30 dnů.

4. Pokud by se zaměstnancem A a zaměstnancem B byl sjednán pracovní poměr za stejných podmínek jak v předchozím příkladu, pouze s tím rozdílem, že 15 kalendářních dnů, v nichž jim zaměstnání trvalo, připadlo do dvou kalendářních měsíců (pracovní poměr byl uzavřen se zaměstnancem A i B od 25. května a se zaměstnancem B jen do 8. června), bude