dnes je 28.11.2022

Input:

Dividenda

25.11.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Dividenda

Ing. Aleš Pekárek

Základní charakteristika

Dividenda je vyjádřením práva akcionáře na podíl ze zisku akciové společnosti, který valná hromada schválila k rozdělení. Podmínky a způsob jejího stanovení a vyplacení jsou upraveny v § 178 ObchZ. V zásadě se stanoví na základě poměru jmenovitých hodnot jeho akcií ke jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů.

Rada
Odlišný podíl může být upraven stanovami pro prioritní akcie. Společnost přitom při rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů musí respektovat omezení uvedená v zákoně. Jestliže představenstvo rozhodne o výplatě dividend v rozporu se zákonnými podmínkami, nemohou se členové představenstva zprostit odpovědnosti za škodu vzniklou společnosti, a to ani v případě, když výplatu schválila valná hromada.

Zákaz záloh

Zejména u akciových společností s úzkým okruhem akcionářů, kteří jsou obvykle zároveň členy orgánů společnosti (např. "rodinné“ akciové společnosti), se občas zapomíná, že ObchZ výslovně zakazuje vyplácet zálohy na dividendu.

Ověření podmínek

Pro rozhodnutí, zda jsou splněny podmínky pro výplatu a pro určení částky k vyplacení, je nutné posoudit následující hodnoty:

  • základní kapitál zapsaný v obchodním rejstříku,

  • upsaný zvýšený základní kapitál nezapsaný k datu závěrky v obchodním rejstříku,

  • vlastní kapitál zjištěný z řádné nebo mimořádné účetní závěrky,

  • účetní zůstatková cena zřizovacích výdajů vykázaná v aktivech,

  • rezervní fond ve výši určené stanovami nebo zákonem (tzv. zákonný rezervní fond),

  • zvláštní rezervní fond na vlastní akcie, vlastní zatímní listy a vlastní poukázky na akcie,

  • zvláštní rezervní fond na vlastní akcie přijaté do zástavy,

  • zvláštní rezervní fond na akcie ovládající osoby a zatímní listy ovládající osoby,

  • rezervní fond na úhradu budoucí ztráty vytvořený při snížení základního kapitálu,

  • rezervní fondy nebo jejich části, které podle stanov nelze použít k plnění akcionářům.

Zdroj informací

Účetnictví akciové společnosti by sice mělo postačovat jako zdroj informací nezbytných pro ověření podmínek pro výplatu dividend, nicméně je potřeba účetní závěrku posoudit jako celek.

Cenné papíry, které jsou titulem pro tvorbu rezervního fondu, totiž nemusí být vykázány v aktivech společnosti (např. zástavy) a povinnost tvorby rezervních fondů může vzniknout i v případě, že akcie nebo zatímní listy nabývá třetí osoba svým jménem na účet společnosti, která je vydala, nebo na účet osoby ovládané touto společností. Významnou roli proto mají informace uváděné v příloze k účetní závěrce.

Podmínky pro rozdělení

Aby bylo možné provést rozdělení zisku, musí být splněny dvě podmínky:

  1. Vlastní kapitál zjištěný z účetní závěrky nesmí být nižší než základní kapitál zvýšený o:

    • jmenovitou hodnotu akcií upsaných na zvýšení základního kapitálu, který není k datu závěrky zapsaný do obchodního rejstříku,

    • rezervní fondy, které nesmí být použity k plnění akcionářům.

Podmínka musí být splněna i po rozdělení zisku.

  1. 2. Disponibilní zdroje, ze kterých lze vyplácet podíly na zisku, a nerozdělený zisk minulých let nesmí být nižší než neodepsaná část zřizovacích výdajů vykázaných jako dlouhodobý majetek v aktivech společnosti.

Kolik lze rozdělit

Ani v případě, že jsou splněny podmínky umožňující rozdělení zisku, nemusí mít valná hromada právo schválit dividendy. Základem pro stanovení výše rozdělovaného zisku je úhrn zisku schvalovaného účetního období, nerozděleného zisku minulých let běžného období a fondů vytvořených ze zisku, které může společnost použít podle svého uvážení. Od tohoto součtu se odečítá povinný příděl do rezervního fondu podle § 217 ObchZ a neuhrazená ztráta minulých let. Výsledkem je výše vlastních zdrojů společnosti, které může valná hromada schválit k rozdělení ve formě dividendy.

Příklad
Společnost ALFA má v roční účetní závěrce následující zůstatky vybraných účtů:

Text  MD D 
Základní kapitál zapsaný 2 000 000  411.10 
Emisní ážio 900 000  412.20 
Ostatní kapitálové fondy 5 000 000  413.10 
Základní kapitál nezapsaný 18 000 000  419.10 
Zákonný rezervní fond vytvořený ze zisku 200 000  421.02 
Zákonný RF jako protihodnota vlastních
akcií
 
300 000  421.04 
Ostatní fondy ze zisku 700 000  427.xx 
Nerozdělený zisk minulých let 400 000  428 
Neuhrazená ztráta minulých let 3 000 000 429  
Hospodářský výsledek ve schvalovacím
řízení
 
2 000 000  431 
Vlastní kapitál (41 + 42 + 43) 26 500 000   
Základní kapitál zvýšený podle
§ 178 ObchZ
 
20 500 000   

Vlastní kapitál převyšuje základní kapitál zvýšený o příslušné složky vlastního kapitálu definované obchodním zákoníkem, jsou tedy splněny podmínky pro rozdělení zisku. Dále určíme výši zisku, který může valná hromada použít k rozdělení. V tomto případě je však zisk k rozdělení nulový (viz tabulka):

Text  
Zisk a vybrané fondy ze zisku
(427+ 428 + 431)
 

3 100 000 
Povinný příděl do RF (5 % z 431) –100 000 
Neuhrazená ztráta minulých let (429) –3 000 000 
Zisk k rozdělení 0 

Příklad
Předpokládejme, že se akciové společnosti ALFA podařilo před účetní závěrkou prodat vlastní akcie za cenu jejich pořízení. Pominula tak povinnost vytvářet rezervní fond podle § 161d ObchZ a částka 300 000 Kč na účtu 421.04 byla přeúčtována například na účet 427. Ačkoliv se nezměnil hospodářský výsledek, může valná hromada rozhodnout o výplatě dividend:

Text  
Zisk a vybrané fondy ze zisku (427 + 428 + 431) 3 400 000 
Povinný příděl do RF (5 % z 431) –100 000 
Neuhrazená ztráta minulých let (429) –3 000 000 
Zisk k rozdělení 300 000 

Šest měsíců

Význam účetní závěrky jako podkladu pro rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku zdůraznil Nejvyšší soud ve svém přelomovém rozhodnutí, které zásadním způsobem ovlivnilo dřívější praxi schvalování hospodářského výsledku a na něm založené distribuce zisku.

Pozor!
Šestiměsíční lhůta stanovená obchodním zákoníkem ke svolání valné hromady určená od posledního dne účetního období je nejen lhůtou určující, do kdy by měla valná hromada odsouhlasit výsledky onoho účetního období, ale též nejzazší lhůtou, ve které lze výsledky účetní závěrky pokládat za ty, jež mohou akcionářům sloužit jako reálný obraz účetnictví akciové společnosti, na jehož základě mohou kvalifikovaně rozhodovat o rozdělení zisku.

Odpovědnost

Představenstvo akciové společnosti nesmí rozhodnout o výplatě dividendy ani tehdy, schválila-li výplatu valná hromada, která by se udála v rozporu se zákonným požadavkem účetní závěrky akciové společnosti. Není významné, že takové rozhodnutí valné hromady nebylo napadeno žalobou o určení neplatnosti usnesení valné hromady. Členové představenstva odpovídají (případně s příjemcem dividendy, který ji nepřijal v dobré víře) společně a nerozdílně za splnění závazku vrátit společnosti neprávem vyplacenou dividendu.

Vyplácení dividend

Dividendy, které valná hromada schválila podle výsledků hospodaření, vyplácí společnost na své náklady a nebezpečí. Důležité je určit, kdy a kde budou dividendy vypláceny.

Rada
Obecně platí, že dividendy jsou splatné tři měsíce ode dne, kdy bylo přijato usnesení valné hromady o rozdělení zisku. Místem výplaty je u akcií na jméno adresa akcionáře vedená v seznamu akcionářů ke dni splatnosti dividendy, u zaknihovaných akcií na majitele na adrese vedené v evidenci zaknihovaných cenných papírů k rozhodnému dni a u listinných akcií na majitele v místě sídla společnosti. Rozhodnutím valné hromady, stanovami společnosti, případně dohodou s akcionářem mohou být doba a místo výplaty určeny jinak. Právo na výplatu dividendy je samostatně převoditelné ode dne rozhodnutí valné hromady o vyplacení dividend.

Daň z příjmů

Dividendy nejsou daňově uznatelným nákladem. Lze to logicky odvodit z podstaty podílu na čistém zisku a navíc to výslovně uvádí § 25 odst. 1 písm. e) ZDP. Náklady na jejich vyplacení (poštovné, bankovní poplatky, náklady na výplatní místo apod.) však daňově uznatelným nákladem jsou, neboť povinnost je stanovena § 178 odst. 9 ObchZ, a je tak splněna podmínka uvedená v § 24 odst. 2 písm. p) ZDP.

Finanční náklady

Na spornou otázku, zda lze jako daňový náklad uznat úroky z úvěru a další náklady důvodně vynaložené v souvislosti s financováním výplaty dividendy, kladně odpověděl Nejvyšší správní soud. Neopomněl však zdůraznit, že musí jít o existující závazek společnosti vůči jejím akcionářům vzniklý rozhodnutím v souladu s obchodním zákoníkem a dalšími právní předpisy.

Pozor!
Náklady spojené s výplatou dividendy a jejím financováním jsou daňově uznatelné jen v případě, že o dividendě rozhodla valná hromada na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky do šesti měsíců od rozhodného dne, ke kterému byla tato závěrka sestavena podle zákona o účetnictví.

Srážková daň

Dividendy podléhají srážkové dani ve výši 15 %, nejsou-li od daně osvobozeny. Plynou-li dividendové příjmy poplatníkovi, který není českým daňovým rezidentem, může být sazba snížena na základě příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

Základ daně se stanoví samostatně na jednu akcii a zaokrouhlí se na haléře dolů. Sražená daň se u dividendy připadající na jednotlivou akcii nezaokrouhluje. Na celé koruny dolů se zaokrouhlí až celková částka daně sražené společností z dividendových příjmů plynoucích jednomu akcionáři.

Příklad
Valná hromada společnosti, která emitovala 10 000 ks akcií o nominální hodnotě 100 Kč, rozhodla o rozdělení zisku ve výši 86 790 Kč, v přepočtu na akcii 8,679 Kč. Jedním z akcionářů je pan Bohatý, který vlastní 3 000 akcií.

Výpočet dividendového příjmu, který bude zaslán panu Bohatému:

Text  
1.1 Hrubá dividenda na 1 akcii schválená valnou hromadou 8,679 
1.2 Základ daně na 1 akcii po zaokrouhlení 8,67 
1.3 Srážková daň na 1 akcii 1,3005 
2.1 Hrubý dividendový příjem pana Bohatého 26 037,00 
2.2 Srážková daň z dividend pana Bohatého 3 901,50 
2.3 Srážková daň pana Bohatého po zaokrouhlení 3 901,00 
3. Dividenda k výplatě panu Bohatému 22 136,00 

Důsledek členství ČR v EU

Se vstupem do EU došlo k promítnutí práva Evropských společenství do tuzemských právních předpisů, a tím k velmi podstatné změně ve zdaňování dividend (podílů na zisku obecně) vyplácených kapitálovým společnostem (akciovým společnostem a společnostem s ručením omezeným). ZDP definuje pojmy mateřská a dceřiná společnost.

Mateřská společnost

Mateřskou společností je:

  • obchodní společnost, která je právnickou osobou se sídlem v tuzemsku a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným,

  • družstvo, které je právnickou osobou se sídlem v tuzemsku,

  • společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie

a která má nejméně po dobu 12 měsíců nepřetržitě alespoň 10% podíl na základním kapitálu jiné společnosti.

Dceřiná společnost

Zrcadlová definice dceřiné společnosti obsahuje stejné vymezení právnických osob s tím, že jde o společnost, na jejímž základním kapitálu má mateřská společnost nejméně po dobu 12 měsíců nepřetržitě alespoň 10% podíl.

Dodatečné splnění podmínky

Podmínku 12měsíčního nepřetržitého trvání 10% podílu na základním kapitálu lze splnit i následně po uplatnění osvobození na vyplácenou či přijatou dividendu.

Výluka z osvobození

Osvobození od srážkové daně nelze uplatnit na dividendy vyplácené tuzemskou dceřinou společností v likvidaci mateřské společnosti, která není daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie.

Společnost - daňový rezident EU

Pro účely posouzení, zda je právnická osoba společností - daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, vymezuje ZDP podmínky, které musí být splněny současně:

  • není poplatníkem se sídlem nebo místem vedení v tuzemsku,

  • má některou z forem uvedených v předpisech Evropských společenství,

  • je podle práva EU

Nahrávám...
Nahrávám...