13.1.5
Evidenční stav zaměstnanců a další statistické ukazatele
Ing. Růžena Klímová
Povinnost organizace poskytovat potřebné statistické údaje je dána
zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších
předpisů. Příslušné zpravodajské jednotky (vybraní zaměstnavatelé) jsou do
programu statistických zjišťování zahrnovány podle § 10 tohoto zákona a mají
zákonnou povinnost poskytovat údaje stanovené ve statistickém programu.
Každoročně vydává Český statistický úřad podle § 27 písm. b) tohoto zákona
Program statistických zjišťování na každý kalendářní rok.
Jedním z výkazů, které jsou vybrané organizace povinny předkládat,
je výkaz práce 2-04 Čtvrtletní výkaz o práci.
Zaměstnavatel je v tomto výkazu povinen uvést (mimo jiné) tyto
ukazatele:
-
průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách,
-
průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený,
-
mzdy - bez ostatních osobních nákladů,
-
ostatní osobní náklady,
-
počet odpracovaných hodin zaměstnanci v evidenčním počtu.
Podle metodiky státních statistických výkazů se do evidenčního
počtu zaměstnanců nezahrnují:
-
ženy na mateřské dovolené a rodičovské dovolené,
-
muži na rodičovské dovolené,
-
zaměstnanci ve vazbě, zaměstnanci vyslaní do škol a kurzů,
stáží,
-
zaměstnanci uvolnění pro práci u jiného zaměstnavatele, jestliže
je jejich mzda plně refundována,
-
učni a studenti na provozní praxi,
-
zaměstnanci uvolnění k výkonu veřejné funkce,
-
zaměstnanci pracující na základě dohod o pracích konaných mimo
pracovní poměr,
-
zaškolovaní zaměstnanci nepobírající mzdu,
-
ednatelé s. r. o., kteří činnost vykonávají na základě mandátní
smlouvy,
-
zaměstnanci, kterým je poskytnuto pracovní volno bez náhrady
příjmu delší než 1 měsíc.
Do evidenčního počtu zaměstnanců jsou tedy zahrnováni:
-
všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou v pracovním
poměru,
-
na pracovní cestě,
-
zaměstnanci v době nemoci nebo v době ošetřování člena
rodiny,
-
zaměstnanci, jimž je poskytnuto omluvené neplacené volno do 1
měsíce,
-
v době překážek v práci na straně zaměstnance i
zaměstnavatele,
-
v době vojenského cvičení,
-
brigádníci.
Z výše uvedeného vyplývá, že evidenční počet zaměstnanců je
důležitým faktorem ovlivňujícím výši průměrné mzdy v dané organizaci,
respektive v odvětví národního hospodářství, respektive v národním hospodářství
jako celku.
Při posuzování výše průměrné mzdy v organizaci by měl zaměstnavatel
určovat výši průměrné mzdy ve vazbě na evidenční počet zaměstnanců, aby
nedocházelo ke zkreslování tohoto ukazatele.
NahoruPrůměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně
zaměstnané
Pro určení výše průměrné mzdy za dané období (měsíc) je nutné znát
průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený. Ten se vypočte podle
vzorce:
A = B : C, kde
- A
je průměrný přepočtený počet přepočtený na plně zaměstnané,
- B
je součet součinů průměrného evidenčního počtu zaměstnanců ve
fyzických osobách za sledované období dle pracovních úvazků a příslušné délky
týdenního pracovního úvazku,
- C
je týdenní pracovní doba zavedená u zaměstnavatele.
Příklad
U zaměstnavatele je stanovena 40hodinová týdenní pracovní doba. V
rámci jednoho kalendářního měsíce pracovali zaměstnanci v rozsahu těchto
pracovních úvazků:
Průměrný evidenční přepočtený počet zaměstnanců za daný
kalendářní měsíc činí:
A = 100 + (4 x 10 + 3 x 5 + 1 x 3 + 1 x 12) : 40 = 101,75
zaměstnanců.
Mzdové náklady za daný měsíc činily 1 856 428 Kč.
Průměrná mzda v daném měsíci činí
1 856 428 : 101,75
= 18 245 Kč.
NahoruVýpočet přepočteného počtu zaměstnanců kumulativně od
počátku roku
Výpočet přepočteného počtu zaměstnanců kumulativně od počátku roku
(k určitému datu, např. ke konci určitého měsíce, čtvrtletí, atd.) se vypočítá
jako podíl součtu přepočtených stavů v jednotlivých měsících a počtu měsíců od
počátku roku.
Příklad
V měsíci lednu činí přepočtený počet zaměstnanců:
101,75,
V únoru činí přepočtený počet zaměstnanců: 94,50,
V březnu činí přepočtený počet zaměstnanců: 106,25.
Přepočtený evidenční počet zaměstnanců k 31.3. činí: (101,75 +
94,50 + 106,25) : 3 = 100,83 zaměstnanců.
Průměrný evidenční přepočtený počet zaměstnanců lze počítat i
druhým způsobem jako součet pracovních úvazků všech zaměstnanců v
evidenčním stavu vyjádřených desetinným číslem. Pracovní úvazek zaměstnance se
tedy stanoví jako poměr skutečného (individuálního) denního úvazku k plnému
dennímu úvazku stanovenému v organizaci, případně stanovenému pro dané
pracoviště.
Příklad
V organizaci je stanovená týdenní pracovní doba ve výši
40hodin, tj. plný denní úvazek činí 8 hodin. Všichni zaměstnanci jsou po celý
měsíc v pracovním poměru.
První zaměstnanec má úvazek 40 hodin týdně, tj. 8 hodin denně,
vyjádřeno formou desetinného čísla 8 : 8 = 1,
druhý zaměstnanec má úvazek 20 hodin týdně, tj. 4 hodin denně,
vyjádřeno formou desetinného čísla 4 : 8 = 0,5,
třetí zaměstnanec má úvazek 8 hodin týdně, tj. 1,6 hodiny
denně, vyjádřeno formou desetinného čísla 1,6 : 8 = 0,2.
Průměrný evidenční přepočtený počet zaměstnanců za daný měsíc
činí:
1 + 0,5 + 0,2 = 1,7 zaměstnanců.
Uživatelské programy pro zpracování mzdové agendy uvádějí zpravidla
výši denního úvazku na tři desetinná místa.
Jestliže však zaměstnanci nejsou v pracovním poměru po celý
měsíc (nástup a výstup v průběhu měsíce) nebo jsou v průběhu měsíce vyjmuti
z evidenčního stavu, pak je nutné individuální pracovní úvazky násobit podílem skutečného fondu pracovní doby k nominálnímu fondu pracovní doby v
daném měsíci.
Příklad
V organizaci je stanovená týdenní pracovní doba ve výši 40
hodin, tj. plný denní úvazek činí 8 hodin. Všichni zaměstnanci jsou po celý
měsíc v pracovním poměru.
První zaměstnanec má úvazek 40 hodin týdně, tj. 8 hodin denně,
přepočet ... 8 : 8 = 1,
druhý zaměstnanec má úvazek 20 hodin týdně, tj. 4 hodin denně,
přepočet .....4 : 8 = 0,5,
třetí zaměstnanec má úvazek 8…