13.1.5 
Evidenční stav zaměstnanců a další statistické ukazatele
   
  Ing. Růžena Klímová 
 Povinnost organizace poskytovat potřebné statistické údaje je dána
			 zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších
			 předpisů. Příslušné zpravodajské jednotky (vybraní zaměstnavatelé) jsou do
			 programu statistických zjišťování zahrnovány podle § 10 tohoto zákona a mají
			 zákonnou povinnost poskytovat údaje stanovené ve statistickém programu.
			 Každoročně vydává Český statistický úřad podle § 27 písm. b) tohoto zákona
			 Program statistických zjišťování na každý kalendářní rok.
 Jedním z výkazů, které jsou vybrané organizace povinny předkládat,
			 je výkaz práce 2-04 Čtvrtletní výkaz o práci.
 Zaměstnavatel je v tomto výkazu povinen uvést (mimo jiné) tyto
			 ukazatele:
  -  
průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách,
   -  
průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený,
   -  
mzdy - bez ostatních osobních nákladů,
   -  
ostatní osobní náklady,
   -  
počet odpracovaných hodin zaměstnanci v evidenčním počtu.
   
 Podle metodiky státních statistických výkazů se do evidenčního
			 počtu zaměstnanců nezahrnují:
  -  
ženy na mateřské dovolené a rodičovské dovolené,
   -  
muži na rodičovské dovolené,
   -  
zaměstnanci ve vazbě, zaměstnanci vyslaní do škol a kurzů,
				  stáží,
   -  
zaměstnanci uvolnění pro práci u jiného zaměstnavatele, jestliže
				  je jejich mzda plně refundována,
   -  
učni a studenti na provozní praxi,
   -  
zaměstnanci uvolnění k výkonu veřejné funkce,
   -  
zaměstnanci pracující na základě dohod o pracích konaných mimo
				  pracovní poměr,
   -  
zaškolovaní zaměstnanci nepobírající mzdu,
   -  
ednatelé s. r. o., kteří činnost vykonávají na základě mandátní
				  smlouvy,
   -  
zaměstnanci, kterým je poskytnuto pracovní volno bez náhrady
				  příjmu delší než 1 měsíc.
   
  Do evidenčního počtu zaměstnanců jsou tedy zahrnováni:
  -  
všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou v pracovním
				  poměru,
   -  
na pracovní cestě,
   -  
zaměstnanci v době nemoci nebo v době ošetřování člena
				  rodiny,
   -  
zaměstnanci, jimž je poskytnuto omluvené neplacené volno do 1
				  měsíce,
   -  
v době překážek v práci na straně zaměstnance i
				  zaměstnavatele,
   -  
v době vojenského cvičení,
   -  
brigádníci.
   
 Z výše uvedeného vyplývá, že evidenční počet zaměstnanců je
			 důležitým faktorem ovlivňujícím výši průměrné mzdy v dané organizaci,
			 respektive v odvětví národního hospodářství, respektive v národním hospodářství
			 jako celku.
 Při posuzování výše průměrné mzdy v organizaci by měl zaměstnavatel
			 určovat výši průměrné mzdy ve vazbě na evidenční počet zaměstnanců, aby
			 nedocházelo ke zkreslování tohoto ukazatele.
  NahoruPrůměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně
			 zaměstnané
 Pro určení výše průměrné mzdy za dané období (měsíc) je nutné znát
			 průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený. Ten se vypočte podle
			 vzorce:
 A = B : C, kde
  - A  
				je průměrný přepočtený počet přepočtený na plně zaměstnané, 
  - B  
				je součet součinů průměrného evidenčního počtu zaměstnanců ve
				  fyzických osobách za sledované období dle pracovních úvazků a příslušné délky
				  týdenního pracovního úvazku, 
  - C  
				je týdenní pracovní doba zavedená u zaměstnavatele. 
  
  Příklad 
U zaměstnavatele je stanovena 40hodinová týdenní pracovní doba. V
				rámci jednoho kalendářního měsíce pracovali zaměstnanci v rozsahu těchto
				pracovních úvazků:
   Průměrný evidenční přepočtený počet zaměstnanců za daný
				kalendářní měsíc činí: 
  A = 100 + (4 x 10 + 3 x 5 + 1 x 3 + 1 x 12) : 40 = 101,75
				zaměstnanců. 
  Mzdové náklady za daný měsíc činily 1 856 428 Kč. 
  Průměrná mzda v daném měsíci činí 
 1 856 428 : 101,75
				= 18 245 Kč. 
    NahoruVýpočet přepočteného počtu zaměstnanců kumulativně od
			 počátku roku
 Výpočet přepočteného počtu zaměstnanců kumulativně od počátku roku
			 (k určitému datu, např. ke konci určitého měsíce, čtvrtletí, atd.) se vypočítá
			 jako podíl součtu přepočtených stavů v jednotlivých měsících a počtu měsíců od
			 počátku roku.
  Příklad 
 V měsíci lednu činí přepočtený počet zaměstnanců:
				101,75, 
  V únoru činí přepočtený počet zaměstnanců: 94,50, 
  V březnu činí přepočtený počet zaměstnanců: 106,25. 
  Přepočtený evidenční počet zaměstnanců k 31.3. činí: (101,75 +
				94,50 + 106,25) : 3 = 100,83 zaměstnanců. 
    Průměrný evidenční přepočtený počet zaměstnanců lze počítat i
			 druhým způsobem jako součet pracovních úvazků všech zaměstnanců v
			 evidenčním stavu vyjádřených desetinným číslem. Pracovní úvazek zaměstnance se
			 tedy stanoví jako poměr skutečného (individuálního) denního úvazku k plnému
			 dennímu úvazku stanovenému v organizaci, případně stanovenému pro dané
			 pracoviště.
  Příklad 
 V organizaci je stanovená týdenní pracovní doba ve výši
				40hodin, tj. plný denní úvazek činí 8 hodin. Všichni zaměstnanci jsou po celý
				měsíc v pracovním poměru. 
  První zaměstnanec má úvazek 40 hodin týdně, tj. 8 hodin denně,
				vyjádřeno formou desetinného čísla 8 : 8 = 1, 
  druhý zaměstnanec má úvazek 20 hodin týdně, tj. 4 hodin denně,
				vyjádřeno formou desetinného čísla 4 : 8 = 0,5, 
  třetí zaměstnanec má úvazek 8 hodin týdně, tj. 1,6 hodiny
				denně, vyjádřeno formou desetinného čísla 1,6 : 8 = 0,2. 
  Průměrný evidenční přepočtený počet zaměstnanců za daný měsíc
				činí:
1 + 0,5 + 0,2 = 1,7 zaměstnanců. 
   Uživatelské programy pro zpracování mzdové agendy uvádějí zpravidla
			 výši denního úvazku na tři desetinná místa.
 Jestliže však zaměstnanci nejsou v pracovním poměru po celý
			 měsíc (nástup a výstup v průběhu měsíce) nebo jsou v průběhu měsíce vyjmuti
			 z evidenčního stavu, pak je nutné individuální pracovní úvazky násobit podílem skutečného fondu pracovní doby k nominálnímu fondu pracovní doby v
			 daném měsíci.
  Příklad 
 V organizaci je stanovená týdenní pracovní doba ve výši 40
				hodin, tj. plný denní úvazek činí 8 hodin. Všichni zaměstnanci jsou po celý
				měsíc v pracovním poměru. 
  První zaměstnanec má úvazek 40 hodin týdně, tj. 8 hodin denně,
				přepočet ... 8 : 8 = 1, 
  druhý zaměstnanec má úvazek 20 hodin týdně, tj. 4 hodin denně,
				přepočet .....4 : 8 = 0,5, 
  třetí zaměstnanec má úvazek 8 hodin týdně, tj. 1,6 hodiny
				denně, přepočet ....1,6 : 8 = 0,2. 
  Druhý zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v polovině…