dnes je 9.12.2022

Input:

Interpretace NÚR I - 35 - Oceňování zásob vytvořených vlastní činností

19.1.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2017.2.3
Interpretace NÚR I – 35 – Oceňování zásob vytvořených vlastní činností

Ing. Ivana Pilařová

VYŠLO V ČÍSLE 2/2017

1. Úvod

Novelizace účetních předpisů platných pro účetní období započatá počínaje 1. 1. 2016 nebo déle se dotýká také otázky ocenění zásob vytvořených vlastní činností (dříve zásoby vlastní výroby) a to zejména v § 49 vyhlášky č. 500/2002 Sb. (dále jen "Vyhláška" nebo "PVZÚ"). Vyhláška se však nezabývá praktickými detaily stanovení ocenění těchto aktiv. K tomu slouží mimo jiné také I – 35, která byla schválena 17. 10. 2016.

2. Rekapitulace ocenění zásob vytvořených vlastní činností

Zákon o účetnictví vymezuje vlastní náklady zásob vytvořených vlastní činností jako přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost (tedy i nehmotného charakteru), popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě, vymezené v souladu s účetními metodami. Do přímých nákladů se dle zákona výslovně zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou. Vyhláška č. 500/2002 Sb. k vymezení vlastních nákladů zásob vytvořených vlastní činností upřesňuje, že vlastní náklady zásob vytvořených vlastní činností se oceňují ve skutečné výši nebo na základě kalkulace nákladů výroby, a dále, že vlastní náklady zahrnují přímé náklady a mohou zahrnovat také poměrnou část variabilních a fixních nepřímých nákladů, příčinně přiřaditelných danému výkonu a vztahujících se k období výroby. Dále vyhláška uvádí, že náklady na prodej se do těchto nákladů nezahrnují.

3. Základní otázky k řešení

Obecné teze zákona a prováděcí vyhlášky budou rozvedeny o řešení následujících otázek:

  1. jak vymezit přímé a nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě, a
  2. jak zohlednit v ocenění částečně nevyužitou výrobní kapacitu.

Přímé náklady jsou náklady účelně a účelově vynaložené na výrobu kalkulační jednice a lze je ke kalkulační jednici přiřadit přímo, bez potřeby rozvrhování (alokování). Přímé náklady jsou převážně variabilní vzhledem k objemu výroby.

Nepřímé náklady jsou náklady, které jsou účelně a účelově vynaloženy na výrobu obecně, a ke kalkulační jednici je lze přiřadit pouze s pomocí rozvrhování (alokování) za použití vhodné rozvrhové základny. Nepřímé výrobní náklady mohou být fixní nebo variabilní vzhledem k objemu výroby.

Příklad

Příkladem přímých nákladů je spotřeba kůže na ušití kabelky, mzda dělníka, subdodávka v podobě další barevné úpravy výrobku. Příkladem nepřímých nákladů je spotřeba energie, nájemné výrobních prostor, časové odpisy šicího stroje, budovy, mzdy pracovníků výstupní kontroly, mzdy údržbářů prostor či strojů apod.

Popis oceňovacích metod

Způsob výpočtu vlastních nákladů zásob vytvořených vlastní činností včetně popisu zjištění nepřímých

Nahrávám...
Nahrávám...