5.1.6 Katalog pracovních činností
JUDr. Vladimír Treybal
Výčet pracovních činností (funkcí), do kterých zaměstnavatel
pro výkon své podnikatelské činnosti přijímá a zařazuje své zaměstnance, se
sestavuje do podnikového katalogu, který se člení v souladu s
charakteristikami a příklady prací (příloha k nařízení vlády č. 567/2006 Sb.)
na jednotlivé skupiny prací. Pokud se zaměstnavatel rozhodne navázat na
dosavadní praxi zařazování zaměstnanců do tarifních stupňů, promítne tuto
skutečnost do tarifní stupnice a současně i do katalogu, který se pak člení do
tarifních stupňů (návaznost na skupiny prací je vyjádřena v tarifní
stupnici).
Při sestavování katalogu musí zaměstnavatel dodržovat jednak zásady
uvedené v § 109 a 110 zákoníku, jednak těmto zásadám
odpovídající rozdělení prací do skupin, obsahující
Kromě toho je k dispozici vzorový katalog funkcí a prací vydaný
ministerstvem práce a sociálních věcí, který sice není pro zaměstnavatele
závazný, ale lze jej využít jako doplňující vodítko k sestavení správného a
spravedlivého podnikového katalogu zaručujícího dodržení stanovených zásad.
Sestavení katalogu je důležité zejména z hlediska spravedlivého
ocenění práce zaměstnanců v základní složce mzdy – ve mzdovém tarifu, od něhož
se zhusta odvíjejí i další složky mzdy – prémie, úkolová či podílová mzda apod.
Každý zaměstnavatel, který má zájem na spokojenosti svých zaměstnanců se
způsobem odměňování, musí dbát na správné a spravedlivé odstupňování
prací u něho vykonávaných, vyjádřeného právě zařazením těchto
prací do skupin, případně stupňů v katalogu. Zaměstnanci jsou na
nespravedlivosti při poskytování mzdy, které mohou spočívat i v nesprávném
odlišení prací v katalogu, velmi citliví – a spokojenost zaměstnanců se
způsobem odměňování má nesporný vliv i na růst jejich pracovního výkonu, což je
zase v zájmu spokojenosti zaměstnavatele.
Součástí katalogu jsou kvalifikační požadavky, tj. potřebná úroveň
vzdělání a délka odborné praxe pro jednotlivé pracovní činnosti nebo funkce
(blíže k tomu v další části komentáře).
Tvorba katalogu u malých zaměstnavatelů s několika zaměstnanci by
zřejmě byla neúčelná, avšak i tito zaměstnavatelé jsou povinni řídit se při
stanovení mzdových tarifů svým zaměstnancům zásadami odlišujícími
kvalifikovanost jejich práce.
Příklad firemního katalogu:
Vysvětlivky:
-
vyučení se požaduje v oboru, v němž získané znalosti a
dovednosti jsou využitelné při výkonu pracovní činnosti,
-
zkouškou se rozumí osvědčení odborné způsobilosti,
-
SO – střední odborné vzdělání (bez maturitní
zkoušky),
-
ÚSO – úplné střední odborné vzdělání s maturitou, při
středním všeobecném vzdělání s maturitou je vhodné prodloužit délku požadované
praxe,
-
VŠ – vysokoškolské vzdělání příslušného směru.
Poznámka:
Tento příklad pouze naznačuje způsob sestavení katalogu, nejde o
skutečný případ a navazuje na tarifní stupnici uvedenou v Mzdové tarify. Při…
