dnes je 24.11.2020

Input:

Konsignační sklady a DPH

10.11.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Konsignační sklady a DPH

Ing. Jan Ambrož, Mgr. Radmila Kulková

Základní charakteristika

V článku se zabýváme zjednodušeně řešeno „dodáváním zboží přes sklad” s tím, že se zaměříme zejména na pohyb zboží v EU, kdy je zboží přepraveno do jiného členského státu, v němž je (ještě před předáním odběrateli) skladováno.

Právní úprava

Právní úprava

V zákoně o DPH platí pro daňové posouzení režimu zboží umístěného do konsignačního skladu standardní pravidla, jde-li o pohyb zboží v EU, pro registraci (§ 6c ZDPH), pořízení zboží (§ 16, § 25 aj.) a dodání zboží (§ 7, § 13, § 22, § 64 atd.).

Pozor!
Po novele zákona o DPH, účinné od 1. 9. 2020, musíme být obezřetnější, neboť existuje nový systém „režim skladu” popsaný v § 18 ZDPH. Novelou pro rok 2020 byla dosavadní úprava ZDPH reagující na „téma” konsignačních skladů při pohybu zboží mezi různými státy EU zcela vypuštěna (šlo zejména o § 16 odst. 4 a § 13 odst. 6 poslední věta ZDPH ve znění do 31. 8. 2020) s tím, že nově se bude u tohoto typu pohybu zboží v EU vycházet jednak z obecné definice přemístění zboží a specifické úpravy pro režim skladu (§ 18).

Novela 2019 a novinky 2020

Při interpretaci zákona o DPH je nutné pečlivě posoudit nejen aktuální změny (viz třeba „režim skladu”), ale také rozsáhlé úpravy, které s sebou přinesla novela z roku 2019.

Výklad

první kapitole si vysvětlíme, co rozumíme konsignačním skladem pro DPH (zejména jeho umístění v tuzemsku), a ve druhé rozdíl ve srovnání s režimem sklad.

1. Princip konsignačního skladu

V obchodní praxi je relativně běžné, že se smluvní partneři dohodnou na dodávkách formou tzv. konsignačních skladů, což znamená uskladnění zboží dodavatele v konkrétním skladu (zpravidla poblíž zákazníkovi) s tím, že cílový zákazník – odběratel, si zboží průběžně z tohoto skladu odebírá podle své potřeby.

Konsignační sklad bývá označován jako sklad u osoby, která zboží nevlastní (kupující, třetí strana) za účelem přiblížení zboží zákazníkům. Zákazník, který odebírá zboží ze skladu pro svou spotřebu, o tom musí vést evidenci a odběr zboží reportuje dodavateli. Seznam odebraného zboží se nazývá konsignace. Po odeslání konsignace dodavateli dodavatel odebrané zboží vyfakturuje odběrateli.

Příklad
Dodavatel má zpravidla povinnost udržovat ve skladu určitou hladinu zásob zboží a až do okamžiku zaplacení je zboží právně ve vlastnictví dodavatele – prodávajícího, který nese riziko. Po odběru zboží kupující zasílá prodávajícímu konsignaci (oznámení o množství a struktuře odebraného zboží). Nejčastější formou konsignačního skladu je sklad u odběratele nebo u obchodního zástupce.

Rada
Konkrétních variant je několik a tento systém není nijak omezen subjekty, resp. mohou v něm být zapojeny jak osoby ze třetích zemí, tak partneři z jiných členských států EU.

Obdobně existují různé alternativy, kdo z obchodních partnerů konsignační sklad jako takový provozuje. Provozovatelem může být samozřejmě i třetí strana.

Tuzemsko

Ve výkladu se zaměříme na případy, kdy je konsignační sklad umístěn v tuzemsku.

Dodavatel z tuzemska

V tomto případě záleží na konkrétních smluvních podmínkách, kdy dochází k dodání zboží ve smyslu § 21 ZDPH.

Příklad
Měsíční plátce DPH, firma Výroba, dodává zboží jinému měsíčnímu plátci, společnosti Prodej. Podle obchodních podmínek je ve výrobních prostorách zřízen sklad provozovaný třetí osobou. Firma Výroba sem dodává zboží určené výhradně pro odběratele Prodej, který si ho ze skladu může bez možnosti ingerence Výroby kdykoli vyzvednout.

Zboží, které je přemístěno od firmy Výroba do tohoto konsignačního skladu, je stále ve vlastnictví dodavatele. Ke zdanitelnému plnění dochází k datu naskladnění pro konečného – v době naskladnění již přesně známého – zákazníka, neboť tak bylo smluvně ujednán okamžik, kdy nastává přechod vlastnictví zboží, resp. podle § 13 odst. 1 zákona o DPH „…převod práva nakládat se zbožím jako vlastník”.

Dodavatel ze třetí země

Je-li dodavatelem zboží do tuzemska zahraniční osoba ze třetí země, nedochází v podstatě k odlišnostem od obecného fungování některého z režimů popsaných v kapitole dovoz zboží. Skutečnost, že vlastníkem může být stále zahraniční osoba, nemá vliv na daňovou povinnost související s dovozem zboží.

Pozor!
Také zahraniční osoby se může týkat tzv. přemístění zboží, kterému je věnován samostatný článek.

Dodavatel z EU

Velmi časté je používání systému konsignačních skladů mezi partnery z různých členských států EU, resp. při dodání mezi různými členskými státy.

Pozor!
Zde hodně záleží na konkrétních podmínkách dodávání přes sklad, na „pozici příjemce”, na postavení dodavatele v tuzemsku. Osoba registrovaná k dani („ORD”) v jiném členském státě může a nemusí mít v tuzemsku provozovnu DPH.

Typ příjemce

Při přemístění zboží z JČS do tuzemského skladu rozlišujeme, kdo je/bude příjemcem zboží a za jakých podmínek. Odvoláváme se na § 16 odst. 3 zákona o DPH (dříve odst. 5). Pro vysvětlení použijeme přiměřeně pojmosloví pro režim skladu, zavedené novelou platnou od 1. 9. 2020: dodavatel je prodávajícím a odběratel (pořizovatel) kupujícím.

Prodávající (ORD) přemístí zboží z JČS do konsignačního skladu v ČR pro kupujícího, který je tuzemským plátcem DPH 
Kupující není idenfitikován, resp. zboží bude prodáno jednomu nebo více „neurčitým” kupujícím.  Zboží je pro výhradního konkrétního kupujícího.  
Jedná se o přemístění zboží do ČR.  Přemístění zboží je dodáním zboží do JČS, ale také pořízení zboží z JČS, které musí přiznat kupující.  
Prodávající se musí registrovat v ČR.  Prodávající se nemusí registrovat k DPH v ČR.